Ale ne .. nekdo ty fotky postnul na net - na nejakej fileshare, mno a oni udelali clanek a vrazili tam odkazy.
Jinak je to rozhodnuti naprosto uchylny, protoze uz vidim, jak nekdo zjistuje, jestli ty fotky kdesi v riti sou OK nebo ne, specielne kdyz je dneska naprosto bezny, ze 100% fotobank prodava kradeny fotky a klidne vyhrozujou i jejich autorovi ...
Vždyť o tom celou dobu pořád mluvím.
Pokud se jedná JEN o pouhé odkazování, tak žádný zločin není spáchán. Ekvivalent každý používá nůž ke krájení potravin.
Ovšem pokud někdo použije odkaz ÚMYSLNĚ, tedy ví, že odkazuje na nelegální dílo a přiživuje se tím, pak ke zločinu došlo. Ekvivalent použil nůž ke spáchání vraždy.
O odkaz jako takový nejde. Hlavní je účel použití odkazu. Tak jako o nůž také nejde, ale může být použit ke spáchání trestného činu.
Ale pokud na tom, že prozradíš, kde je banka, nějak vyděláš, pak tě oprávněně zavřou jako spolupachatele
Kristova noho...
> Dobrý den, dovolali jste se na infolinku 1188, jak vám můžeme pomoci?
>> Haloooo, stojím tady na dole na Václaváku na Můstku, kde je tady nejbližší banka?
> Běžte rovně sto metrů a zahněte doleva, banka je hned za rohem.
>> Díky, jdu ji vykrást a vás teď oprávněně zavřou jako spolupachatele.
Kristova noho také nepochopil.
Kde v té infolince vidíte úmysl krást? Infolinka dala informaci bez nějaké souvislosti. Kdyby zlodějíček na začátku řekl, že jde loupit a chtěl znát polohu banky, tak infolinka zřejmě zarazí a místo, aby sdělila polohu banky, tak to ohlásí policii.
Něco jiného by bylo, kdyby infolinka poskytla informaci, i když ví, že jde krást. Prostě mu napomohla najít banku.
Ty jsi taky podobně vylízanej jako ta banda právníků, co nepochopila hyperlink... Kde ve výroku "pokud na tom, že prozradíš, kde je banka, nějak vyděláš, pak tě oprávněně zavřou" vidíš podmínku, že sdělení informace je trestné pouze tehdy, pokud informovaný má úmysl krást? Aha, nojo, nikde. No to nevadí.
@Vindis
Tak si to shrneme.
Zdarma někomu poradit kde je banka, přičemž jeho úmysly neznám - v pořádku.
Za peníze někomu poradit kde je banka, přičemž jeho úmysly neznám - v pořádku.
Zdarma někomu poradit kde je banka, přičemž vím, že chce banku vyloupit - v pořádku.
Za peníze někomu poradit kde je banka, přičemž vím, že chce banku vyloupit - trestné!!!
S tím tady nepochodíš, příliš široká kulturní propast. Koncept "úmyslu" prostě v IT neexistuje a dokonce ani nesmí (počítače a vůbec stroje žádný úmysl nemají). Je velmi praktické tento koncept ani nemít, nepřekáží v práci.
Na druhou stranu, v dlouhodobém horizontu se stejně právní řád posouvá a za pár století dokonverguje k pěkným algoritmickým pravidlům (ono by se to stalo dávno, ale pořád tam překáží různí aktivisti co by chtěli nějaké ty "svobody" nebo "tradice").
Hergot, stává se ze mě Nový :-(
Aktivisti by nevadili, to jsou jenom vyjímky a mezní stavy, spíš jde o to, že algoritmy fungování zákonů netvoří lidi, kterí by z algoritmizací měli jakékoliv zkušenosti a proto nikdy jako algoritmy fungovat nebudou - leda skutečně náhodou . . .
Když se na to podíváme jednoduše jako na špatně fugující systém tak uvidíme, že zákony nejsou sada pravidel a omezení, ale jakýsi pokus o popis té správné reality - jenže to dost dobře nejde a tak je to dolepené, polepené a děravé jako cedník. A zde, protože ti lidi neví o algoritmech nic, tak místo aby změnili hranice nebo fungování, tak jenom přilepují větvení. No a pak to tak vypadá.
To je právě ten zásadní omyl. Stávající právní systém totiž v základu NEMÁ fungovat jako sada algoritmů které plně a správně popisují realitu! Především z toho důvodu, že to není reálně možné (rozhodně ne s reálnýma lidma). Proto existují soudy. Když už máme použít CS terminologii, tak blíž než k algoritmům se to má blížit expertním systémům.
Samozřejmě, je možné vybudovat zákony jako sadu algoritmů a často to k tomu konverguje. Jenomže prakticky každý kdo nad tím intenzivněji přemýšlí dojde k závěru, že takový právní systém by byla docela brutální totalita a je to nežádoucí.
Neumíš číst. Teda čísta asi ano, ale asi nechápeš psaný text.
Kde tady
"Aktivisti by nevadili, to jsou jenom vyjímky a mezní stavy, spíš jde o to, že algoritmy fungování zákonů netvoří lidi, kterí by z algoritmizací měli jakékoliv zkušenosti a proto nikdy jako algoritmy fungovat nebudou - leda skutečně náhodou . . .
Když se na to podíváme jednoduše jako na špatně fugující systém tak uvidíme, že zákony nejsou sada pravidel a omezení, ale jakýsi pokus o popis té správné reality - jenže to dost dobře nejde a tak je to dolepené, polepené a děravé jako cedník. A zde, protože ti lidi neví o algoritmech nic, tak místo aby změnili hranice nebo fungování, tak jenom přilepují větvení. No a pak to tak vypadá."
píšu, že státní systém zákonů má "fungovat jako sada algoritmů které plně a správně popisují realitu!" ?
Já tam souhlasím že zákony by měli být dobrým algoritmem (pro rozhodování a posuzování), namítám že dnešní zákony netvoří lidi znalí algoritů a proto nikdy takto fungovat nebudou a že dnešní systém je ledabylý pokus o popis reality nějakým slepencem.
" Koncept "úmyslu" prostě v IT neexistuje"
To vám byl jeden případ v USA. Jeden masový vrah se tam hájil, že když střílel automatem do davu lidí, tak měl zavřené oči. Takže sice dva lidi zabil a desítku zranil, ale že to rozhodně nemohla být vražda prvního stupně, protože tam zjevně nebyl úmysl usmrtit konkrétní osobu.
Ale co, beztak je ta diskuse bezpředmětná. Ten odkaz tam neumístil stroj, ale člověk, který ho tam dal úmyslně v rámci své práce. Stará dobrá lidská ruční práce. Lidé naštěstí úmysl stále mají a s IT to nesouvisí.
Dej mi adresu, rozpis hlídek, kód k alarmu, sežeň mi odvoz a dej mi adresu na obchod, kde si koupím nářadí. Dám ti za to tisíc Kč. Ale pak tě opravdu zavřou, za to že jsi spolupachatel.
Prostě je to o míře. Přečti si odkazované informace a zjistíš, že to rozhodnutí není univerzální, ale platí jen o tom jednom konkrétním případu, kde moc pochyb není.
Kdybys nebyl natvrdlý, tak chápeš, že zaprvé nejsou zde hrany typu buď anebo, konečné slovo má posouzení soudce, a zadruhé: pokud někdo stvoří webovou stránku tak, jako to udělala Pirátská strana, kde bude zveřejnňovat odkazy na nelegální obsah, je to jednoznačně trestný čin. Pokud někdo vhodí do fora odkaz na kočku z Playboye, těžko je to trestný čin, ale pokud někdo na warezforu pravidelně zveřejnňuje odkazy na nelegální obsah s úmyslet šířit ho, je to trestný čin. Tvrdit že ne je idiocie anebo alibismus.
Závěrem, zveřejňujte odkazy, ale nenechte se u toho chytit.
