My mame "doma" neco taketo:
http://www.alcatel-lucent.com/products/7950-extensible-routing-system
Proč bohužel? Jiný použitý jazyk přináší jiné myšlení a může tedy obor obohatit.
Kdyby angličtina nebyla analytický jazyk, tak by například překladače programovacích jazyků tak snadno a tak brzy nevznikly. Zkuste si představit programovací jazyk založený na češtině s její možností mít různé pořadí podmětu a přísudku.
Syntetický je assembler, cobol, fortran analytický.
Na druhé straně přístup odborníka přemýšlejícího v syntetickém jazyku může být rovněž přínosný. Tipnul bych si, že budoucnost AI je právě v metodách zpracování syntetických jazyků, mají sémantiku navázanou na slovo nikoliv větu, je u nich těsnější vazba na neuron, tvarosloví je důležitější než větná skladba, doménově uzavřenou informaci nese slovo, nikoliv věta. Což přináší jednodušší možnosti asociací. Například.
Nepřekládáním termínů omezujete svou fantazii, kreativitu a stáváte se kopírovačem, který jede v zajetých kolejích.
Ne ze bych prel s tou casti ktera se bavi o strojovem porozumeni textu, nicmene zbytecne, krecovite "za kazdou cenu" prekladani terminu nam nosi kriply co se ohaneji nosocistoplenami a klapkobrinkostroji a jeste se povazuji za spasitele jazyka a o uroven vys.
Nedaly by se zminovani rozemlit a take nejak pouzit pro vedu ? ;-)
Tak co je mi znamo tak v IBM se dost komunikuje pa anglijski. Takze je dobre pouzivat anglikanismy i v mluvene materske reci abys pouzival standardizovane nazvy. Ono totiz kdyz ti tahaj kable na elektriku a sdelovacku, tak slovo prepinac v jedne vete muze delat sakra rozdil;) Je to stejna kravina jako rikat zasobnik nebo centralni procesni jednotka samocinneho pocitace.
Tak lidé ke komunikaci používají fuzzy dynamické komunikační protokoly, které jsou kontextově závislé, takže neexistuje jedno správné řešení. I standardy se plynule mění. Prvotní je, aby se dva lidé domluvili a míra toho co je dobré překládat a co ne se dynamicky mění a měla by být taková, aby do komunikace nepřinášela šum. Jak množství cizích termínů, tak jejich nadměrné překládání může šum generovat. Příklady máte dole v komentářích. Ve vzájemné interakci mezi češtinou a angličtinou je trochu problém s tím, že angličtina je analytický jazyk, čeština syntetický, takže přejímání slov z angličtiny obvykle skřípe při skloňování. U latiny to bylo jednodušší a přirozenější.
Jinak já jsem zase alergický na slovo partícia ve slovenských textech. Nevím proč, ale rve mi to uši .-) I když základ slova je latinský. I v češtině je hezčí "v oddlílu na disku" než "v partitionu na disku", nebo snad "v partition na disku"?
vyhozi brana je tiez jedna taka perlicka, slobodny sw dalsia .. este ich je par, teraz ma to nenapadne.
mal som kolegu v praci z ktoreho som si takto robil srandu ked pouzival tieto terminy, ze ci si vypol "susienky v prehliadaci".
osobne to reze ucho aj mne, no nastastie nestretavam az tak vela ludi, co to takto pouzivaju. par expertov sa ale naslo, ktori pouzivali aj shell prelozeny.
slovakov pomenej, cechov viac .. ale na frantikov sa to nevyrovna - ti su riadni narodovci.
no flame, ciste moj nazor toto.
Pokud existuje _zažitý_ český termín, tak je pěknější ho použít. Nebo co se vám více líbí:
"Router v netu routuje pakety neighborovi, který mu poslal routy v dynamickém routovacím protokolu."
vs.
"Směrovač v síti směruje pakety sousednímu směrovači, který mu vypropagoval sítě v dynamickém směrovacím protokolu ".
:-)
> Seznam zatím 100GE příliš nevytěžuje
Tohle tvrdíte na základě toho MRTG grafu, nebo i na základě něčeho podrobnějšího? Neútočím, jen se ptám, protože pro naši síť bych taky rád podobnou informaci znal.
MRTG měří počty bajtů/packetů po pěti minutách, čili na grafu je pětiminutový průměr. To že během 300 sekund je datový tok 3 Gbit/s ještě neznamená, že se v krátkodobých špičkách o délce řádově pěti deseti sekund nemůžou občas dostat na kapacitu linky nebo i nad ni. A to už se na straně uživatele poznat může, pokud se do takovéto zácpy dostanou třeba jeho DNS dotazy.
Sledujete někdo i ve své síti i takovouto situaci? Pokud ano, čím to měříte? Něco asi napoví počítadla zahozených packetů, ale možná by bylo zajímavé vědět třeba 90. nebo 99. percentil zpoždění packetů, případně podobné percentily délky výstupní fronty. Nebo to vyhodnocujete jako "MRTG hlásí pod 50 %, je to OK"?
-Yenya
Na Ciscach mas moznost nastavit ako je prepocitavana zataz v frontach(na interface).
Tato zmena by nemala by nemala sposobovat degradaciu vykonosti zariadenia (ak pouzivaju aspon nejake FPGA, testovane na Cisco ISR G2 29xx)
Ak sa nemylim MRTG vyuziva snmp, alebo obdobny protokol...
Mozes skusit zmenit pocitanie zataze na interface a zmenit cas dotazovania MRTG...
Popripade ak mas Cisco, pozri sa na EEM (Embeded Event Manager), ak nastane nejaky event, zariadenia posle dajme tomu "SNMP trap"...(V tomto pripade tiez je nutne zmenit cas pocitania dat vo fronte)