Mozilla a Google vydaly nové verze svých prohlížečů s nejednou zajímavou novinkou. Mozilla Firefox 20 konečně přináší nové řešení stahování souborů, významně zlepšuje režim pro anonymní surfování a nejen to. Změny si v tomto článku blíže přiblížíme stejně jako novinky chystané do následující verze.
Za pozornost též stojí Google Chrome 26. Přichází s předělanou kontrolou překlepů (resp. kontrolou pravopisu), která opět o něco více propojuje webový prohlížeč s online technologiemi. Přináší též drobné, leč praktické vylepšení, podporu více uživatelských účtů v prohlížeči na sdílených počítačích.
Mozilla Firefox 20 s přepracovaným stahováním souborů
Mozilla Firefox 20 přináší to, na co uživatelé čekají přinejmenším již dva roky. Konečně opět mohou díky novému Správci stahování ovládat stahování souborů z hlavního okna prohlížeče. Bez rozšíření (jako je Download Statusbar) to od Firefoxu 4, který zrušil stavový řádek, možné nebylo. Teď je to díky novému Správci stahování konečně opět možné. Jenže tento nový Správce stahování je slibován již řadu let a měl být právě již ve Firefoxu 4 před dvěma roky.
Nicméně až s příchodem Firefoxu 20 na nástrojové liště v hlavním okně prohlížeče přibylo nové tlačítko, které zároveň slouží jako indikátor průběhu běžícího stahování. Po kliknutí na něj se otevře plovoucí box s přehledem aktuálně stahovaných souborů anebo s historií nedávného stahování. Zde přítomné funkce jsou totožné jako v původním Správci stahování otevíraném do samostatného okna.
Správce stahování se ze samostatného okna ve Firefoxu 21 přestěhoval do hlavního okna webového prohlížeče.
Další novinkou je ochrana proti zamrznutým plug-inům, čili další střípek do mozaiky dlouhodobě přepracovávané správy plug-inů. Pokud nyní plug-in Firefoxu nebude nějakou dobu odpovídat, tak se prohlížeč uživatele zeptá, jestli má plug-in násilně ukončit anebo dál čekat na odpověď. Podobnou ochranu proti zamrznutým plug-inům nabízí třeba Google Chrome.
Firefox se dosud obdobně ptá u nereagujících skriptů. Nyní stejný postup tedy uplatňuje na nereagující plug-iny. Jejich násilné ukončení by teoreticky nemělo vyvolat pád prohlížeče, jelikož běh plug-inů je izolován do samostatného procesu nezávislého na procesu prohlížeče. Během testování se mi ovšem několikrát povedlo shodit nejen Flash Player, ale i samotný Firefox.
Další významnou novinkou je úprava anonymního režimu. Nově je možné okno s aktivním anonymním režimem mít otevřené zároveň s běžnými okny prohlížeče, což dosud Firefox jako jediný mainstreamový prohlížeč neuměl. Přitom ukládání stávající relace při přechodu do anonymního režimu a její obnovení po opuštění anonymního režimu jsou mnohdy časově náročné úkony.
Okno pro anonymní prohlížení webových stránek bez zanechávání stop v počítači po webové aktivitě lze nyní ve Firefoxu 20 mít otevřené zároveň s běžným oknem prohlížeče.
Jubilejní Firefox 20 též chytřeji načítá webové stránky, jelikož před grafickými prvky upřednostňuje skripty a styly, čímž by se alespoň teoreticky rychlost načítání měla o něco zvýšit. Praktické dopady samozřejmě budou případ od případu jiné, ale subjektivně mohu potvrdit určité zlepšení. Na rychlosti prý vývojáři zapracovali i co se spouštění stahování souborů a ukončování prohlížeče týče.
Vylepšena také byla podpora multimédií dle HTML 5. Konkrétně Firefox 20 webovým vývojářům nabízí možnost zrychleného přehrávání (přetáčení) videa a řetězení přehrávání souborů s audiem, což si žádali provozovatelé některých internetových rádií. Pokračuje se také v implementaci návrhu ECMAScript 6.
