Vlákno názorů k článku Omezování IPv6 tunelovacích technologií od ccy - Dobrovolně se lidem do IPv6 nechce? Proč? Vždyť...
-
Realista .... (neregistrovaný)
1. Zvyk ............. je železná košile.
2. Potýkat se s něčím novým. Lépe řečeno, řešit vagón nových problémů a vztekat se - když ty staré věci byly již vychytané , věděli jsme kam šáhnout a jak co řešit. A přínos, vůbec žádný. Jen zajistit stabilní bezproblémové spojení. Přidaná hodnota? Veškerá žádná. Tedy pardon, nové náklady navíc. Je to stejné jako přechod na nové verze Windows nebo jiných operačních systémů. Nefunkční - problémové a až se to vychytá, tak zase nová verze s problémy. Děs - Běs. To se týká i nových, vynucených verzí, uživatelských programů. Všechno jen k horšímu. A hlavní na tom všem je, BUSSINES. Prachy, prachy, prachy. Zkrátka, pokrok nezastavíš. -
Unknown (neregistrovaný)
+1
Nejhorsi je, ze to delal Board. Kdyby to napsala a protlacila nejaka velka firma (jako SPDY resp. HTTP2) a ostatni to jen adoptovali, bylo by s tim IMHO vyrazne min problemu.
Kdyby hosi z Boardu do IPv6 zahrnuli cely rozsah IPv4 a cely to neprekopali, mohlo to krasne koexistovat a problem nedostatku adres by byl byval i tak vyresen :-/Nejlepsi bude pockat na tohle https://www.ietf.org/mail-archive/web/ietf/current/msg99869.html nebo neco dalsiho...
-
lojzak (neregistrovaný)
"Nejhorsi je, ze to delal Board. Kdyby to napsala a protlacila nejaka velka firma..."
A kdo asi byl v té IPv6 skupině?
"Kdyby hosi z Boardu do IPv6 zahrnuli cely rozsah IPv4 a cely to neprekopali, mohlo to krasne koexistovat a problem nedostatku adres by byl byval i tak vyresen :-/"
Celý rozsah IPv4 samozřejmě v IPv6 zahrnutý je.
-
654 (neregistrovaný)
"Nefunkční - problémové a až se to vychytá, tak zase nová verze s problémy"
A proto M$ přišel s nápadem "Windows jako služba" a verze 10 má být podle plánu ta poslední, stále vylepšovaná verze. Takže teď budou widle doku*vené navždy a nikdy jinak. Nové aplikace pro Windows a nové procesory už s podporou starších verzí windows nepočítají.
"Verze" windows tak logicky nahradí "build", takže to, že máte Windows 10, nebude znamenat nic, pokud nenainstalujete úplně všechny aktualizace, které jste zmeškali. A že jsou tam teda pěkné likvidační chuťovky!
-
A proto M$ přišel s nápadem "Windows jako služba" a verze 10 má být podle plánu ta poslední, stále vylepšovaná verze. Takže teď budou widle doku*vené navždy a nikdy jinak.
Na řešení tohoto jsou Windows Enterprise (za jinou cenu). V podstatě RHEL/Fedora je to samé, jako Windows Enterprise/Windows (Pro).
-
A japa ent resi to, ze M$ hodla NEKTERYM buildum davat support po dobu 1 rok. Coz je v korporatnim prostredi totez, jako 0.
Mýlíte se. LTSB buildy mají základní podporu 5 let a rozšířenou 10 let.
https://support.microsoft.com/en-us/help/13853/windows-lifecycle-fact-sheet -
Lol Phirae (neregistrovaný)
LTSB (už není, teď se tomu říká LTSC) není totéž, co Enterprise. Navíc se to nedá bez SA vůbec pořídit. Ale hlavně, ta "podpora" je taková, že to na novém hardwaru nebude fungovat. Takže je vám to v zásadě naprosto na hovno, protože byste stejně musel v rámci firmy podporovat nějaké 3 různé LTSC verze W10, protože jaksi nikdo svéprávný 10leté desktopy neprovozuje, že.
-
IPv6 se dnes nejeví tak nepostradatelně nutnou, jako před léty, kdy opravdu kriticky docházely IPv4 adresy a technologie na NATOVÁNÍ nebyly tak daleko, jako dnes. V tu dobu se zdálo, že bez IPv6 nastane katastrofa. Dnes už víme, že trh si poradil. Sice ne elegenatně, na NATU se nedá najít nic elegantního, ale poradil si levně.
IPv6 (nezdá se, že by existovala jiná alternativa) bude nutné zavést. Přinese to spoustu možností. O čem je potřeba hovořit je, kdy nastane ten čas. Jsem spíš zastáncem ponechání volného průběhu, ať k tomu dojdou operátoři zákaznických linek a vymyslí a hlavně odsupportují nová řešení. Na nich je nevděčná část práce.
Mimochodem, malá firma (< 100 zaměstnanců) má dodnes poměrně problém získat funkční IPv6. Něktěří operátoři to podporují, jiní vůbec ne. Malá firma většinou nemívá desetitisícové rozpočty na pevný okruh, kde lze zařídit všechno. Je odkázaná na místního operátora spotřebitelských přípojek.
Určitou nevýhodou je i to, že při podpoře obou protokolů současně řešíte víc problémů, které nejsou na první pohled vidět. Např. adresa, která má jak A tak AAAA záznamy se jednou resolvuje na IPv4, jednou na IPv6. Stává se pak, že IPv4 třeba funguje, ale na IPv6 je třeba výpadek nebo zvýšená latence. Pak se to z pohledu uživatele chová nevypočitatelně. Na toto doladění bude potřeba zavést spousty monitoringů - na které opět malí operátoři nejsou ještě úplně připraveni.
Zkrátka, podporoval bych co nejdéle všechny možnosti, které zákazníky přivedou dobrovolnou cestou, bez vynucení. Zákazník - ať už koncový uživatel, nebo malý ISP, nebo provozovatel serveru - si vybere a zavede, až nazná, že doba přišla.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelNeporadil si levně, NAT je pěkně drahý. Akorát ty náklady jsou rozložené v čase, nejsou tak výrazné jako jednorázová investice do IPv6. A dále jsou ty náklady schované ve službách, které není možné realizovat, to se taky špatně vyčísluje a nenese je nikdo konkrétní, tratíme na tom všichni.
-
Neporadil si levně, NAT je pěkně drahý. Akorát ty náklady jsou rozložené v čase, nejsou tak výrazné jako jednorázová investice do IPv6. A dále jsou ty náklady schované ve službách, které není možné realizovat, to se taky špatně vyčísluje a nenese je nikdo konkrétní, tratíme na tom všichni.
V tom možná máte pravdu. U NATU nebylo hlavní devízou to, že se náklady rozložily v čase a mezi miliony lidí. Hlavní devizou bylo to, že ty náklady zcela přirozeně vznikaly na konci řetězce a řešení (přechod na IPv6) se začínalo od konců sbíhat ke středu. U ústředně řízených změn je riziko daleko větší - vynaložíte gigantické náklady, "na sílu" vše zavadete - a nakonec nekdy zjistíte, že se povedla úžasná věc, ale jindy také zjistíte, že se povedl ekonomický propadák. Proto jsem radši, že rychlost procesu přechodu byla dána ochotou koncových uživatelů, ISP a poskytovatelů obsahu, nikoliv rozhodnutím nějakého (odborného) orgánu.