Ona se da z odkazu na webu urcit legalita neceho? lol ...
Tak tady mas jeden nelegalni odkaz
http://download.nohavica.cz:8080/praha2006/audio/prazska_palena_2006.torrent
A tady dalsi ...
magnet:?xt=urn:btih:167c172c63de43031e27f1804b1a9fc664808cc6&dn=jaromir-nohavica_prazska-palena-2&tr=udp%3A%2F%2Ftracker.leechers-paradise.org%3A6969&tr=udp%3A%2F%2Fzer0day.ch%3A1337&tr=udp%3A%2F%2Fopen.demonii.com%3A1337&tr=udp%3A%2F%2Ftracker.coppersurfer.tk%3A6969&tr=udp%3A%2F%2Fexodus.desync.com%3A6969
§ 24
1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně
...
c) umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník).
Trestné je, když pirát uploaduje film na uloz.to, ani si ho nemusí nikdo stáhnout. Samo stáhnutí je legální. Sdílení odkazu, usnadní stáhnutí filmu, nikoli jeho uploadování. Chápeš to bobánku?
Celý tenhle konstrukt trestání za sdílení odkazů je jen zoufalý pokus autorskoprávní mafie, která se snaží najít někoho, na kom by se zahojila, když na uploadery často nemůžou. Když nemůžeme zavřít vraha, tak alespoň zavřeme taxikáře, co ho dovezl na místo činu, že jo?
"Samo stáhnutí nemusí být vždy legální. I v tomto případě záleží na tom, zda je dílo zveřejněno legálně a zda o jeho případné nelegálnosti stahující věděl nebo mohl vědět."
V ČR stažení není trestným činem ani přestupkem. Pozor na torrent - tam už je to z povahy věci jinak. U případného poskytnutí dalším osobám taktéž. Nejsem soud ale tuto konstrikci mám od právníka při PČR.
"Pokud taxikář ví o tom, že veze vraha na místo činu, a dělá to dobrovolně, je samozřejmě spolupachatelem."
Ano, ale stahnutí fimu není podílení se na jeho zcizení.
V ČR i stažení může být trestným činem, jak jsem psal výše. Mnozí vymýšleli podivuhodné právní kličky, proč by to tak být nemělo, stejně jako u těch odkazů, a stejně jako u těch odkazů už Evropský soudní dvůr rozhodl, že užití pro osobní potřebu nemůže legalizovat neoprávněně zveřejněné autorské dílo.
Ne. V ČR stažení není trestný, činem. V ČR je trestným činem dávat ke stažení. Takže polopatě. Nikdo tě neodsoudí za to, že sis je stahl, ale za to že jsi je nabízel - a to splňuje i torrent.
A ještě jedna věc. Nepleť si rozhodnutí soudního dvoru s legislativou EU a jednotlivých zemí.
§ 270 zákona č. 40/2009 Sb. – Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. § 29 a § 30 zákona č. 121/2000 Sb. Výjimky a omezení práva autorského – Obecné ustanovení, Volná užití.
Diskutujeme pod článkem o rozhodnutí Evropského soudního dvoru. To není přímo aplikované do českého práva, ale v nejhorším případě, kdyby se někdo musel odvolávat až Evropskému soudnímu dvoru, ten rozhodne pravděpodobně stejně.
1. To není přímo aplikované do českého práva"
Správně.
2. "Kdyby ... pravděpodobně"
Opět NE. Evropský soudní dvůr přihlíží k legislativě v dané zemi. Takže znovu: v ČR není stažení trestné. Jen jakákoliv jeho distribuce.
Hele já za všechny filmy, které si stahnu platím. Ale toto s tím linkem je prostě debilní. Je mi líto. Nic to neřeší. Je mi líto.
V tomto ohledu je legislativa v ČR stejná, jako ve zbytku EU, protože vychází ze směrnic EU a mezinárodních smluv.
Tím, že ten nesmysl budete opakovat pořád dokola, z něj pravdu neuděláte. Stažení autorského díla naplňuje všechny znaky užití díla dle AZ. K užití musíte mít licenci od autora nebo výjimku danou zákonem. Aby bylo možné použít zákonnou výjimku, musí být splněn § 29 AZ. V případě nelegálně zveřejněného díla tento paragraf splněn není, tudíž se na stažení nevztahuje zákonná výjimka, tudíž se jedná o užití dle AZ a tudíž se jedná o neoprávněné užití.
To soudní rozhodnutí řeší dost podstatnou věc. Spousta lidí měla pocit, že krádež autorského díla a napomáhání takové krádeži se dá vhodně okecat a vykroutit se z toho, že vlastně nejde o porušení zákona. Evropský soud teď jasně řekl, že žádné vytáčky neplatí, a že když někdo ví, že je dílo zveřejněné nelegálně, nemůže se na nic vymlouvat a stává se spolupachatelem. Řeší to to, že se tím postupně sjednotí rozhodovací praxe evropských soudů, a také to řeší to, že už se nikdo nebude moci vymlouvat na to, že je to právně nejasné.
"Tím, že ten nesmysl budete opakovat pořád dokola, z něj pravdu neuděláte. Stažení autorského díla naplňuje všechny znaky užití díla dle AZ"
Vtipné na tom je, že to platí speciálně pro tebe. Nehledě na to, že ten tvůj § 29 jenom vymezuje platnost vyjímek a stažení do vyjímek nepatří. Aspoň si to přečti.
Zákon č. 121/2000 Sb.
Volná užití a zákonné licence
§ 30
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.
(4) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy zřetelně označena.
(5) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než tam uvedenému účelu.
(6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.
Ono nestačí si přečíst jeden paragraf. Je potřeba si přečíst celou část zákona, která se dané věci týká, a také ji pochopit. Už jenom ta blízkost čísel 29 a 30 vás měla varovat, že to spolu asi nějak souviset bude. Ony totiž paragrafy 29 až 39 popisují výjimky a omezení práva autorského, jak se dozvíte v záhlaví hlavy I dílu 4, kam tyto paragrafy spadají. Pokud budete mít stále problémy s výkladem těch ustanovení, doporučuji ke čtení třeba toto: http://portal.justice.cz/nsz/soubor.aspx?id=82426 – strany 23 až 26, kde máte několikrát výslovně napsáno, že podmínkou užití pro osobní potřebu je splnění tzv. tříkrokového testu (který je v českém AZ implementován právě § 29 odst. 1).
Pořád ti říkám, aby jsi si to, co linkuješ přečetl. Pardon. Zapoměl jsem tě ale upozornit, že nejde jenom o opakování písmenek.
Z toho tvého dokumnetu
"Stahování dat z internetu je třeba pokládat za rozmnožování díla ve smyslu § 13
AutZ. Při stažení dat z internetu dochází k vytvoření jejich kopie (originál zůstane na
serveru). Kopie je třeba považovat za rozmnoženiny ve smyslu § 13 AutZ, neboť
autorský zákon považuje za dílo i dílo vyjádřené v elektronické podobě (§ 2 odst. 1
AutZ) a za rozmnoženinu považuje i elektronickou kopii (viz § 13 odst. 2 AutZ).
České právo (na rozdíl např. od anglického práva) 43 považuje zhotovování
rozmnoženiny čistě pro svou osobní potřebu za tzv. „volné užití díla“, které
nepodléhá souhlasu autora (§ 30 AutZ). Za osobní potřebu lze považovat výlučně
užití pro potřebu fyzické osoby."
