Názory k článku Open source pohledem proprietárního software
-
teni (neregistrovaný)
„Některým velkým společnostem“ – kterým?
„řada menších i větších firem“ – nějaké jméno firmy z té řady by nebylo?
„ty firmy, pro něž … přemýšlely, jak se jí zbavit“ – to zní zajímavě. Nebyl by název aspoň jedné takové společnosti?
„Existují stovky konkrétních přístupů“ – aspoň jeden příklad, prosím!
„na který byly firmy zvyklý“ – které firmy? Opravdu nás to zajímá! (apropos – zvyklé)
„Snahy o … se ukázaly jako zcela liché“ – příklady táhnou!
„úspěšnější však byly pokusy o diskreditaci“ – i zde napjatě očekáváme fakta!
„některé firmy … než aby prezentovaly … prezentují to“ – kde si můžu ty prezentačky stáhnout?
„mnoho uvolněných technologií“ – uvolněte nám taky nějaké informace, prosím!
„Firmy berou svět otevřeného softwaru na vědomí.“ – Verba movent, exempla trahunt!
„na otevřeném softwaru mnoho společností kdysi zcela založilo své živobytí“ – povězte nám o tom nějakou veselou historku z natáčení…
„Ze zde uvedeného přehledu je snad dobře zřejmé“ – z přehledu čeho? Substantiv a adjektiv?
„otevřený software je vnímán“ – každý vjem má svého příjemce, prozraďte nám něco o něm!
„klasičtí dodavatelé“ – asi dodavatelé klasické hudby, ne?
-
„Existují stovky konkrétních přístupů“ – Tak například TomTom – používá na svých zařízeních upravenou verzi Linuxu (kterou zveřejnil) a na něm běží proprietární SW pro navigaci. Tedy jeden příklad, kdy obchodní model je částečně založený na Open Source. A těch různých přístupů je opravdu velmi mnoho, takže dávat hodně příkladů je dost nesmyslné – srovnejte přístup Oracle/Sun, Microsoftu, IBM a už u každé z těchto velkých firem je zjevné, že ten přístup je diametrálně odlišný.
-
Ach, kde jsou ty časy, kdy na rootu vycházeli články plné kódu jako http://www.root.cz/…pro-jazyk-c/
-
x (neregistrovaný)
Pro takove clanky se chodi davno na jine servery. Napr. www.undeadly.org , www.phrack.org atp.
-
Jencek (neregistrovaný)
Vážený pane Bednáři, cením si vaší snahy psát články tohoto typu. Bohužel opět se jedná o slohové cvičení bez nějaké zásadní užitečné informace. Opět, jako u jednoho z vašich předchozích článků, vám nabízím možnost recenzování vašich článků (podotýkám, že samozřejmě bezplatně), tak aby jejich vydávání mělo větší užitek. Rukavice je hozena již podruhé …
-
petr (neregistrovaný)
všiml jsem si, že jste se minule opakovaně vnucoval s rádoby „recenzí“, bohužel/bohudík na vás nikdo rereagoval, tak jste si dokonce odpovídal sám sobě – bez komentáře
pokud byste to s hozenou rukavicí myslel opravdu vážně, tak byste měl napsat článek pro roota a čtenáři už sami posoudí, zdali na házení rukavic skutečně máte
nechci předjímat, ale mám za to, že napsat článek je nad vaše síly
-
Jencek (neregistrovaný)
To jsem také v reakci na minulý článek tvrdil, že napsat článek na takové téma je nad mé možnosti. Udělat však dobrou recenzi a zlepšit tak již napsaný článek si troufám. A obávám se, že vy vůbec netušíte co je to recenze. S hozenou rukavicí to myslím vážně, jen mi není jasné proč pan Bednář ani nezareaguje. Pokud nemá zájem, ať to napíše a zdůvodní a pokud ano, pak stačí napsat že zájem má a ať jej kontaktuji.