-
Petr M (neregistrovaný)
No ony tady jsou tři kategorie lidí:
- Poskytovatel obsahu, ten je v rozporuplné situaci. Na jednu stranu má málo IPv4 adres, ale na druhou stranu to dusí konkurenci a hodně firem z toho žije (celý kšeft kolem čmoudu, například). Takže noví/malí se těší na IPv6, staří a velcí to neřeší a pro jistotu přuidali AAAA do DNS, aby se k nim dalo dostat i s pomocí novýho protokolu.
- ISP. Provoz IPv6 by byl levnější, ale museli by se to učit a jednorázově vyměnit krabičky. Navíc by přišli o platby za IP adresy od těch, kdo je potřebují. Takže ti sami od sebe nic dělat nebudou, pokud na ně nebude tlak.
- Koncák to neřeší, pokud je to levný a "nějak to funguje". na CDN se dostane, komunikuje přes veřejný servery a většina z nich nepotřebuje P2P propojení, resp. neví, že by bylo lepší.Výsledek je, že chybí pro zavádění IPv6 dostatek motivace. Točíme se v kruhu. Dokud koncák netlačí na zavedení IPv6, tak to ISP nezavede. Koncák netlačí na zavedení IPv6, pokud má všechno, co potřebuje. No a poskytovatel obsahu, pokud chce vydělat, si musí zařídit, aby se k němu lidi dostali i po IPv4... :(
IPv6 je nutný, ale v téhle situaci není moc motivace a jediná možnost je to postrčit ze strany úřadů. Pro začátek definováním, co je "připojením k internetu" a co "připojením k síti poskytovatele" za CGNATem a bez veřejné IP. Lidi chtějí internet, ISPíci by museli hodně vysvětlovat...
-
Dokud koncák netlačí na zavedení IPv6, tak to ISP nezavede. Koncák netlačí na zavedení IPv6, pokud má všechno, co potřebuje.
Ale o tom to podle mě je. Ve výsledku to stejně zaplatí koncák, tak proč mu upírat to právo, aby si zvolil. Pokud mu to takto vyhovuje, tak přeci není problém. Násilné zavádění IPv6 mi přijde, jako balit koblihy do igelitu. Možná to pomůže hygieně a všeobecnému zdraví, ale ve skutečnosti to ten, kdo chce konzumovat, nechce.
-
j (neregistrovaný)
100% koncaku p2p potrebuje, neznam ani jednoho, kterej by si uz nenabil hubu trebas na tom, ze se mu neaktualizuje nejaka hra nebo ze ta aktualizace bezi zatracene pomalu "hele mam 100Mbit a jede mi to sotva 10... ". Jina vec je ta, ze vetsina z nich nevi proc.
Je to asi tak stejny, jako kdyby sis stezoval, ze tvoje auto nahovno jezdi, protoze nevis, ze ti tam chybi turbo. A automobilky by vykladaly, ze turbo nikdo nechce.
-
Petr M (neregistrovaný)
Ne, ale proto, že se stroje vidí a můžou si to nasdílet. Není to potřeba tahat úzkým hrdlem z jedné mašiny.
Třeba Totem Entertainment má u jejich SW šíření obsahu dělaný tak, že když něco vyjde, tak si to první stahují z jejich serverů a ostatní dostávají link na ty, co už si to sosli. A ti, co sdílení povolí, mají podle pásma, který nastaví, nějaký bonusy...
Výhoda je rychlejší šíření obsahu, pro firmu menší náklady na datacentrum, zálohy obsahu zadarmo.
Nevýhoda je, že stroje na sebe musí vidět, takže bez veřejné IP adresy musí člověk čekat, až se nasosají sdíleči. Ti mají přednostní právo. S IPv4 za NATem je to brutálně pomalý.
-
Unknown (neregistrovaný)
"NAT je pěkně drahý"
Router zere o trosicku vic kdyz ma CPU vytizen prepisovanim paketu a ne jen smerovanim, ale pri dnesnim vykonu HW to byva zanedbatelne.
"dále jsou ty náklady schované ve službách, které není možné realizovat"
Pokud se jedna o "hobby sluzbu", pak ji lze realizovat jako IPv6 only, pristup ctvrtiny sveta taky neni k zahozeni a navic ten pomer v case roste. Pokud se jedna o "bussiness sluzbu", pak je treba naklady na IPv4 promitnout do ceny jako kazde jine...
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Nejde o to, že „router žere o něco víc“, jde o to, že musíte mít výrazně výkonnější router, aby uNAToval provoz, který by jinak mohl pouze routovat. NAT není jenom přepisování paketu, to je taková třešnička na dortu – pro NAT potřebujete tabulku spojení, v ní musíte adresu a port z paketu vyhledat, a teprve pak můžete paket přepsat.
Služby není možné reliazovat kvůli tomu, že není možné navázat P2P spojení. To nevyřešíte promítnutím IPv4 adresy do ceny, protože potřebujete, aby tu veřejnou IP adresu měl zákazník. Jistě, nedostatek IPv4 adres vede zase k rozvoji jiných služeb (např. Skype), které vám poskytnou server, přes který provozujete komunikaci, která by jinak mohla být přímo mezi zařízeními (třeba přímo ve vaší domácnosti).
-
Služby není možné reliazovat kvůli tomu, že není možné navázat P2P spojení. To nevyřešíte promítnutím IPv4 adresy do ceny, protože potřebujete, aby tu veřejnou IP adresu měl zákazník. Jistě, nedostatek IPv4 adres vede zase k rozvoji jiných služeb (např. Skype), které vám poskytnou server, přes který provozujete komunikaci, která by jinak mohla být přímo mezi zařízeními (třeba přímo ve vaší domácnosti).
Na druhou stranu, přesně to, že nejde navazovat P2P spojení (resp. maximálně s helpery, a ne vždy), funguje jako přirozená bezpečnostní bariéra. S IPv6 musíme počítat s tím, že zase přijdou problémy s bezpečností v praxi - a to budou další náklady. Bylo by to samozřejmě čistší, než současný NAT, ale ta cena bude ještě obrovská.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Ne, nefunguje. Ono to není tak, že by to vůbec nešlo, jenom je to komplikované a nespolehlivé. Navíc útočník nepotřebuje P2P spojení, nějaký server si vždy dokáže obstarat.
-
j (neregistrovaný)
Silhavej, bez s tema picovinama doprdele ... bezpecnost NATu je PRESNE NULA. To ze STANDARDNI protokoly STADARNIM zpusobem neumej pres NAT navazat spojeni vubec neznamena, ze se pres NAT neda mnoha zpusoby dostat.
ipv6 je o 3 rady bezpecnejsi, protoze nastavit spravne firewall s natem je o 3 rady slozitejsi.
-
Ondřej CaletkaZlatý podporovatelRouter zere o trosicku vic kdyz ma CPU vytizen prepisovanim paketu a ne jen smerovanim, ale pri dnesnim vykonu HW to byva zanedbatelne.