A zbytek to tvého "příspěvku" je zase jenom JIrsákova omáčka. . . Ti řikám, nečum pořád na tu soudkyni Barbaru
A opět z tebou přiloženého dokumentu:
"Zastáván je názor, že pouhé poskytnutí odkazu na cizí stránku (obsah), který je
třeba aktivovat uživatelem, není v rozporu s autorským právem, není samo o
sobě užitím díla. 73"
"K odpovědnosti osoby za protiprávní obsah odkazu (např. osoba na
vlastních stránkách umístila odkazy na neoprávněné šíření hudebních
souborů, video souborů, počítačových souborů, jiných souborů umístěných
na jiných počítačích)
Případnou trestní odpovědnost osoby, která umístila odkaz, jenž má
protiprávní obsah, na svých stránkách je třeba posuzovat podle obecných
zásad a zkoumat, zda jednáním osoby byly naplněny znaky některé ze
skutkových podstat trestných činů, popř. některá z forem trestného činu ve
smyslu § 89 odst. 1 tr. zák. Přímou trestní odpovědnost osoby by bylo možno
dovodit s ohledem na formulaci § 152 tr. zák., resp. § 14 AutZ. 74
Vyjádření, že se autor zříká odpovědnosti za protiprávní obsah cizích stránek
(tzv. disclaimer), je třeba považovat z"
Trestní zákoník
§ 89
Zkušební doba a přiměřená omezení a přiměřené povinnosti při podmíněném propuštění
(1) Při podmíněné propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části. Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.
§ 152
Šíření nakažlivé lidské nemoci
AZ
§ 14
Rozšiřování
(1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
(2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
>>>>>
Odkazy na trestní zákoník jsou, bububu, ale jeden je k výši trestu, což jako hranice odpovědnosti k ničemu a k vymezení skutkové podstaty trestného činu je taky k ho.nu, druhý se snaží toto našroubovat šíření nakažlivé nemoci na odkazy a třetí, z AZ, nám říká, že by se pomocí hyperlinku musely předávat práva - resp. lhát že se dávají práva.
Takže je to tak děravé, že bych si vodu radši uschoval do cedníku. Každopádně soudní dvůr v tomto sporu (článek) musel přihlížet k Holandskému právu. V českém je to jinak i kdyby ses na hlavu postavil. Sjednocené to není. Ostatně se ti i v tom dokumentu (co jsi linkoval) vyjadřují k tomu, že třeba v Anglii je to jinak - připomínám, kdyby jsi tak trochu zase "pozapomněl", že UK je nadále členem EU a ještě ani nezahájila rozhovory o vystoupení, takže právo má v takovém stavu, jako je v Uniii obvyklé - bordel.
Pořád ti říkám, aby jsi si to, co linkuješ přečetl.
Váš pohled je poněkud omezený. Jsou totiž dvě možnosti. Buď jsem to já nečetl, nebo jsem to četl a vy jste ten odkazovaný text nepochopil. Bohužel pro vás mám smutnou zprávu – já jsem to četl.
Zastáván je názor…
Teď už zbývá jenom vyluštit hádanku, co má v právu větší váhu – zda „zastáván je názor“ z roku 2008, nebo rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2016. Navíc pochybuju o tom, že by ESD argumentoval tím, že odkaz je užitím díla.
V českém je to jinak i kdyby ses na hlavu postavil.
Jako že v ČR neplatí tříkrokový test? Platí, vždyť jsem vám odkaz na § 29 AZ dával. Nebo co je v holandském právu jiného než v českém, že to způsobuje jiný přístup k odkazům na nelegální díla?
Sjednocené to není.
Kdyby to sjednocené nebylo, tak se tím nezabývá ESD.
Můj pohled není omezený. Můj pohled je daný vyjádřením právníka při PČR. Sorry, ale proti tobě mám pro mne jeho názor o 3x100% větší relavenci.
"Teď už zbývá jenom vyluštit hádanku, co má v právu větší váhu – zda „zastáván je názor“ z roku 2008, nebo rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2016. Navíc pochybuju o tom, že by ESD argumentoval tím, že odkaz je užitím díla."
O čem pochybuješ je irelevantní. Už jsem ti několikrát psal, že ESD se musí vzít potaz legislativy v dané zemi. Zde Holandsko - takže pro blbečky -> nemůžeš to šmahem aplikovat na ČR.
Mimochodem " zda „zastáván je názor“ z roku 2008" se asi týká toho dokumentu který jsi vytahl ty!!!!!! dokud se ti hodil
"V českém je to jinak i kdyby ses na hlavu postavil."
Chceš mi trvdit, že v Holandském právu je to stejně jako v českém? Uveď důkaz.
"Kdyby to sjednocené nebylo, tak se tím nezabývá ESD."
ESD je další instance nad soudy dané země. O tom, jestli je něco sjednoceno nebo ne to nemá vliv.
Soudní dvůr Evropské unie není další instancí nad soudy dané země. Soudní dvůr Evropské unie řeší pouze věci, které se týkají evropského práva. V tomto případě řešil aplikaci evropských směrnic o autorském právu, které jsou v ČR aplikována zákonem 121/2000 Sb., v Holandsku jsou aplikovány jejich zákony. ESD samozřejmě musí vzít v potaz legislativu v dané zemi, ale pouze z toho důvodu, aby daný případ dokázal posoudit jako celek. Když ESD vykládá nějaký transpoziční zákon, vyloží tu směrnici, kterou zákon implementuje, a tento výklad pak použije při svém rozhodování. Pokud se tedy na ESD obrátí někdo z jiného členského státu se stejným případem, vyloží ESD příslušnou směrnici nejspíš úplně stejně. Reálně by k tomu nemělo docházet moc často, protože národní soudy ten výklad nejspíš budou respektovat a rozhodnou sami stejným způsobem, jakým by rozhodl ESD.
Ten dokument z roku 2008 jsem vytáhl proto, že to byl první dokument, na který jsem narazil, kdy byl popsán tříkrokový test a jeho implementace v českém AZ. Vzhledem k tomu, že od toho roku 2008 nenastala (pokud vím) žádná změna, že by tříkrokový test neměl být uplatňován, je možné příslušný výklad v dokumentu použít. Naopak k posuzování odkazů ten dokument nedává jednoznačné stanovisko, navíc od vzniku toho dokumentu k určité změně došlo – je to právě to rozhodnutí ESD, o kterém je aktualita, pod kterou diskutujeme. Takže zatímco dříve platilo, že to různí právníci a instituce vykládali různě, dnes už známe výklad té nejvyšší instituce, která může evropské právo vykládat. Názory na to mohou být různé, ale rozumní lidé se budou řídit tím výkladem ESD.
"Soudní dvůr Evropské unie není další instancí nad soudy dané země"
Ach jo.
"Pokud se občan EU domnívá, že národní, regionální nebo místní orgány porušily jeho práva vyplývající z evropského práva, nebo že je diskriminován, nebo že členská země porušila některým svým zákonem, vyhláškou, úkonem nebo jednáním správního orgánu evropské zákony, má právo zaslat stížnost příslušnému orgánu, který se porušení práva dopustil. Pokud není občan s výsledkem své stížnosti spokojen, musí se obrátit nejdřívě na národní soudy, které mají za povinnost evropské právo respektovat a rozhodovat v jeho souladu. "
Ano, na evropský soudní dvůr se samozřejmě subjekty obrací proto, protože není nadřazen soudům jednotlivých států a proto jeho rohodnutí nikoho nezajímá. Dnes je horko že?
" V tomto případě řešil aplikaci evropských směrnic o autorském právu, které jsou v ČR aplikována zákonem 121/2000 Sb., v Holandsku jsou aplikovány jejich zákony. ESD"
Děkuji za potvrzení. Ještě minule jsi tvrdil, že právo v tomto je v EU sjednocené. Ale tak co, chvíli něco tvrdit neuškodí, že?
"Ten dokument z roku 2008 jsem vytáhl proto, že to byl první dokument, na který jsem narazil, kdy byl popsán tříkrokový test a jeho implementace v českém AZ."
Jasně. Chápu. Vytahnout to na někoho je v pohodě, ale jakmile už se to nehodí, tak to vlastně není k ničemu. Zajímavé. Barbara by se zaradovala
"dnes už známe výklad té nejvyšší instituce, která může evropské právo vykládat. Názory na to mohou být různé, ale rozumní lidé se budou řídit tím výkladem ESD."
