V předchozím článku o editoru LyX jsme se věnovali především tomu, jak pracovat s plovoucími objekty, tedy obrázky a tabulkami. Dále byla řeč o tom, jak se píší poznámky všeho druhu a o odkazech. Jak jsme řekli, LyX podporuje tvorbu odkazů uvnitř dokumentu pomocí referencí – na jedno místo vložíme pomocí kotvy značku, která nám dané místo jednoznačně identifikuje. Pokud na něj chceme v textu odkazovat, stačí jen vložit křížový odkaz, který má jako parametr právě hodnotu identifikátoru z „kotvy“.
Díky těmto funkcím je již možné vytvořit relativně obstojný pokročilý dokument čistě neodborného charakteru. V dnešním článku se zaměříme především na to, jak v LyX vytvořit text odborný. Proto se podíváme na práci s matematickými operátory a rovnicemi (včetně jejich číslování), podíváme se na to, jak lze efektivně pracovat s literaturou atp. Tím bychom měli mít za sebou základní funkce LyXu pro klasickou práci s běžnými dokumenty.
Matematika
Zřejmě největší síla TeXu spočívá v tom, jak dokáže pracovat s matematickými a fyzikálními vzorci. K tomu, aby člověk mohl tyto vzorce používat, ale musí znát nemalé množství příkazů. Zvláště pokud určitou značku nepoužívá příliš často, tak může snadno nastat situace, kdy musí vhodnou značku dohledávat. LyX je v tomto velice příjemný – nic není nutné si pamatovat, ale pokud značky znáte, můžete je snadno používat.
Rovnice je možné vkládat ve třech základních módech – buď přímo do textu, na nový řádek nebo číslovaně. Asi každý tuší, k čemu je která z variant dobrá. Přímo v textu doporučuji s rovnicemi velice opatrně a s mírou, neboť v opačném případě to má negativní dopad na typografickou stránku věci i na přehlednost pro případného čtenáře.
Rovnice je možné vkládat buď přes menu vložit, kde zvolíte matematika, nebo pomocí znaku suma, který je přímo v nástrojové liště. Poté se v dolní části obrazovky zobrazí speciální matematický panel nástrojů. V něm je možné nastavit různé fonty (což ocení především astrofyzikové), celořádkový mód, mezeru, rozložení vzorce (obyčejné, matice, větvení,…) a samozřejmě také jednotlivé operátory a symboly. Ty jsou rozdělené do několika kategorií a nutno říci, že poměrně logicky. Výběr je skutečně široký, takže není problém zapsat cokoli, co člověk potřebuje.
Oproti rovnicím z LibreOffice není problém ani přiřazování vektorů složeným objektům, je připraveno mnohem více operátorů, šipek a dalších dekorací a práce se složitými strukturami, jako jsou matice, je relativně jednoduchá. Také kvalita výstupu je nesrovnatelně vyšší. Vkládat je možné různé prvky buď samostatně a dále je doplňovat (například napřed vložím odmocninu a pak pod ni vepíši výraz) nebo označit část vzorce a na ten nějakou funkci aplikovat.
Práce s matematickými objekty je celkově mimořádně zdařilá a jistě potěší také možnost vložit matematické makro či TeX kód, který se hodí pro delší pasáže plné matematických či fyzikálních výrazů. Ti, kdo používají makra, jistě tuší, jak silný nástroj je možné i v LyXu využít. Bez potíží je možné také vkládat různě silné mezery, podle toho, jak velí typografická pravidla.
Bibliografie
LyX nabízí možnost pokročilé práce s bibliografickými záznamy, které jsou uložené ve formátu BibTeX. Jde o soubor, který obsahuje uživatelovu databázi zdrojů, které kdy použil a aplikace si z nich pak vhodným způsobem vybere jen ty, které byly skutečně použity. Bohužel nemá LyX žádný integrovaný nástroj na tvorbu těchto záznamů, takže si člověk musí pomoci nějak jinak – existuje řada specializovaných nástrojů jako je třeba JabRef, KbibTeX nebo BibEdt. Z osobní zkušenosti ale doporučuji online projekt Citace.com. Ten nejen že umí vytvořit citaci tak, aby odpovídala české ISO normě, ale také dohledává informace podle ISSN či ISBN a dalších kódů nebo tvoří právě BibTeX export.
Na místo, kde chcete mít uvedený seznam použité literatury, stačí vložit seznamy a zde vyberete BibTeX reference. Pak již jen nahrajte patřičný soubor a je hotovo. Samotné citace se do textu vkládají pomocí menu – vložit citace. Stačí jen vybrat z nabízeného listu. Je to rychlé, jednoduché a pohodlné. Stačí mít vytvořený vlastní BibTeX soubor.
Stejně jako seznam literatury lze vkládat také obyčejný seznam kapitol, obrázků, tabulek či algoritmů nebo rejstříky. V minulém díle jsme se nezmínili o plovoucím objektu algoritmus. Pracuje se s ním úplně stejně jako s obrázky či tabulkami. Pro programátory má tento objekt výhodu v tom, že má vlastní styl, je možné na něj odkazovat a díky tomu, že je plovoucí, se s ním také dobře pracuje.
Závěrem
Jak je vidět, LyX může být velice kvalitním nástrojem pro práci také s obdobným textem a nemusí zůstat jen u jeho využití sekretářkami či méně náročnými uživateli. Díky svému intuitivnímu prostředí může posloužit také studentům, kteří potřebují vytvořit protokol, esej, seminární práci či diplomku a přitom se nechtějí zabývat TeXem jak takovým.
V dalším pokračování našeho malého seriálu se podíváme na práci se šablonami, jak vytvořit pomocí LyX prezentaci, ale také na formátování textu, práci s rejstříky a některé další drobnosti, které LyX umí. Každopádně jde o nástroj, který rozhodně stojí za vyzkoušení.
ČLÁNKY DO MAILU