Samozřejmě to nikdo neslyší rád. I mě to přišlo na první pohled divné. Ale co naděláme, stále jsou MS formáty nejrozšířenější. A je dobré si uvědomit, že Ximian migruje dřívější MS zákazníky na Linux...
Nicméně možnost uložit si data ve formátu vámi oblíbeného stále zůstává...
A navíc si můžete v nastavení Load/Save určit který formát bude k dannému typu dokumentu defaultní.
nastaveni wokennich formatu jako defaultnich bych videl jako tezkou chybu. marketingove to je mozna dobre.
ale lidi by se meli naucit pouzivat nejaky otevreny komunikacni formaty a i jinak naucit komunikovat nez na windows. o tom linux je. i o komunikaci .trosku
to narazi na to, ze neni podle
me nejakej dobrej otevrenej format na prenos dokumentu.
chapu, ze je potreba aby zacali lidi pouzivat neco jinyho a aby ximian uspel ( fandim tomuto reseni ).
nicmene jako defaultni format bych volil to, co se maji lidi naucit a co ma budoucnost.at je na druhym miste treba viditelne doc a jiny formaty.
Tak tohle byl fakt sqelej napad. Open office je dobrej program, ale je pravda ze s nekterym tematem v Gnome to bylo jako pest na oko. Sem zacatecnik a docela by me zajimalo proc lidi vic pouzivaj KDE a ne Gnome. Zkusil sem oboji a KDE mi pripada takovy moc preplacany i kdyz je to asi taky vec pouziteho tematu. Mohl by mi tu nekdo vysvetlit nejake podstane rozdily mezi temito desktopy. Nemam tim na mysli pouzite knihovny, ale veci jako rychlost, stabilita, pametove naroky atd. Hlavne mi tu hned nezacnete cpat ze mam radsi pouzivat Blackbox, IceWM a jine. Ja sem totiz pro desktopove prostredi s jednotnym vzhledem aplikaci a grafickymi konfiguratory. Vetsinu veci delam v terminalu, ale je dobre kdyz to jde i jinak (kazdej si muze vybrat). Hlavne je to narez, kdyz ke me domu prijde nejakej jouda co si mysli, ze Linux je jenom obdoba M$ prikazove radky a pak na to cumi jak puk.
Kdysi mi přišlo celký GNOME oproti KDE tak nějak nedotažený. V KDE to všechno pěkně zapadalo do sebe, všechny aplikace fungovaly jak měly, což v GNOME nebylo úplnou samozřejmostí.
Pak přešli na GTK 2 a to bylo teprve maso.
Takže jestli se už GNOME usadilo, tak je to super. Tuhle oblast nesleduju. Mám WindowMakera :o)
Jáchym
Na mem CELERU 333MH, 64MB RAM beha pomalu i GNOME i KDE - i kdyz je pravda ze pred verzi 2.x (resp. 3.x)
to i dost padalo.
Oba deskT. maji prehled o spustenych aplikacich a kdyz to jsou aplikace vyvijene pro konkretni deskT. tak mezi sebou umi komunikovat.
Jinak KDE jsem si skutecne uzil az na Pentiu 4 2.4GH, 256MB RAM:) pak uz neni skutecne co resit.
Ale (hlavne u KDE) cim vice mas RAM tim vic sezere.
Ted potrebuji vic prostoru takze mam IceWM s tematem KDE (Yak2:o)
Kdyby mi tohle rekli u M$, tak by me to neprekvapilo :)
Faktem je ze nektere verze kde i gnome obsahuji spousty leaku a kdyz system jede rychle, tak se rychlej pamet vycerpa. Prikladem budiz KDE ve FreeBSD 5.0 ktere mi po 14 dnech nicnedelani, jimz predchazela asi dvoudenni zatez dopracovaly z bajecnych 96MB na 450MB, tomu rikam memory management, ale gnome to nedela, je to nakou chybou v te verzi KDE.
p200mmx/64ram - / na NFS po 10mb siti. Puvodni zaklad se jmenoval conectiva 7 a ma kde 2.1.2
- maka to jak splaseny, pouzitelny to je este na trech stanicich zaraz, pak uz to ta sit nestiha. Je fakt ze OO se tahaj hodne dlouho.
pokud se pouzije twm je vse ok i pri 6 stanicich, ale zalezi to na aplikacich.
Podla mojich skusenosti, GNOME chodi na rovnakom stroji asi tak 2-3x rychlejsie. Najma nabiehanie aplikacii je pri KDE neuveritelne pomale. A to nehovorim o nabiehanim samotneho KDE. GNOME sa pri rychlejsom procesore da stolerovat s prizmurenim oci aj pri 64MB RAM, i ked pre ake take pohodlie odporucam 96 a viac. S KDE by to asi neslo. Co sa tyka vzhladu, tak je to asi otazkou zvyku a poziadaviek, ale treba upozornit, ze obidve prostredia su natolko zlozite a nastavovatelne do najmensich detailov (spravanie okien, mysi, atd..), ze sa nedaju jednoducho porovnavat na zaklade prednastavenych tem.