Nepsal jsi nahoře, že není ESD nadřazeno? Není další instancí? Psal. Udělej si v tom pořádek. Samozřejmě že je a zde to i potvrzuješ. To, že se vyšší instance nezabývá úplně vším ji z "žebříčku" nevyhazuje. Jenom se u ní nesoudíš s tím, že tě stát špatně odsoudil ale s tím, že jako členský stát EU pošlapal tvoje práva - velmi zjednodušeno - prostě konkrétní spor ve státě se převede na spor odpůrce a části EU. A tam se právě bere v potaz ta místní legislativa.
Vaše komentáře vypadají, jako byste s texty (ať už komentáři, na které reagujete, nebo s odkazovanými dokumenty), pracoval velmi ledabyle, četl je nepozorně a dezinterpretoval je. Děláte to schválně, nebo je pro vás porozumění jednoduchému textu opravdu takový problém?
"Pokud se občan EU domnívá, že národní, regionální nebo místní orgány porušily jeho práva vyplývající z evropského práva, nebo že je diskriminován, nebo že členská země porušila některým svým zákonem, vyhláškou, úkonem nebo jednáním správního orgánu evropské zákony, má právo zaslat stížnost příslušnému orgánu, který se porušení práva dopustil. Pokud není občan s výsledkem své stížnosti spokojen, musí se obrátit nejdřívě na národní soudy, které mají za povinnost evropské právo respektovat a rozhodovat v jeho souladu.
Já tvrdím, že ESD řeší porušení evropského práva, tvrdí to vámi předkládaná citace, takže se na tom můžeme konečně shodnout?
Ano, na evropský soudní dvůr se samozřejmě subjekty obrací proto, protože není nadřazen soudům jednotlivých států a proto jeho rohodnutí nikoho nezajímá. Dnes je horko že?
Že to rozhodnutí nikoho nezajímá je vaše tvrzení. Já jsem pouze rozporoval vaše tvrzení, že ESD je běžná odvolací instance pro rozhodnutí národních soudů. Tak to není, pokud budou soudy rozhodovat třeba běžný sousedský spor, ve kterém nijak nevystupuje právo EU, nemůže se nikdo po rozhodnutí všech instancí v ČR jedna ze stran odvolat k ESD. (Teda odvolat se může, ale bude jí to houby platné.) Nebo kdybyste byl souzen za loupežné přepadení, nemůžete se odvolávat tak dlouho, až byste se dostal k ESD, a ten by vám vyměřil trest x let vězení. Je to podobné, jako třeba s Ústavním soudem – ten také není nadřízen obecným soudům a nedostanete s k němu tak, že se budete odvolávat proti rozhodnutím obecných soudů.
Ještě minule jsi tvrdil, že právo v tomto je v EU sjednocené. Ale tak co, chvíli něco tvrdit neuškodí, že?
Ano, autorské právo je v EU sjednocené, tvrdil jsem to před chvílí a tvrdím to i nadále. Nejdůležitější je směrnice 2001/29/ES, kterou se musí řídit všechny členské státy EU a musejí ji mít implementovánu ve své legislativě. Například onen tříkrokový test, o kterém je zde řeč, je v té směrnici pod bodem 44. Český AZ ho má implementován v § 29 AZ, Nizozemíjej také musí mít implementováno v nějakém svém zákoně. Ostatně, když si ten rozsudek přečtete, zjistíte, že tříkrokový test je odkazován právě v oné evropské směrnici. Z nizozemského práva jsou odkazována pouze ustanovení týkající se náhradních odměn, protože jejich úpravu směrnice neřeší a přenechává ji národním zákonům (a o výklad toho ustanovení v daném sporu šlo).
Jasně. Chápu. Vytahnout to na někoho je v pohodě, ale jakmile už se to nehodí, tak to vlastně není k ničemu. Zajímavé.
Ne, nechápete. Já jsem z toho dokumentu použil jednu část, která je v tom dokumentu napsána bez jakýchkoli pochybností a není v rozporu s žádným mně známým výkladem soudů. Vy jste použil jinou část, která je uvedena „zastáván je názor“, tedy nic jistého, a příslušný výklad je v rozporu s pozdějším rozhodnutím ESD. Protože jste měl problém pochopit, že nutnou podmínkou pro využití § 30 je splnění podmínek § 29, jenom jsem vás odkázal na dokument, kde je to popsané. Tím neříkám, že vše v tom dokumentu je správně. Ani to nepředkládám jako důkaz, že je to tvrzení správně. Jenom jsem to předkládal jako jinou formulaci mého tvrzení – když jste to nepochopil z mých formulací, třeba to pochopíte od jiných. Až to pochopíte, klidně přijďte s nějakým protiargumentem, třeba rozhodnutím soudu, který tvrdí, že § 29 je v zákoně jen tak na ozdobu a nikdy se k němu nepřihlíží.
"Já tvrdím, že ESD řeší porušení evropského práva, tvrdí to vámi předkládaná citace, takže se na tom můžeme konečně shodnout?"
Já ti jen tvrdím, že ESD při rozhodování přihlíží k zákonům dané zěmě. Pokud implementovali v dané oblasti eu směrnice a schválili, tak je to logicky jednotné - jinak ne. Toť vše. Ovšem uvědom si, že ty zákony nejsou kopie ale přizpůsobují se a existují i vyjímky.
"že ESD je běžná odvolací instance pro rozhodnutí národních soudů."
TO jsem nenapsal tak mi to nevkládej do úst. Napsal jsem že je vyšší instancí než soudy dané země, Ne běžnou odvolací instancí. Tak si nech ty laciné pokusy.
" Například onen tříkrokový test, o kterém je zde řeč, je v té směrnici pod bodem 44. Český AZ ho má implementován v § 29 AZ, "
§ 29 ( z AZ který "Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje" z rokku 2000 )
(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
(2) Volná užití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c), se vztahují pouze na dílo zveřejněné.
Tak mi laskavě ukaž ten test v § 29 AZ z ČR?
"Já jsem z toho dokumentu použil jednu část, která je v tom dokumentu napsána bez jakýchkoli pochybností a není v rozporu s žádným mně známým výkladem soudů. "
Ale je to ze stejného roku 2008 který jste napadl. Takže to že je to tam výslovně napsané, je stejné jak to ostatní protože 1. to není rozsudek ani nález nejvyšší instance 2. je to taky tvrzení, jen nezačíná "názorem je . . ."
A znova tě odkazuji na § 30 odstavec 2. Buď ten odstavec lže a nebo ty tvrdíš hovadiny. Věřím tomu odstavci a právníkovi při PČR. Na tvůj "odborný" výklad se.u.
Mimochodem zase z toho tvého tiskopisu:
"2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností ACI Adam BV, jakož i několika dalšími podniky (dále jen „ACI Adam a další“), a Stichting de Thuiskopie (dále jen „Thuiskopie“) a Stichting Onderhandelingen Thuiskopie vergoeding (dále jen „SONT“), dvěma nadacemi, z nichž první je pověřena výběrem a rozdělováním poplatků, které musí hradit výrobci nebo dovozci nosičů určených k rozmnožování literárních, vědeckých nebo uměleckých děl, jež je prováděné za účelem soukromého užití (dále jen „poplatek za soukromé rozmnožování“), a druhá je pověřena stanovením výše tohoto poplatku, ohledně toho, že SONT při stanovování výše uvedeného poplatku zohledňuje škodu vzniklou v důsledku rozmnoženin pořízených z neoprávněného zdroje."
To se týká poplatků za rozhlas a toho, že kolik se platí, když si pořídíš rozmnoženiny z neoprávněného zdroje >>>>> Tím pádem ( rozmnoženiny ) jsi porušil § 30 který jsem ti přikládal - abych ti dokázal, že pro svou osobní potřebu můžeš. A Už vůbec se to nevyslovuje k těm linkům. Mohl by jsi teda přiložit něco,co má smyslo v této při?
Takže si to shrneme: Zatím ses dívl do nesouvisejícího textu . . .