Tohle platí tak maximálně pro NAT v domácím routeru. V momentě, kdy se rozhodnete přesunout NAT do jádra sítě (a při současném stavu zásob IPv4 adres moc jiných možností nezbývá), začnou náklady růst značně. A to ještě neuvažujeme, že chcete mít třeba NATy dva v režimu vysoké dostupnosti a ještě třeba ve dvou datacentrech – taková věc pravděpodobně nebude vůbec fungovat, protože si mezi sebou nestihnou dostatečně rychle vyměňovat mapovací tabulku.
-
Petr M (neregistrovaný)
"Router zere o trosicku vic kdyz ma CPU vytizen prepisovanim paketu a ne jen smerovanim, ale pri dnesnim vykonu HW to byva zanedbatelne."
To ale není o spotřebě routeru v domácnosti.
- Viděl jsi někdy mašiny na CGNAT, kterýma teče třeba gigabit od 50 zákazníků, každý má v síti minimálně 10 zařízení (tříčlenná rodina, každý tablet + NTB + mobil, jedna TV s HBB) a každý zařízení třeba stovku připojení. A představ si jich pro střední vesnici 10. Je asi rozdíl na ceně služby i na spotřebě, jestli tam ty krámy máš nebo ne.
- ISPík musí evidovat, kdo kdy z jeho IP adresy kam lezl, kdyby si o to řekly benga. No a u NATu to znamená logovat, kdo, kdy, kam lezl a jakou IP měl přidělenou. Když dáš staticky IPv6 /56, mrkneš na prefix a je jasno. Místo real time updatů databáze ti stačí tabulka ve spreadsheetu.
- IoT. Dělal jsem na projektu, kde byl požadavek na ovládání z mobilu a reakci zařízení v domácnosti do 5s. Vzhledem k IP protokolu bylo potřeba z každýho zařízení posílat update na server a stahovat změny po cca 2s. Jeden takový ping měl cca 0,5kB, tzn. 1/4kbps * 50k zařízení = 13Gbps. Jenom na to, aby se protuneloval NAT. Přitom by stačilo jenom mít na zařízení i na mobilu IPv6, aby se to navzájem vidělo, mobil se připojí, vyčte status, odešle příkazy a hotovo. Server jenom na spárování a poskytnutí update firmware, úspora o řád. Btw, 1/3 ceny zařízení šla do "fondu na provoz cloudovýho backgroundu".A našly by se další věci, který to komplikuje - třeba toky dat při MS v hokeji stremovaný přes IPv4 vs. multicast v IPv6... Ta konektivita na podobný špičky totiž nějak není zadarmo.
-
A představ si jich pro střední vesnici 10. Je asi rozdíl na ceně služby i na spotřebě, jestli tam ty krámy máš nebo ne.
...
ISPík musí evidovat, kdo kdy z jeho IP adresy kam lezl, kdyby si o to řekly benga. No a u NATu to znamená logovat, kdo, kdy, kam lezl a jakou IP měl přidělenou. Když dáš staticky IPv6 /56, mrkneš na prefix a je jasno.
Hezký příklad toho, jak se to u ISP blíží k bodu zlomu a samo to v určitou chvíli dojde k IPv6.
Jinak máte naprostou pravdu v tom, že NAT je zatěžující a má obrovskou spoustu nevýhod. -
Petr M (neregistrovaný)
Požadavek zákazníka: "Musí to jet všude". A zrovna tohle je typ požadavků s nejvyšší prioritou, o těch se moc diskutovat nedá.
S IPv4 je pravděpodobnost konektivity skoro 100%, s IPv6 v té době 10% nativních a něco navíc skrz tunely. A dual stack byl z hlediska nákladů neprůchodný (defakto by se komunikace na zařízení psala 2x a testovala 4x).
Příplatek by nebyl řešení :(. Potřebovali jsme se s tím dostat na trh a z pohledu firmy nejde dát slevu na to, že přidáš něco navíc jenom pro zlomek uživatelů.
Ale je tam field update a dá se na dálku přeflashovat bez interakce s uživatelem. Takže až nadejde čas, dá se vyměnit binárka a překlopit to na šestku. Víc se zatím dělat nedalo :(
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelNamátkou třeba proto, že naši operátoři dávají v mobilní síti neveřejnou IPv4 adresu. Na rozdíl třeba od USA, kde používají IPv6-only.
-
Janci (neregistrovaný)
Klasicky doublethink IPv6 evangelistov:
1) kvoli NATu sa na IPv4 neda dostat kam treba
a zaroven 2) NAT sa da prestrelit a teda nema ziadne vyhody.Pritom pri IPv6 by bol uplne rovnaky problem s firewallom,
uz vidim ako bude end-user povolovat nejake porty na firewalle.
A by ste tie IoT krabicky nechali len tak volne dostupne z internetu?
To je parada!Tiez neviem naco pingate kazde 2 sekundy, ked by stacilo len drzat otvorene spojenia ;)
-
Sob (neregistrovaný)
Bod 2 je pouze odpoved na argument fanousku IPv4, jak je NAT skvelej, protoze jim dodava extra porci bezpeci. Coz pri praktickym pouziti sice do jisty miry pravda je, ale sam o sobe NAT zadna spasa neni. A zase tak snadno prustrelny, aby to resilo problem z bodu 1, to neni.
Namitka ohledne firewallu je bohuzel pravdiva, vyvoj jasne smeruje k tomu, ze domaci uzivatel stejne bude mit zarizly vsechny prichozi IPv6 pripojeni na routeru, stejne jako je ma ted zarizly na IPv4. Ale porad je zasadni rozdil v tom, ze kdo bude chtit, bude si to moct snadno nastavit. Stejnej port na dvacet ruznych vnitrnich IPv6 adres pustim ve firewallu snadno. S jednou verejnou IPv4 adresou a NATem to neudelam, ani kdybych se rozkrajel.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
To není žádný doublethink. Když na tom chcete provozovat nějakou službu, asi neuspějete s tím, že to nebude ve 40 % případů fungovat. Útočníkovi to nijak nevadí, ten chce automatem ovládnout co nejvíc strojů a úspěšnost 60 % je úžasná – porovnejte to třeba se spamem, který má úspěšnost někde v desetinách promile, a stejně se to spammerům vyplatí.
S IPv6 není stejný problém s firewallem, protože pro běžná síťová zařízení není firewall potřeba a ani s IPv4 se nepoužívá.
Ano, IoT krabičky mají být udělané tak, aby mohly být volně dostupné z internetu. Běžná domácnost nemá žádnou chráněnou síť. Tvářit se, že je v takové síti nějaké zařízení chráněné před přístupem z internetu je lhaní si do kapsy.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Jeden doublethink jsem vám vyvrátil, tak jaký další? A ani to další není doublethink, NAT není firewall. A ve většině domácností je firewall k ničemu, protože firewall není něco, co se zapne a funguje to, firewall je něco, co se musí nakonfigurovat podle požadavků konkrétní sítě. A drtivá většina uživatelů domácích sítí firewall nakonfigurovat neumí. IoT krabička volně dostupná z internetu musí přežít, protože nebude nikdo, kdo by jim zařídil nějakou ochranu. Ano, k drtivé většině domácích sítí je nutné se chovat, jako kdyby byly úplně otevřené do internetu. Nezaznamenal jste třeba zprávy o různém ransomware, který šifruje data a následně požaduje výkupné? Myslíte si, že se ten ransomware šíří jenom na serverech, které mají být dostupné z internetu? Nebo se ten ransomware snad šíří vzduchem?