Voci KDE mam este jednu ideologicku vyhradu -zacina mi pripadat ako stat v state. Ako novy Windows. KDE si vsetko robi po svojom a kazdy typ aplikacie musi mat vo svojej verzii. Linux kdesi v pozadi je dobry len na obsluhu hw, inac si KDE vsetko obsluzi po svojom. A aby to potom chodilo rychlo -zabudnite. Aspon tak to na mna subjektivne posobi. Vyhlasujem, ze moj prispevok je zaujaty a tak ho treba brat :o)
Mam zkusenost s PIII 500 MHz a 128 MB s Debianem Woodym. KDE 2 je temer nepouzitelne, ale s Gnome se da delat celkem dobre. Ale na druhou stranu jsem cekal, ze bude Gnome jeste rychlejsi. Taky se mi moc nelibi, ze KDE nestavi na jiz existujicich programech a je takove dost uzavrene. Ovsem pro zacatecniky to muze byt vyhoda. Napriklad po instalaci Woodyho jsem se cele odpoledne potil s nastavenim PPP a pritom s KPPP jsem to mel hotove hned. Pro zkusenejsi uzivatele je ta otevrenost jen prinosem. Muzu si napriklad zmenit okeniho manazera, ale hlavne se taky muzu rozhodnout, jestli pouzivat Nautilus nebo ne, coz je dost podstatny - ani na Athlonu 1200 s 256 MB RAM mi Nautilius neprijde to prave.
Co sa tyka problemov s modemom, mam presne opacnu skusenost -asi polhodinovy boj s KPPP, potom nahlad do Debian Reference Guide, kde bol cca 5-riadkovy postup, a po 2 minutach to slapalo ako hodinky :o) Najvacsi problem je obvykle nastavit ATX3 dialstring namiesto ATDT a podobnych. V tom je cele tajomstvo uspechu vytacania. To "X" totiz zabezpeci, ze modem nebude cakat na nas mizerny vyzvanaci ton. Ani wo Windows vam modem nefunguje, kym neodskrtnete tuto moznost v nastaveni modemu.
K vykonu by som chcel povedat, ze Debian je oproti inym distribuciam pomerne svizny, asi vdaka tomu, ze tam nebezia nepotrebne sluzby a nie je tam zalaha obsluznych skriptov. Okrem toho sa mi velmi osvedcilo skompilovat si svoje vlastne jadro optimalizovane pre konkretny hw. Niekedy sa to prejavilo az v 2x rychlejsej odozve systemu. A momentalne vyslo jadro 2.4.21, vsetkym odporucam, zdrojaky staci stiahnut, rozbalit a pouzivat namiesto starych. Debian je sice vacsinou strasne pozadu, ale naco tam este davaju jadro serie 2.2, to je pre mna zahadou. A najnovsie dostupne u woodyho je 2.4.18, ktore je uz rok stare.
Pokud mas stare zdrojaky je lepsi pouzit patche a zbytecne nedelat trasfer...
mimoto, idealni je pouzivat -ac radu :-)
a co se 2.2 tyce tak 2.2.25 byla prvni stable verze bez ptrace bugu, 2.4.21 vysla az ted. a co tyce stability na NFS rootovem systemu nemuzu si ho vynachvalit. Na 386 urcene jako Xterm bude 2.2 taky lepsi volba...
Presne to byl muj problem s tim X3. Stravil jsem nad tim dost casu, zato jsem ale trochu pochopil, jak funguje PPP pripojeni v Linuxu.
Z KDE jsem pouzival jenom KMail. Kdyz jsem ale chtel provest upgrade na vyssi verzi, znamenalo to upgradovat vlastne cely KDE, coz mi taky na tomto prostredi vadi. V Gnome je jedina zavislost na Gtk, pokud se nemylim. Ale jinak KDE fandim, protoze si myslim, ze pro zacatecniky to preci jen muze byt jednodussi.
Z clanku mi nie je celkom jasne, ci je integracia s GNOME integralnou sucastou planu buduceho vyvoja OOo, alebo je to len osamela iniciativa mimo hlavneho prudu. Ako to vidite?
A inac, verzia 1.2 je poriadne daleko, ved len 1.1 full ma prist najskor tak v auguste, osobne skor cakam na september. Ale chapem, ze najskor chcu chlapci odladit samotny OOo a jeho funkcie, az potom sa zaoberat integraciou s desktopovym prostredim.
Hoci na druhej strane, najma pod Linuxom, tie fonty a tlac, to je skutocne utrpenie a je to dost nepriaznivy faktor pri prechode na OOo a Linux. Aby som po instalacii balika stravil dalsiu hodinu nastavovanim diakritiky (podarilo sa mi to len raz a uz neviem ako), odstranovanim odporneho zakladneho fontu, davat to do chodivej suvislosti s tlacovym systemom (toto sa mi zatial nepodarilo)... Nie export/import, ale zakladna pouzitelnost je v Linuxe najvacsim problemom OOo.