Jednotlivé fáze tříkrokového testu: 1. výjimky musí být jasně definované ve vnitrostátní legislativě, 2. musí jít o běžný způsob užití, 3. užití nesmí zasahovat do oprávněných zájmů autorů.
§ 29
Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně (1. krok) a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla (2. krok) a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora (3. krok).“
A znova tě odkazuji na § 30 odstavec 2. Buď ten odstavec lže a nebo ty tvrdíš hovadiny. Věřím tomu odstavci a právníkovi při PČR.
Zapomněl jste na třetí variantu. Že je pro vás nepřekonatelný problém pochopit, že autorský zákon neobsahuje jenom § 30. Jak už jsem mnohokrát psal, v autorském zákoně je před § 30 překvapivě § 29, který obsahuje zmiňovaný třístupňový test, který stanovuje podmínky pro to, aby bylo možné využít výjimky dané v zákoně – např. ten § 30. Takže pokaždé, když chcete použít § 30, musíte si nejprve říci: budou při jeho využití splněny všechny tři podmínky § 29? Pokud ne, výjimku nemůžete použít.
Do sbírky textů, které vás nezajímají, si přidejte rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 2186/14.
Takže si to shrneme: Zatím ses dívl do nesouvisejícího textu . . .
A teď ještě opravdové shrnutí: Vy jste tvrdil, že stahování z internetu je v ČR vždy legální. Já jsem to rozporoval, protože stahování z nelegálního zdroje neprojde přes tříkrokový test, nebo-li § 29 českého AZ, tudíž se na něj nemůže vztahovat výjimka v § 30 (ani žádná jiná). Dříve o tom byly pochybnosti, ale ESD to ve svém rozhodnutí vyložil jednoznačně. Tak daleko jsme se ale ani náhodou nedostali, zatím jste stále ještě nepochopil význam § 29. Kvůli § 29 jsem odkazoval ten metodický pokyn z roku 2008. Jestli je to text související nebo nesouvisející v tuto chvíli nedokážete posoudit, nejprve musíte pochopit § 29.
Pokud vydám CD, někdo ho koupí a zveřejní, tak poruší zákon. Pokud ho někdo stáhne, tak je to legální.
Pokud se připravuji vydat CD, někdo mi vykrade studio, ukradne CD a pak ho zveřejní, tak poruší zákon. Pokud ho někdo stáhne, tak také poruší zákon.
Vy máte právo pro osobní potřebu legálně stahovat jen to, co bylo autorem zveřejněno (bez ohledu na to, zda za peníze nebo zdarma). Pokud se jedná o obsah, který byl ukraden, pak i stahování je nelegální. Prostě stahovat z netu cizí fotky z dovolené nebo videa z napíchnuté webkamery je problém. Obecná paušalizace "co je na netu to si smím legálně stáhnout" neplatí.
"Pokud vydám CD, někdo ho koupí a zveřejní, tak poruší zákon."
Dle mne ano. Pokud k tomu nezískal zakoupením právo.
" Pokud ho někdo stáhne, tak je to legální."
Dle mne, ale nesmí to zveřejnit ani s tím nijak nakládat - jinak je to jako s tím CD.
"Pokud se připravuji vydat CD, někdo mi vykrade studio, ukradne CD a pak ho zveřejní, tak poruší zákon."
Dle mne ano.
+ "Pokud ho někdo stáhne, tak také poruší zákon."
Dle mne ne, pokud to nezveřejní. Pokud je to stahne jako ukradne z toho studia ano, je to trestné.
"Vy máte právo pro osobní potřebu legálně stahovat jen to, co bylo autorem zveřejněno (bez ohledu na to, zda za peníze nebo zdarma). Pokud se jedná o obsah, který byl ukraden, pak i stahování je nelegální. Prostě stahovat z netu cizí fotky z dovolené nebo videa z napíchnuté webkamery je problém. Obecná paušalizace "co je na netu to si smím legálně stáhnout" neplatí."
Dle mne platí. Ovšem velký rozdíl je pak s tím jakkoliv nakládat. Povšimni si, že každý, kdo byl souzen za nelegální obsah nikdy nebyl souzen za stažení - tedy pokud to přímo neukradl. Vždy jen za distribuci - mluvím speciálně o ČR.
Dle mne ne, pokud to nezveřejní.
Dle vás ne, dle zákona je to jednoznačně porušení zákona – §29 odst. 2 – který říká, že volné užití se vztahuje pouze na dílo zveřejněné. Tam není o čem se bavit, zda to do práv autora zasahuje přiměřeně či nepřiměřeně, je to jednoznačné porušení zákona.
Povšimni si, že každý, kdo byl souzen za nelegální obsah nikdy nebyl souzen za stažení - tedy pokud to přímo neukradl. Vždy jen za distribuci - mluvím speciálně o ČR.
Protože se v tomto směru zákon v ČR vykládal velmi volně. To rozhodnutí ESD, které vyložilo, že stažení nelegálního díla ho nemůže legalizovat, je staré rok a půl, takže samozřejmě bude nějakou dobu trvat, než vůbec někdo za tohle bude obžalován, pak než to případně projde přes všechna odvolání:
Z rozhodnutí ESD C‑435/12: (37) Nelze tak tolerovat vnitrostátní právní předpisy, které nečiní žádný rozdíl mezi soukromými rozmnoženinami pořízenými z oprávněných zdrojů a rozmnoženinami pořízenými z padělaných či nedovolených zdrojů.
"Dle vás ne, dle zákona je to jednoznačně porušení zákona – §29 odst. 2 – který říká, že volné užití se vztahuje pouze na dílo zveřejněné. Tam není o čem se bavit, zda to do práv autora zasahuje přiměřeně či nepřiměřeně, je to jednoznačné porušení zákona."
Ano, ale VOLNÉ užití, ne pro OSOBNÍ potřebu podle § 30 ty debile. Už nevím jak ti to mám napsat.
Zkusím to takto, co nejjednoduššeji, speciálně pro tebe JirsákU.
Ty smít podle § 30 stáhnout pro osobní potřebu. Ty nesmít s tím jakkoliv nakládat. Ty chápat?
Já vám poradím, jak mi to napsat – nepište vůbec. Píšete akorát bludy. Víte, co je volné užití dle autorského zákona? Je to § 30. Když se podíváte hned nad ten § 30, najdete tam taková písmenka. Když je přeslabikujete, dočtete se „vol-ná u-ži-tí“.
§ 30
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona…
Hlupáka jste ze sebe udělal sám. Až se zase někdy budete chtít ztrapnit tím, že nepřečtete dvě slova, nezapomeňte u toho nadávat všem okolo, jak jsou blbí a neumí číst.
Promiň, ale ty jsi fakt debil
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, . .
"Já vám poradím, jak mi to napsat – nepište vůbec. "
Aha. Takže rada od Jirsáka jak něco zlepšit je nezlepšit, rada jak něco třeba smontovat je nesmotovat, rada jak něco natřít je nenatřít. No ty jsi teda tykev a podle toho vypadá i ta tvoje "analýza". Ale radit někomu ať mlčí, to by ti šlo . . .
2NULL: Torrent je technickej prostredek, funguje presne stejne jako routers/switch/... muzes na to pohlizet jako na blackbox, kterej ti proste neco stahne, a pritom neco nasdili, ale z pohledu zakona je podstatny predevsim to, jestli si jednal s umyslem dilo zverejnit - a to pokud sosas urcite nedelas.
Nehlede uz na to, ze minimalne dokud nedostahujes, tak vlastne ani nevis (a vedet ani nemuzes) co stahujes (ve vsech pripadech), takze ...
Jirsaka neres, to je negramotnej tatar.
U Torrentu je problém ten, že když někdo něco sosá přes tebe, tak se dopouštíš porušení zákona. Pravda, jako minimum můžeš mít na sdílení 40x obrazů ubuntu, ale to sdílené stahování nelegálních děl tě staví na šikmou plochu. Úplně přesně nevím jaká je na to právní klasifikace, ale od toho právníka vím, že torrent má toto riziko. Logicky je to tak, že skutečně nevíš, ale to nikoho nezajímá.
