Kdybys nebyl natvrdlý, tak chápeš, že zaprvé nejsou zde hrany typu buď anebo, konečné slovo má posouzení soudce, a zadruhé: pokud někdo stvoří webovou stránku tak, jako to udělala Pirátská strana, kde bude zveřejnňovat odkazy na nelegální obsah, je to jednoznačně trestný čin. Pokud někdo vhodí do fora odkaz na kočku z Playboye, těžko je to trestný čin, ale pokud někdo na warezforu pravidelně zveřejnňuje odkazy na nelegální obsah s úmyslet šířit ho, je to trestný čin. Tvrdit že ne je idiocie anebo alibismus.
Závěrem, zveřejňujte odkazy, ale nenechte se u toho chytit.
Ona se da z odkazu na webu urcit legalita neceho? lol ...
Tak tady mas jeden nelegalni odkaz
http://download.nohavica.cz:8080/praha2006/audio/prazska_palena_2006.torrent
A tady dalsi ...
magnet:?xt=urn:btih:167c172c63de43031e27f1804b1a9fc664808cc6&dn=jaromir-nohavica_prazska-palena-2&tr=udp%3A%2F%2Ftracker.leechers-paradise.org%3A6969&tr=udp%3A%2F%2Fzer0day.ch%3A1337&tr=udp%3A%2F%2Fopen.demonii.com%3A1337&tr=udp%3A%2F%2Ftracker.coppersurfer.tk%3A6969&tr=udp%3A%2F%2Fexodus.desync.com%3A6969
§ 24
1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně
...
c) umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník).
Trestné je, když pirát uploaduje film na uloz.to, ani si ho nemusí nikdo stáhnout. Samo stáhnutí je legální. Sdílení odkazu, usnadní stáhnutí filmu, nikoli jeho uploadování. Chápeš to bobánku?
Celý tenhle konstrukt trestání za sdílení odkazů je jen zoufalý pokus autorskoprávní mafie, která se snaží najít někoho, na kom by se zahojila, když na uploadery často nemůžou. Když nemůžeme zavřít vraha, tak alespoň zavřeme taxikáře, co ho dovezl na místo činu, že jo?
"Samo stáhnutí nemusí být vždy legální. I v tomto případě záleží na tom, zda je dílo zveřejněno legálně a zda o jeho případné nelegálnosti stahující věděl nebo mohl vědět."
V ČR stažení není trestným činem ani přestupkem. Pozor na torrent - tam už je to z povahy věci jinak. U případného poskytnutí dalším osobám taktéž. Nejsem soud ale tuto konstrikci mám od právníka při PČR.
"Pokud taxikář ví o tom, že veze vraha na místo činu, a dělá to dobrovolně, je samozřejmě spolupachatelem."
Ano, ale stahnutí fimu není podílení se na jeho zcizení.
V ČR i stažení může být trestným činem, jak jsem psal výše. Mnozí vymýšleli podivuhodné právní kličky, proč by to tak být nemělo, stejně jako u těch odkazů, a stejně jako u těch odkazů už Evropský soudní dvůr rozhodl, že užití pro osobní potřebu nemůže legalizovat neoprávněně zveřejněné autorské dílo.
Ne. V ČR stažení není trestný, činem. V ČR je trestným činem dávat ke stažení. Takže polopatě. Nikdo tě neodsoudí za to, že sis je stahl, ale za to že jsi je nabízel - a to splňuje i torrent.
A ještě jedna věc. Nepleť si rozhodnutí soudního dvoru s legislativou EU a jednotlivých zemí.
§ 270 zákona č. 40/2009 Sb. – Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. § 29 a § 30 zákona č. 121/2000 Sb. Výjimky a omezení práva autorského – Obecné ustanovení, Volná užití.
Diskutujeme pod článkem o rozhodnutí Evropského soudního dvoru. To není přímo aplikované do českého práva, ale v nejhorším případě, kdyby se někdo musel odvolávat až Evropskému soudnímu dvoru, ten rozhodne pravděpodobně stejně.
1. To není přímo aplikované do českého práva"
Správně.
2. "Kdyby ... pravděpodobně"
Opět NE. Evropský soudní dvůr přihlíží k legislativě v dané zemi. Takže znovu: v ČR není stažení trestné. Jen jakákoliv jeho distribuce.
Hele já za všechny filmy, které si stahnu platím. Ale toto s tím linkem je prostě debilní. Je mi líto. Nic to neřeší. Je mi líto.
V tomto ohledu je legislativa v ČR stejná, jako ve zbytku EU, protože vychází ze směrnic EU a mezinárodních smluv.
Tím, že ten nesmysl budete opakovat pořád dokola, z něj pravdu neuděláte. Stažení autorského díla naplňuje všechny znaky užití díla dle AZ. K užití musíte mít licenci od autora nebo výjimku danou zákonem. Aby bylo možné použít zákonnou výjimku, musí být splněn § 29 AZ. V případě nelegálně zveřejněného díla tento paragraf splněn není, tudíž se na stažení nevztahuje zákonná výjimka, tudíž se jedná o užití dle AZ a tudíž se jedná o neoprávněné užití.
