Korejská firma Hardkernel začala s výrobou produktů s označením Odroid už v roce 2009. Jedná se o složeninu slov open a android, cílem je tedy vytvořit otevřenou platformu nejen pro vývojáře systému Android. V prosinci 2012 byly představeny dva nové modely miniaturních počítačů Odroid-U2 za 89 USD (asi 1600 Kč) a Odroid-X2 za 135 USD (asi 2500 Kč), které jsem podrobně otestoval.
Vývojová deska Odroid-X2
Hardware
Vývojové desky jsou postaveny na SoC platformě Exynos 4412 od firmy Samsung. Tato firma ostatně na stejné platformě postavila své mobilní telefony a tablety jako Galaxy S III, nebo Galaxy Note II. Jedná se o čtyřjádrový procesor s architekturou ARM Cortex-A9 a nominální taktovací frekvencí 1,7 GHz. Součástí SoC je také grafický procesor Mali-400 MP s taktovací frekvencí 440 MHz a podporou OpenGL ES, kódování a dekódování JPEG obrázků a H.264 videa. K čipu jsou připojeny 2 GB paměti RAM typu LPDDR2.
Blokové schéma desky Odroid-U2
SoC bohužel není vybaven žádným SATA rozhraním, jako permanentní úložiště slouží buď SD karta (MicroSD v modelu U2), nebo speciální eMMC karta. V případě SD karty je možný až čtyřbitový přenos, takže by měly fungovat i karty standardu UHS. Paměti typu eMMC jsou původně určeny jako vestavné nevýměnné paměťové čipy, které nabízejí až osmibitový přenos, takže mohou být výrazně rychlejší než SD karty. Výrobce proto na desku umístil speciální konektor a prodává malé destičky s připájeným eMMC čipem, které je možné do vývojových desek zapojit.
Paměťový eMMC modul včetně MicroSD adaptéru.
Vývojové desky se liší především množstvím periferií. Obě desky nabízejí Micro HDMI výstup, Micro USB port v režimu device (slouží zejména pro ladění Androida pomocí ADB, popř. jako mass-storage), audio výstup, ethernetový port (který je vnitřně řešen USB adaptérem, ale používá samostatnou USB linku), sériový port a dvojici USB host portů. Napájení je řešeno tenoučkým napájecím konektorem 2,5/0,8 mm s jmenovitým napětím 5 V a proudem 2 A. Stejný konektor a napětí používají i některé tablety s Androidem.
Vývojová deska Odroid-U2. Chladič je součástí dodávky.
Levné U2, nebo vybavené X2?
Společnými vlastnostmi obou produktů je také téměř vyčerpán výčet vlastností levnějšího modelu U2. Ten už navíc obsahuje pouze digitální mikrofon. Model X2 nabízí navíc další čtyři USB host porty. Je v něm použit jiný ethernetový řadič, jehož součástí je právě USB hub, takže tyto přídavné USB porty sdílí přenosovou rychlost s Ethernetem. Také je k dispozici konektor pro připojení kamery a několik tlačítek a jumperů (například k nastavení rozlišení a bootovacího média). Ostatní vstupy a výstupy jsou vyvedeny na 50pinový konektor. Do něj je možné koupit/připojit například LCD panel. Protože jsem žádné takové příslušenství k dispozici neměl, testoval jsem nadále jen levnější model U2.
Sériový port s napětím 1,8 V
Při ladění softwaru je neocenitelným pomocníkem sériová linka, kterou je možné sledovat průběh startu desky a případně i ovládat bootloader nebo operační systém. U Odroida je sériová linka vyvedena na speciální čtyřpinový konektor, ke kterému je k dispozici adaptér na USB. Rozhodně se jej vyplatí pořídit, protože sériová linka pracuje s 1,8 V logikou, což není úplně běžné. Připojení adaptéru s 3,3 V logikou nebo dokonce 5 V logikou by mohlo procesor nenávratně poškodit. Já jsem použil univerzální zařízení Bus Pirate, které sice pracuje s 3,3 V, ale je možné ho přepnout do režimu otevřeného kolektoru a v tomto režimu je schopen se sériovou linkou Odroida pracovat.