Každopádně je podle mne blbost tuto kvalifikační logiku házet na odkaz. 1. Odkazy nejsou jenom na nějaké legální/nelegální díla, 2. mají nést adresu, events, popisky a jiné html věci, ale copyright a práva ne. To by taky mohly ověřovat HTTPS, mohli by spravovat CA a jiné certifikáty, kontrolovat platnosti domén a legitimnost OS a SW při file:/// atd. atd. A proto je to z principu hloupost. Jeví se to jako jednoduché řešení, ale to vychází jenom z neznalosti a neschopnosti logicky uvažovat v nějakém fungujícím systému.
:-) Z Jirsáka si nic nedělám. Jeho "kolečko znám". Nejdříve přihodí o něco více pojmů a jejich definic, pak se začne prokousávat těmi nadbytečnými definicemi, vztahne původní problém vzhledem k nim a pak už stačí jenom tvrdit, že někde psal, že se to k některým věcem vztahuje a on to tvrdil od začátku . . .
Ale to mě přijde právě jako ta blbost.
1. Tím, že to veřejnosti zděluje usnadňuje své chycení a usvědčení.
2. Ti lidi by si to stejně našli. Pamatuji doby, kdy měl internet 1 / 2 lidi z okolí a všechno se to nosilo na CD nebo pak fleškách. Opravdu tomuto ten zákaz linku zabrání? Zakážeš pak CD a flešky?
3. Úplně stačí když bude souzen za to uložiště. Zloděje taky nesoudíš za to, že mezi známé rozhodí že něco prodává a nehážeš tím na ně odpovědnost za legitimitu toho, co nabízí . . . Někdy zjištění legitimity třeba filmů může potvrdit až soud a pak ještě rozhodnutí 2x změnit >>>> rozměj - vnáší se tím mnoho složitých věcí a problémů zbytečně.
4. Nelíbí se mě to proto, protože to nenutí společnosti přizpůsobit se trhu, ale jenom to zavádí represe a prohibice. Pryč je doba CD za 500,- a 10 jachet majitelů nahrávacích studií.
K bodu 4. Já si stahuji filmy a platím si za to. A víš v čem je problém? TIhle autorští volové se ani nesnaží najít způsob, jak ti ty filmy zajímavě nabídnout a přitom na tom vydělat. Sposta lidí už teď platí spoustu za ty mrské a ubohé nabídky. Ne, nestačí všechno na světě zpoplatnit nebo zakázat. To nikdy nikam nevedlo a nepovede. Vlastně povede - to správné řešení se bude hledat déle. On je v tom totiž i bordel o kterém spousta lidí netuší. Třeba že i jako minikapela nesmíš jen tak zdarma udělat koncert pro své známé - je to nelegální - hned by na tobě rádi vydělávali, platí se za nosiče a disky, ale když si tam něco stahneš už je to nelegální, ale když zaplatíš, tak za to v podstatě platíš 2x a taky to neudržuje trh správně nastavený, protože když to prosadí, tak zmizí amatérská produkce a už to nepůjde jinak - řekl bych, to se nám těch umělců vyrojilo aby se za ně platilo ( tedy jako spousta aušusáků, kde musíš zaplatit aby jsi zjistil, že je to shit a toho by pak jenom přibylo). Nehledě na filmy třeba. Spousta z nich jsou jenom trailerové podvody, vypráská se na to stamiliony, sypou to jak na běžícím páse ale nejradši by aby ses bez 500,- na nic nepodíval - vlastně tě nutí kupovat zajíce v pytli. Jde o to, že jakmile to nepůjde jinak, ceny a drzost ještě vzrostou ----- toto je ta druhá strana mince. Aby jsi mě pochopil - já se zařekl, ze nebudu nic kopírovat a tím krást, používám svobodný soft, platím za filmy a hudbu ale taky, nebo možná i proto, nemám rád ty autorsko-právní zmrdy a tento zmrdsky nastavený buznys.
Ti lidi by si to stejně našli. Pamatuji doby, kdy měl internet 1 / 2 lidi z okolí a všechno se to nosilo na CD nebo pak fleškách. Opravdu tomuto ten zákaz linku zabrání? Zakážeš pak CD a flešky?
Možná by našli, možná ne. Ale vědomě se tím porušování autorských práv přinejmenším snažíte usnadnit. Účastenství existuje i ve stádiu pokusu.
Zloděje taky nesoudíš za to, že mezi známé rozhodí že něco prodává a nehážeš tím na ně odpovědnost za legitimitu toho, co nabízí . . .
Pokud o tom, že je to kradené, ví, pak je to § 214 Podílnictví. Dokonce existuje i podílnictví z nedbalosti (§ 215).
Někdy zjištění legitimity třeba filmů může potvrdit až soud a pak ještě rozhodnutí 2x změnit >>>> rozměj - vnáší se tím mnoho složitých věcí a problémů zbytečně.
Stejně jako u toho podílnictví, nepotřebujete mít jistotu, že to je legální, ale musíte vyvinout alespoň nějaké prokazatelné úsilí si to ověřit (například se zeptat domnělého autora). Stejně tak třeba u autobazaru bude soud brát v potaz, že jste ověřil v registru, že to auto je skutečně napsané na toho, pro koho ho budete prodávat.
Nelíbí se mě to proto, protože to nenutí společnosti přizpůsobit se trhu, ale jenom to zavádí represe a prohibice. Pryč je doba CD za 500,- a 10 jachet majitelů nahrávacích studií.
Jak jsem psal jinde, současný velmi restriktivní autorský zákon se mi též nelíbí.
"Možná by našli, možná ne. Ale vědomě se tím porušování autorských práv přinejmenším snažíte usnadnit. Účastenství existuje i ve stádiu pokusu."
A výsledek? Možná a nebo 0. Nic moc. Spíš nic, než nic moc.
"Zloděje taky nesoudíš za to, že mezi známé rozhodí že něco prodává a nehážeš tím na ně odpovědnost za legitimitu toho, co nabízí . . ."
Tvůj kamarád ukradne auto a řekne ti že prodává auto. Dáš jiinému kamarádovi link. Jsi spolupachatel? Mohl jsi to vědět? Jak prokážeš, že jsi to nevěděl? Obávám se, že v těchto případech je důkazní břemeno na tvé straně. Snad se pletu.
"Stejně jako u toho podílnictví, nepotřebujete mít jistotu, že to je legální, ale musíte vyvinout alespoň nějaké prokazatelné úsilí si to ověřit (například se zeptat domnělého autora). Stejně tak třeba u autobazaru bude soud brát v potaz, že jste ověřil v registru, že to auto je skutečně napsané na toho, pro koho ho budete prodávat."
No a to je právě ta hloupost. Je to v podstatě neproveditelné, neprůkazné a vágní. Je to chyba vůbec s tím takto pracovat.
"Jak jsem psal jinde, současný velmi restriktivní autorský zákon se mi též nelíbí."
Taky ne. Hlavně mě vytáčí, jak je to nelogické. Je jedno, když to udělají jinak než bych chtěl, ale ať to má aspoň nějakou logiku . . .
Vypíchl bych dvě velmi důležité části z tohoto rozsudku:
Umělý a nepřirozený konstrukt autorského obsahu samozřejmě vede k absurdním situacím. A bude hůř. Ve středověku žádné autorské právo neexistovalo a jaká díla se tvořila. Dokonce existoval i umělecký průmysl. Prakticky první manufaktury, byly umělecké dílny slavných malířů, kdy díla vznikala na základě přesně určeného technologického postupu s dělbou práce mezi více osob.