To soudní rozhodnutí řeší dost podstatnou věc. Spousta lidí měla pocit, že krádež autorského díla a napomáhání takové krádeži se dá vhodně okecat a vykroutit se z toho, že vlastně nejde o porušení zákona. Evropský soud teď jasně řekl, že žádné vytáčky neplatí, a že když někdo ví, že je dílo zveřejněné nelegálně, nemůže se na nic vymlouvat a stává se spolupachatelem. Řeší to to, že se tím postupně sjednotí rozhodovací praxe evropských soudů, a také to řeší to, že už se nikdo nebude moci vymlouvat na to, že je to právně nejasné.
"Tím, že ten nesmysl budete opakovat pořád dokola, z něj pravdu neuděláte. Stažení autorského díla naplňuje všechny znaky užití díla dle AZ"
Vtipné na tom je, že to platí speciálně pro tebe. Nehledě na to, že ten tvůj § 29 jenom vymezuje platnost vyjímek a stažení do vyjímek nepatří. Aspoň si to přečti.
Zákon č. 121/2000 Sb.
Volná užití a zákonné licence
§ 30
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.
(4) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy zřetelně označena.
(5) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než tam uvedenému účelu.
(6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.
Ono nestačí si přečíst jeden paragraf. Je potřeba si přečíst celou část zákona, která se dané věci týká, a také ji pochopit. Už jenom ta blízkost čísel 29 a 30 vás měla varovat, že to spolu asi nějak souviset bude. Ony totiž paragrafy 29 až 39 popisují výjimky a omezení práva autorského, jak se dozvíte v záhlaví hlavy I dílu 4, kam tyto paragrafy spadají. Pokud budete mít stále problémy s výkladem těch ustanovení, doporučuji ke čtení třeba toto: http://portal.justice.cz/nsz/soubor.aspx?id=82426 – strany 23 až 26, kde máte několikrát výslovně napsáno, že podmínkou užití pro osobní potřebu je splnění tzv. tříkrokového testu (který je v českém AZ implementován právě § 29 odst. 1).
Pořád ti říkám, aby jsi si to, co linkuješ přečetl. Pardon. Zapoměl jsem tě ale upozornit, že nejde jenom o opakování písmenek.
Z toho tvého dokumnetu
"Stahování dat z internetu je třeba pokládat za rozmnožování díla ve smyslu § 13
AutZ. Při stažení dat z internetu dochází k vytvoření jejich kopie (originál zůstane na
serveru). Kopie je třeba považovat za rozmnoženiny ve smyslu § 13 AutZ, neboť
autorský zákon považuje za dílo i dílo vyjádřené v elektronické podobě (§ 2 odst. 1
AutZ) a za rozmnoženinu považuje i elektronickou kopii (viz § 13 odst. 2 AutZ).
České právo (na rozdíl např. od anglického práva) 43 považuje zhotovování
rozmnoženiny čistě pro svou osobní potřebu za tzv. „volné užití díla“, které
nepodléhá souhlasu autora (§ 30 AutZ). Za osobní potřebu lze považovat výlučně
užití pro potřebu fyzické osoby."
A zbytek to tvého "příspěvku" je zase jenom JIrsákova omáčka. . . Ti řikám, nečum pořád na tu soudkyni Barbaru
A opět z tebou přiloženého dokumentu:
"Zastáván je názor, že pouhé poskytnutí odkazu na cizí stránku (obsah), který je
třeba aktivovat uživatelem, není v rozporu s autorským právem, není samo o
sobě užitím díla. 73"
"K odpovědnosti osoby za protiprávní obsah odkazu (např. osoba na
vlastních stránkách umístila odkazy na neoprávněné šíření hudebních
souborů, video souborů, počítačových souborů, jiných souborů umístěných
na jiných počítačích)
Případnou trestní odpovědnost osoby, která umístila odkaz, jenž má
protiprávní obsah, na svých stránkách je třeba posuzovat podle obecných
zásad a zkoumat, zda jednáním osoby byly naplněny znaky některé ze
skutkových podstat trestných činů, popř. některá z forem trestného činu ve
smyslu § 89 odst. 1 tr. zák. Přímou trestní odpovědnost osoby by bylo možno
dovodit s ohledem na formulaci § 152 tr. zák., resp. § 14 AutZ. 74
Vyjádření, že se autor zříká odpovědnosti za protiprávní obsah cizích stránek
(tzv. disclaimer), je třeba považovat z"
Trestní zákoník
§ 89
Zkušební doba a přiměřená omezení a přiměřené povinnosti při podmíněném propuštění
(1) Při podmíněné propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části. Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.
§ 152
Šíření nakažlivé lidské nemoci
AZ
§ 14
Rozšiřování
(1) Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
(2) Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
>>>>>
Odkazy na trestní zákoník jsou, bububu, ale jeden je k výši trestu, což jako hranice odpovědnosti k ničemu a k vymezení skutkové podstaty trestného činu je taky k ho.nu, druhý se snaží toto našroubovat šíření nakažlivé nemoci na odkazy a třetí, z AZ, nám říká, že by se pomocí hyperlinku musely předávat práva - resp. lhát že se dávají práva.
