iTouch-Control
Klávesnice s hromadou tlačítek sloužících k ovládání multimediálního přehrávače – a čert ví čeho ještě – se staly doslova samozřejmostí, ale o jejich používání se to již říct nedá. Nakonfigurovat např. dříve zmiňovaný LinEAK sice není nikterak obtížné, ale i tak to ne každý zvládne a hlavně ne každý potřebuje. Pokud vám jde pouze o multimédia a navíc používáte přehrávač Audacious, můžete zkusit jeho plugin iTouch-Control šířený pod GPL.
Itouch-Control je velmi jednoduchá a přitom velmi dobře fungující záležitost. Po instalaci stačí zapnout plugin a jednotlivým funkcím přiřadit kódy kláves, což probíhá tak, že stisknete tlačítko grab a zmáčknete patřičnou multimediální klávesu. Pokud si váš tučňák s danou klávesnici rozumí, můžete začít využívat jejich výhod. Itouch-Control ovládá pouze Audacious, což je určitá nevýhoda, ale např. oproti LinEAK jej ovládá přímo a tak je odezva takřka okamžitá oproti volání programu s parametrem typu audacious --play. V případě dnes již klasického XMMS či Beep Media Playeru by se měly podobně chovat pluginy xmms-itouch a bmp-itouch, ale ty jsem nezkoušel.
Iftop
Líbí se vám program top, kde pěkně vidíte, jak se ten který program chová k vašemu systému a rádi byste něčím takovým dohlíželi i na komunikaci? Řešení se může jmenovat např. Iftop šířený pod GPL.
Iftop má uživatelské prostředí postavené na knihovně ncurses a podobný způsob ovládání jako zmiňovaný top. Můžete mimo jiné vidět, kolik „užírá” spojení s jednotlivými servery jak číselně, tak i graficky, či o kolik si řeknou jednotlivé počítače ve vaší síti. Iftop rozhodně není jediný program tohoto typu a ani se nejedná o žádnou novinku, ale jistě si zaslouží být v povědomí uživatelů.
Photo Grid Print
Photo Grid Print slouží k tisku obrázků a na první pohled jde o další typickou GNOME aplikaci, která prostě funguje a na nějaké „zbytečné” nastavování můžete předem zapomenout. Šířená je pod GPL.
Po jejím nainstalování v Nautilu označíte soubory, které chcete tisknout, a pomocí kontextového menu je otevřete. Nyní si už jen vyberete, kolik obrázků budete chtít tisknout na výšku a šířku papíru, a to je vše. Jednoduché a praktické. Nautilus není podmínkou, stejně dobře poslouží i Thunar či vlastně cokoliv, co přimějete posílat názvy souborů jako parametry tohoto programu.
KAudioCreator
Nástroje na ripování audio CD již několikrát ve sklizni byly, ale co si vzpomínám na ty mnou zařazené, tak šlo o programy postavené na GTK+. Dnes bych tu měl naopak program KAudioCreator, jehož K v úvodu nemůže znamenat nic jiného než KDE. Licencován je GPL.
Chování programu je na první pohled poměrné klasické. Vložíte audio CD, program automaticky načte metadata z FreeDB.org a po stisknutí tlačítka můžete začít kopírovat hudbu do svého počítače. Množství výstupních formátů je poměrně široké a nastavení encodování máte taky plně pod kontrolou. Doteď docela běžná výbava, ale i tak nejde přehlédnout, že je základní okno KAudioCreatoru rozděleno do dvou panelů CD Tracks a Jobs, a to se příjemně projevilo i na funkčnosti. Pokud máte více optických mechanik, tak si totiž můžete naklikat více úloh a KAudioCreator může ripovat více audio CD současně. Již při dvou mechanikách a vícejádrovém procesoru docela vychytávka.
Métamorphose
KRename je velmi povedený nástroj na přejmenování souborů a dlouhou dobu byl v podstatě jasnou volbou. Nyní se mu zrodila docela silná konkurence v podobě programu Métamorphose, který na rozdíl od KRename nestojí na Qt, ale wxPythonu. Licencován je stejně GPL.
Métamorphose dokáže načítat celé adresářové struktury a u názvu souborů mu pak nečiní problémy měnit velká/malá písmena, nahrazovat jejich části, vkládat do nich další text či např. číselný index nebo časový údaj. Ten může byt jak aktuální, zvolený, nebo i získaný z metadat, jako např. EXIF informace fotografií. Rovněž dokáže použít informace z ID3 tagů MP3.
Blbinka
A na závěr tradiční blbinka. Tentokráte bych zde měl povedený mapový server asciimaps.com, který se opírá o Google mapy a jeho data upravuje pro fanoušky ASCII artu. Další komentář snad netřeba, to se musí vidět.
Za zmínku stojí rovněž i experiment, i když o tradiční blbinku asi nejde, jménem shutdown day, který si klade za cíl přimět co nejvíc lidí nechat jeden den svůj počítač vypnutý. Zkusíte to taky?
ČLÁNKY DO MAILU