Niektory ludia ktori prispievaju do internetovych diskusii by si mali este pred tym ako napisu akukolvek blbost, poriadne uvedomit ci to co bolo napisane v clanku aj pochopili. A v pripade, ze nie odporucam aby sa s tym nezdoverovali vsetkym - robia si stym zbytocne ostudu (v tom lepsom pripade) alebo vyrabaju nazmyselnu flame war (v pripade horsom)... :-)
To za flame war opravdu nestoji. Zkuste si precist clanek jeste jednou. Autor pise o tom, ze sifrovani je utajene a nesmi byt odhaleno nepriteli. Pak dovozuje, ze i Navajove, jako sifrovaci "pomucka" nesmi padnou do rukou nepriteli. Dale prezentuje neco , o cem v zapeti prohlasi, ze to vubec nemusi byt pravda. A na zaver vse zopakuje. Opravdu si myslite ze je ten clanek tak skvely ???
tezko skutecne pochopit, co objevneho (a co se uz neobjevilo v predeslem serialu) chtel autor clanku rict. Mozna zamer byl napsat co nejvic nesmyslu na jednu stranku, a v tomto smeru se dost snazil. Proto se asi rozhodl se nezatezovat zadnymi fakty a rovnou psat. Jinak by si mohl jednoduse zjistit, ze napr. Navajove sice byli nasilne vystehovani 300 mil do okoli Fort Sumneru, bohuzel ne z vychodu z Texasu, jak rika autor (co by tam taky delali), ale ze zapadu, z Canyonu de Chelley v Arizone (cili pres Llano Estacado sli jen ti, co se fakt chteli poradne projit). A co toto vystehovani, ktere se odehralo v roce 1864 a trvalo do 1868, kdy se vratili zpatky, ma spolecne se sifrovanim v minulem stoleti, to vi jen autor.
Omlouvám se autorovi tohoto článku, ale je plný sice krásných domněnek, ale současně musím říci, že realita je opravdu taková jako jsem popsal ve svém třídílném seriálu.
Co se týká mýtů kolem Navajů pak platí to, co jsem napsal v závěru třetího dílu :
Snažil jsem se napsat těchto pár řádků ve snaze poodhalit pravdu o mluvčích v kódech dříve, než příběhy hollywoodského stylu vytvoří úplně jiný, pro diváky zajímavější obrázek - legendu. "Pravda" Hollywoodu tak zřejmě vytvoří "novou" část americké historie z druhé světové války. Bylo by škoda nevědět, jakou roli v ní Navajové sehráli ve skutečnosti.
Jinak Hollywood autora předběhl i v myšlence likvidace Navajů :
Režisér John Woo, natoči film Windtalkers. Film popisuje, jak za války americká armáda využívala indiány z kmene Navajo, aby jejich prostřednictvím předávala tajné zprávy. V upoutávce k filmu se píše, že jazyk těchto indiánů je tak složitý, že funguje lépe než klasické šifry. Aby mohla být metoda předávání zpráv utajena, muselo být zajištěno, aby se nikdo z Navajů nedostal do rukou Japoncům.
Každému "tlumočníkovi" byl přidělen voják, který jej v případě zajetí měl zastřelit. Film sleduje příběh jednoho takového páru a ukazuje, jak je složité zlikvidovat člověka, který se mezitím stal vaším přítelem. V titulních rolích se představí Nicolas Cage a Christian Slater.
S pozdravem Pavel Vondruška
V knize Komando plukovnika Brenta od Frantiska Behounka sdeluje zkuseny pracovnik britske specialni jednotky mene zkusenemu pracovnikovi australske specialni jednotky, ze japonci nikdy neodhali americke namorni sifry, protoze "si vymenuji zpravy v jazyce nejakeho temer vyhynuteho indianskeho kmene, jenuz nerozumi ani jini indiani natoz Japonci" (velmi volna citace, knihu uz davno nemam). Tato kniha vysla v sedmdesatych letech. Tak nevim, jak to bylo s tim utajenim.....
Jen pro upřesnění: "téměř vyhynulí" Navajové jsou druhým nejpočetnějším indiánským kmenem v USA (data z roku 1990 uvádějí, že jich na území USA žije 225,298, přičemž navajštinu plynně ovládá více než polovina). Obývají největší celistvou indiánskou rezervaci v USA, která se rozkládá na území Arizony, Nového Mexika a Utahu, přičemž v této rezervaci žije téměř 150,000 lidí. Připadá mi opravdu silně přitažená za vlasy představa, že by jakýkoli nepřítel USA nebyl schopen najmout (unést, podplatit - dosaďte, co chcete) dostatečný počet Navajů a přesvědčit je ke spolupráci. Celý trik použitý za II. svět. války spočíval v tom, že se Japonci domnívali, že jde o šifru a nevěděli, že jde o přirozený jazyk (natož, aby věděli, že je to navajština). Jinak, ačkoli navajsky samozřejmě nehovořím, zajímal jsem se o indiánské jazyky dostatečně, abych mohl zodpovědně prohlásit, že navajština není nijak extrémně složitý jazyk, rozhodně ne složitější než jiné indiánské jazyky.
Pokud jde o otázku, co chtěl autor svým článkem říci, zde jsem stejně bezradný, jako většina z vás :).
Tak s tím zeměpisem Navahů je to poněkud jinak - na východ od LLana Navahové nikdy nežili.
Původně (když nepočítáme jejich původní bydliště v Kanadě a na Aljašce, kde žili do 8.-13. stol.) žili asi tam, kde se stýkají hranice dnešních států Nové Mexiko, Arizona, Utah a Colorado, a odtud byli zahnání r. 1864 ze shromaždiště Fort Defiance (přejmenovaném na Fort Canby) do Fort Sumneru (rezervace Bosque Redondo) po strastiplném pochodu, kdy zejména
staří lidé a malé děti umírali hladem, zimou, absencí lékařské péče a vyčerpáním. JInak ale úvaha sedí - v rezervaci byli s Mescalery, s nimiž nevycházeli dobře, nebyla tu zdravá voda, dřevo na topení,
půda byla absolutně neúrodná, fasovali zkažené armádní potraviny - byl to likvidační koncentrák
a čtvrtina jich tu zemřela.
Vrátit do původního domova se mohli r.1869 .
Na východ od Llana Estacada žili jejich vzdálenější příbuzní , Apači východního dialektu (Navajové
mají jazykově blíže k Apačům západního dialektu), zejména Lipani, Gatakové, některé skupiny Jicarillů,
příležitostně Mescalerové, Faraoni, z dalších kmenů Kiowové a od 17. století KOmančové.