Neviete mi niekto poradit ohladom tej diakritiky? Mam Debian 3.0r1 woody, a stale mi to hadze fonty bez diakritiky. Nahradzovanie fontov nepomaha. Locales som vyexportoval, fonty v GNOME som nastavil, v Mozille je diakritika v pohode, v MC tiez, ale OOo, Abiword atd je to bieda. Stvorceky, 1/4 atd. Priznam sa, ze niekedy z toho GNU chytam uz nervy. Ja viem, nie som macher na Linux a kto je, ten si to spravi, ale taketo zakladne veci by hadam uz mohli fungovat, nie?
S tou budoucností je to složitější, určitě se tyto změny nepromítnou do verze 1.1, patche a to ještě některé se přidávájí do HEAD větve. Je to o tom, že ty jsou někdy dost nesystémové patche a udržovat potom takový kód o velikosti OOo by bylo neúnosné.
V této chvíli by dle mého názoru chtělo doladit tiskový systém, který by měl využívat něco systémového jako je CUPS, protože např. v KDE je to naprostá pohodička.
Pokud se týká těch fontů, tak by mělo v první řadě záležet na nastavení locale, pak fonty atd. Možná bude problém s Xft knihovnou, nevím. Víc poradit nedokážu, na MDK 9.x běží všechny buildy naprosto perfektně.
No, neni to konstruktivni, ale na mem Debian Sarge (testing) jede vse v pohode. Mate potrebne iso8859-2 fonty? Ja vim, ze jsem rozjel locales (tusim jen LANG, LANGUAGE,LC_ALL) a nepamatuju si, ze bych nekdy mel problemy s cestinou. Jo, vsiml jsem si, ze pouzite systemove fonty se obcas lisi, kdyz zmenite poradi adresaru fontu v XF86Config, nebo /etc/X11/fs/config (nebo jak se to jmenuje). To mozna taky muze byt vas problem.
Ad tisk: pokud pouzivate KDE, tak si nastavte tiskarnu a jako obsluzny program misto "lpr" zadejte "kprinter --stdin" a pri tisku se objevi klasicky KDE dialog.
Ad cestina: jakou verzi OO pouzivate? To co existuje jako neoficialni zdroj pro Debiana nebeha s cestinou uplne idealne Doporucuji stahnout instalator z http://oo-cs.sf.net a ten mi beha bez problemu.
No to je zajímavá otázka, oo samozřejmě dostane signál k ukončení a pokud je dokument neuložený, vyskočí dialogové okno, ale vzápětí oo dostane SIGKILL signál, takže se stejně ve většině případů nestihne uložit.
No docela by mě zajímalo jak by se to dalo řešit. Jak poznat, že proces čeká na akci od uživatele a není to nějaký zacyklený program, který nereaguje na signál o ukončení. Je to vůbec řešitelné.
Funguje to někde (win, mac, kde)?
Bude-li to číst někdo fundovaný, mohl by se k tomu vyjádřit?
no na win to samozrejme funguje (sou na to WinAPI zpravy) - je to jen takovej detail, ale beznej uzivatel takhle o dokument na Linuxu pride a pak prska...
pokud XIMIAN na integraci s GNOME zamakal jak je prezentovano v clanku, nejde ani i SIGxxx signaly ale o zpravy v ramci GNOME nejak (mozna) - muze to nekdo vyzkouset pls? diky
Mne by prislo idealni, kdyby umel OOo vyuzit ukladani sesion a pri pristim startu naskocil tak, jak jsem ho opustil. Prijde mi, ze tuhle moznost plne vyuziva jen velmi malo aplikaci. Na Windows se mi nelibi, ze musim cekat, jestli me opravdu odhlasi a nevyskoci tam nejake okenko o zaseknute aplikaci. Pokud to zapomenete ohlidat na verejnem pocitaci, snadno se vam nekdo dostane na vas ucet. Jinymi slovy, ukladani session mi prijde jako dokonala vec a zajimalo by me, proc doposud funguje tak mizerne.
Tak to me taky zajimalo. Toto se pise ve F.A.Q.u Ximianu:
Other distributions, Mandrake 9.1 and Debian, are not supported at this time. If you have an enterprise level business and would like Ximian Destop 2 on your 1000+ clients running an unsupported platform, please contact sales@ximian.com.
No, tohle nevidim moc ruzove :(
Ehm. I ja utekl od RedHatu, i od SuSe :((((
Nevim, nevim, ale osobne to nepovazuji za nic prevratneho. Je sice pekne, ze je snaha ze strany GNOME o to, zby vsechno vypadalo stejne, ale prece jen bych uvital, kdyby GNOME sam o sobe byl kvalitnejsi :-\ Pouzival jsem (tusim) 1.2 a byl jsem naprosti spokojen. Potom jsem delal nejakou dobu na 2.0 to uz se mi zdalo, ze jsou nektera prijemna nastaveni orezana a ve 2.2 jsem mel pocit, ze to uz nefunguje vubec :-( - proto jsem od GNOME upustil a presel na neco jineho ... a neni to KDE, protoze to je dalsi takovy moloch :-((
st0rm