Mozilla Firefox 21: nejen WebRTC v plné parádě
Za necelých šest týdnů by světlo světa měl spatřit Firefox 21. Z technického hlediska nejatraktivnější novinkou je ve výchozím nastavení již aktivní podpora chystaného webového standardu WebRTC a kompatibilita jeho implementace s prohlížečem Google Chrome.
V praxi tak první webové aplikace využívající přenos audia nebo videa v reálném čase budou moci bez úprav na míru běžet jak v prohlížeči Google Chrome, tak v prohlížeči Mozilla Firefox, přičemž bude podporována komunikace křížem mezi těmito prohlížeči například pro realizaci videohovorů. První aplikace založené na WebRTC již existují: od služby pro videohovory po SIP klienty.
Google bohužel i na přímý dotaz odmítá prozradit, kdy by mohl začít alespoň s experimentálním provozem některé ze svých známých služeb dosud závislých na plug-inech. „ V současné době nemůžeme ke konkrétním službám oznámit žádné informace,“ uvedl Dalibor Zíta z českého marketingového zastoupení Googlu pro sesterský server Lupa.cz.
Obecně se nabízí Hangouts či Google Voice. Snad Google k chystanému webovému standardu WebRTC, které je původně jeho projektem, bude přistupovat s větším zájem než třeba k experimentálnímu přehrávači videí na YouTube založenému na HTML 5. Google a Mozilla vytvořily zatím alespoň referenční aplikaci pro videohovory, což je ale jen demo technologie, tedy sama o sobě nemá žádnou dlouhodobou perspektivu.
Mozilla Firefox 21 nabídne podporu videohovorů díky webové technologii WebRTC s uživateli prohlížeče Google Chrome.
HTML 5 se týká jedna z klíčových novinek ve Firefoxu 21. Mozilla ustoupila a do svého prohlížeče vedle podpory otevřených multimediálních kodeků pro přehrávání audia a videa prostřednictvím patřičných značek z HTML 5 přidává i podporu také H.264, MP3 a AAC.
Tyto kodeky podporují všechny ostatní prohlížeče s výraznější tržní sílou: Internet Explorer od Microsofu, Safari od Applu a v neposlední řadě Google Chrome. Ten ovšem jednou nohou stojí v táboru zastánců uzavřených technologií a druhou v ležení stoupenců těch otevřených. „Dočasně“ totiž již několik let podporuje kodeky H.264,MP3, AAC zároveň s otevřeným projektem WebM představeným samotným Googlem.
Mozilla dlouho věřila, že Google bude silným spojencem pro prosazení otevřených kodeků. Vždyť sám koupil původně proprietární kodek VP8 pro video a následně jej v rámci projektu WebM otevřel jako kvalitnější alternativu k H.264, než je kodek OGG Theora, na který dříve primárně sázela Mozilla a finančně podpořila i jeho vývoj.
Nicméně Google setrvává ve vyčkávací pozici, a to není bohužel to, co by bývalo bylo třeba pro přitlačení na Microsoft a Apple, aby alespoň vedle podpory jimi preferovaných řešení zavedly i podporu těch otevřených. Nakonec tedy Mozilla raději ustoupila, aby byl alespoň využit multimediální potenciál HTML 5, když už se spolu s ním nedaří rovnou prosadit i otevřené kodeky.
Protože dokud všechny hlavní prohlížeče nenabízejí podporu těch samých kodeků, tak multimediální potenciál HTML 5 samozřejmě jen těžko může být využit. Firefox bude nadále podporovat projekt WebM spolu s kodeky OGG Vorbis a OGG Theora. Otázkou je, kdo jich bude využívat vzhledem ke stavu jejich podpory v jiných významných prohlížečích.
Mozilla Firefox 21 pro PC rozšíří seznam podporovaných kodeků u multimediálních značek HTML 5 o H,264, MP3 a AAC, které prosazují Microsoft a Apple.
Mozilla uvádí, že prozatím má být podpora nových kodeků ve Firefoxu pro PC k dispozici ve Windows 7 a pravděpodobně i Windows 8. Na jejich podpoře pod OS X a Linuxem se prý nadále pracuje. Časem by se podpora měla rozšířit i na předchůdce Windows 7, tedy Windows Vista a Windows XP. U již notně vousatých Windows XP to ale bude složitější, protože v systému potřebné kodeky chybí. Vypomoci by paradoxně měl Flash Player.
