Akorát parafrázujete to, co tu už padlo. Mě akorát zajímalo, jak může být něco naprogramováno dobře, pomalu a přitom levně (=levněji, než kdyby to bylo rychle). Zatím jsem nenarazil na programátora, který by měl hodinovou (měsíční) sazbu X a přitom Y*X bylo menší než (Y-Z)*X, kde Y je čas potřebný k naprogramování a Z je časový rozdíl mezi „pomalou“ a „rychlou“ prací ve smyslu zadání.
Nebo u vás v Seznamu, když na projektu bude dělat deset lidí rok, budou celkové náklady menší, než když na něm těch samých deset lidí bude dělat půl roku?
V realnem zivote si opravdu nevystacite s rovnicema o trech neznamych.
Maly priklad. Budete mit tym programatoru, pro ktery mate praci. Ale cas od casu, jeden z nich ma volno den, dva , pul dne.....Diky projektum, ktere nemuseji byt rychle, tak muzete tyhle hluchy mista vyplnit, tudiz normalne byste za ne nic nedostali (jako majitel toho tymu) ale musel byste programatori porad platit. Tudiz tento cas muzete prodat levneji.
Tudiz toto pravidlo, ktere tu zminujete je platne i pro IT, je to obecne pravidlo pro veskere poskytovani sluzeb. Jde jen o to, ze se na danou problematiku divate ze spatne strany.
Nevím, zda jste někdy vedl tým programátorů nebo zda jen spekulujete, ale „vyplňovat“ prací na zcela jiném projektu volný půlden či den je tak neskutečně neefektivní, že by ta „levná“ práce přišla setsakramentsky draho. Nebo opravdu si myslíte, že vývojář, kteří dlouhodobě dělá na nějakém projektu, na půlden prostě přepne do jiného kontextu a okamžitě může se 100% efektivitou dělat na projektu úplně jiném?
Já chápu, jak to myslíte, ale v IT je takováto představa velmi nereálná. To může fungovat u služeb založených na mechanické zručnosti typu švec, hodinář, uklízečka apod. a nikoliv u lidí, kteří něco vymýšlejí a tvoří. Tam dělat projekty „ve volných půldnech“ prostě nejde.
Tohle rčení je mnohem starší než IT obor a opravdu na IT je jeho aplikace poněkud přitažená za vlasy.
V původním smyslu tím bylo míněno „udělám to, až nebudu mít nic lepšího na práci“. U řemesel obvykle neplatí přímá úměra mezi časem a kvalitou. V IT sice také ne, ale drtivá většina IT lidí si to bohužel myslí a podle toho jednají.
Řekl bych, že až na velmi vzácné výjimky se „kvalitně“ a „opensource“ vylučuje také. Beru to „levně“.
Je mi jasné, že budete nesouhlasit, nicméně fakt je ten, že naprostá většina opensource, se kterým jsem se setkal, prostě kvalitní není. Nutno dodat, že ani velká většina closedsource řešení.
„hudba se vždy přehrávala v navzorkované (samplované) podobě, nebo se využívala i FM syntéza, tj. buď OPL-2 nebo OPL-3?“
Ve Windows verzi lze do playlistu zařadit soubory typu *.mp3, *.mod, *.xm, *.s3m, nebo třeba midi. Je třeba akorát nahrát pluginy převzaté z staršího WinAmpa, přes které to hraje. Jsou k dispozici na výletnících.
Otevreni kodu BS jsem vnuknul Jindrovi sam kdyz sem ho o to pozadal. Kupodivu to vyslo. Tusim sme tehdy mluvili spolu o uvolneni nejakeho dalsiho titulu, ale k tomu nakonec nedoslo. Pry jestli vyjde port BS na Linux, tak potom. To mi pripomina, ze bychom spolu meli zase hodit rec ;)
Mimochodem, otevřen byl kód k Windows verzi. Jedná se jen o prkotinu, ale aby bylo jasno. Tedy spoustu originálního kódu otevřeno nebylo, to co tedy leží na SF není originální Skeldal, ale jeho windows verze. Ono bez úprav by to otevřít ani nešlo, protože by to na současných platformách ani nešlo přeložit. Minimálně přeložitelnost ve Visual Studiu byla podmínkou, než to šlo na SF.