Názory k článku Od logických obvodů k mikroprocesorům

Já zase při čtení vzpomínám na X36LOB, X36JPO, myslím že přijde X36APS a asi další..

Myslím, že v případě tohoto autora by spíš měla být řeč o předmětu se zkratkou INC... :]

Ja pri cteni tohoto clanku SEDIM na X36JPO a nedavam kvuli tomu pozor na vyklad!
Priste prosim vydat v jiny den :-)

Me se zase vybavil doc. Pluhacek z dob mych studii ( predevsim 36APS ) :-)

Já ji ještě mám, zrovna nedávno jsem ji vyhrabal ve sklepě ;)

Vcetne vysvetleni funkci: http://www.electronixandmore.com/project/relaycomputertwo/
A jeste jeden na ukazku: http://web.cecs.pdx.edu/~harry/Relay/

Ja tu prilezitost nemam. Pokud nekdo pujdete navstivit releovou ustrednu vemte ssebou prosim kameru a video uverejnete na netu.

Diky za vsechny zvedavce.

Mohu se zeptat, kde ještě mají releové ústředny?

Žil jsem v domění, že poslední dvě (jedna z nich byla Praha 2) byly vyřazeny někdy kolem roku 2002. Pokud se nepletu, tak neuměly časový tarif místních hovorů.

Řekl bych, že mimo JTS se klidně můžou ještě nacházet...

Takový ten hrozně oblíbený, hrozně velký a hrozně moderně vybavený dopravce? :)))

Kdysi mi kolega v praci ukazoval clanek, kde nekdo navrhnul komp z asi 64 hradel. Umelo to jenom 4 instrukce (myslim ze NOR, vstup, vystup a nejaky JMP nebo tak nejak, proste totalni minimum), 5 bitu adresy a dal nevim. Mozna ze to bylo tak, ze z bajtu byly 2 bity opcode, 1 bit urcujici, co se vstupem/vystupem/vysledkem a 5 bitu operand? Je to davno a tenkrat jsem vubec nechapal kolegovo nadseni z tohoto clanku. Od te doby jsem uz poznal ruzne platformy, i s relatky i stykaci jsem se sblizil, rad bych na to nekde zase narazil.

http://www.vttoth.com/vicproc.htm

Dik za odpoved. Na tenhle jsem pri hledani taky narazil, ale je moc slozitej. Ten, o kterem jsem psal, skutecne umel fakt jenom ctyri instrukce.

Super článek.. 8 kapitola nádherně doplňuje celkový obraz.. Je to nádhera číst..
Jenom by mě zajímalo to hradlo NAND v TTL, to složitější, jak funguje.. Nějak sem to z toho nerozpoznal. Ale mam pocit, že ty tmavé trandíky jsou jakoby zapnuté a ten dvouemitorovej trandík na začátku musí fungovat nějak spešl, že když na emitorech má 1čky tak zapne ten blízký trandík.

Takové to počiny vracejí rootovy obsah. Díky za to ;)

Ano, ten programek jsem taky mel (sice ne na XE ale XL, coz je jedno). V dalsich castech se budu snazit neco podobneho predvest, uz mam udelany toolik na vytvareni animovanych GIFu :-)

To co se tu prezentuje jako D klopak je co ja vim latch.

Doufal jsem, ze bude vysvetlen pinnacle vsi geniality - zavedeni hranove citlivosti v logice. Dela se to tak, ze se zacne multiplexerem a tomu se da zpetna vazba. Tim vznikne latch. Pak se daji 2 takove kramy za sebe s invertovanymi hodinami a vznikne klopak D, ktery reaguje na hranu, ac je sestaven z veci, ktere na hranu nereagujou.

To byl asi nejaky oscilator. Ten obecne nebude kmitat se stridou presne 50% kvuli tolerancim soucastek takze to uz tak dokonale nahodne nebude.

Jak v tom neni schmitt, tak jsou tyhle oscilatory podle me nespolehlive. Napr. se muzou rozkmitat na sto MHz nebo tak neco (dejte do googlu nervous neurons) nebo se nerozkmitaj vubec - jednou jsem takove "zarucene zapojeni z Amara" stavel a nechodilo.

Chce-li clovek solidni oscilator, musi pouzit napr. 74HC14 s RC lowpass vazbu a na vystup delicku 2 a to necim samplovat.

Pro kazdy oscilator a prubeh nahodneho sumu z principu musi existovat pocatecni pozice, kdy kmitat nebude. Ale ta pravdepodobnost je u schmittu tak neuveritelne mala...

Ale stejne to neni nahodne. Je to deterministicke tim kdy se tlacitko zmackne/pusti. S tepelnym sumem to nema spolecneho temer vubec nic. Ten se mozna spoluucastni na pocatecni fazi oscilatoru. Ale spis ji urcuje asi sum na napajeni.

Kdo chce nahodne bity, musi pouzit vystrelovy sum PN prechodu
(ne tepelny - da se predikovat z poloh molekul v odporu, to neni kryptograficky secure!), dokonalou filtraci napajeni a radiovych interferenci zvenku a jeste to manglovat nejakou hashovaci funkci jak se to dela v kernelu (bleaching nebo whitening se tomu rika).

Neda se pouzit ani nahodny generator z procesoru Intel, protoze to je untrusted binary, nikdo nevi, jestli v tom neni backdoor, ze kdyz se na sbernici objevi nejaky klicovy kod (z ping paketu treba) tak ze se generator neprepne do rezimu neodhalitelne kvalitnich, ale Intelem dobre predikovatelnych pseudonahodnych dat.

Nestacilo by ani, kdyby Intel publikoval zdrojaky procesoru. To by totiz mohl vyrabet procesory podle jinych zdrojaku. To by se musel kazdy procesor nejak mikroskopicky zrentgenovat a overit ze tem zdrojakum opravdu presne odpovida. Jestli to vubec jde.

Jedina moznost jak mit opravdu nahodny generator je vzit trafopajku, pocinovany plech, tranzistory odpory a kondenzatory.