Názory k článku Od EGA ke grafickým kartám MCGA a VGA

V Sysmanovi je jedna pamatna veta: "Graficka karta VGA ma s kartou EGA jednu spolecnou vlastnost. Jsou to nocni mury programatoru"

Na klasicke VGA, v dobach malych cernobilych monitoru, jsme pouzivali sadu 512 znaku k tomu, abychom mohli kombinovat normalni a dvojnasobne siroke znaky. Sekundarni sada mela ve spodni casti leve poloviny znaku a v horni casti prave poloviny znaku, takze kdyz jsem chtel zobrazit dvojnasobne siroky znak, treba A, vybral jsem sekundarni sadu a do textu jsem vlozil znaky 0x41 a 0xc1. Jelo to v 8 bitech na znak = 640x480, aby to nedelalo problemy s devatym sloupcem. Vypadalo to celkem dobre.

tak tak, Sysman ma jako vzdy pravdu

Nebyla noční můra až u pozdějších SVGA karet, které podporovaly rozlišení do 1024x768 v Hi/TrueColor a paletové režimy, ale každá měla nějak specifické mapování oblastí paměti a driver pro každou z asi třiceti tehdejších grafik měl pár stovek řádků v assembleru?
K tomu šlo nějak nastavit v podstatě jakékoli rozlišení programováním generátoru hodinového signálu a odvozováním synchronizace řádků, sloupců, snímkové frekvence, zpětných běhů, oblastí mimo obrazovku aneb modelines v Linuxu a X11 generované na základě datasheetu monitoru.

31. 7. 2024, 11:19 editováno autorem komentáře

ja to v te dobe vzdal a pouzival vsude UNIVBE :) tedy asi ne uplne oficialne. Jinak to prave byl okamzik, kdy se ukazalo, ze DOS to takto zvladat nebude - moc ruznych HW, zadna unifikace ani system driveru.

Obrázek 18: Devátý sloupec kopíruje obsah osmého sloupce u vybraných znaků.
Afaik se ten 8. sloupec na 9. kopíruje u všech znaků, ne jen u vybraných. Většina znaků prostě v 8. sloupci nemá pixely … rámečkové a podobné ano.
Ale že to šlo zapnout i tak, aby byl 9. sloupec vždy bez pixelů, to jsem netušil, to je pro mě po těch letech novinka ;).

Jinak velké díky za zobrazení Impulse Trackeru :). Potěšilo.

30. 7. 2024, 10:06 editováno autorem komentáře

Schvalne jsem to jeste jednou vyzkousel. Na EGA toto zobrazi dvojici vodorovnych neprerusovanych car:

        mov cx, 45      ; pocet zapisovanych znaku
        mov al, '_'     ; kod zapisovaneho znaku
opak:
        stosb           ; zapis znaku
        inc di          ; preskocit atribut
        loop opak       ; opakujeme CX-krat

        mov di, 160
        mov cx, 45      ; pocet zapisovanych znaku
        mov al, 196     ; kod zapisovaneho znaku
opak_2:
        stosb           ; zapis znaku
        inc di          ; preskocit atribut
        loop opak_2     ; opakujeme CX-krat

To je logicky, protoze jak _ tak i ten znak 160 maji na EGA sirku osmi pixelu. Na VGA ale ten prvni znak bude jen 8 pixelu (prerusovana cara, ne plna) a ten druhy 9 pixelu. Nejaka interni logika to rozlisuje - tedy jen par znaku z horni pulky ASCII si "zrcadli" osmej sloupec do devateho.

Aha, tak to jsem netušil, že podtržítko je na celých 8 sloupců.
Čili když se kreslí v klasickým VGA 80×25 textovým módu grafický myší kurzor s posuvy po pixelech, tak se musí "postižené znaky" na obrazovce nahrazovat těmi vyššími s duplikovaným osmým sloupcem, aby to nepřetrhlo ten kurzor mezi znaky (místo toho se ten kurzor lehce deformuje duplikací 8. sloupce na 9., protože se jich prostě vždycky definuje 8, nikdy 9). Bezdeformační varianta by musela přepínat do módu s reálně zobrazovanými 8 sloupci na znak (já mu říkám "EGA mód"). Tam se hranice znaků při přejíždění kurzorem mezi nimi nepozná, kurzor má tvar stále stejný.

S kopií osmého sloupce na devátý mne hned napadlo totéž. Že dělá kopii u všech znaků.
Buď to bude závislé na VGA výrobci, anebo si to pletu s přepalovanou sadou pro Hercules.

Pamätám si z Dos Navigatora režim 80x30. Ale, ak je v článku pravda všetko o VGA režimoch, potom to bol režim SVGA karty. Bolo to 640x480. To by ale VGA zvládla, tak ako je to?

Režim 80×30 byl standardní VGA, na 60 Hz, písmo 8×16 px - pokud pamatuji. Podle článku by to tak asi taky mělo bejt.

