Sdružení NIX.CZ dnes slaví dvacet let od svého založení. Zásadní věci se za tu dobu nezměnily: stále jde o neutrální organizaci, kterou členové využívají k propojování mezi sebou. Kromě základních principů se ale změnilo mnohé: technologie, počty lokalit, velikosti datových toků i personální zajištění. Společně s Martinem Semrádem, výkonným ředitelem sdružení, jsme se ohlédli po dvaceti letech a nahlédli i do budoucna.
Jak to všechno začalo
Který den přesně považujete za začátek existence NIX.CZ?
Pro sdružení jsou klíčová čtyři data: 30. srpna 1996 byla podepsána zakladatelská listina, 1. října 1996 bylo sdružení zapsáno u městského soudu, 17. října pak proběhla první valná hromada a skutečné spuštění služeb proběhlo v únoru 1997.
Takže první impuls byl skutečně 30. srpna před 20 lety?
Ano. My říkáme, že NIX založilo sedm subjektů. Na zakládací listině je zajímavé to, že je na ni připraveno osm míst pro podpisy. Chybí podpis zástupce SPT Telecomu, který sice dorazil, ale chyběla mu plná moc. Zakládajících členů je tak nakonec jen sedm, Telecom pak vstoupil později už jako běžný člen do existující organizace.
Dnes je zajímavé, že po dvaceti letech existuje v původní formě ze zakládajících členů už jen CESNET. Ostatní zanikly nebo byly koupeny jinými subjekty.
Založit podobnou asociaci nebyl původní český nápad, že?
Úplně první uzel vznikl v Americe, ale ty nejzásadnější evropské uzly byly založeny v letech 1994 a 1995, čili jen rok dva před NIXem.
Historické milníky NIX.CZ
- 1996 – sedm členů podepisuje zakladatelskou listinu
- 1997 – spuštěn první peeringový uzel
- 1998 – rozhodnutí o založení CZ.NIC
- 2002 – sdružení se profesionalizovalo a nastoupil první zaměstnanec
- 2005 – přípojky pomocí technologie 10GE
- 2008 – zahájen provoz route serverů
- 2010 – změna topologie z kruhové na dvojitou hvězdu
- 2012 – první produkční přípojka o kapacitě 100GE
- 2014 – spuštěn bezpečnostní projekt Fenix
- 2015 – na Slovensku otevřen nový uzel NIX.SK
Proč se vlastně firmy tenkrát dohodly na vytvoření neziskové asociace a nepropojily se přirozeně komerční cestou?
Musíme si uvědomit, že relativně těsně před tím proběhla deregulace českého telekomunikačního trhu a začaly přicházet nové společnosti nabízející připojení k internetu. Ty se logicky potřebovaly brzy mezi sebou propojit. Model propojení na neutrální půdě se už osvědčil v zahraničí a také díky mezinárodním setkáním v RIPE došlo k dohodě.
Přesto bych čekal, že se jako první prosadí komerční řešení. Proč tomu tak nebylo?
Musím říct, že tehdejší zakladatelé NIXu byli velice prozíraví. Ukázalo se, že pro historii je neutrální půda tou nejlepší cestou. I když je pravda, že největší světový uzel, německý DE-CIX, je komerční. Motivací komerčního uzlu vždy bude zisk. V budoucnu tak může dojít k tomu, že komerční uzel bude konkurovat sítím, které propojuje, nebo upřednostňovat zájmy silnějších na úkor slabších. Neutrální uzel se zaměřuje především na to, jak být přínosný pro komunitu a jak se rozvíjet na základě nekomerčních vazeb.
Proč původní propojovací centrum vzniklo právě na vrcholu Žižkovské věže?
Tehdy byla optická infrastruktura minimální a patřila jen SPT Telecomu. Jedinou alternativou bylo bezdrátové propojení. Věž byla vidět z celé Prahy a byla tak dostupná všem operátorům. Později jsme se přestěhovali do datacentra pod věží, protože dnes se už sítě nepropojují bezdrátově, ale optikou.
Traduje se, že o propojení se tehdy staral jen nějaký jednoduchý hub. Je to pravda?
