Názory k článku Open source a informační společnost

Kecy o nicem...co cekat od cloveka z pajdaku :/

Zato Váš komentář je velmi přínosný, že?

Tak to dopadne vžycky, když se začne filozofovat o open source.

Tak to dopadne vždy, když schopnost čtenáře je omezena na doslovnou interpretaci textu bez inspirace a bez možnosti porovnávat. Mně ten článek připomněl absenci argumentů ve prospěch opensource v mainstreamových míédiích, které čtou ti, již by bezpochyby řadu výhod opensource produktů ocenili, kdyby tušili... Opensource nemá dost pozitivní a realistické reklamy.

Článek by to byl dobrý, ale tak do časopisu pro ženy. Krátké zamyšlení nad nesouvisejícími tématy, bez detailů, bez referencí.
Čtenáři mainstreamových médií si užili Linuxu dosyta. V devadesátých letech padaly CDčka s Linuxem snad ze všech časopisů, a o Linuxu a open source se psalo podle všeho i v časopisech o pletení a chovu koz. Společnost IBM sprejovala Peace, Love, and Linux po chodnících. Dokonce i čtenáři root.cz psali na česká ministerstva zábavné dopisy na podporu open source, obsahující řadu zjevných nesmyslů a pravopisných chyb :)
Přes všechnu tuhle snahu se open source šíří minimálně. Zpravidla jen ten open source, za kterým stojí peníze nějaké velké korporace, která jeho vývoj zatáhne z něčeho jiného (třeba Firefox, na který dal Google jen v roce 2010 v přepočtu 1.9mld Kč(!), nebo OpenOffice, do kterého nalil miliardy korun Sun). A přitom je to primárně problém *kvality*. Soudný člověk nebude platit za SW, když může mít stejně dobrý nebo lepší zdarma.
Co vede k problémům s kvalitou? Přístup "programátoři sobě", chybějící či nedostatečná dokumentace, nerespektování zásad návrhu uživatelského rozhraní, nedostatek testování, absence vedení projektů, chaotická vývojová metodologie.
A "kupodivu" nedostatek prostředků. Světe div se. Když za SW uživatelé neplatí, většinou pak na vývoj nejsou peníze. Něco umí udělat dobrovolníci. Jenže často chtějí jen "pomočit patník", napsat svých pár řádek do kernelu. Do údržby dokumentace, oprav lokalizace a do testování se nikdo nehrne. Navíc dobrovolník nemá šéfa, který by mu řekl "vím, že se ti to tak nelíbí, ale uděláš to přesně takhle, protože tak je to dobré pro zákazníka".
A výsledek? Hromada paskvilů, kterým se zákazníci obloukem vyhnou.

A ještě jeden paradox. V informační společnosti jsou informace tím, co vytváří bohatství. Jenže bohatství je o vzácnosti statku. Nikdo není bohatý proto, že má spoustu vzduchu, kterého je všude spousta. Naopak spousta vzácného zlata, to je terno. Jinými slovy v informační společnosti je zásadní mít informace, které nejsou všeobecně známé (ať už jde o jejich získávání nebo vytváření). Příkladem může být výrobní postup, informace o vývoji trhu, zdroják aplikace pro automatické obchodování.
Přitom autor článku paradoxně spojuje informační společnost se zrušením patentů a otevřenými zdrojáky. Myslím si, že jde z jeho strany o velké nepochopení podstaty informační společnosti.

Dobrý den,
nevím, zda je článek o ničem - prosím, záleží na vkusu a názoru. Nicméně, nejsem z pajdáku. Ale přesto mi přijde dosti nevhodné, se takto vyjadřovat o lidech studujících pedagogických fakult. Zvláště pokud jste na nich sám nestudoval.Jsou to lidé, kteří budou vzdělávat naše děti a myslím, že v průměru mají podstatně kvalitnější vzdělání, než studenti v řadě jiných "tvrdých" oborů...

"v průměru mají podstatně kvalitnější vzdělání, než studenti v řadě jiných "tvrdých" oborů..."
:-)

Souhlasím. Např. "tvrdý" obor kydání na zemědelce je na znatelně horší úrovni.

Byt studentem ucitelstvi na MFF a tvrdit, ze mate lepsi vzdelani nez jine tvrde obory znamena, ze si nevidite do ust nebo mate vadu intelektu. Vam nejblizsi tvrde obory jsou matematika, informatika a fyzika na MFF. Ktery z nich poskytuje horsi nebo srovnatelne vzdelani s tou srandou "ucitelstvi x/y"?

Z pajdaku bohuzel jste, prednasky pro ucitele na MFF se nedaji srovnat s temi ostatnimi.