Ja som tu časť začal omylom čítať pod obrázkom a teda o 30 riadkoch som nečítal. Pri ten komentár. Moja chýba.

ano při přepnutí na 480 obrazových řádků se sníží obrazová frekvence na 60 Hz (ze 70), ale dostanete 30 textových řádků při výšce znaků 16 obrazových řádků. Nebo více popř. méně, pokud zvolíte libovolnou jinou výšku 1-31 obrazových řádků na znak (VGA toto umožňuje, není tady to staré omezení CGA)

Díky za další zajímavý díl. Připomnělo mi to linuxovou utilitku SVGATextmode, skvělý způsob, jak získat víc místa na textové konsoli. Podle mých vzpomínek nebyl problém s čitelností ani tolik kvůli obnovovací frekvenci 50 Hz, ale kvůli optickému slévání řádků textu u fontů 8x8, už se špatně četly. Ale to jsou jen osobní vzpomínky :)

Co mi vrtalo hlavou jsou vaše popisky u obrázků z Tank wars. Kde je těch 256 barev? Nedalo mi to a zobrazil jsem si histogram. V té úvodní obrazovce hry tvrdí cca 40 barev, ale spousta z nich je tam jen v pár pixelech, viditelných jich podle mne není ani 16, naopak je to ukázka obřího ditheringu. Ten obrázek z průběhu hry působí už úplně směšně, tohle byly ty (nej)horší hry na osmibitech, co se grafiky týče... Kdybyste mi neřekl, odkud to pochází, tipoval bych na ZX Spectrum :)

Pak je najednou screenshot z Dooma nebo toho dungeonu a vypadá to jako úplně jiný svět, to muselo ve své době opravdu oslnit... Já byl v té době v za(u)jetí textovém, tak si to moc nepamatuju :-) Věnoval jsem se spíš tomu, jak spolupracovat s někým, kdo má profi výbavu např. na tisk, protože cokoli na domácím PC mi přišlo zoufale nedokonalé. Tak jsem se učil TeX, PostScript apod. a sháněl brigády ve skutečných grafických studiích...

,,Umožnila vývoj sofistikovanějších her a později byla kombinace VGA+Intel 80386 použita ve hře Doom.” Jenom dodám, že na 386 DooM sice šel, ovšem vzhledem k výkonu na ni nešel hrát, to až na 486.

Na 386 sel jen si musel vypnout efekty a zmensit zobrazovaci okno na minimum. Vypadalo to jako by jsi na tu hru koukal obracenym dalekohledem.

Proto píšu, že šel ale nešel hrát. Jinak je na to bezpočet videí na Youtube. A taky tuším, že byl/je engine odladěný pro 386. Ale s originálním DooMem si neporadila ani 386dx40 tak aby se to dalo hrát. Samozřejmě, pokud je někdo masochista, tak to je jiná.

Dooma jsem nidy nehrál, ale jak velký vliv na to měl koprocesor? Jak šel na počítači 386DX + 387 a jak to naopak fungovalo na 486SX bez koprocesoru?.

Na ČVUT DOOMa zakazovali, protože to hodně zahlcovalo síť (hlavně ty bezdiskový 386/486). Když jsem pak nastoupil na civilní službu na střední školu, tak žáci zkoušeli hrát DOOMa (486DX2-80) a tím pokaždý taky zahltili sít. Honil jsem je, at hrají Heretica ten (aspon z mého pohledu) vypadal dost podobně, ale síti neubližoval. Ta sít byla tenkrát 2x15 počítačů spojených do 10Mb hubu. Ty byly připojený koaxem do serveru.

co jsem viděl zdrojáky (jsou dostupné), tak je to vše integer only. Možná jsou někde nějaké floaty schované, ale IMHO rendering loop prostě jede čistě v 32bitové aritmetice (a hodně optimalizovaně).

Doom vobec nepouziva FPU. Zato Quake je cely o FPU

Předpokládám, že to bylo zmíněno kvůli "40". Protože běžné 386 (Intel?) končívalo na 33MHz, kdežto AMD(?) to vytáhl až na 40MHz a bylo to docela znát. Navíc, "dx" varianta mívala 32bit sběrnici, oproti 16bit sx.

i na 486 se to nekde sekalo. Ted nedam presne z hlavy (nebyl to Doom2), ale level, ve kterym se strilelo do nejake hlavy na stene a byly tam desitky priser, to proste nekdy jelo stylem frame za pet sekund ;)

asi je to tento level https://doom.fandom.com/wiki/Icon_of_Sin/Doom_II?file=Meet_boss.png

(na 486 prakticky nedohratelny kvuli velke mistnosti a priseram, ktere se tam porad znovu a znovu objevuji - ale ja nejsem zadnej paran, mozna to je pro nekoho lehky)

S cheatom nesmrtelnosti to niektori vedeli dohrat.

Hmm... IDDQD

Jo, ten znám, cílem bylo se asi třikrát trefit raketometem do toho "otvoru" na čele, přičemž hráč vyjížděl výtahem nahoru a když byl úplně nahoře, byl příliš vysoko, takže buďto těsně před dojetím, nebo po dojetí nahoru seskočit a v pádu to trefit. Děsnej vopruzlevel, a pořád ten otvor chrlil nové a nové potvory. Cílem bylo ho killnout před tím, než množství potvor killne hratelnost :).