To je dohad. V dokumentaci jsme bohužel nedohledali, jaké zařízení to přesně bylo. Na dobových fotografiích jsou vidět dvě zařízení – jedno je hub a druhé switch. S největší pravděpodobností ale propojování probíhalo právě na hubu.
O jaké rychlosti tehdy šlo?
Na začátku jednotky megabitů.
Bezpečnost je dnes zásadním tématem
V tuto chvíli to vypadá, že je NIX pevně usazený ve své pozici a plní svou roli. Co ale může nabídnout do budoucna, kromě zvyšování rychlostí?
Máme pořád ještě kam jít. Existují další služby, které můžeme pro komunitu dělat. Novým tématem je například bezpečnost, která je teď společným jmenovatelem mnoha změn, které se v sítích zavádí. My jsme schopni vytvářet prostředí, ve kterém se operátoři dohodnou a připraví se nejen třeba na čím dál častější DDoS útoky, ale zjistí i, jak jim předcházet.
Narážíte na projekt Fenix, který se ale nerozrůstá dramaticky rychle a není v něm ani desetina vašich členů. Čím to je?
Minulý týden do Fenixu přibyl třináctý člen, další jsou na spadnutí. Bezpečnost je na jedné straně technologická záležitost, ale zároveň je potřeba změnit některé procesy ve firmě. Od začátku jsme věděli, že nemůžeme členům změnit fungování příkazem, ale musíme je informovat a pomáhat jim ve splnění nových požadavků.
Členové Fenixu mají možnost využít na route serverech RTBH a zablokovat třeba přicházející DDoS. Proč nemohou tuto službu využít i další členové NIXu?
Nově mohou RTBH používat všechny připojené sítě. Zásadní rozdíl je v tom, že ve Fenixu je možné zvolit specifičtější prefix. Zatímco v běžném provozu většina sítí nepřijme delší prefix než /24, členové Fenixu se dohodnou i na zablokování provozu pro menší rozsah nebo jednu konkrétní IP adresu.
Kdo je Martin Semrád?
Martin Semrád zastává pozici výkonného ředitele sdružení NIX.CZ od roku 2010. Mimo vedení celého týmu je zodpovědný za hospodaření sdružení, dále má na starosti komunikaci se strategickými partnery a reprezentuje NIX.CZ na lokální a mezinárodní úrovni. Se sdružením NIX.CZ je spojen od roku 2005, nejprve z pozice člena sdružení a následně člena dozorčí rady. Ve sdružení zúročuje své bohaté zkušenosti z předchozích působení.
Video obsah plní linky
Dlouhodobě roste podíl videa na internetu. Víte, jak velkou část dnes video v NIXu tvoří?
Nemáme přesnou statistiku, ale vidíme určité trendy. Víme, že dochází ke změně návyků uživatelů. Ti už dnes nejsou ochotni sledovat kontinuální vysílání, ale chtějí si obsah vybírat. K tomu je internet ideální. Vidíme ale také například statistiky z posledních sportovních událostí. Mistrovství světa v hokeji, mistrovství Evropy ve fotbale nebo olympiáda zvedají ve špičce tok i o sto gigabitů. To se dříve nestávalo.
O velkých nárůstech se v posledních letech mluví, ale celkové statistiky tomu neodpovídají. Růst toků není až tak dramatický. Čím to je?
Uživatelé mění své chování. Před deseti lety nebyl běžně dostupný obsah na internetu. Tehdy lidé „zálohovali internet“ pomocí P2P sítí. Dnes je obsah dostupnější, takže jej už uživatelé nemusí stahovat a jejich pozornost se přesunula jinam. Proto dochází spíše ke změně chování než k velkému nárůstu.
Nezpůsobuje dnes problémy to, že servery musí každému uživateli posílat obsah zvlášť?
Před mnoha lety se předpovídalo, že unicast bude smrtí internetu a že se musí masivně nasazovat multicast. Ten ale naráží na to, že si uživatelé dnes chtějí vybírat a každý z nich sleduje něco jiného nebo v jiném čase. To je typicky unicastová služba a multicast ji nedokáže obsloužit. Ale je vidět, že síť to nezahltilo a další služby se spíše rozvíjí.
Nemůže v tomhle směru NIX pomoci?
Nedávno jsme přišli s produktem, který umožňuje výměnu IPTV obsahu skrz naši infrastrukturu. Vysílatelé tak mohou předávat obsah příjemcům ve zvláštních VLAN.
