Názor k článku Notebook chtějí darovat jednotlivci, firmy i politické strany, říká Petr Smetana z Českého červeného kříže od anonym - Nerad vám jako trošku pokročilejší BFU házím vidle...

Nerad vám jako trošku pokročilejší BFU házím vidle do optimismu, jenže je třeba se na to podívat ne čistě technicky, ale obecně. Většina případných adresátů má základní problém. Nejde jen o to, dostat notebook, ale umět ho používat. Mít základní počítačovou gramotnost. Umět používat programy. Umět řešit základní potíže. Představte rodinu žijící z ruky do huby. Úplnou, ale i, v takových potřebných případech neúplnou či dokonce disfunkční. Matka samoživitelka, základní vzdělání. Umí pustit televizi. Tu mají jako základní zábavní prostředek. Tráví před ní většinu domácího času. Starší dítě, deset let, má levný smartfoun. Na sociální sítě a aby ve škole nebylo za vyvrhela. Počítač nemají, nerozumějí tomu. Snad výjimečně pracovně pro nějakou omezenou činnost. Pokud vůbec. Nemají datové připojení. A najednou požadavek na distanční výuku. Mít počítač. Mít datové připojení. Umět používat na základní uživatelské úrovni bez ajťáka za zády. A vy tady o Rasbberry, a na čem by šel rozchodit Linux. Jakým řešením v tomhle případě je notebook? Bez komplexního řešení "na klíč"? Bez IT podpory? Zabezpečení? Bez uživatele s nejnutnějšími znalostmi a schopnostmi? Navíc, jak to v takových případech bývá, bez silné motivace? A jak ve "vyloučených lokalitách?" V případech všemožných "dis"? Jaký úspěch v takovém případě může mít "Tady máš letadlo a lítej"...? Umím si představit výjimečný případ pomoci. Ale ne plošné řešení.