Asi jen málo kdo nikdy neslyšel o softwarové společnosti id Software, která má na svědomí dnes již legendárního Dooma a později neméně úspěšnou hru Quake. Open Quartz sice není přímo produktem zmiňované společnosti, ale do jisté míry je pokrevný příbuzný zmiňovaných her. Zdrojové kódy hry Quake totiž byly v roce 1999 uvolněny pod GPL licencí, a to už se dostáváme k základu hry Open Quartz, která právě vzešla z těchto uvolněných zdrojových kódů a nově vytvořených map.
Začínáme
Open Quartz je tedy pochopitelně také šířen pod GPL a neutrpěla ani jeho multiplatformnost. Hra je k dispozici jak pro Linux, tak i pro Windows a pro oba systémy jsou na stránkách projektu připravené archivy s již přeloženou hrou, které stačí rozbalit a tím je hra připravená k použití. Archivy mají přibližně 9 MB.
Po spuštění stačí pomocí klávesy Esc zrušit konzolový mód a již je před námi klasicky střižené menu, jako u vzdálených příbuzných. Nějaké výraznější nastavování asi také nebude potřeba, protože rodina se nezapře a ovládání vypadá stejně. Hardwarové požadavky odpovídají stáří základu hry a tak nanejvýš sáhnete na rozlišení a může se začít hrát. Na dnešních grafických kartách je nějaké vypínání detailů spíše zbytečnost.
S chudí do hry
Pokud jste sami, patrně sáhnete po volbě Single player a zažijete zklamání hned v úvodu. V roli bojovníka se ocitnete v aréně s několika agresivními stromy a okřídlenou potvorou. Jen co na jednom z výčnělků najdete RPG, je po protivnících a tím i po celé hře v režimu Single player. I při prvním kontaktu s hrou zábava na maximálně 5 minut.
Situace do jisté míry řeší režim Multiplayer. Zde už nejste odkázání pouze na jednu mapu, výběr je docela široký. Stačí zvolit mapu, vytvořit novou hru, a záhy pochopitelně zjistíte, že jste tam sami. Nic však není tak černé, jak by se mohlo zdát a přidání několika botů do hry je jen otázkou stisků klávesy End. Pokud usoudíte, že jste to s boty přehnali, pomocí klávesy Home je zase můžete postupně „odklízet”. Boti jsou docela šikovní, tak to s množstvím raději nepřehánějte. Někdy i jen jeden bot dokáže nepříjemně zkazit škleb na smajlíku signalizujícím zdravotní stav.
Tento režim už je sice docela hratelný, ale nemá cenu si nic namlouvat. Živý protivník je živý protivník, a tak pokud je někde na síti někdo s chutí si také zastřílet, určitě uděláte nejlíp, když ho nasměrujete na svou IP adresu a port 26000. Ve dvou a více lidech začíná být hra už opravdu příjemným pobavením a člověk se začíná starat spíše o to, co asi protivník chystá a ne o to, proč ten plamen vypadá tak hrozně hranatě a proč mu z brokovnice vylétávají kosočtverce. Grafická stránka opravdu také není silnou stránkou této hry, ale to opět souvisí s již zmiňovaným stářím základu hry a její velikostí. Na druhou stranu je zas nutno podotknout, že díky tomu Open Quartz chodí docela pěkně i na počítači s integrovanou grafickou kartou s pouhým náznakem 3D akcelerace.
Závěrem
Pokud hrajete častěji sami a jste zvyklí na horké novinky herního průmyslu, tak vám Open Quartz do oka asi moc nepadne. V podstatě chybí klasicky režim Single player, kde byste se v řadě úrovní mohli v klidu vyřádit na velkém stádu spíše tupých protivníků a grafika taky není zrovna dokonalá, jak jste se mohli přesvědčit na obrázcích.
Naopak silná stránka hry spočívá v kombinaci malé velikosti, podpoře více operačních systémů a možnosti hraní po síti. Donutit stáhnout 9 MB už snad půjde i někoho na vytáčeném připojení, není potřeba instalace, ale stačí pouhé rozbalení a protivník nemusí to být ani „linuxák”. Zkrátka ideální věc na operativní odreagování.