Když už padla zmínka o Windows 8, tak právě Mozilla Firefox 21 zavádí podporu nového prostředí Modern UI (alias Metro). V desktopovém prostředí i pod Windows 8 nabídne svou klasickou podobu, ovšem pro Modern UI bude mít uživatelské rozhraní optimalizované pro tablety. Není tedy divu, že předlohou byl Firefox pro Android a jeho rozhraní pro zařízení s 10“ nebo větším displejem.
Dlužno říci, že Mozilla absolutně nic nepropásla, když s podporou Modern UI přichází teprve nyní a nenachystala si ji k datu uvedení Windows 8 na trh nebo dokonce ještě před ním jako Google u svého prohlížeče. Zájem uživatelů o Windows 8 zatím zdaleka neplní očekávání Microsoftu a jeho hardwarových partnerů.
Těžko soudit, jestli Mozilla dobře odhadla situaci a usoudila, že podpora Modern UI nebude ničím klíčovým, nebo jí protentokrát nevhodné načasování a naplánování vývoje prostě vyšlo. Každopádně by bylo zajímavé časem získat čísla o počtu uživatelů Firefoxu na x86/x64 tabletech s Windows 8 a na ARM tabletech s Androidem. Možná nám je časem Mozilla nabídne. Uvidíme.
Nejen pro uživatele Windows 8 chystaný Firefox 21 dle novější specifikace Do Not Track umožní uživateli k otázce sledování jeho pohybu na webu nevyjadřovat (výchozí a nynější nastavení), vyjádřit nesouhlas a nově také souhlas. Než nějaký benefit pro uživatele je to spíše pokus o jakýsi vstřícný krok směrem k provozovatelům reklamních sítí.
Mozilla Firefox 21 umožní uživateli prostřednictvím technologie Do Not Track poněkud paradoxně souhlasit se stopováním.
Technologie je postavená na dobrovolnosti, takže dle očekávání v praxi soukromí uživatelů příliš nechrání. Proto by následující Firefox 22 měl ve výchozím nastavení výrazně omezovat cookies třetích stran. Safari je zcela blokuje již dlouhé roky, přesto se už na Mozillu snáší silná kritika všech, jejichž byznys je na cookies třetích stran postaven. Mj. totiž slouží k lepšímu cílení reklamy.
Ale zpět k Firefoxu 21. Ten přinese ještě jednu zajímavost. Mozilla zřejmě již ztratila trpělivost, že jí je vyčítána neobratnost prohlížeče i v těch případech, kdy samotný prohlížeč je v tom nevinně. Firefox nově bude monitorovat rychlost svého spouštění a pokud se opakovaně setká s pomalým neobvyklým spouštěním, tak uživatelům na webu Mozilla Support nabídne články vysvětlující, v čem by mohl být problém a jak jej vyřešit.
Uvidíme, jestli to k něčemu bude. Dle mého názoru by bylo prospěšnější, kdyby Správce doplňků zcela transparentně prozrazoval vliv nainstalovaných plug-inů a rozšíření na výkon prohlížeče, ovšem nikoliv podle zprůměrovaných dat sesbíraných od uživatelů se systémem v různém stavu stupně rozkladu, ale přímo v té dané instalaci prohlížeče. Něco si lze odvodit třeba ze stránky about:memory, ale pořád to není ono.
Google Chrome 26 s novou kontrolou pravopisu
Hlavním tématem pro Google Chrome 26 vedle tradičních oprav chyb (včetně těch bezpečnostních) je kontrola překlepů, resp. pravopisu. Google aktualizoval všechny slovníky, které jeho prohlížeč používá k hledání některých překlepů a gramatických chyb při psaní do formulářových prvků na webových stránkách.
Další novinkou je podpora synchronizace vlastních úprav slovníků přes Google Account. Seznam uživatelských dat, která lze synchronizovat mezi různými instalacemi prohlížeče na různých počítačích, se totiž nově rozrostl o slova přidaná do slovníku prohlížeče např. prostřednictvím kontextového menu.