-
ava (neregistrovaný)
Mám pocit že články Vojtěcha Bednáře píše robot, jehož autor se zde tajně trénuje na souboj v Turingově testu. Mě by zatím ovšem neporazil. Stačí si přečíst titulek a hned mi v hlavě automaticky blikne: ‚Bednář!‘. Podívám se na autora a v 90% případů trefa. Pak už stačí jen článek otevřít, náhodně přeletět pár vět a okamžitě je vidět, že jde jen o splácaninu bezobsažných nepodložených frází, kterou naprosto nemá cenu číst :-)
Nicméně poklonu autorovi robota Bednáře, vše na pohled alespoň vypadá jako že jde o skutečný český text :-)
-
Nj. S tím by se dalo třeba i souhlasit. Dokonce by se dala zmínit podivná podpora-nepodpora opensource od MS, který např. na jednu stranu uzavře dohodu s Novellem o spolupráci a nabídne mu podporu formátů MS Office do linuxové verze OO a na druhou stranu zhruba měsíc na to specifikace inkriminovaných formátů zveřejní. Nebo nabídne (ale pod tlakem) ovladače Hyper-V o něž se nikdo nestará, atd… příkladu by se našlo mnoho.
Jenomže otázka zní proč o tom vždy píšou až diskutující pod článkem? Proč to nenapsal rovnou autor? Jak tady někdo psal výraz typu „některé firmy něco udělaly“ je dost o ničem. Ten článek by nebyl zrovna z nejhorších Bednářových výplodů, ale tohle jej prostě z pohledu čtenáře spolehlivě zabije…
-
Me to porad neprijde jako uplne spatne. Jsem zvykly chodit na blogy, ktere ctou kvalitni ctenari. A kdyz autor pise blbosti, tak se to v diskusi opravuje. Jako priklad muzu dat treba tento prispevek:
http://www.climate-skeptic.com/…ication.htmlA podobne treba jsou zas blogy, kde ctenari (opet kvalitni), autorovi v diskusi leckdy oponuji a clovek si pak uvedomi ruzne pohledy na stejny problem. Prikladem budiz treba blog Yves Smithove: http://www.nakedcapitalism.com/. (ktery je ted chudsi, Yves nema cas, protoze pise knihu)
IMHO neni potreba autora tolik kritizovat. Ja to driv delal zase s Krcmarovymi clanky a muzu rict ze je to uplne zbytecna prace. :-((
-
Máte sice pravdu, ale uznejte sám, že zápis v blogu není totéž jako článek na odborném serveru (i kdyby jen pro laiky – tím hůř).
Blog je něco jako internetový deníček, jehož obsah autor poskytuje veřejnosti ať kam si může si psát co jen chce a jak je mu libo – je to jeho deník a pokud se to někomu nelíbí a si založí svůj vlastní.
Ovšem článek pro server – který se snaží prezentovat jako odborný, by měl mít už určitou úroveň – alespoň z hlediska obsahu. Měl by obsahovat nejen obecná, ale i konkrétní fakta, souvislosti (například mě úplně chybělo v tomto článku souvislosti starý Unix – GNU & Linux), a když už uvádí autor nějaké své domněnky a závěry měly by být alespoň zřetelně odděleny od faktů (alespoň – momentálně neřeším, že by takové závěry měly mít taky nějaký smysl), atd…
Kritika je nutná – pokud je na místě. A nezlobte se na mě p. Bednář (a to uznávám, že dnešní článek patří mezi ty povedenější) si o ni nejen koleduje snad pokaždé, ale zatím mám dojem, že ji zatvrzele ignoruje. :( Ale právě proto – snad se dřív či později – pokud se stav nezlepší – někdo chytne za hlavu.
-
Ja s vami vicemene souhlasim. Jenomze znam blogy, kde funguje docela tvrdy vyber prispevatelu (napr. jiz citovany naked capitalism). Pokud bychom chteli lepsi vyber clanku, selhava zde redakce. Inu, co nadelame..
Zase si rikam ze bych neco pro root napsal. Ale zase, jako obvykle, z toho sejde kvuli zajimavejsim cinnostem.
-
fri (neregistrovaný)
Slovní spojení „internetový deníček“, jak hezké. Pobavil jsem se, protože jsem tato slova při vysvětlení pojmu „blog“ už jednou někde použil, abych dal najevo, oč asi tak jde. Že by tato setba začala dávat ovoce při běžné komunikaci? :-) Úplně by stačilo jedno slovo „deník“. Dřív si lidé taky vedli deníky.
-
Kdyby autor hlavne alespon jednou sebral odvahu a diskuse pod nekterym ze svych clanku se zucastnil. Urcite by si tim mistni reputaci (na Lupe takovou cocku nedostava) nezhorsil, ale mel by moznost si ji vylepsit.
Vzdyt hodit par odkazu a nejaky ten rukulibam do reakci prece neni prace na cely den.Takhle to vypada, ze na nespokojene (a zjevne i vsechny ostatni) ctenare pan Bednar z vysoka *** a ti asi podle toho reaguji – zacarovany kruh?
-
bender (neregistrovaný)
„Na druhé straně, pokud profesionální programátor pracoval na otevřeném projektu ve své pracovní době, pro zaměstnavatele to byl neproduktivně strávený čas a většina firem se to pokoušela popírat.“
Tady asi mělo být potírat, ale slušelo by se dodat, že dnes některé firmy dávají 20% času programátorům na open source projekty. Ono je to jedno, protože programátor by měl nějaký čas z pracovní doby věnovat sebevzdělání a nic lepšího asi není :-)
-
MaBo (neregistrovaný)
Pojdme být konkrétní. Jak tedy vzniká vlastně OpenSource, když už od počátku tvůrce ví, že z toho nebude žádný peněžní profit? Dobře,(jsem laik a proto jenom odhaduji)takže mám problém, který chci vyřešit. Porozhlédnu se po OpenSource a najdu něco, co bych mohl předělat nebo co bych mohl využít pro řešení onoho problému. Začnu na tom pracovat po večerech nebo v práci, když zrovna nemám co dělat. Kutím to třeba 1/2 roku a problém vyřeším.Pak ale nastává otázka:„A nemohl bych to nakonec fakt prodat?“ Nebo si ten někdo rovnou řekne:„Tak a teď se o to podělím nezištně s ostatními.“ (?). A co v případě, že se rozhodne komerčně aplikaci využít? Jak se to pak řeší?
Kdysi jsem četl v rámci jedné knihy, že OpenSource komerčnímu světu neškodí, spíš naopak. To chápu. Ale stále mi nejde na rozum ten (podle mne), jednostranný efekt pro firmy; využít OpenSource k vlastnímu obohacení je podle mne dost jednoduché. Opakuji, jsem laik a spoustu věcí z si nedovedu představit. Může mi tu na to někdo odpovědět?Díky
-
Palo (neregistrovaný)
Ked tomu nerozumies tak je najlepsie si to nastudovat. Zalezi od licencie. Niektore umoznuju kod zobrat a pouzit ako chces, dokonca ho uzavriet. Napr. licencia BSD alebo Apache. Niektore licencie umoznuju kod zobrat a pouzit ale potom ked dodas hotove dielo musis dodat aj tieto upravene kody. Napr. dobre znama GPL.
Nic to nehovori o tom ze to nemozes predavat. V pripade GPL je to ale tak ze ked to niekomu predas musis dodat aj zdrojove kody k tomu.
Takze napr kod z BSD sa vyuziva v komercnych Unixoch alebo aspon povodne kody sa nimi stali. Dnes uz ich ma kazdy vyrobca tak pomodifikovane ze prebrat uz asi nic nemozu.
Peniaze na vyvoj v Apache Software Foundation davaju aj komercne firmy a potom ho beru do svojich produktov. Pochopili ale ze je lepsie svoje zmeny vratit naspat lebo dalsi ludia ho rozsiruju co prinasa vyhody a nemusi sa pracne zliepat z internou forknutou verziou.
No a GPL produkty napr. predava RedHat a Novel a vidis ze ziju. -
MaBo (neregistrovaný)
Ked tomu nerozumies tak je najlepsie si to nastudovat.Díky za vysvětlení, tím jsem to nastudoval.Jestli to správně chápu, ve vodách otevřeného kódu se prostě pohybují lidé, kteří tvoří pro potěchu z tvorby, nikoli z peněz. Myslím, že to je dost obdivuhodné, vzhledem k tomu, co nervů musí stát napsat dobrou aplikaci.
Ještě jednou díky.
MaBo -
Palo (neregistrovaný)
Myslim ze je to zle pochopene. Je to take kutilstvo. Niektori ludia si doma upravuju kosacky, motorky, vylepsuju domy. Z SW to ma tu vyhodu ze si to potom moze zobrat a pouzit kazdy. Casto sa jedna aj o profikov ktory proste v praci nemozu kodovat to co ich bavi tak to robia doma po veceroch. Je to ich hobby.
Niektorim za to platia dokonca aj v praci lebo je to jednoduchsie pre firmu alebo povinne (GPL licencia).
Napr pre Javu je take mnozstvo Open kniznic ze dokazes vytvorit ohromujuce veci. -
MaBo (neregistrovaný)
Mluvíte o Java. A jak je to s ostatními jazyky, např. C++, Visual Basic,JSA? A v čem se OpenSource nejčastěji píše? Mimochodem, hodně jsem četl o tom, jak se dívají skuteční programátoři na jazyky typu VB. Myslíte, že by komunita OpenSource nepřešla se smíchem někoho, kdo by něco začal třeba ve Visual Basic? Nebo VB, C#, Pascal, jsou pro tyto účely opravdu nepoužitelné?
-
Palo (neregistrovaný)
To uz nie je otazka opensource/neopensource. Ak je to vo VB tak to nie je od profika a na 90% ruky prec. Samozrejme okolo C/C++, .Net, Ruby, PHP existuju tiez ohromne komunity. Ja uz viac ako 10 rokov robim s Javou takze to najviac poznam a je to aj najvyuzivanejsia platforma pre nasich klientov.
dotNet my nie je po chuti lebo som nepochopil preco by som mal pouzivat nieco co bezi iba na jednej platforme ked mozem pouzivat nieco co ma rovnake/podobne vlastnosti ale bezi na mnohych platformach, ma podporu viacerych vyrobcov, silnu komunitu a radovo viac (open) kniznic. Tlak korporacii typu MS je ale velky.
Na druhej strane ak mate dobry napad na produkt ludia ho budu pouzivat aj ked bude lubovolne zbastleny. Potom sa vam ale bude tazko rozsirovat a udrziavat a nikto iny do toho s vami nepojde. -
bender (neregistrovaný)
Záleží co chci od toho, že bude projekt OpenSource. Většinou je kód pod větší kontrolou. Víc očí víc vidí → menší chybovost. Pokud je projekt vetší „kláda“ můžete nabízet přiohnutí na konkrétní použití za nějaký peníz. To ale nebude případ projektu na půl roku po večerech. Dále můžete přijímat dobrovolné dary od lidí, kteří váš produkt používají, líbí se jim a chtějí abyste na něm dál pracoval.
Komerční využití je vždy možné i v případě např. GPL. Navíc autor může produkt vydávat pod různými licencemi.
-
Palo (neregistrovaný)
Ja. Nasa firma mi plati aby som rozsiroval jeden OpenSource nastroj tak aby sme ho mohli vo firme vyuzivat (Sculptor http://fornax.itemis.de/…ax/Sculptor+(CSC)).
-
tomas (neregistrovaný)
Ja taky pracuju na open-source za prachy. Zahranicni firma ktera nechce byt jmenovana mi plati za rozsirovani open-source fyzikalniho simulacniho software tak, aby ho mohla pouzivat pro svuj vyzkum (kde jde o penize az na prvnim miste, ale ty se odvijeji od kvality produktu a ten zase od presnych simulaci (aspon oni si to tak predstavuji)). Mala cast kodu, asi 30 radek, je duverna (kvuli obavam z konkurence), zbytek (tam travim 99% case vyvoje) jde zpatky do projektu.
-
BLEK. (neregistrovaný)
To je příliš vědecký přístup. Nic jim na tom neběží kromě těch benchmarků. Myslím, že to dopadne tak, že se ukáže, že je ten systém v daných testech rychlý, pak až už nebude co ukazovat, tak se vyhodí (protože nic neumí) a nezůstane po něm nic jiného než položky na seznamu publikací příslušných lidí. Tímto způsobem se práce na universitách dělá.
-
povinná (neregistrovaný)
A klidně si v nadpisu zakřičím. Je ostuda, že redakce vydá článek, který by neprošel ani jako ubohoučká středoškolská esej. Vždyť v každé učebnici odborného psaní se hned na začátku píše „Když něco tvrdíte, tak to taky doložte“. Ani jeden odkaz, ani jeden údaj, spousta mlhavých domněnek předkládaných jako fakta…
-
povinná (neregistrovaný)
Jo a abych nebyl nařčen z kázání vody a pití vína, mohl by pan Bednář začít třeba s tímhle: http://www.google.com/search?…
-
Petr Ferschmann (neregistrovaný)
S tématem článku částečně souvisí rozhovor, který nám vyšel na Živě.cz:
Open source účetnictví u nás nikdy nevznikne
http://www.zive.cz/…default.aspxPetr Ferschmann
WinStrom s.r.o. -
Petr Ferschmann (neregistrovaný)
Dobrý den,
rád se dám do diskuse :-)
To co píši, platilo před devíti lety. Platí to i dnes. Proč by za 5 let nemělo?
Jediná šance, kterou vidím je řešení postavené na mezinárodních projektech jako je třeba Adempiere či Compiere. Nicméně se nejedná o účetnictví, ale o informační systém, který také umí i účetnictví.
-
petr (neregistrovaný)
trochu off topic názor
pro rozvoj Linux měl v minulosti open source software zásadní význam, dnes paradoxně se stává jeho brzdou, podle mého názoru dnes dalšímu rozšiřování Linuxu brání nedostatek komerčních aplikací
to Ferschmann: zcela s vámi souhlasím, takto si představuji moderní aplikaci, platformě nezávislou, otevřená rozhraní, komerční vývoj a prodej, takových aplikací by mělo být více
pro nové firmy bojující o místo na přeplněném trhu by platformní nezávislost aplikace mohla být zajímavá konkurenční výhoda
-
Franta Uživatel (neregistrovaný)
Dovolím si našeho předního odborníka na Linux, open source a absolutně bezobsažné články opravit. Jeho následující tvrzení je totiž totální nesmysl. Cituji:
"V časech počátků (a největší samostatné slávy) projektu GNU, tedy v 80. letech minulého století nebyl open source pro komerční dodavatele žádným partnerem. Jednalo se spíše o hračku, která byla soukromým zájmem svých autorů.
Každé malé dítě totiž ví, že BSD je opensource licence a význam BSD Unixu licencovaného pod touto licencí nejlépe osvětlí přímý citát z Wikipedie:
Historically, BSD has been considered a branch of UNIX — „BSD UNIX“, because it shared the initial codebase and design with the original AT&T UNIX operating system. In the 1980s, BSD was widely adopted by vendors of workstation-class systems in the form of proprietary UNIX variants such as DEC ULTRIX and Sun Microsystems SunOS. This can be attributed to the ease with which it could be licensed, and the familiarity it found among the founders of many technology companies of this era.
Pokud to ještě někdo nechápe: Třeba pro Sun nebyl opensource software v 80.letech hračka, protože na něm postavili svůj vlastní operační systém.
-
100% Lenin (neregistrovaný)
Pane Bednáři, wydle pro práci a Linux v mnoha jeho podobách pro rozvoj své individuality. A to je pro mne důležité.
Ne vaše pozérství a nakonec ani moje.Tož ještě jednou? Vo čem že jste to vlastně psal? O novém revolučním phenomenu? Tfuj. I Vy šibale jeden.
Beru Vás do party.
ČLÁNKY DO MAILU