Názory k článku OpenOffice.org 3.0: nepotřebujeme MS Office?
-
M jako Molitan (neregistrovaný)Ribbon je tohle: http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon_(computing)
Ad GIMP: Na Linuxu to jeste celkem jde, protoze typicky prostredi podporuje snapovani oken (na okraje). To je mozne chapat jako urcite omezeni nesmyslnych konfiguraci UI (misto o 2 pixely prekryvajici se okynka uzivatel dostane o 0 pixelu prekryvajici se okenka, i kdyz technicky vzato svym nepresnym pohybem mysi zadal o to prvni) - ja bych holt sel az k necemu jako Photoshop nebo Lightroom - kdy uzivatel ma pravo kecat vicemene jen do poradi okenek ve sloupecku. -
anonymníRibbon je strašně složitá kravina. MS pořád nepochopil, co znamená první písmeno zkratky UI. Měl by si zjistit, co v této oblasti znamená KISS. Já totiž nechápu, co je na vytvoření dokumentu nebo tabulky tak strašně složitýho. Čím víc věcí, na který můžeš klikat při vytváření, tím víc jsi cool v očích člověka, který tvůj výplod dostane? :-)
-
wdolek (neregistrovaný)"Ribbon je strašně složitá kravina." ... zkuste si v tom nekdy delat dele jak pul hodiny, a nepsat jen prosty text. uvidite, ze tohle se microsoftu skutecne povedlo. ne - nemuzu souhlasit, ze je to kravina, a uz vubec ne, ze je "strasne slozita". ribbon naopak rozloupl neprehledne menu do jednotlivych zalozek, kdyz pracujete s objekty, menu se vam samo meni podle toho, s cim zrovna pracujete - uz zadne proklikavani menicek, ted to mate primo na ocich a jeste to na vas sviti...
ostatne ribbon vznikl pomerne rozsahlou studii toho, jak lidi pracuji s office, takze mi nerikejte, ze ty stovky lidi, kteri si prosli nejakym vyzkumem byli pitomci a microsoft to kvuli nim implementoval spatne.
kdyz zminujete vytvoreni tabulky - pracoval jste v OOo s bordry? a pracoval ste v MSO s bordry tabulky? to je diametralni rozdil... v OOo se mi jeste nepodarilo vyrobit tabulku, ktera by mela v ruznych castech jine okraje, vzdy se meni pro celou tabulku, nebo smaze okraje jine a ja abych pak rucne zadaval okraj ke kazde bunce - to je vazne "uzivatelsky privetive" chovani aplikace. -
Jo, ty tabulky jsou peklo v OOo, ale jde to. Teď nepovim jak, ale udělal jsem to. Už jen protože to otevře ms dokument s tabulkou s různě tlustými okraji to jít musí :) Myslím že je na to takový zvláštní editor v dialogovém okně vlastnosti tabulky, kdy si označíš okraj (jenom pravý nebo levý nebo střed. ne konkrétní) a zvolíš jeho tloušťku nebo typ čáry. Skus to :) -
Ifo (neregistrovaný)Prosím vás pište česky! Co je tak hrozného na českém okraj?! K věci - nastavení okrajů v OpenOffice mi nepříjde nijak odlišné od MS Office. Jsem schopen si nastavit okraje přesně tak, jak se mi hodí. Při výběru, jaké ohraničení chcete si totiž můžete v OOo odznačit hrany, kterých se nemá dané formátování týkat.
-
fales (neregistrovaný)"Strašně složitá kravina" = má to víc, jak 20 ovládacích prvků. Znovu se ptám, co je na vytvoření textovýho dokumentu nebo tabulky tak strašně složitýho?? To jen MS z toho dělá složitou věc, aby se to líp prodávalo. Ano, MS dělá studie, ale ne pro ovládání, ale pro prodávání. Přestaňte už být konečně naivní - "jsme velká komerční firma" = "nejde nám o kvalitu, ale o prachy; máme vlastní svět a skalní zastánce, to nás podrží"
-
Drom (neregistrovaný)Ja bych rekl, ze v tom nemate vubec jasno. Jednak tu neni svet jen Windows, Linuxu a MacOS, na ktere si z fleku vzpomenete skvele a pak tu take neni jen svet GNOME a KDE.
Tak predne, Linux je jadro a to zadne explorery ani tlacitka nema a lze ho nahradit necim jinym i kdyz vsechen ostatni software zustane stejny.
Tlacitko Start, je tlacitko s menu, takovych je na svete mnoho, nektere vypadaji a funguji jako to ve Windows a nektery ne a jaky ma kdo tlacitko na panelu, pokud panel a na nem tlacitko vubec ma, je zcela individualni.
Pokud vyraz Linux ma znamenat cely system GNU/Linux, pak vezte, ze jsem si skoro jist, ze takovy WindowMaker nebo blackbox bezici pod linuxem jsou ze strany Windows ovlivneny minimalne.
A konecne, z originalniho SW od Microsoftu jiste ani nautilus ani konqueror neprebral ani radku kodu. To, ze se v grafickem prohlizeci souboru zobrazuji ikony souboru a tyhle programy delaji obdobne veci bude spis tim, ze na obdobne veci jsou urceny. Navic vzhled zobrazeni a rozlozeni prvku je otazka motivu, resp. nastaveni uzivatele. -
treebeard (neregistrovaný)isteže málo, však sa aj málo používajú :-)
Ale teraz vážne, na tom slovíčkárení nezáleží. Môžem napísať aj to, že hlavné desktopové prostredia bežiace na linuxovom jadre sú silno inšpirované windows a že asi niektoré moduly linuxového jadra sú inšpirované Windows (tu určite aj naopak)a podstata sa nezmení. -
Linux je jen obchodní značka a Linuxem je cokoli tím označíte. A patvary typu "GNU/Linux" já osobně podporovat nehodlám. Navíc samozvané definice, které jsou nepravdivé si nechte pro sebe.