Takže je to tak děravé, že bych si vodu radši uschoval do cedníku. Každopádně soudní dvůr v tomto sporu (článek) musel přihlížet k Holandskému právu. V českém je to jinak i kdyby ses na hlavu postavil. Sjednocené to není. Ostatně se ti i v tom dokumentu (co jsi linkoval) vyjadřují k tomu, že třeba v Anglii je to jinak - připomínám, kdyby jsi tak trochu zase "pozapomněl", že UK je nadále členem EU a ještě ani nezahájila rozhovory o vystoupení, takže právo má v takovém stavu, jako je v Uniii obvyklé - bordel.
Pořád ti říkám, aby jsi si to, co linkuješ přečetl.
Váš pohled je poněkud omezený. Jsou totiž dvě možnosti. Buď jsem to já nečetl, nebo jsem to četl a vy jste ten odkazovaný text nepochopil. Bohužel pro vás mám smutnou zprávu – já jsem to četl.
Zastáván je názor…
Teď už zbývá jenom vyluštit hádanku, co má v právu větší váhu – zda „zastáván je názor“ z roku 2008, nebo rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2016. Navíc pochybuju o tom, že by ESD argumentoval tím, že odkaz je užitím díla.
V českém je to jinak i kdyby ses na hlavu postavil.
Jako že v ČR neplatí tříkrokový test? Platí, vždyť jsem vám odkaz na § 29 AZ dával. Nebo co je v holandském právu jiného než v českém, že to způsobuje jiný přístup k odkazům na nelegální díla?
Sjednocené to není.
Kdyby to sjednocené nebylo, tak se tím nezabývá ESD.
Můj pohled není omezený. Můj pohled je daný vyjádřením právníka při PČR. Sorry, ale proti tobě mám pro mne jeho názor o 3x100% větší relavenci.
"Teď už zbývá jenom vyluštit hádanku, co má v právu větší váhu – zda „zastáván je názor“ z roku 2008, nebo rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2016. Navíc pochybuju o tom, že by ESD argumentoval tím, že odkaz je užitím díla."
O čem pochybuješ je irelevantní. Už jsem ti několikrát psal, že ESD se musí vzít potaz legislativy v dané zemi. Zde Holandsko - takže pro blbečky -> nemůžeš to šmahem aplikovat na ČR.
Mimochodem " zda „zastáván je názor“ z roku 2008" se asi týká toho dokumentu který jsi vytahl ty!!!!!! dokud se ti hodil
"V českém je to jinak i kdyby ses na hlavu postavil."
Chceš mi trvdit, že v Holandském právu je to stejně jako v českém? Uveď důkaz.
"Kdyby to sjednocené nebylo, tak se tím nezabývá ESD."
ESD je další instance nad soudy dané země. O tom, jestli je něco sjednoceno nebo ne to nemá vliv.
Soudní dvůr Evropské unie není další instancí nad soudy dané země. Soudní dvůr Evropské unie řeší pouze věci, které se týkají evropského práva. V tomto případě řešil aplikaci evropských směrnic o autorském právu, které jsou v ČR aplikována zákonem 121/2000 Sb., v Holandsku jsou aplikovány jejich zákony. ESD samozřejmě musí vzít v potaz legislativu v dané zemi, ale pouze z toho důvodu, aby daný případ dokázal posoudit jako celek. Když ESD vykládá nějaký transpoziční zákon, vyloží tu směrnici, kterou zákon implementuje, a tento výklad pak použije při svém rozhodování. Pokud se tedy na ESD obrátí někdo z jiného členského státu se stejným případem, vyloží ESD příslušnou směrnici nejspíš úplně stejně. Reálně by k tomu nemělo docházet moc často, protože národní soudy ten výklad nejspíš budou respektovat a rozhodnou sami stejným způsobem, jakým by rozhodl ESD.
Ten dokument z roku 2008 jsem vytáhl proto, že to byl první dokument, na který jsem narazil, kdy byl popsán tříkrokový test a jeho implementace v českém AZ. Vzhledem k tomu, že od toho roku 2008 nenastala (pokud vím) žádná změna, že by tříkrokový test neměl být uplatňován, je možné příslušný výklad v dokumentu použít. Naopak k posuzování odkazů ten dokument nedává jednoznačné stanovisko, navíc od vzniku toho dokumentu k určité změně došlo – je to právě to rozhodnutí ESD, o kterém je aktualita, pod kterou diskutujeme. Takže zatímco dříve platilo, že to různí právníci a instituce vykládali různě, dnes už známe výklad té nejvyšší instituce, která může evropské právo vykládat. Názory na to mohou být různé, ale rozumní lidé se budou řídit tím výkladem ESD.
"Soudní dvůr Evropské unie není další instancí nad soudy dané země"
Ach jo.
"Pokud se občan EU domnívá, že národní, regionální nebo místní orgány porušily jeho práva vyplývající z evropského práva, nebo že je diskriminován, nebo že členská země porušila některým svým zákonem, vyhláškou, úkonem nebo jednáním správního orgánu evropské zákony, má právo zaslat stížnost příslušnému orgánu, který se porušení práva dopustil. Pokud není občan s výsledkem své stížnosti spokojen, musí se obrátit nejdřívě na národní soudy, které mají za povinnost evropské právo respektovat a rozhodovat v jeho souladu. "
Ano, na evropský soudní dvůr se samozřejmě subjekty obrací proto, protože není nadřazen soudům jednotlivých států a proto jeho rohodnutí nikoho nezajímá. Dnes je horko že?
" V tomto případě řešil aplikaci evropských směrnic o autorském právu, které jsou v ČR aplikována zákonem 121/2000 Sb., v Holandsku jsou aplikovány jejich zákony. ESD"
Děkuji za potvrzení. Ještě minule jsi tvrdil, že právo v tomto je v EU sjednocené. Ale tak co, chvíli něco tvrdit neuškodí, že?
"Ten dokument z roku 2008 jsem vytáhl proto, že to byl první dokument, na který jsem narazil, kdy byl popsán tříkrokový test a jeho implementace v českém AZ."
Jasně. Chápu. Vytahnout to na někoho je v pohodě, ale jakmile už se to nehodí, tak to vlastně není k ničemu. Zajímavé. Barbara by se zaradovala
"dnes už známe výklad té nejvyšší instituce, která může evropské právo vykládat. Názory na to mohou být různé, ale rozumní lidé se budou řídit tím výkladem ESD."
Nepsal jsi nahoře, že není ESD nadřazeno? Není další instancí? Psal. Udělej si v tom pořádek. Samozřejmě že je a zde to i potvrzuješ. To, že se vyšší instance nezabývá úplně vším ji z "žebříčku" nevyhazuje. Jenom se u ní nesoudíš s tím, že tě stát špatně odsoudil ale s tím, že jako členský stát EU pošlapal tvoje práva - velmi zjednodušeno - prostě konkrétní spor ve státě se převede na spor odpůrce a části EU. A tam se právě bere v potaz ta místní legislativa.
Vaše komentáře vypadají, jako byste s texty (ať už komentáři, na které reagujete, nebo s odkazovanými dokumenty), pracoval velmi ledabyle, četl je nepozorně a dezinterpretoval je. Děláte to schválně, nebo je pro vás porozumění jednoduchému textu opravdu takový problém?
"Pokud se občan EU domnívá, že národní, regionální nebo místní orgány porušily jeho práva vyplývající z evropského práva, nebo že je diskriminován, nebo že členská země porušila některým svým zákonem, vyhláškou, úkonem nebo jednáním správního orgánu evropské zákony, má právo zaslat stížnost příslušnému orgánu, který se porušení práva dopustil. Pokud není občan s výsledkem své stížnosti spokojen, musí se obrátit nejdřívě na národní soudy, které mají za povinnost evropské právo respektovat a rozhodovat v jeho souladu.
Já tvrdím, že ESD řeší porušení evropského práva, tvrdí to vámi předkládaná citace, takže se na tom můžeme konečně shodnout?
Ano, na evropský soudní dvůr se samozřejmě subjekty obrací proto, protože není nadřazen soudům jednotlivých států a proto jeho rohodnutí nikoho nezajímá. Dnes je horko že?
Že to rozhodnutí nikoho nezajímá je vaše tvrzení. Já jsem pouze rozporoval vaše tvrzení, že ESD je běžná odvolací instance pro rozhodnutí národních soudů. Tak to není, pokud budou soudy rozhodovat třeba běžný sousedský spor, ve kterém nijak nevystupuje právo EU, nemůže se nikdo po rozhodnutí všech instancí v ČR jedna ze stran odvolat k ESD. (Teda odvolat se může, ale bude jí to houby platné.) Nebo kdybyste byl souzen za loupežné přepadení, nemůžete se odvolávat tak dlouho, až byste se dostal k ESD, a ten by vám vyměřil trest x let vězení. Je to podobné, jako třeba s Ústavním soudem – ten také není nadřízen obecným soudům a nedostanete s k němu tak, že se budete odvolávat proti rozhodnutím obecných soudů.
Ještě minule jsi tvrdil, že právo v tomto je v EU sjednocené. Ale tak co, chvíli něco tvrdit neuškodí, že?
Ano, autorské právo je v EU sjednocené, tvrdil jsem to před chvílí a tvrdím to i nadále. Nejdůležitější je směrnice 2001/29/ES, kterou se musí řídit všechny členské státy EU a musejí ji mít implementovánu ve své legislativě. Například onen tříkrokový test, o kterém je zde řeč, je v té směrnici pod bodem 44. Český AZ ho má implementován v § 29 AZ, Nizozemíjej také musí mít implementováno v nějakém svém zákoně. Ostatně, když si ten rozsudek přečtete, zjistíte, že tříkrokový test je odkazován právě v oné evropské směrnici. Z nizozemského práva jsou odkazována pouze ustanovení týkající se náhradních odměn, protože jejich úpravu směrnice neřeší a přenechává ji národním zákonům (a o výklad toho ustanovení v daném sporu šlo).
Jasně. Chápu. Vytahnout to na někoho je v pohodě, ale jakmile už se to nehodí, tak to vlastně není k ničemu. Zajímavé.
Ne, nechápete. Já jsem z toho dokumentu použil jednu část, která je v tom dokumentu napsána bez jakýchkoli pochybností a není v rozporu s žádným mně známým výkladem soudů. Vy jste použil jinou část, která je uvedena „zastáván je názor“, tedy nic jistého, a příslušný výklad je v rozporu s pozdějším rozhodnutím ESD. Protože jste měl problém pochopit, že nutnou podmínkou pro využití § 30 je splnění podmínek § 29, jenom jsem vás odkázal na dokument, kde je to popsané. Tím neříkám, že vše v tom dokumentu je správně. Ani to nepředkládám jako důkaz, že je to tvrzení správně. Jenom jsem to předkládal jako jinou formulaci mého tvrzení – když jste to nepochopil z mých formulací, třeba to pochopíte od jiných. Až to pochopíte, klidně přijďte s nějakým protiargumentem, třeba rozhodnutím soudu, který tvrdí, že § 29 je v zákoně jen tak na ozdobu a nikdy se k němu nepřihlíží.
"Já tvrdím, že ESD řeší porušení evropského práva, tvrdí to vámi předkládaná citace, takže se na tom můžeme konečně shodnout?"
Já ti jen tvrdím, že ESD při rozhodování přihlíží k zákonům dané zěmě. Pokud implementovali v dané oblasti eu směrnice a schválili, tak je to logicky jednotné - jinak ne. Toť vše. Ovšem uvědom si, že ty zákony nejsou kopie ale přizpůsobují se a existují i vyjímky.
"že ESD je běžná odvolací instance pro rozhodnutí národních soudů."
TO jsem nenapsal tak mi to nevkládej do úst. Napsal jsem že je vyšší instancí než soudy dané země, Ne běžnou odvolací instancí. Tak si nech ty laciné pokusy.
" Například onen tříkrokový test, o kterém je zde řeč, je v té směrnici pod bodem 44. Český AZ ho má implementován v § 29 AZ, "
§ 29 ( z AZ který "Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje" z rokku 2000 )
(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
(2) Volná užití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c), se vztahují pouze na dílo zveřejněné.
Tak mi laskavě ukaž ten test v § 29 AZ z ČR?
"Já jsem z toho dokumentu použil jednu část, která je v tom dokumentu napsána bez jakýchkoli pochybností a není v rozporu s žádným mně známým výkladem soudů. "
Ale je to ze stejného roku 2008 který jste napadl. Takže to že je to tam výslovně napsané, je stejné jak to ostatní protože 1. to není rozsudek ani nález nejvyšší instance 2. je to taky tvrzení, jen nezačíná "názorem je . . ."
A znova tě odkazuji na § 30 odstavec 2. Buď ten odstavec lže a nebo ty tvrdíš hovadiny. Věřím tomu odstavci a právníkovi při PČR. Na tvůj "odborný" výklad se.u.
Mimochodem zase z toho tvého tiskopisu:
"2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností ACI Adam BV, jakož i několika dalšími podniky (dále jen „ACI Adam a další“), a Stichting de Thuiskopie (dále jen „Thuiskopie“) a Stichting Onderhandelingen Thuiskopie vergoeding (dále jen „SONT“), dvěma nadacemi, z nichž první je pověřena výběrem a rozdělováním poplatků, které musí hradit výrobci nebo dovozci nosičů určených k rozmnožování literárních, vědeckých nebo uměleckých děl, jež je prováděné za účelem soukromého užití (dále jen „poplatek za soukromé rozmnožování“), a druhá je pověřena stanovením výše tohoto poplatku, ohledně toho, že SONT při stanovování výše uvedeného poplatku zohledňuje škodu vzniklou v důsledku rozmnoženin pořízených z neoprávněného zdroje."
To se týká poplatků za rozhlas a toho, že kolik se platí, když si pořídíš rozmnoženiny z neoprávněného zdroje >>>>> Tím pádem ( rozmnoženiny ) jsi porušil § 30 který jsem ti přikládal - abych ti dokázal, že pro svou osobní potřebu můžeš. A Už vůbec se to nevyslovuje k těm linkům. Mohl by jsi teda přiložit něco,co má smyslo v této při?
Takže si to shrneme: Zatím ses dívl do nesouvisejícího textu . . .
Jednotlivé fáze tříkrokového testu: 1. výjimky musí být jasně definované ve vnitrostátní legislativě, 2. musí jít o běžný způsob užití, 3. užití nesmí zasahovat do oprávněných zájmů autorů.
§ 29
Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně (1. krok) a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla (2. krok) a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora (3. krok).“
A znova tě odkazuji na § 30 odstavec 2. Buď ten odstavec lže a nebo ty tvrdíš hovadiny. Věřím tomu odstavci a právníkovi při PČR.
Zapomněl jste na třetí variantu. Že je pro vás nepřekonatelný problém pochopit, že autorský zákon neobsahuje jenom § 30. Jak už jsem mnohokrát psal, v autorském zákoně je před § 30 překvapivě § 29, který obsahuje zmiňovaný třístupňový test, který stanovuje podmínky pro to, aby bylo možné využít výjimky dané v zákoně – např. ten § 30. Takže pokaždé, když chcete použít § 30, musíte si nejprve říci: budou při jeho využití splněny všechny tři podmínky § 29? Pokud ne, výjimku nemůžete použít.
Do sbírky textů, které vás nezajímají, si přidejte rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 2186/14.
Takže si to shrneme: Zatím ses dívl do nesouvisejícího textu . . .
A teď ještě opravdové shrnutí: Vy jste tvrdil, že stahování z internetu je v ČR vždy legální. Já jsem to rozporoval, protože stahování z nelegálního zdroje neprojde přes tříkrokový test, nebo-li § 29 českého AZ, tudíž se na něj nemůže vztahovat výjimka v § 30 (ani žádná jiná). Dříve o tom byly pochybnosti, ale ESD to ve svém rozhodnutí vyložil jednoznačně. Tak daleko jsme se ale ani náhodou nedostali, zatím jste stále ještě nepochopil význam § 29. Kvůli § 29 jsem odkazoval ten metodický pokyn z roku 2008. Jestli je to text související nebo nesouvisející v tuto chvíli nedokážete posoudit, nejprve musíte pochopit § 29.
Pokud vydám CD, někdo ho koupí a zveřejní, tak poruší zákon. Pokud ho někdo stáhne, tak je to legální.
Pokud se připravuji vydat CD, někdo mi vykrade studio, ukradne CD a pak ho zveřejní, tak poruší zákon. Pokud ho někdo stáhne, tak také poruší zákon.
Vy máte právo pro osobní potřebu legálně stahovat jen to, co bylo autorem zveřejněno (bez ohledu na to, zda za peníze nebo zdarma). Pokud se jedná o obsah, který byl ukraden, pak i stahování je nelegální. Prostě stahovat z netu cizí fotky z dovolené nebo videa z napíchnuté webkamery je problém. Obecná paušalizace "co je na netu to si smím legálně stáhnout" neplatí.
"Pokud vydám CD, někdo ho koupí a zveřejní, tak poruší zákon."
Dle mne ano. Pokud k tomu nezískal zakoupením právo.
" Pokud ho někdo stáhne, tak je to legální."
Dle mne, ale nesmí to zveřejnit ani s tím nijak nakládat - jinak je to jako s tím CD.
"Pokud se připravuji vydat CD, někdo mi vykrade studio, ukradne CD a pak ho zveřejní, tak poruší zákon."
Dle mne ano.
+ "Pokud ho někdo stáhne, tak také poruší zákon."
Dle mne ne, pokud to nezveřejní. Pokud je to stahne jako ukradne z toho studia ano, je to trestné.
"Vy máte právo pro osobní potřebu legálně stahovat jen to, co bylo autorem zveřejněno (bez ohledu na to, zda za peníze nebo zdarma). Pokud se jedná o obsah, který byl ukraden, pak i stahování je nelegální. Prostě stahovat z netu cizí fotky z dovolené nebo videa z napíchnuté webkamery je problém. Obecná paušalizace "co je na netu to si smím legálně stáhnout" neplatí."
Dle mne platí. Ovšem velký rozdíl je pak s tím jakkoliv nakládat. Povšimni si, že každý, kdo byl souzen za nelegální obsah nikdy nebyl souzen za stažení - tedy pokud to přímo neukradl. Vždy jen za distribuci - mluvím speciálně o ČR.
Dle mne ne, pokud to nezveřejní.
Dle vás ne, dle zákona je to jednoznačně porušení zákona – §29 odst. 2 – který říká, že volné užití se vztahuje pouze na dílo zveřejněné. Tam není o čem se bavit, zda to do práv autora zasahuje přiměřeně či nepřiměřeně, je to jednoznačné porušení zákona.
Povšimni si, že každý, kdo byl souzen za nelegální obsah nikdy nebyl souzen za stažení - tedy pokud to přímo neukradl. Vždy jen za distribuci - mluvím speciálně o ČR.
Protože se v tomto směru zákon v ČR vykládal velmi volně. To rozhodnutí ESD, které vyložilo, že stažení nelegálního díla ho nemůže legalizovat, je staré rok a půl, takže samozřejmě bude nějakou dobu trvat, než vůbec někdo za tohle bude obžalován, pak než to případně projde přes všechna odvolání:
Z rozhodnutí ESD C‑435/12: (37) Nelze tak tolerovat vnitrostátní právní předpisy, které nečiní žádný rozdíl mezi soukromými rozmnoženinami pořízenými z oprávněných zdrojů a rozmnoženinami pořízenými z padělaných či nedovolených zdrojů.
"Dle vás ne, dle zákona je to jednoznačně porušení zákona – §29 odst. 2 – který říká, že volné užití se vztahuje pouze na dílo zveřejněné. Tam není o čem se bavit, zda to do práv autora zasahuje přiměřeně či nepřiměřeně, je to jednoznačné porušení zákona."
Ano, ale VOLNÉ užití, ne pro OSOBNÍ potřebu podle § 30 ty debile. Už nevím jak ti to mám napsat.
Zkusím to takto, co nejjednoduššeji, speciálně pro tebe JirsákU.
Ty smít podle § 30 stáhnout pro osobní potřebu. Ty nesmít s tím jakkoliv nakládat. Ty chápat?
Já vám poradím, jak mi to napsat – nepište vůbec. Píšete akorát bludy. Víte, co je volné užití dle autorského zákona? Je to § 30. Když se podíváte hned nad ten § 30, najdete tam taková písmenka. Když je přeslabikujete, dočtete se „vol-ná u-ži-tí“.
§ 30
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona…
Hlupáka jste ze sebe udělal sám. Až se zase někdy budete chtít ztrapnit tím, že nepřečtete dvě slova, nezapomeňte u toho nadávat všem okolo, jak jsou blbí a neumí číst.
Promiň, ale ty jsi fakt debil
Volná užití
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, . .
"Já vám poradím, jak mi to napsat – nepište vůbec. "
Aha. Takže rada od Jirsáka jak něco zlepšit je nezlepšit, rada jak něco třeba smontovat je nesmotovat, rada jak něco natřít je nenatřít. No ty jsi teda tykev a podle toho vypadá i ta tvoje "analýza". Ale radit někomu ať mlčí, to by ti šlo . . .
2NULL: Torrent je technickej prostredek, funguje presne stejne jako routers/switch/... muzes na to pohlizet jako na blackbox, kterej ti proste neco stahne, a pritom neco nasdili, ale z pohledu zakona je podstatny predevsim to, jestli si jednal s umyslem dilo zverejnit - a to pokud sosas urcite nedelas.
Nehlede uz na to, ze minimalne dokud nedostahujes, tak vlastne ani nevis (a vedet ani nemuzes) co stahujes (ve vsech pripadech), takze ...
Jirsaka neres, to je negramotnej tatar.
U Torrentu je problém ten, že když někdo něco sosá přes tebe, tak se dopouštíš porušení zákona. Pravda, jako minimum můžeš mít na sdílení 40x obrazů ubuntu, ale to sdílené stahování nelegálních děl tě staví na šikmou plochu. Úplně přesně nevím jaká je na to právní klasifikace, ale od toho právníka vím, že torrent má toto riziko. Logicky je to tak, že skutečně nevíš, ale to nikoho nezajímá.
Každopádně je podle mne blbost tuto kvalifikační logiku házet na odkaz. 1. Odkazy nejsou jenom na nějaké legální/nelegální díla, 2. mají nést adresu, events, popisky a jiné html věci, ale copyright a práva ne. To by taky mohly ověřovat HTTPS, mohli by spravovat CA a jiné certifikáty, kontrolovat platnosti domén a legitimnost OS a SW při file:/// atd. atd. A proto je to z principu hloupost. Jeví se to jako jednoduché řešení, ale to vychází jenom z neznalosti a neschopnosti logicky uvažovat v nějakém fungujícím systému.
:-) Z Jirsáka si nic nedělám. Jeho "kolečko znám". Nejdříve přihodí o něco více pojmů a jejich definic, pak se začne prokousávat těmi nadbytečnými definicemi, vztahne původní problém vzhledem k nim a pak už stačí jenom tvrdit, že někde psal, že se to k některým věcem vztahuje a on to tvrdil od začátku . . .
Ale to mě přijde právě jako ta blbost.
1. Tím, že to veřejnosti zděluje usnadňuje své chycení a usvědčení.
2. Ti lidi by si to stejně našli. Pamatuji doby, kdy měl internet 1 / 2 lidi z okolí a všechno se to nosilo na CD nebo pak fleškách. Opravdu tomuto ten zákaz linku zabrání? Zakážeš pak CD a flešky?
3. Úplně stačí když bude souzen za to uložiště. Zloděje taky nesoudíš za to, že mezi známé rozhodí že něco prodává a nehážeš tím na ně odpovědnost za legitimitu toho, co nabízí . . . Někdy zjištění legitimity třeba filmů může potvrdit až soud a pak ještě rozhodnutí 2x změnit >>>> rozměj - vnáší se tím mnoho složitých věcí a problémů zbytečně.
4. Nelíbí se mě to proto, protože to nenutí společnosti přizpůsobit se trhu, ale jenom to zavádí represe a prohibice. Pryč je doba CD za 500,- a 10 jachet majitelů nahrávacích studií.
K bodu 4. Já si stahuji filmy a platím si za to. A víš v čem je problém? TIhle autorští volové se ani nesnaží najít způsob, jak ti ty filmy zajímavě nabídnout a přitom na tom vydělat. Sposta lidí už teď platí spoustu za ty mrské a ubohé nabídky. Ne, nestačí všechno na světě zpoplatnit nebo zakázat. To nikdy nikam nevedlo a nepovede. Vlastně povede - to správné řešení se bude hledat déle. On je v tom totiž i bordel o kterém spousta lidí netuší. Třeba že i jako minikapela nesmíš jen tak zdarma udělat koncert pro své známé - je to nelegální - hned by na tobě rádi vydělávali, platí se za nosiče a disky, ale když si tam něco stahneš už je to nelegální, ale když zaplatíš, tak za to v podstatě platíš 2x a taky to neudržuje trh správně nastavený, protože když to prosadí, tak zmizí amatérská produkce a už to nepůjde jinak - řekl bych, to se nám těch umělců vyrojilo aby se za ně platilo ( tedy jako spousta aušusáků, kde musíš zaplatit aby jsi zjistil, že je to shit a toho by pak jenom přibylo). Nehledě na filmy třeba. Spousta z nich jsou jenom trailerové podvody, vypráská se na to stamiliony, sypou to jak na běžícím páse ale nejradši by aby ses bez 500,- na nic nepodíval - vlastně tě nutí kupovat zajíce v pytli. Jde o to, že jakmile to nepůjde jinak, ceny a drzost ještě vzrostou ----- toto je ta druhá strana mince. Aby jsi mě pochopil - já se zařekl, ze nebudu nic kopírovat a tím krást, používám svobodný soft, platím za filmy a hudbu ale taky, nebo možná i proto, nemám rád ty autorsko-právní zmrdy a tento zmrdsky nastavený buznys.
Ti lidi by si to stejně našli. Pamatuji doby, kdy měl internet 1 / 2 lidi z okolí a všechno se to nosilo na CD nebo pak fleškách. Opravdu tomuto ten zákaz linku zabrání? Zakážeš pak CD a flešky?
Možná by našli, možná ne. Ale vědomě se tím porušování autorských práv přinejmenším snažíte usnadnit. Účastenství existuje i ve stádiu pokusu.
Zloděje taky nesoudíš za to, že mezi známé rozhodí že něco prodává a nehážeš tím na ně odpovědnost za legitimitu toho, co nabízí . . .
Pokud o tom, že je to kradené, ví, pak je to § 214 Podílnictví. Dokonce existuje i podílnictví z nedbalosti (§ 215).
Někdy zjištění legitimity třeba filmů může potvrdit až soud a pak ještě rozhodnutí 2x změnit >>>> rozměj - vnáší se tím mnoho složitých věcí a problémů zbytečně.
Stejně jako u toho podílnictví, nepotřebujete mít jistotu, že to je legální, ale musíte vyvinout alespoň nějaké prokazatelné úsilí si to ověřit (například se zeptat domnělého autora). Stejně tak třeba u autobazaru bude soud brát v potaz, že jste ověřil v registru, že to auto je skutečně napsané na toho, pro koho ho budete prodávat.
Nelíbí se mě to proto, protože to nenutí společnosti přizpůsobit se trhu, ale jenom to zavádí represe a prohibice. Pryč je doba CD za 500,- a 10 jachet majitelů nahrávacích studií.
Jak jsem psal jinde, současný velmi restriktivní autorský zákon se mi též nelíbí.
"Možná by našli, možná ne. Ale vědomě se tím porušování autorských práv přinejmenším snažíte usnadnit. Účastenství existuje i ve stádiu pokusu."
A výsledek? Možná a nebo 0. Nic moc. Spíš nic, než nic moc.
"Zloděje taky nesoudíš za to, že mezi známé rozhodí že něco prodává a nehážeš tím na ně odpovědnost za legitimitu toho, co nabízí . . ."
Tvůj kamarád ukradne auto a řekne ti že prodává auto. Dáš jiinému kamarádovi link. Jsi spolupachatel? Mohl jsi to vědět? Jak prokážeš, že jsi to nevěděl? Obávám se, že v těchto případech je důkazní břemeno na tvé straně. Snad se pletu.
"Stejně jako u toho podílnictví, nepotřebujete mít jistotu, že to je legální, ale musíte vyvinout alespoň nějaké prokazatelné úsilí si to ověřit (například se zeptat domnělého autora). Stejně tak třeba u autobazaru bude soud brát v potaz, že jste ověřil v registru, že to auto je skutečně napsané na toho, pro koho ho budete prodávat."
No a to je právě ta hloupost. Je to v podstatě neproveditelné, neprůkazné a vágní. Je to chyba vůbec s tím takto pracovat.
"Jak jsem psal jinde, současný velmi restriktivní autorský zákon se mi též nelíbí."
Taky ne. Hlavně mě vytáčí, jak je to nelogické. Je jedno, když to udělají jinak než bych chtěl, ale ať to má aspoň nějakou logiku . . .