Spouštíme Android
Instalace operačního systému Android není nikterak složitá, v podstatě jde jen o stažení obrazu SD karty a jeho nahrání na kartu. Podporovány jsou karty velikosti alespoň 8 GB, s trochou úsilí je možné ale použít i kartu s kapacitou 4 GB. Operační systém totiž zabírá jen něco kolem 3 GB, zbytek karty vyplňuje oddíl typu FAT32 pro uživatelská data (je připojen jako /sdcard).
K dispozici jsou dvě verze Androida, 4.0 Ice Cream Sandwich a 4.1 Jelly Bean s obdobnými vlastnostmi. Na spodní liště se softwarovými tlačítky je kromě tlačítka zpět a domů také dvojice tlačítek pro nastavení hlasitosti, tlačítko vypnutí a tlačítko pro pořízení screenshotu. Tím je kompenzována absence HW tlačítek. Systém je od výrobce rootnutý, takže není problém jej jakkoli upravovat. Také neobsahuje proprietární Google aplikace v čele s obchodem Google Play. Místo toho je k dispozici alternativní obchod SlideME. Google aplikace je však možné poměrně jednoduše doplnit a využívat tak veškeré služby Google.
Android pracuje vcelku bez problémů, zkoušel jsem mimo jiné přehrávat HD video z YouTube a pomocí aplikace MX Player, také je bez problému funkční telefonování programem CSipSimple či hry jako Angry Birds. Na určité problémy jsem narazil ve spojitosti s ethernetovým připojením, přeci jen Android s drátovým spojem nepočítá a podpora do něj byla zřejmě doplněna výrobcem. Občas se z nějakého důvodu stávalo, že operační systém neviděl funkční připojení k internetu, nebo například nebyl schopen navázat spojení po IPv6. Tyto problémy ale s updatem na novější sestavení odpadly.
Samotnou kapitolou je videovýstup. GPU podporuje jen dva režimy: HDMI 720p30 a HDMI 1080p30. Je tedy možné připojit pouze zobrazovač, který podporuje jeden z těchto HDMI módů. VESA módy nejsou podporovány, takže nepochodíte se starším monitorem a redukcí HDMI-DVI. Přepínání režimů se provádí na modelu X2 jumperem, na modelu U2 je jako výchozí režim 720p a ke změně na 1080p je třeba do FAT32 oddílu paměťové karty umístit správný soubor boot.scr . Dále pokud spustíte aplikaci, která vynutí zobrazení na výšku, dojde k otočení obrazu, a nepřišel jsem na způsob, jak jej dostat zpět naležato. Stejně tak jsem nepřišel na to, jak pomocí myši vyvolat dvojdotykové gesto pro přiblížení nebo oddálení obrazu, což je v některých aplikacích jediná možnost, jak zvětšení ovládat.
Smart TV snadno a rychle
Operační systém Android je na vývojové desce jako doma a dá se říci, že je okamžitě použitelný. Nedělá mu problém naplno využívat všechny možnosti, které SoC platforma nabízí. Můžete tak například proměnit svůj starý televizor na moderní Smart TV, přehrávat HD videa i s českými podtitulky, brouzdat po webu či sledovat videa na Youtube.
Na druhou stranu Android není úplně vhodný na ovládání pomocí klávesnice a myši, uživatelské rozhraní naprosté většiny aplikací je stavěno pro dotykové ovládání, takže myší musíte přejíždět obrovské vzdálenosti. Pro spoustu účelů také Android nemusí vyhovovat vůbec. Pro takové případy je pro Odroid k dispozici distribuce Linaro Ubuntu, kterou prozkoumáme v příštím článku.
Vývojové desky laskavě zapůjčila společnost Steadynet, s. r. o.
ČLÁNKY DO MAILU