Netvrdím, že současné autorské právo je přirozený konstrukt, ale je potřeba vídět, že ve středověku (a i později) byli autoři zabezpečeni mecenáši (zpravidla šlechta a církev, později i bohaté měšťanstvo a stát). Toto momentálně není asi jednoduše realizovatelné v tom masovém měřítku, v jakém vznikají "autorská" díla, i když se objevují první vlaštovky (různé akce na kickstarteru a jinde). O masovém nasazení mám ale pochybnosti.
Netvrdil bych, že jde o umělý a nepřirozený konstrukt, autorské právo znali i Řekové a je třeba i v Talmudu, ale zde jde skutečně o výsledek značně omezujícího moderního uchopení autorského práva. Mnoho lidí tady by si mělo uvědomit, že soud v římském právu existující zákony pouze vykládá, nemůže je měnit. A k tomu samozřejmě používá principy využívané i jinými zákony: účastenství (používá trestní právo), vyšší odpovědnost profesionála (používá se třeba ve spotřebitelském právu), povinnost počínat si tak, aby nebyla ohrožena zákonná práva druhých (to je dokonce přímo v Listině základních práv a svobod). Pokud se někomu rozhodnutí nelíbí (a ani mě se zrovna nelíbí), chyba není v soudu, ale v zákonech, na základě kterých ten soud těžko mohl rozhodnout jinak.
Ukradené e-maily nebudou předmětem autorskoprávní ochrany, ale ochrany přenášených zpráv, případně obchodního tajemství, utajovaných skutečností nebo ochrany osobnosti. A jinak v době, kdy se pravda nezjevovala na Wikileaks, ale bylo nutné zprávy ověřovat z nezávislých zdrojů, se běžně psalo, že „podle informací od několika nezávislých zdrojů“, nebo „podle dobře informovaného zdroje, který nechce být jmenován, ale jehož identitu redakce zná“ atd. Naopak si novináři zakládali na tom, že v takových případech pohybujících se na hraně zákona chránili identitu svého zdroje, a někde takové právo bylo zakotveno i v zákonech. Takže v takových případech vůbec není nutné odkazovat na nějaký nelegální obsah. Ostatně, když noviny informují o přepadení banky, také jako důkaz svého článku nepřikládají ke každému výtisku bankovku z té loupeže.
Ukradené e-maily nebudou předmětem autorskoprávní ochrany, ale ochrany přenášených zpráv, případně obchodního tajemství, utajovaných skutečností nebo ochrany osobnosti.
Tak určitě. Minimálně v ČR.
Jenomže v době, kdy se pravda nezjevovala na Wikileaks, klidně mohlo znamenat
„podle informací od několika nezávislých zdrojů“
nebo
„podle dobře informovaného zdroje, který nechce být jmenován, ale jehož identitu redakce zná“
třeba několik nezávislých dědků na pivu nebo 3jici jiných redaktorů a jejich psa. V praxi to dodnes vypadá tak, že 1. den se vytvoří několik "možná a prý", 2. den se na těch "možná a prý" vytvoří "údajně a podle našich informací . . . " a pak už nikdo ani nezkoumá ty původní možná a prý a operuje se snimi jako s fakty. V dalších dnech už se z původních možná a prý stávají "okolnosti, které kauzu od začátku provázely . . .". To není novinářská práce, ale fušeřina hraničící na jedné straně s debilitou a na druhé straně s pomluvou a lží. Bohužel je to v podstatě běžné.
V případě Wikileaks, ať už je taková nebo maková, aspoň víme na čem jsme - čili vystavené informace někdo někde získal a vystavil je z nějakých důvodů. Ano, nezní to nijak extra, ale pořád lepší než "jeden reportér povídal" - a že by se o těch jejich lžích a šlendriánu dalo napsat hromady . . . .
Chci tím říct, že informace na Wikileaks sice není nějaká záruka správnosti, ale aspoň je známá obecná klasifikace zdoje. A tak se k nim musí přistupovat. Hůře než "slyšel jsem že prý ..." alias "podle našich zdrojů . . ." to být nemůže . . .
Problém s těmi linky je ale jinde.
Celé se to točí jako vždy kolem hlouposti a její nenechavé touze iniciativně se zapojit. V praxi nemůže být špatný odkaz, protože to je jen nositel informace, ale to uložiště toho onoho zakázaného díla.
Řešení ale asi nebude v restrikcích. Obecná daň z úložných technologií na autory existuje, jsem někde četl, a oni by si chlapci z promotion mohli uvědomit, že doba CD s 6 shity za 500,- je pryč a pak by se určitě nějaké nerestriktivní řešení našlo. Třeba bonus k zakoupení - plácnu - sleva na koncert nebo slosování o hodnotné ceny . . . Celý problém je ale taky hodně morální - celospolečenský. To už je ale jiná debata.
Tohle je bohužel problém některých technicky orientovaných lidí, kteří se soustředí na fungování jednotlivých částí a myslí si, že to stačí, že je celek zajímat nemusí – a vzápětí si z toho odvodí, že celek vlastně ani neexistuje. Jenže reálný svět takhle nefunguje, v reálném světě je důležité chování celku, a zkoumání jeho částí je jenom nástroj, jak někdy fungování celku lépe pochopit. Takže v reálném světě je věta „v praxi nemůže být špatný odkaz, protože to je jen nositel informace“ totální blábol, protože to, zda něco je nebo není jen nositel informace nemá vůbec žádný vztah k tomu, zda je to dobré nebo špatné.
V reálném světě se totiž neposuzuje technický způsob provedení, ale důsledky. A neposuzuje se to binárně ano/ne, ale posuzuje se, jak moc to bylo závažné. Takže když někdo zveřejní neoprávněně nějaké autorské dílo v nějakém zapadlém koutu internetu, kam nikdo nechodí, a pak někdo jiný zveřejně na navštěvované stránce odkaz, je právě to zveřejnění odkazu tím, co způsobí větší problém.
Ne. V reálním světě se posuzuje chování jako celku a chování jeho částí. V reálném světě se posuzuje jak provedení, tak důsledky. Odkaz za to skutečně nemůže. Nebo vy si snad pro každý odkaz, který někam umístníte bude vyžadovat právní analýzu o nezávadnosti díla na které ukazuje? ( A co když v pondělí licence byla a v úterý už neplatí - třeba zanikla - byla třetí stranou zrušena? To má včechno nést na sobě link? Jako Jirsák možná všechno víte právní analýzy děl si vysypete z rukávu, jako člověk který myslí hlavou asi těžko. Jsou i díla o kterých ani v tu chvíli neexistuje výrok příslušného nebo odpovědného orgánu, jestli se jedná o dílo závadné nebo ne. Nemáte přístupy do všech smluv.
To je totiž úplně stejná blbost jako nařízení, že v restauračním zařízení je každý provozovatel odpovědný za to, že se tam nebude nalézat opilý mladistvý. Debilita. Tím pádem u vchodu do každého restauračního zařízení by jste musel všem kontrolovat občanky, prohledat je jestli nemají byť 1 dcl někde alkoholu - třeba v zadku a dát jim dýchnout. Pak je pustit a dávat dýchat každých 15 minut, aby se někde třeba na stole u cizího nenapili, protože když dojdou policisté mohli by nadýchat a Vás pokutovat. Samozřejmě, bar může být od 18 ale nemáme jenom bary a i tak by musel někdo už na vždy kontrolovat občanky. A ještě by třeba na větší akce nesměli prolézt přes plot, zadem nebo přes záchodky A stejně se Vám děcka můžou opít v parku a pití mladistvých jste nevyřešil. Totálně stejný princip jako s linkem. To máte ten Váš náhled na výsledek bez studování částí - pijou/nepijou.
A nebo použijete zdravý rozum - zakážete prodej alkoholu mladistvým + to můžete lehce zkontrolovat a zbytek je na jednotlivcích a rodičích - tedy jdete tam, kde to chování ovlivníte nejvíce - zde by to byly uložiště obsahů anebo můžete zakazovat a potírat linky, adresy, vypalovačky, disky, flešky, jejich majitele, prodejce . . . . .