Čím se to liší od běžného provozu?
Každý poskytovatel má u videa speciální nároky na technické parametry, které mu ve zvláštní VLAN můžeme nastavit. Nemusí hrát podle stejných pravidel jako ostatní.
Používá se to skutečně?
Rozhodně je tam růst, ale v rámci peeringového centra samozřejmě nejde o nijak významná čísla. Kdybychom začali přes síť přenášet všechny kanály, které jsou v Česku dostupné, budou mít dohromady tok asi 900 Mbit. Přesto už máme první sítě, které službu používají. Původně jsme ji přinesli ze Slovenska, kde jsme přebírali Sitelix, ve kterém už podobná služba běžela.
Sto giga je zatím maximum
Je dnes NIX technologicky na světové úrovni?
Záleží samozřejmě na úhlu pohledu. My se pohybujeme stále na druhé síťové vrstvě, některé uzly propojují na třetí. Ale z hlediska naší funkce jsme technologicky na světové úrovni. Jsme samozřejmě připraveni udělat generační skok a posunout se dál.
Kvůli rychlostem? Dá se vlastně jít dál než na sto giga?
Zatím nedá. Ale ani nemáme poptávku na žádnou zásadní změnu. Roste nám postupně počet 100GE přípojek, v tuto chvíli jich máme deset a další jsou v jednání. Rychlostně bez problémů dnešním požadavkům dostačujeme.
Jsou v NIXu už všechny důležité sítě nebo ještě někdo chybí?
Samozřejmě existují důležité zahraniční služby, které ještě v Česku připojené nemáme. Třeba Facebook, který v Evropě ještě příliš připojený není, ale jednání s ním probíhají. Dále to jsou třeba různé CDN, síť Apple a rostoucí Netflix.
Dá se vyčíslit potenciál? Kolik sítí může ještě do uzlu přijít?
Nemyslím si, že se to dá takhle jednoduše vyčíslit. Když se ale podíváme do databáze RIPE, můžeme tam vidět přibližně tři stovky českých autonomních systémů. Ty mají potenciál se do uzlu připojit. Neznamená to ale, že chtějí nebo jsou ochotny se vůbec propojovat.
Neutralita jako výhoda i do budoucna
Jaká je budoucnost neutrálních peeringových uzlů?
Většina operátorů si uvědomuje, že je pro ně neutrální přístup naprosto zásadní. Většina dnešních uzlů je takto vedena, i když mohou mít různou formu. Některé fungují podobně jako NIX, jiné provozují servisní organizace zřizované asociací a jinde se na fungování podílí třeba univerzita.
Jako klasický byznys to není komerčně zajímavé?
Je to komerčně zajímavé, ale když je motivací zisk, musí se firma v určité etapě svého vývoje dostat do stavu, kdy začne poskytovat služby nad rámec neutrality. Například začne propojovat lokality, což jde proti jejich vlastním zákazníkům. Aby mohla zvýšit svůj tržní podíl, může začít zvýhodňovat určitou stranu – třeba obsah proti operátorům.
Proto operátoři nedávají přednost komerční variantě?
V krátkodobém pohledu musí samozřejmě hledět na cenu, pokud mu někdo dá zajímavou nabídku. V dlouhodobém hledisku si ale operátoři uvědomují, že NIX je stavěn od začátku jako dlouhodobý projekt a nesmí podkopávat důvěru svých členů.
Vznikají ještě nové uzly?
Ty hlavní už samozřejmě dávno běží, ale vznikají nová regionální propojovací centra – třeba v Černé Hoře, kde jsme před časem pomáhali se spuštěním. Zároveň například provozovatelé evropských propojovacích uzlů expandovali do Ameriky, kde otevírají své uzly v Chicagu, New Yorku, Dallasu a dalších městech.
Kde bude NIX za deset let?
Na to by měli odpovědět všichni naši členové (smích). Je na nich, kam budou chtít, aby NIX směřoval. Samozřejmě záleží na trhu, na vývoji služeb, chování uživatelů, vývoji technologií a růstu rychlostí přípojek. Historie českého internetu se krásně odráží v historii NIX.CZ.
Děkuji za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU