Errata (píšu to na nejvyšší pozici ve vlákně): dostal se ke mně e-mail od rozhořčeného optika, který zjednodušeně řečeno popisuje, že pokud si udělám na blízko tyto brýle, tak mi oči zakrní. Relevantní citace:
Autor si asi někde přečetl , že nejpřirozenější postavení očí rovné ( to se děje při pohledu do nekonečna ). [...] No člověk by viděl, ale navodí si praralýzu očí. Okohybné svaly se dostanou do nerovnováhy ( mohlo by se navodit šilhání ) díky posunutí středu a odstraněním přirozené akomodace muže dojít ke svalové křeči a zvýšení zátěže zrakového systému tzv. astenopickým potížím zahrnují pálení a slzení očí, zčervenání očí, rozmazané případně i dvojité vidění, zvýšenou únavu, bolesti hlavy, nevolnosti. Z praxe vím , že rozcentrování či zcentrování čoček v brýlích ( třeba chyba při zábrusu) zdravých lidí vede při nošení k navození nerovnováhy svalů. [...] Celý bod dvě mě připadá jako by někdo vyslovil teorii , že nepříjemným projevům bolesti svalů při sportu se předejde tím , že si lehneme do postele uvolníte se a sport bude sledovat jen v TV. [...] Pokud je člověk do 40 let je nesmysl aby nenechal oči pracovat ( akomodovat ) . Po 40 přirozeně potřebuje korekci na blízko či střední vzdálenost ale je nesmysl si dát očí " do dlahy". Podle mě by to před 40 tkou uspíšilo ochabnutí svalu a dřívější nástup presbiopie.
Osobně jsem tuto situaci již dříve studoval a zjistil jsem, že se optici a oční lékaři dělí na dva tábory, jeden chce korigovat dokonale a druhý chce aby „oko pracovalo“ a nezakrnělo. Oba přístupy zní jistým způsobem logicky a neviděl jsem zatím výzkumy, které by jednoznačně ukazovaly pravdu na jedné nebo na druhé straně (upřímně, zase jsem je nehledal nějak moc intenzivně).
Moje reakce na uvedené (neposílám to přímo jemu, tak nevím jak moc se to k němu dostane a kam diskuze přes proxy povede, navíc narážíme na nekompatibilní žargon, kdy já píšu komentář slovníkem programátora):
Mají tyto problémy lidé, kteří dlouhodobě do nekonečna koukají přirozeně? Proč ne? Opticky je to totéž - uznávám, že až na chvilky, kdy a) člověk s „mými brýlemi“ zvedne zrak od monitoru a podívá se do dálky, b) třeba ten zemědělec či řidič co kouká trvale do dálky občas taky koukne na něco blízko.
Řeší se vliv na okohybné svaly, sval ovládající čočku atd., ale koukat celý den na blízko bude namáhání zase jiným způsobem. Druhý tábor zase tvrdí, že dlouhodobým koukáním na blízko se oko přizpůsobí a navodíte si/zhoršíte si krátkozrakost.
Jako kompromis bych navrhoval ty „moje brýle“ prostě občas sundavat.
Tak jenom tohle zvažte a omlouvám se že to nebyl disclaimer už v prvním komentáři.