Kromě synchronizace vlastních úprav slovníku mezi různými počítači nová funkce přináší jako vedlejší efekt zálohu slovníku v rámci uživatelského účtu u Googlu. Při reinstalaci systému nebo přechodu na nový počítač se po přihlášení vedle rozšíření, aplikací, historie, záložek, nastavení a dalších dat automaticky od Googlu nyní stáhne i uživatelský slovník.
Zdá se však, že, na rozdíl od jiných okruhů uživatelských dat, synchronizaci úprav slovníku nelze samostatně vypnout. Alespoň tedy v detailu nastavení synchronizace nepřibyla nová položka, která by umožňovala individuální nastavení synchronizace v případě úprav slovníku prohlížeče.
Synchronizace úprav slovníků se v pokročilém nastavení synchronizace dat neobjevuje jako samostatná položka.
V tuto chvíli není známo, jestli Google bude mít ke synchronizovaným slovníkům přístup např. kvůli vylepšování těch výchozích a ze stávajících podmínek ochrany soukromí nelze jednoznačně odvodit, jestli k tomu má Google právo či nikoliv. Každopádně mezi slovníky přibyly tři nové pro albánštinu, korejštinu a tamilštinu.
Google posunul na vyšší úroveň poskytování návrhů úprav slov, u nichž prohlížeč indikuje, že nalezl chybu. Již dříve bylo možné čerpat vedle offline slovníků z online databáze vyhledávače Google. Propracovanost poskytování návrhů úprav se ovšem výrazně zvýšila. Byly více zapojeny technologie, které používá vyhledávač Google pro opravu vyhledávacích dotazů.
Tyto změny se bohužel zatím týkají jen angličtiny. Nicméně alespoň v jejím případě se z víceméně pouhé kontroly překlepů nyní stává vyspělejší kontrola gramatiky zohledňující kontext, což dává naději, že by si Google Chrome jednou mohl poradit třeba se shodou podmětu a přísudku a dalšími nástrahami češtiny.
Aktuálně umí pracovat s homonymy, což je právě pro angličtinu dosti klíčové. Kdy si Google Chrome dokáže ve větším rozsahu posvítit na záludnosti češtiny, není známo, ovšem angličtina není jediný jazyk, u kterého vyhledávač Google nabízí pokročilou opravu vyhledávacího dotazu. U češtiny je též schopen pokročilých korekcí, takže je pravděpodobně jen otázkou času, než se vyspělejší navrhování úprav slov rozšíří na češtinu a další jazyky.
Programátoři Googlu během krátkého vývojového cyklu ještě stihli doplnit umisťování zástupců na plochu MS Windows pro různé uživatelské profily. Prohlížeč Google Chrome již delší dobu podporuje přepínání mezi různými uživatelskými profily na sdílených počítačích, kde každý uživatel nemá svůj uživatelský účet v rámci operačního systému.
Na sdíleném počítači s MS Windows je nyní možné otevřít vlastní uživatelský profil v prohlížeči Google Chrome prostřednictvím zástupce na systémové ploše.
Nově se ale může každý uživatel ke svému profilu v prohlížeči přihlásit rychleji díky jedinečnému zástupci na ploše právě pro ten jeho konkrétní profil. Zástupce je nyní možné vytvořit už při přidávání dalších uživatelských profilů do prohlížeče. Respektive při ponechání výchozího nastavení je zástupce vytvořen automaticky.
Během testování jsem zpozoroval také menší facelift nabídek prohlížeče, byť o něm nemohu najít žádnou zmínku v oficiálních zdrojích. Každopádně minimálně pod MS Windows nyní hlavní nabídka prohlížeče a všechna kontextová menu již nemají běžný systémový design, ale jejich podoba více koresponduje se stylem uživatelského rozhraní prohlížeče.
Kontextové nabídky i hlavní menu prohlížeče prošly drobným faceliftem, díky kterému více ladí s grafickým stylem browseru.
Zásadní zprávou poslední dnů je, že Google Chrome a open source projekt Chromium získají nové renderovací jádro Blink, které nahradí WebKit. Jde o dosti zásadní změnu, která může být dalším milníkem v historii webových prohlížečů. Root.cz proto na toto téma přinesl samostatný podrobnější analytický článek.
ČLÁNKY DO MAILU