-
Petr M (neregistrovaný)
To ale není protimluv.
1) Pokud se chci dostat na konkrétní zařízení třeba doma s připojením od WiFi ISP z mobilu, tak mám smůlu. Mobil má neveřejnou IPv4 za NATem (A), která ho schová za veřejnou IP adresu operátora (B), pak je kus transparentní, pak CGNAT u ISP (C), který z toho udělá adresu v místní síti (D), následuje NAT doma, který přechroustá adresu pro zařízení (E). Na jakou konkrétní adresu se chceš z mobilu odkázat? (C) tě kopne na CGNAT, ale ten to zahodí, protože naví, kam s tím dál. (D) by tě teoreticky dostala na domácí router, který si protuneluješ, ale zase nemáš jak paket dostat na konkrétní CGNAT... Takže musíš zaplatit IPv4 od ISP (C až na router) a domácí router nakonfigurovat tak, aby tě poslal z konkrétního portu na konkrétní port konkrétního zařízení. Pro BFU určitě netriviální postup a zbytečně komplikovaný, s dohadováním s ISPíkem. Zprávu na mobil ze zabezpečnovačky protáhneš maximálně jako SMSku, protože mobil nemá viditelnou IP adresu.
2) Tam je kikilión možností, jak škodit. Něco rozbít je obvykle snažší, než to opravit nebo vybudovat:
- NATuje obvykle nějaký router, který spojuje sítě. Úkol routeru je vzít příchozí paket a podle IP adresy ho hodit do příslušné sítě. Router s NATem zná IP adresy vnitřní sítě, takže pokud to nezohledníš v pravidlech firewallu (dropni 192.168.0.0 s maskou 255.255.0.0), normálně ho z WAN prostřelíš. Stačí mít přístup k médiu na straně WAN a síť je tvoje. Otázka je, jak moc práce dá nabořit se WiFinářovi do sítě, to je tak 10 minut. A pokud je v síti jeden zavirovaný router, nemá problém po WAN posílat lokální pakety, který se v klidu předají do vnitřní sítě.
- A když už jsme na WAN, ono je pěkně vidět, že na portu 12345 probíhá nějaká TCP komunikace. Vím adresu NATu, vím porty, vím zdroj. K tomu, abych doručil paket navíc na stroj za NATem, víc nepotřebuju.
- Navíc je ve světě IPv4 rozšířená pověra, že hrozba chodí zvenčí a zastaví to NAT. Pak se dotyčný diví, když si zaviruje jeden stroj ransomwarem a po LAN se to rozšíří i na jiný stroje v rámci sítě.
- a plno dalších možností... -
j (neregistrovaný)
U drtivy vetsiny ISP se navic pripojis naprimo na libovolnou interni IP, takze ti staci v pripade mobilni site si koupit nejakou predplacenku s par datama ... pripravis si jeden node, vyrobis tunel, a voiala ... cela sit je tvoje.
A jako bonus se da vpohode uspesne prostrelit i ten cgnat, ty totiz na zacatku nepotrebujes nejakej konkretni stroj, ty potrebujes libovolnej stroj uvnitr. A na to ti staci, aby nekdo zevnitr navstivil trebas tvuj web.
Coz je presne to, co spousta tupohlavu nedokaze pochopit.
-
Unknown (neregistrovaný)
"Viděl jsi někdy mašiny na CGNAT, kterýma teče třeba gigabit od 50 zákazníků, každý má v síti minimálně 10 zařízení (tříčlenná rodina, každý tablet + NTB + mobil, jedna TV s HBB) a každý zařízení třeba stovku připojení. A představ si jich pro střední vesnici 10"
Mam pristup na jeden router bezici na obstaroznim Atomu d525 se spickovym tokem (NATovanych) 400Mbps a ten atom se flaka (9% SI).... Pri dnesnich vykonech CPU, schopnostech moderniho softwaru vyuzivat pro jednu sitovku vice jader CPU bych to nevidel tragicky. Osobne tipuju ze treba tohle https://www.supermicro.com/products/system/1u/5018/SYS-5018D-LN4T.cfm pri pouziti vhodneho SW a prislusnem nastaveni odNATuje i nekolik Gbps. Pri cene 13000,- bez DPH a spotrebe kolem 20W to nepredstavuje naprosto zadny problem i pro toho nejgarazovejsiho ISP.....
"ISPík musí evidovat, kdo kdy z jeho IP adresy kam lezl, kdyby si o to řekly benga. No a u NATu to znamená logovat, kdo, kdy, kam lezl a jakou IP měl přidělenou."
Netflow deamon ten HW myslim ustiha taky...
"třeba toky dat při MS v hokeji stremovaný přes IPv4 vs. multicast v IPv6... Ta konektivita na podobný špičky totiž nějak není zadarmo."
Multicastovana IPTV je mrtva vec, mimo jine i diky timeshiftu.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Pořád ale musíte porovnávat NAT a router. Zařízení za 13 tisíc vám uNATuje několik Gbps, ale ten samý provoz uroutuje zařízení desetkrát levnější.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Prosim o link na zarizeni se dvema 10Gbps porty za 1300,-
Na odroutování několika Gbps je potřeba zařízení se dvěma 10 Gbps porty? -
Unknown (neregistrovaný)
Ja nekolik rozumim 0-9, 10-99 by bylo nekolik desitek, 100-9999 nekolik stovek a pod...
Na podstate veci to nic nemeni, zarizeni ktere (pravdepodobne, nemam to vyzkouseno) uNATuje symetricky tok <10Gbps (typicky GW mensiho ISP) se spotrebou 20W lze poridit za 13000,-bez DPH, takze nic co by extra lezlo do penez.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Celé to nic nemění na tom, že zařízení, které zvládne nějaký provoz uNATovat, je dražší na pořízení i provoz, než zařízení, které stejný provoz jenom routuje. Pokud takové zařízení potřebujete jedno a z nějakého důvodu zvolíte takové, které zvládne i ten NAT, cena vás tolik trápit nemusí. Pokud takových zařízení potřebujete více, nebo pro větší toky dat, a nebo si prostě jen nemůžete dovolit utrácet zbytečně, ta cena už vás zajímat bude.
-
Unknown (neregistrovaný)
"Pokud takových zařízení potřebujete více, nebo pro větší toky dat, a nebo si prostě jen nemůžete dovolit utrácet zbytečně, ta cena už vás zajímat bude."
Takova zarizeni ma mensi ISP v site (s lehkou nadsazkou) presne 2, hlavni a zalozni GW. A penize za jejich nakup neutratil "zbytecne", investoval abyste se vyhnul problemum s prechodem na IPv6. Jde jen o to si to spocitat...
Sit s vetsimi toky ma zase vic zakazniku (nebo mene ale vice platicich) a tim i vic penez, nevidim v tom problem.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Bavíme se o tom, zda je efektivnější NATovat nebo routovat. Už víme, že efektivnější je routování, protože k tomu pro stejný provoz stačí méně výkonné zařízení, levnější a s nižší spotřebou. V současné situaci ISP samozřejmě potřebuje NAT. Jenže z globálního pohledu je používání NATu neefektivní, to pálení elektriky v NATech v důsledku platíme všichni a přínos to nemá žádný. Proto je potřeba přejít na IPv6, aby ISP mohl zahodit to neefektivní řešení a použít místo něj efektivnější. A proto se do toho moc dobrovolně nepohrne žádný ISP, protože ty náklady na NAT mají všichni ISP a jeden ISP se těch nákladů nezbaví tím, že zavede IPv6, protože musí (prakticky kvůli ostatním ISP) provozovat i ten NAT. Což je taky důvod, proč se nemůže spoléhat na to, že koncoví ISP budou zavádět IPv6 jen tak sami od sebe, protože IPv6 je pro ISP sice výhoda, ale není to konkurenční výhoda (v současné době).
-
Jenže z globálního pohledu je používání NATu neefektivní, to pálení elektriky v NATech v důsledku platíme všichni a přínos to nemá žádný. ... Což je taky důvod, proč se nemůže spoléhat na to, že koncoví ISP budou zavádět IPv6 jen tak sami od sebe, protože IPv6 je pro ISP sice výhoda, ale není to konkurenční výhoda (v současné době).
Tyto dvě teze si v poodstatě odporují. Pokud to pro ISP není konkurenční výhoda, např. protože díky IPv6 nemůže zvýšit ceny, nebo naopak ušetřit náklady, resp. veškerou výhodu požerou pořizovací náklady a support, pak prostě JEŠTĚ nenastala správná chvíle.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Neodporují. Z krátkodobého hlediska správná chvíle jen na straně ISP nenastane nikdy. Je to úplně primitivní, ta funkce prostě uvázla v lokálním minimu, a je potřeba nějaký zásah z venčí, aby se z něj dostala. Samozřejmě můžeme čekat, až se okolní prostředí změní po malinkých kouscích, tak, aby to Miroslav Šilhavý neviděl a považoval to za přirozené, nebo je možné to změnit většími zásahy s tou nevýhodou, že Miroslav Šilhavý bude kritizovat, že jsou to mocenské zásahy a že ještě nenastal čas.
-
Z krátkodobého hlediska správná chvíle jen na straně ISP nenastane nikdy.
Takže vlastně říkáte, že ISP jsou banda blbů, kteří umí vyhodnotit jen krátkodobé cíle a neumějí si spočítat, že nějaká dlouhodobá investice se jim vrátí? Tak mi to totiž vyznívá.
Je možné, že krátkzrace (krátkodobě) uvažuje nějaký malý ISP, ale po světě je taky dost opravdu obrovských ISP, a ti jsou těmi, kterým se to nejdřív zlomí. Dokud to nenastává ani u nich, je to opravdu umělý zásah nějakého dobrosera.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Ne, neříkám. Říkám, že kdyby do IPv6 investoval jediný ISP, budou to vyhozené peníze – protože ISP nijak nepomůže, že on zavedl IPv6, když ho nezavedou i ostatní ISP. Vedle toho ale zároveň platí, že všichni tuší, že na IPv6 se postupně přejde – a ISP bude na přechod potřebovat nějakou přípravu, přičemž nejspíš nastane nějaký bod zlomu (u každého ISP může být jiný), po kterém bude potřeba IPv6 relativně rychle nasadit a bude pozdě na to začít to zkoumat a řešit. Takže to, že dnes ISP přecházejí na IPv6, je dané především nejistotou ohledně toho, kdy přijde ten bod zlomu, a snahou být připraven. Ta nejistota ale není nic efektivního.
po světě je taky dost opravdu obrovských ISP, a ti jsou těmi, kterým se to nejdřív zlomí. Dokud to nenastává ani u nich, je to opravdu umělý zásah nějakého dobrosera.
To vám uvěřím, až budete schopen nadefinovat, co znamená ono „to“ v „kterým se to nejdřív zlomí“, a co je podle vás umělý zásah a co je přirozené. -
To vám uvěřím, až budete schopen nadefinovat, co znamená ono „to“ v „kterým se to nejdřív zlomí“, a co je podle vás umělý zásah a co je přirozené.
Přirozený vývoj je ten, kde si každý platí to, co sám chce zavádět či využívat.
Nepřirozené je, když jeden udělá opatření, které druhé donutí investovat.Tedy např. byly zde zmiňování např. poskytovatelé CDN, ISP, ... Pokud to trápí je, měli by sami vyčleňovat a angažovat se a platit za rozvoj IPv6. Jim to prospěje. Neměli by však dělat kroky, které budou znamenat výdaje pro toho, kdo o ně a o nějaké zlepšení nestojí.
-
Petr M (neregistrovaný)
Blbost.
Představ si, že automobilka vyvine nějaký nový druh paliva, který je ekologičtější než nafta nebo benzín a přitom zlomí energetickou závislost na ropě a za nižší cenu. Pro řidiče by se nic neměnilo, jenom by do auta tankoval jinou kapalinu. Zájmem řidiče je jezdit levněj, ekonomičtěj a bez výkyvů ceny podle toho, jek se nějaký šejk vyspí.
Zájmem automobilky je zaplatit vývoj a vydělat na tom, tzn. prodávat auta s tímto pohonem. Aby se to povedlo, musí být infrastrukura - řidič musí mít možnost natankovat. Ale benzinky odmítnou investovat do rozšíření o další palivo s tím, že auta na to nejsou na trhu a že stejně o to řidiči nemají zájem. Co bys s tím dělal?
-
Ale benzinky odmítnou investovat do rozšíření o další palivo s tím, že auta na to nejsou na trhu a že stejně o to řidiči nemají zájem. Co bys s tím dělal?
Jsou dvě možnosti:
a) donutil bych automobilky, aby vyráběli buďto 100 % produkce nebo aspoň určitou část produkce motorů na nové palivo, čímž bych nepřímo donutil, aby benzínky měly zájem nové palivo prodávat,
b) zainvestoval bych (z fondů) vývoj infrastruktury, dal bych slevu na spotřební dani apod., aby zákazník žádal po automobilce nový pohon; vyhrála by ta automobilka, která by to zvládla levně a rychle...Jednoznačně volím metodu b). To zafungovalo jak v případě LPG, tak v případě CNG.
-
Petr M (neregistrovaný)
Ale jsme v situaci, kdy pro zákazníka je to levnější (= chce to), automobilka to potřebuje prodávat (= chce to), ale benzinky si postavily hlavu, že to palivo pro tyhle auta prodávat nebudou.
a) je mimo, automobilka bude klidně těch 100% vyrábět, pokud bude odbyt. Protože dokud nebude palivo, tak její produkci nikdo nekoupí, i kdyby sebevíc chtěl, a tu automobilku zabiješ.
b) je mimo, protože dotovat něco, o je ekonomicky provozuschopný, je nesmysl a těží se z toho, že nový palivo není na seznamu látek, co podlíhají spotřební dani (a vyšší produkce bude levnější, takže prostor pro nasazení spotřební daně tam bude).A v příkladu to vyvinula jedna konkrétní automobilka jako svou konkurenční výhodu, takže soutěž automobilek, kdo bude rychlejší a levnější, je kvůli patentům a právům hodně mimo.
Takže problém s porozuměním psanýmu textu? No i to se stává...
-
Ale jsme v situaci, kdy pro zákazníka je to levnější (= chce to), automobilka to potřebuje prodávat (= chce to), ale benzinky si postavily hlavu, že to palivo pro tyhle auta prodávat nebudou.
Pak to ale znamená, že nepřišla s životaschopnou technologií.
V případě CNG na to šly automobilky přes kontrakty s MHD. Tím vybudovali infrastrukturu a uchytilo se to.
V případě elektromobilů se podařilo udělat dobíjecí místa v obchodních centrech - tj. benzínky nebyly potřeba. Co já vím, třeba palivo, o kterém hovoříte, nebude vůbec potřeba prodávat u benzínek, ale bude se dát kupovat v krabicích v Tescu. Cest je mnoho.Nevidím důvod, proč bychom měli všichni padnout na zadek, že automobilka vyvinula nějakou technologii, která zjevně není atraktivní.
-
Petr M (neregistrovaný)
Ne. Jsme v situaci, kdy je technologie potenciálně perspektivní, ale její zavedení stojí na infrastruktuře, kterou neovlivní ani výrobce, ani zákazník.
Bylo to v reakci na https://www.root.cz/clanky/omezovani-ipv6-tunelovacich-technologii/nazory/979008/ - pro benzinky by to byla investice, ale nesmíme je nutit investovat. Takže blokují zavedení nové technologie, ze které by ostatní měli užitek, protože je jim jedno, jestli prodají benzín nebo nový palivo, ale starý palivo je bez (okamžité) investice. Prostě to zablokují a hotovo. To samý teď dělají ISPíci s IPv6.
-
SB (neregistrovaný)
Na pálení elektriky sere pes, tím podstatným je, že ti, kdo potřebují nebo chtějí přímé spojení (a teď tu nebudu řešit, že Lojza, protože to neví, neznamená, že to nepotřebuje), tak se k němu nemusejí dostat, ani kdyby to zacálovali. Neboli zda bude IPv6, rozhodují připojovatelé, ne zákazníci, protože to není povinné (koneckonců stejně jako neexistující garantované vlastnosti připojení). Takže jsou 2 možnosti: Buďto se to nechá na libovůli poskytovatelů, nebo se použije metoda většího biče (zákon). Záměrně zde neuvádím, která z metod by měla být použita (pro Šilhavé a podobné).
-
Pořád ale musíte porovnávat NAT a router. Zařízení za 13 tisíc vám uNATuje několik Gbps, ale ten samý provoz uroutuje zařízení desetkrát levnější.
To máte pravdu. Je nyní na ISP, kdy jim přijde levnější přejít na IPv6 - protože to s sebou přinese problémy např. se supportem koncových uživatelů. Ve hvězdách je, jestli za X let (pokud do té doby opravdu nepřejdeme na IPv6) se objeví zase levnější a výkonnější routery s NATY, nebo jestli naopak ještě víc vzroste nutnost pro IPv6. Podle mě to dopadne brzy pro IPv6, protože lookup v conntracku má svoji jasnou náročnost a zvyšování paměti a taktu nejde do nekonečna (resp. není efektivní).
-
SB (neregistrovaný)
Teď jsem to psal výše. Opačně: To, že se IPv6 stane pro poskytovatele ekonomicky výhodnou, ještě nemusí být dostačujícím důvodem pro zavedení, vlivů je více! Přeloženo: Zda je či není 6 zavedena, neříká nic o její ekonomické výhodnosti. Je dost dobře možné, že u mnoha poskytovatelů je již CGN neúměrně drahý, ale prostě se jim s 6 nechce srát.
-
Je dost dobře možné, že u mnoha poskytovatelů je již CGN neúměrně drahý, ale prostě se jim s 6 nechce srát.
Např. v tom vidí rizika, nebo organizačně na to nemají. To vše jsou legitimní důvody.
Připomíná mi to doby, kdy lidé museli dobrovolně chodit na brigády a akce "Z", protože přeci každý by měl mít zájem zlepšit své okolí. Pěkně děkuji. -
Petr M (neregistrovaný)
Konkrétní zařízení prozrazovat nebudu, ale divím se, že se povedlo ty data takhle splácnout. Vzhledem k tomu, že komunikace byla šifrovaná, byl v ní login, hlavička a stav nejdůležitějších parametrů. Holt real time to nevyčteš, nemáš mezi zařízeníma přímý spojení. Tak se musí status mirrorovat někde v DB v čmoudu... :(
-
VS (neregistrovaný)
>> Vzhledem k IP protokolu bylo potřeba z každýho zařízení posílat update na server a stahovat změny po cca 2s. Jeden takový ping měl cca 0,5kB, tzn. 1/4kbps * 50k zařízení = 13Gbps. Jenom na to, aby se protuneloval NAT.
Nic v takovém rozsahu není potřeba, pokud je cílem reagovat do 5s, což je celá věčnost. Spojení iniciované ze zařízení za NATem na server vydrží otevřené podle konfigurace NATu minimálně desítky sekund i bez komunikace, a zařízení může čekat co mu po něm přijde. Používalo se to dokonce i u HTTP jako tzv. long-polling, než začal být použitelný websocket. Stačí tedy posílat keepalive(ping) minimální délky v desítkách byte po cca 30s., a pak jsme o několik řádů jinde.
Navíc až bude všude IPv6, budete muset stejně minimálně jako fallback dělat to samé, protože statefull firewally blokující příchozí spojení budou v nezanedbatelné míře existovat pořád. Taková konfigurace je pro CPE routery dokonce doporučená v některých RFC, a bude to nepochybně standardní politika v korporátních sítích.
-
Unknown (neregistrovaný)
"2Unknown: Tak mi ukaz ten router za par tisicovek co unatuje rekneme 10Gbit ... levny soho krabky daji tak 30 ... horko tezko. Ty lepsi se +- dostanou na 100. Ovsem Mbit."
Prectete si prosim cele vlakno nez na neco zareagujete....
https://www.root.cz/clanky/omezovani-ipv6-tunelovacich-technologii/nazory/978805/
-
j (neregistrovaný)
A ty se nauc cist, 13k neni par tisicovek. Za 13k vymeni lecjakej ISPk krabky stovce klientu. Nehlede na to, ze vpripade toho ISPka si nejak zapomel, ze je treba jeste ty data taky logovat a ukdlada, coz je dalsi zatez a taky radove mnohem vic dalsich penez, nez tabulka v excelu se seznamem prefixu.
-
Petr Neni (neregistrovaný)
"Mimochodem, malá firma (< 100 zaměstnanců) má dodnes poměrně problém získat funkční IPv6." - ja tak nejak mel pocit, ze ipv6 je u normalniho poskytovatele v dnesni dobe soucasti zakladnich sluzeb. Nemam na mysli garazovou firmu bezici na hw z roku 2000, ale dle mych informaci a zkusenosti jsou vsichni vetsi hraci na trhu schopni dodavat ipv6 bez problemu. Co se tyce spotrebitelskych pripojek - vsichni vetsi hraci na trhu maji ipv6 dostupne, mozna otazka dostupnosti v regionech, nebo specifickych lokalitach.
Proc by mel byt na ipv6 vypadek nebo zvysena latence? Mate nejake informace o tom, ze ipv6 postihuje statisticky vice vypadku nebo maji zvysenou latenci? IPv6 se zacalo resit nekdy v 1998, 20let k jeho implementaci je myslim dostatecna doba i pro miniISP. To, ze se na to treba u nekterych miniISP vys*ali neni zpusobeno narocnosti ipv6 ale faktem, ze nekteri miniISP nakupuji stare/pouzite/home zarizeni na kterych stavi svuj byznis. Vy jako zakaznik mate v dnesni dobe moznost vyberu a pokud se bavime o vesnici kde mate jednoho wifi poskytovatele a nic jineho tam neni, tak opravdu mate smulu, ale takovych vesnic je kolik - 1%? -
ale mych informaci a zkusenosti jsou vsichni vetsi hraci na trhu schopni dodavat ipv6 bez problemu
Tak třeba UPC (vč. UPC business) - bez šance.
Mobilní data - tedy pevná instalace např. LTE - bez šance.
Místní operátoři - různé menší firmy, komunitní sítě - často bez šance (nezvládají technologicky i administrativně řešit problémy s dual stackem).Proc by mel byt na ipv6 vypadek nebo zvysena latence? Mate nejake informace o tom, ze ipv6 postihuje statisticky vice vypadku nebo maji zvysenou latenci?
Statistiky nemám, ale zkušenosti už ano. Několikrát jsem řešil problémy u dual stack provozů a vše, co ověřujete, najednou ověřujete dvojnásobně. Obzvlášť luxusní jsou pak uživatelské problémy při přístupu na web - např. když web loguje do databáze IP adresu a do krátkého pole se mu cpe dlouhá IPv6 adresa. To je pak uživatel perplex a řeší, proč mu to jednou jde, jednou nejde.
pokud se bavime o vesnici kde mate jednoho wifi poskytovatele a nic jineho tam neni, tak opravdu mate smulu, ale takovych vesnic je kolik
Jsou části i ve velkých městech, kde nemáte na výběr. UPC (či jiná CaTV) není, DSL nefunguje (staré dráty nebo chybějící koncové rozvody), takže zbude místní bezdrát. Stačí vyjet na okraj Prahy nebo projet i okresní města a počítat, kolik uvidíte talířků Ubiquity.
-
Petr M (neregistrovaný)
A proč v tom případě netunelovat čtyřku? Na síti je jeden stack, směrem ven zařízení se zlomkem výkonu CGNATu (protože hodně trafficu ho obteče, zvlášť pokud bude mít 4ka vyšší latenci) a zbytek je v "domácí krabičce".
Při problémech s IPv6 postupuješ normálně s tím, že ti odpadne překlad adres (zakousnutí NATu, přetečení tabulek,...).
Při problémech s IPv4 zkusíš z vnitřní sítě tunel ven a tím se to rozsekne a síť u zákazníka a konec tunelu u ISP.
-
Anonym (neregistrovaný)
Jenže problém je právě v té domácí krabičce. Koncový uživatel chce své pohodlí, zajde to Tesco a koupí si krabičku za 299,- v akci, zapojí do zásuvky a internet funguje. Na IPv4 to fungovalo, bohužel není skoro žádná relativně lacinná krabička podporující ve stejném komfortu IPv6.
-
Petr M (neregistrovaný)
Ale právě na IPv6 je realizace jednodušší. Ten protokol byl navržený na autokonfiguraci. Narozdíl od IPv4, kam se dodělávalo DHCP až dodatečně.
Tunel se dá přednastavit s tím, že použije 10.x.x.x nebo 192.168.x.x jako rozsah IPv4 a prefix pro 6ku si sosne od ISP automaticky. Nastavení WiFi je úplně stejný, nastavení firewallu v obou případech chce trochu studia, nebo tam bude nějaký klikací bazmek, kde si zaškrtne protokoly, který projdou.
A chceš něco vědět? Pokud si objednáš net třeba od T-Mobile, tak máš v tarifu nejenom IPv6 /56, ale i krabičku, která se s tím (bez podsítí) porve hodně pod těma třema kilama... A že hloupí podavači zboží v potravinách zaspali dobu, je snad jasný i tobě.
-
Ale právě na IPv6 je realizace jednodušší. Ten protokol byl navržený na autokonfiguraci. Narozdíl od IPv4, kam se dodělávalo DHCP až dodatečně.
Je teoreticky. V praxi jsou IPv4 zařízení hotová, IPv6 moc ne. Podobně, elektromotor je jednodušší, než spalovací motor, ale elektromobily jsou dražší.
A že hloupí podavači zboží v potravinách zaspali dobu, je snad jasný i tobě.
Dělají to, co je jejich úkolem. Nemají spasit svět, ale prodat to, co chce zákazník koupit (= prodá se).
-
Petr M (neregistrovaný)
Prodavač je zaměstnancem prodejce a jeho úkolem je dělat to, co po něm zaměstnavatel chce.
Úkolem prodejce je levně nakoupit nejlevnější šunt a pak ho co nejdráž vnutit co nejvíc zákazníkům.Výsledkem je, že prodávají odpad, který levně seženou, protože toho mají nasekaných pět vagónů a nikdo to nechce. Třeba kvůli chybějící funkcionalitě (podpora jenom standardů b a g,..., nepodpora IPv6, průchodnost jenom 8bmps,...).
Ostatně, kdo nemá v hlavě řezanku, ten nekupuje trubky v papírnictví, jističe v hobbymarketu, autodíly v drogerii a routery v potravinách.
-
Prodavač je zaměstnancem prodejce a jeho úkolem je dělat to, co po něm zaměstnavatel chce.
Nerozlišuji mezi prodavačem a zaměstnavatelem. Prodejcem je pro mě třeba Tesco, to si za své lidi odpovídá.
Ostatně, kdo nemá v hlavě řezanku, ten nekupuje trubky v papírnictví, jističe v hobbymarketu, autodíly v drogerii a routery v potravinách.
Tak řešíme, že je problém, co se prodává za routery v potravinách, nebo to problém není? :)
-
Petr M (neregistrovaný)
Jasně, že to problém je. Kdo to umí, ten se tím živí (instalace, admin). Kdo je jenom teoretik a nezvládne se tím uživit v praxi, ten to učí na škole, nebo to prodává ve specializovaným obchodě. Kdo to nezná ani teoreticky, ten to prodává všude jinde.
No a všude jinde, než ve specializovaným obchodě, to kupuje stejný moula, jako ten prodavač. V praxi to vypadá tak, jako když Harry něco prodává Lloydovi.
Pokud se má svět někam posunout, tak by bylo fajn takový exoty ignorovat. Prostě jim odpadky nebudou fungovat a hotovo. Proto jsou taky levný, ne? Sice člověk přijde o kvalitní zábavu, když si zajde do Tesca, hraje hňupa a postupně se začne ptát na věci, který podavač nezná, ale přestanou s do toho míchat amatéři, stoupne poptávka po lepších strojích a "použitelný" routery se dostanou z litru na 800. A omezí to trochu produkci šrotu.
-
j (neregistrovaný)
Tak pokud si kdokoli porizuje konektivitu od UPC tak ve skutecnosti zadnou nepotrebuje, protoze takova firma uz jen tim, ze ma linku od UPC dava jasne najevo, ze mesic bez netu je pro ni OK. O mobilnich datech netreba mluvit vubec.