Kdybyste jako argument nepoužíval šikmou plochu, mohl jste si odpustit ty tři odstavce vyvracení tvrzení, se kterým jste přišel vy sám. Nikdo nikdy netvrdil, že si máte dělat právní analýzy odkazů nebo že budete trestán za to, když se cíl odkazu změní. Řeč byla vždy jenom o tom, že odkazující věděl nebo měl vědět, že odkazuje na nelegální dílo.
Takže místo těch vašich vymyšlených příkladů si vezmeme nějaký, který odpovídá tomu, o čem je rozsudek. Někde je nelegálně zveřejněné dílo, někdo si je té nelegálnosti zveřejnění vědom, a aby nelegální šíření toho díla podpořil, odkáže na to dílo. Teď můžete začít vymýšlet argumenty na obhajobu toho, že dotyčný vědomě přispívá k nelegálnímu šíření daného díla.
"Řeč byla vždy jenom o tom, že odkazující věděl nebo měl vědět, že odkazuje na nelegální dílo."
A můžeš mi laskavě vyšvětlit, jestli je třeba toto vědomě umístněný link "http://stream-a-ams1xx2sfcdnvideo5269.cz/okno.php?film=Nzg0MTc=&new_way" na nelegální obsah a na základě jaké právní opory jsi k tomu přišel?
Nemůžeš - protože je to jenom link a ty máš hovno potuchu, jaký právní status má to odkazované dílo a to se i během sporu může 2x změnit. takže link nevypovídá o ničem. Nemůže rozlišovat na status dokumentu, kam odkazuje.
O legálnosti vypovídá jednání odkazovatele, jednání vlastníka cíle ale link nevypovídá o ničem a ani nemůže.
"že dotyčný vědomě přispívá k nelegálnímu šíření daného díla."
A zde se usvědčuješ dokonce sám. Sám potvrzuješ co ti říkám od začátku - odpovědnost má dotyčný, ne link. Tedy odpovědnost má mít ten, kdo dílo nelegálně vystaví. To že si i na něj odkazuje je jako by jsi někoho odsoudil za krádež a ještě i za to, že se lup snažil zpěněžit. To je možné, ale tak jenom u soudkyně Barbary . . . nebo čerpáš od jinud?
Zase polemizujete s něčím, co jsem já nenapsal. Psal jsem, že odkazující věděl nebo měl vědět, že odkazuje na nelegální dílo. Z toho nijak neplyne, že já dokážu lusknutím prstu určit váš odkaz. Je to, jako byste polemizoval s omezením rychlosti aut v obci na 50 km/h, protože když mi ukážete na nějaké konkrétní auto jedoucí v obci, já nedokážu určit, jakou rychlostí přesně jede.
Odpovědnost za vystavení díla má ten, kdo dílo vystavil. Odpovědnost za odkaz má ten, kdo odkaz zveřejnil. To, že se i na něj odkazuje, je, jako bych za krádež neodsoudil jenom feťáka, který rozbije výlohu a ukradne flašku alkoholu, ale i další zloděje, kteří šli po něm a vyrabovali celý obchod.
Jenomže rychlost auta se dá lusknutím prstu změřit. To jestli jste o tom nelegálním obsahu věděl, nebo jste dokázal správně určit jeho légálnost nikoliv, protože mnohdy o tom rozhodne až na základě podnětu soud, ale taky mohli bychom taky kvůli každému linku požadovat předběžné opatření nebo zkoumání původu díla - ale ani to nezaručuje následný verdikt soudu ani dalších jeho instancí. Takže zase jenom debilní komplikace které nic neřeší.
V tom Vašem příkladu s feťákem a analogií s linkem by jste soudil všechny, kteří někomu řekli, kde to rozbil, třeba "Vole víš že Karel rozbil za rohem výlohu? "a tím pádem by jste na ně přenesl odpovědnost za to, jestli ten další komu to řekli ji vykrade - a proto je to tak hloupé. Netvrdím že takový zákon nemůže vzniknout. Jen tvrdím, že to je debilní.
Odobně se domnívám, že je zde snaha kriminalizovat link/odkaz. Začíná to z komerčních důvodů, protože takové téma se dá jednoduše uchopit a lacině argumentovat pro širší masy. Pak přijdou témata politické. Už nyní máme v občanském zákoníku zákaz vyslovovat se k sociálním poměrům a přesvědčení. Co z toho bude trestné rozhodne vládaní agenda. Pro ilustraci: Zdělit, že lidé kteří hlasovali pro "brexit" jsou méně vzdělaní chudí dělníci bez rozhledu, ambicí a nezcestovalí bude v pořádku. Ale sdělit, že masy afričanů se sem ženou protože chtějí sociální dávky bude trestné. Tedy ne že by zrušili svobodu slova, jen na ty svobodné slova nebudou smět ukazovat linky. Nástroj právě vzniká. Jenom si někteří lidi a současní vládníci myslí, že ta jejich neschopná, líná a zbytečná Unie tady bude i za 20 let.
Hovorím vám bude to tak, že IPv6 bude pre totálne lamy a pre veľké monopoly na internete - kde to bude totálne zahatané sprostnými pravidlami z EU. A možno IPv4 infraštruktúra vydrží a bude undeground. Kto vie? Odkaz nie je hriech - lebo ten kto odkazuje nie je schopný overiť si prakticky nič na dôveryhodnosti článku. Je to systém - "aha kouknite TOTO a TOTO jsen našel TAM a TAM" - toto má byť ako zločin?????? Veď to je samotný princíp fungovania internetu. Celé to smeruje tam, že tí ktorí nevyhovujú, sú zatlačovaní do INternetového undegroundu.
Promiň, ale asi mi nějak naprosto nedošlo, jak s tím souvisí síťový protokol, kór když má víceméně stejné principy (kdyby to byl nějaký L3 onion nebo mesh, tak bych to ještě pochopil) a tunelovat se bude nějak muset stejně, až ho páteřní operátoři přestanou routovat.
A underground momentálně naráží na to, že mu nefunguje seedování torrentů, nemůže si kde kdo spustit Tor bridge atd. právě kvůli nedostatku IPv4 adres.
Dobrej postřeh z diskuse na Ábíčku.
Jde o to, že zveřejňováním odkazu ovlivním jen to, kam odkaz povede, nikoliv to, co se na daném místě nachází, přičemž obsah nacházející se na tom místě se může měnit. Takže se může stát, že zveřejním neškodný odkaz, který povede na místo, kde se nenachází nic protizákonného, ale časem se může obsah změnit a najednou se z toho může stát nelegální dokazování, tedy trestný čin.
A na to jsem tam reagoval tím, že se bere v potaz, jakým způsobem odkazujete (ostatně je to i v tom rozsudku). Pokud odkazující stránka píše, že jde o instalačky Linuxu, ale budou tam fotky z Playboye, musela by žalující strana prokázat, že jste věděl, že tam jsou fotky a ne instalačky. Pokud ale napíšete, že tam jsou fotky z Playboye, dost těžko budete vyvracet, že jste na ty fotky neodkazoval. A tak budete muset prokázat, jakým způsobem jste si ověřil, že ty fotky tam byly legálně.
Takže tohle by mohl být při dostatku úřednické demagogie (které jsou bez problému schopni, jak již mnohokrát dokázali) klidně nelegální odkaz, protože informuje o něčem nezákonném a zároveň jde o komerci (je to na velkém portálu):
Už to chápete? Je to prostě "gumové" nařízení, dá se to natáhnout na cokoliv.
Ten odkaz je zcela jiste nelegalni nekola ...
1) odkazovanej clanek je zcela jiste autorsky dilo
2) root je komercni web
3) zcela jiste nema souhlas autora toho clanku k uvedeni odkazu tady
4) majitel garaze zcela urcite nedal souhlas ke zverejnovani jeji fotky, natoz k jejimu dalsimu odkazovani a zverejnovani dalsim osobam na rootu
Mam pokracovat?