Vas "argument", ze budete ucit cizi deti je ma nocni mura.

Super clanok na zamyslenie na ktoreho konci by si mal kazdy uvedomit (az na managerov z Microsoftu :P), ze autor ma vlastne pravdu. Je to sice na dlhsiu debatu ale v podstate je to tak.
Super clanok. diky za dobre poctenicko :)

P.s.: k tomu debilovi "Anonymovi" - no comment ...beztak jeden z managerov

Ano, jsem zly vykoristovatelsky mamonar z Microsoftu :) (Mimochodem MS moc rad nemam, ale musim uznat, ze kus prace v IT taky udelali)

Rozepisu trochu vice sve postrehy:

- Neni pravda, ze v univerzitnim kariernim postupu je treba vykazovat patenty. Je to jedna z moznosti (vedle impaktovanych publikaci apod.)

- Co se tyce "otevrenych univerzitnich projektu" : ano, software vyvinuty na akademicke pude je vetsinou open source, ale je treba si uvedomit, ze akademicti pracovnici nepracuji zadarmo, vyvoj je placen predevsim z penez danovych poplatniku.

- Nevim, jestli komunikacni technologie jsou zrovna dobry priklad. Otevrenost specifikace (nikoliv vsak specifikace) zde byva casta, coz vyplyva z podstaty veci. Mimochodem GSM je chraneno patenty. (Zpomalilo to jeho rozvoj?)

- Nejsou mi jasne pojmy : "otevrena zdrojova data", "nulova porizovaci cena = otevrena technologie"

- Prijde mi, ze clanek nema hlavu ani patu - zacina o patentech a Jamesi Wattovi, pak neco o vyvoji TCP/IP a otevrenych technologiich a konci tim, jak je open source skvely. Navic je docela kratky.

*nikoliv vsak implementace

> M$ práce v IT spočívala v kupování a kradení práce jiných.

Nakupovani je soucasti bussinessu a kradeni by prave mely zabranit ony zle patenty. Dobre produkty MS - napriklad Age of Empires :)

> píše se to "impaktových"

Nemate pravdu, viz treba : http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/publikace/clanky. Mozna jsou mozne oba tvary, zatim jsem ale vsude videl "impaktovany".

> Když si to ten poplatník, jak sám píšete, zaplatil, tak by výsledek měl na konci i dostat bez dalšího placení.

S tim souhlasim, chtel jsem poukazat na to, ze tento SW neni vyvinut zadarmo.

...a nebo se autor inspiroval knihou After the software wars? :)

Autor bude možná učit i moje děti. Hrůza.

ja si myslim, ze rada lidi nepochopila, co je pracovni naplni ucitele. Ten ma detem zprostredkovat znalosti a rozvinout v nich schopnosti, jak chapat svet okolo nas a jak se v nem orientovat.

Fakticky nebo odborne nemusi ucitel vedet vubec nic. Dulezite je, aby mel ty pedagogicke schopnosti, jak vyse popsane ulohy splnit. Kdyz to prezenu, tak ucitel matematiky vubec nemusi matice rozumnet, naprosto staci, kdyz to deti dobre nauci. Je chybou predchozich generaci jak ucitelu tak ostatnich clenu spolecnosti, ze dnesni ctenar rootu klade rovnitko mezi 'ucitel matematiky' a 'rozumi matmatice'. Sice nedokazu presne nyni zhodnotit kdo ma na tom nejvice viny, ale asi nebudu daleko od pravdy, kdyz si tipnu, ze to byl Paroubek.

Myslím si, že učitel (dejme tomu středoškolský), který má určitý rozhled, cítí se pevný v kramflecích i mimo ten oborový základ, jež má v osnovách, který zná svůj obor do té míry, aby k němu mohl mít hlubší vztah – že takový člověk bude mnohem méně pravděpodobně školometem nežli ten, který je rád, že se vyšších pater svého oboru nadobro zbavil nástupem do školství.

Učitel matematiky, jenž matematice nerozumí, může žáky efektivně „vycvičit“ v počítání modelových příkladů; těžko jim ale zprostředkuje matematiku jako vědu („chápat svět a orientovat se v něm“); těžko někoho pro svůj obor získá, když pro něj nehoří on sám.

Chci říci – samozřejmě, že učitel nemusí být akademik nebo expert z praxe, aby mohl někomu vysvětlit středoškolskou látku; čím větší rozhled ale má, tím více může žákům předat. Zdá se mi, že jalovost výuky je spíše znakem „čistého pedagoga“ než „odborníka, co se doučil pedagogice“ :-)