Az na par vyjimek se prakticky kdekoli za radove jednotky tisic mesicne da poridit konektivita v licencovanym pasmu. Samo sebou vcetne ipv4/ipv6 rozsahu.
-
Az na par vyjimek se prakticky kdekoli za radove jednotky tisic mesicne da poridit konektivita v licencovanym pasmu. Samo sebou vcetne ipv4/ipv6 rozsahu.
Ehm, asi žijeme na jiné planetě. Spoustě firem přijde docela zásadní dát za 40/40 mbit přípojku v licencovaném pásmu ročně třeba 90 tis. Kč, a u UPC za 300/20 Mbitů 9000 Kč. I kdyby to bylo 30 tis. vs. 9 tis. Kč, je to dost zásadní částka pro hodně firem a výpadky nejsou zas tak časté, aby ten rozdíl odůvodnily. Ano, jsou provozy, kde jakýkoliv výpadek stojí daleko víc, ale není jich mnoho.
-
j (neregistrovaný)
1) za 90k rocne bez problemu dostane firma 100Mbit symetricky a samozrejme bez agregace (to UPC vubec neumi nabidnout), samozrejme vcetne IPv4 rozsahu (/29 je naprosty minimum)
2) pokud je to pro ni moc, tak konektivitu nepotrebuje
3) pokud si na to nevydela, tak vpodstate krachujeUPC neumi poskytnout naprosto zadny garance naprosto cehokoli, takze takova firma proste zadnou konektivitu nema. A jo, par takovych firem, co si koupili linku od UPC a pak byli 2, 3 dny nebo taky 2, 3 tydny bez netu sem uz potkal ...50% z nich na zaklade toho vypadku krachlo, takze mas dobrou sanci ... 50:50.
-
Hlavně NAT je podvod na zákazníky. Zákazník myslí, že dostane připojení k internetu, ale ve skutečnosti dostane jen jakousi náhražku - "okno do internetu".
To už je slovíčkaření. Na přípojce za NATEM funguje prakticky všechno, služeb, které by přes NAT nešly je minimum. Je to dáno i tím, že dlouhé roky už se NAT používá a nikdo nevymýšlí nové služby, které by s tím nepočítaly.
Přístup směrem dovnitř bych nepovažoval za automatickou podmínku. Když si pořizuji přístupovou přípojku, vyjadřuji tím to, že chci využívat směr zevnitř ven. Tomu odpovídá i častá asymetričnost připojení.
-
pockejte, ono nekde je pristup k internetu definovan jako jenom pristup ven? Zajimavy nazor.
Ehm, přístup NA internet tak podle mě definovaný je a je to i letitá zvyklost. Podobně jako vstupenka DO divadla vás na jednu stranu nenechá stát ve foyer, ale na druhou stranu nemůžete na jeviště.
Toto by byla asi věčná diskuse, ale řekl bych, že zde zafungovaly tržní mechanismy. Lidé nejvíc žádají přístup ven a tomu se přizpůsobila nabídka služeb i technologií.
-
Petr Neni (neregistrovaný)
Miroslave, i zakon o elektronickych sluzbach mluvi o "přístup k internetu". A internet je treba dle ceske wiki definovan jako "
Internet je celosvětový systém propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat)."
Tudiz omlouvat NAT tim, ze vlastne je to jedno a uzivatel to tak chce IMHO nejde. Mate pravdu, ze funguje trh a lidi potrebuji rychlou linku k sobe (stahuji) a ne od sebe. Rikate, ze mit moznost dostat se pres internet domu neni nutna, pak se muzeme bavit ale i o tom, jestli voip je nutne, jestli video je nutne atd. Kdyz si kupuji pristup k internetu, pro me to znamena nejake fyzicke medium a na tom tcp/ip a je jedno jestli v4/6 ale dulezite je pro me nemit dalsi omezeni typu prenesena data/filtrace protokolu/obsahu atd. NAT znamena omezeni ktere je sice vetsine lidi diky neznalosti jedno, ale obecne v dnesni dobe jiz neni nutne. -
nemit dalsi omezeni typu prenesena data/filtrace protokolu/obsahu atd. NAT znamena omezeni ktere je sice vetsine lidi diky neznalosti jedno, ale obecne v dnesni dobe jiz neni nutne.
Filtrace je nepřípustná, pokud k ní není nějaký technický / technologický důvod. Pokud se na to díváte úhlem pohledu, že díky IPv6 už taková opatření nejsou nutná, pak rozumím, jak to myslíte. Patrně tedy dojde k tomu, že poskytovatelé budou prodávat plnohodnotný přístup do internetu za cenu A, a přístup k vybraným službám a za vybraných podmínek za cenu B.
Trochu se bojím, že kdybychom vynucovali plnohodnotné přípojky k internetu vždy a všem, zvedlo by to - aspoň na několik let - cenu přípojek. Nejsem si jistý, že je to zrovna to, co chceme a potřebujeme. Mně přijde rozumější, pokud existuje přesvědčivě jen menšina těch, kteří to využijí, aby si za takovou možnost platili extra. Nepřijde mi spravedlivé, abychom se na to skládali všichni - tak přesvědčivý krok vpřed to není (z hlediska toho, co to přinese uživateli).
-
hefo (neregistrovaný)
Áno, principiálne máš pravdu. Ale pravda je zároveň to, že väčšine platiacich (domácich) zákazníkov sú tieto definície šuma fuk a ani netušia, že by také niečo mohli žiadať (a asi by im to veľké zlepšenie aj tak neprinieslo). A práve preto sa poskytuje to, čo sa poskytuje.
Zlaté akademické 90-te roky sa už nevrátia...
-
j (neregistrovaný)
2F03K: Myslis ten strahov s 500+m dlouhejma segmentama koaxu, kde bylo pravidelnou vecerni zabavou s terminatorem v ruce hledat kdo to kde rozpojil? Nebo ten strahov, kde si samo v 8 vecet vsici sli pustit ten (upiratenej) filmecek ze share ... jehoz disky tudiz naprosto nezvladaly nebo ten strahov, co byl pripojenej 2x 64kbit modemem ... a nasledne byla linka posilena 2Mbit wifi (optika pokud vim byla az koncem devadesatek)?
Mno to aspon byly casy, kdy na tom share neco zajimavyho bylo ... ;D. Dost bych pochyboval, ze by tehdejsi "investori", aneb studenti kteri se na to skladali, ty prachy dali na ukladani prednasek.
-
DannyStříbrný podporovatelPokud se chcete opirat o definici ze zakona o elektronickych komunikacich, nemuzete se z druhe strany ohanet wikipedii. A samotny ZoEK (s navazanymi predpisy) s moznym prekladem adres primo pocitaji. Nehlede na fakt, ze samotny NAT/PAT je soucasti rodiny TCP protokolu prapuvodne definovany od kvetna 1994 (RFC 1361). Standardy se v case vyviji a meni.
V obecne rovine to "omezeni" spojene s NATem nutne je - ono IPv4 adresy jsou jaksi vseobecne nedostatkove zbozi. Pokud si dnes zazadate u RIR (tzn. u RIPE). dostanete jich maximalne 1024. A to pujde jen do doby, nez i tyhle dojdou. V jinych regionech jsou uz na suchu davno.
ČLÁNKY DO MAILU