Jak se situace vyvíjela
Důležitým okamžikem, který započal éru hledání otevřeného formátu, byl vznik ODF. Od počátku vypadal slibně, ale zprvu jej samozřejmě používalo jen velmi málo lidí. Navíc nebyl standardizován. Situace se změnila o něco později, kdy byl ODF standardizován skupinou OASIS, což mu otevřelo dveře pro získání ISO standardu. A právě v tomto okamžiku vstupuje na scénu Microsoft, který si již plně uvědomuje nebezpečnost konkurence a začíná proti ODF bojovat. Vzniká Open XML, a nedlouho poté vzniká celá skupina pro Open XML.
O něco později jsme vydali článek o hledání vhodného svobodného formátu, v němž se pro publikaci strukturovaných dokumentů jako vhodný kandidát ukazuje ODF. V souvislosti s tímto děním se objevuje úvaha, zda ODF porazí Microsoftí Open XML. Analytická společnost Gartner říká, že Microsoft nemá příliš velkou šanci získat ISO standard. Aby toho nebylo málo, okolo Open XML se množí pochybnosti.
Microsoft ovšem nespí a jedná – nasazuje vlastního člověka do ISO skupiny. ODF ale naštěstí v květnu 2006 bez větších potíží prochází ISO standardizací. Kupředu však postupuje i Open XML. V prosinci 2006 je ve Švýcarsku standardizováno jako ECMA standard.
ISO povoluje urychlené schvalování
Microsoft požaduje rychlé schvalování svého formátu. S velkou podporou se ale nesetkává, jak bylo vidět při hlasování, v kterém z dvaceti hlasujících států byl pouze jeden pro zrychlené přijetí, tři hlasy byly neutrální, dva nerozhodné a zbylých čtrnáct bylo proti. Microsoft tedy přitvrzuje a nestydatě žádá své partnery o podporu při standardizaci, využívaje tak jejich neznalosti problematiky. To spočívalo v tom, že Microsoft rozesílal svým spolupracujícím firmám email tohoto znění:
„Český normalizační institut se bude vedle standardizačních úřadů jiných zemí také vyjadřovat k tomu, zda se Open XML může stát ISO standardem (konkurenční ODF od OpenOffice už tento standard má). V případě neschválení ISO standardu může dojít k budoucím problémům při prodeji Office zákazníkům ve veřejné správě, ale i v komerčních podnicích, pokud budou např. vyžadovat striktní ISO kompatibilitu.
Z vaší strany půjde o vytvoření písemného vyjádření, které podpoří vytvoření nového ISO standard ISO autoritou.
Dejte mi prosím vědět, zda můžeme počítat s vaší pomocí. Pokud budete souhlasit, obrátí se na Vás můj kolega Štěpán Bechyňský, který má danou problematiku na starosti a který vá sdělí podrobnosti celé akce.
Předem děkuji za vaši pomoc.”
A nyní přichází překvapení – i přes nepodporu států rychlé schvalování umožněno. Jak k tomu došlo? Prostě tak po konzultaci s ITTF rozhodla zástupkyně ISO Lisa Rachjel. Bližší důvody neuvádí.
Rozhodnutí zmíněné dámy komentovat raději nebudu, nicméně Slashdot si servítky nebere a kromě tagů Microsoft a IT je u zprávičky i tag corruption.
Měli bychom přijmout Open XML?
Častou obavou je, zda Open XML formát není zatížen žádnými patenty ze strany Microsoftu. Microsoft sepsat úmluvu, v níž se zavázal, že nebude žalovat vývojáře za používání Open XML, uvádí anglická Wikipedie:
„Office Open XML formát byl zpočátku zpřístupněn pod svobodnou licencí. Byla zde ale obava, že free a open source software (FOSS) nemůže používat tento formát pod navrhovanou licencí, a proto Microsoft poskytl dohodu, že nebude žalovat vývojáře v souvislosti s používáním Open XML. ”, uvádí anglická Wikipedie.
Problém je trochu jinde – ano, mluvím o otázce přínosu. Open XML nepřináší tak významné změny, aby mělo smysl jej standardizovat. Nebo vás snad napadá, jaký má smysl standardizovat něco, co již v podobné formě standardizované je? Od čeho to potom je standard? Tedy… samozřejmě, že to přínos má – ale pouze pro Microsoft.
Časté námitky jsou též proti některým tagům majícím za cíl simulovat chování některé z verzí Wordu a podobně. Míním tím kupříkladu <autoSpaceLikeWord95>. Odpůrci logicky uvádějí, že vzhledem k tomu, že Word 95 měl v tomto ohledu velmi komplexní chování, nelze něco takového ve standardu podporovat. Nemluvě o tom, že zlí jazykové tvrdí, že ani sám Word 95 neměl jasno, jak se to vlastně má v které situaci chovat.
A co se týče návrhu rychlého přijetí, měli byste vědět, že dokumentace k Open XML je zhruba na 6000 stránkách, což já tedy rozhodně nepovažuji za vhodné k rychlému schvalování.
Co by to znamenalo pro ODF
Jistě nikoho nepřekvapím, napíšu-li, že snahy Microsoftu o standardizaci Open XML jsou pouze dalším geniálním marketingovým krokem, aby se náhodou nestalo, že by vedení rozumnějších států rozhodlo pro přechod na otevřené formáty, jako se to stalo v Texasu a Minesotě. Vzhledem k tomu, že hlasy počítačově gramotnější části populace stále sílí, jistě je nelze ignorovat.
Samozřejmě bude-li Open XML standardizováno jako ISO standard, pak to s těmi přechody na OpenOffice.org a podobná, často linuxová řešení nebude zdaleka tak horké. Samozřejmě je tu ještě argument, že Microsoft Office jsou komerční a že to tudíž něco stojí, ale jednak to není tak silný argument jako problém uzavřených formátů, a za druhé v některých státech to příslušná ministerstva opravdu evidentně nezajímá.
Netřeba asi podotýkat, že OSS vývojáři budou mít opět plné ruce práce nový formát implementovat. Práce zcela zbytečné, prostě proto, že se jedna firma rozhodla, ne proto, že bylo potřeba zavést něco nového a lepšího. Takže díky, hoši!
Odkazy
- článek na Groklaw.net
- článek na ComputerWorld.com
- Open XML na wikipedii
- námitky proti Open XML
- srovnání Open XML s ODF
- popis Open XML
- srovnání na Groklaw.net
ČLÁNKY DO MAILU