I na wikipedii máte psáno, že Linux je "operační systém unixového typu, který používá linuxové jádro" - takže Vaše domněnky, že je to jméno jádra si nechte laskavě od cesty. Linuxové jádro se nenazývá Linuxem, ale "Linux kernelem". Stejně tak pojmenování GNU/Linux byl zoufalý pokus stvořit pojmenování, které se neujalo, stejně tak jako se nujalo říkat kapesníku "čistonosoplena" a dále zoufalá snaha Stallmana o zviditelnění se.
Na www.linux.org najdete: "What is Linux?" (žádné GNU/Linux): "Linux is a free Unix-type operating system originally created by Linus Torvalds with the assistance of developers around the world." - takže zase se nemluví o kernelu.
Mimochodem s pojmenováním GNU/Linux si nebere za své ani Linus Torvalds (a mám pocit, že on jakožto majitel obchodní značky Linux má výhradní právo určovat si jak se bude jmno Linux používat) a jeho názor: "...but calling Linux in general "GNU Linux" I think is just ridiculous". A k vyjádření ohledně brusičů jazyka trvajícím na jméně GNU/Linux se Linus Torvalds vyjádřil: "Personally, I'll very much continue to call it "Linux"."
Takže Vaše názory na to, co je Linux a jak ho pojmenovávat nejsou podložené a jsou dokonce v rozporu s Linusem Torvaldsem. -
Az na to, ze Linus si sice muze rikat celemu systemu Linux, ale projekt GNU neni jeho, takze tam zadna prava ohledne nazvu nema. A operacni system je GNU + Linux.
RMS ma plne pravo pozadovat, aby se cely system nazyval GNU/Linux, protoze on projekt GNU zalozil a s Linuxem jako kernelem jsou to dva nezavisle celky na uplne jinych vrstvach architektury toho systemu.
Nemluve o to, ze se mozna za ... hmmm... par set let mozna dockame konecne i puvodne zamysleneho jadra.. Hurdu. I kdyz GNU/Minix3 nebo GNU/L4 by mohlo byt zajimave vyzkouset (vim, ze na L4 bezel nejaky upraveny debian, u minixu netusim). -
RMS nemá naprosto žádné právo. A to už z toho titulu, že na jméno Linux vlastní Linus ochrannou značku, a kdykoli si zamane, klidně třeba i soudně donutí Stallmana, aby Linuxu říkal tak jak on si přeje a třeba mu soudně zakázal GNU/Linux kdekoli uvádět. Neříkám, že to udělá, nicméně bylo by dobré si ujasnit, jak síly stojí, a kdo tady skutečně udává, jak se bude značka "Linux" používat, než budeme hloupě rozvíjet nesmyslné debaty se smešlenkami.
-
Drom (neregistrovaný)Vas prispevek je, imho, uplne mimo. Linus si muze se svou znackou "Linux" delat co chce, ale system GNU, kterej kolem toho stoji (a kterej na linuxu zavislej neni) prejmenovat a vydavat za linux nemuze.
Asi takhle, kdyz za nim nekdo prijde a zepta se, jak se nazyva ta casty linuxu, ktera objima vsechny soucasti vyjma jadra, nemuze rict jinak, nez GNU (pokud to zjednodusim).
A uz vubec nemuze Linus nutit nekoho, aby necemu rikal Linux, jenom proto, ze vlastni ochranou znamku. To kdyby bylo mozny, tak se pulka deti v africe jmenuje Coca Cola :P
To, jestli je operacni system jako celek obecne nazyvan GNU/Linux (ktery povazuji za presny) nebo jen Linux, je vec jina. -
Zato Váš příspěvek je mimo zcela a vůbec nechápu na co reagujete.
Linus nemůže nic přejmenovat ani pojmenovat Linuxem, co nedělal, ok. Ale může nakázat jak budou jméno Linux používat druzí, tedy i GNU. Když Linux řekne: "Buď se to bude nazývat Linux, a nebo jakýmkoli názvem, který nebude obsahovat slovo Linux", pak GNU musí srazit podpatky a přestat název "GNU/Linux" okamžitě používat, jinak páchá trestný čin. To doufám nepopíráte.
Takže abyste přestal tárat ptákoviny - Linux sice nemůže donutit, aby někdo něco nazýval Linuxem, ale může donutit kohokoli, aby to přestal nazývat Linuxem, nebo spojením, ve kterém je jméno Linux - a to v oblasti sw, na kterou má známku. Zajímavé je, že nejste jediný, kdo se mě snaží utáhnout na blbostech, a děláte ze sebe hloupé a nutíte mě, abych vysvětloval naprosto samozřejmé věci kolem ochranných známek. -
Linus Torvalds zalozil pouze a jedine (v tomto kontextu) projekt na unix-like system, ktere nazval Linux. Jenze dnes se pouziva pouze jeho jadro. Vsechno ostatni prislo z projektu GNU, kde toto jadro zacali vyuzivat. Tudiz Linus nemuze ani soudne donutit RMS, aby tomu celku rikal Linux.
Linux kernel je pouze jedna komponenta celeho operacniho systemu, GNU je dalsi komponenta (zakladni sada _nutnych_ aplikaci). Podivejte se kdo napsal glibc (bez toho nefunguje nic) a nastroje typu cat, grep, tail, tr... A pak tam mame dalsich minimalne par set casti, ktere z toho vcelku delaji nejakou distribuci.
Tudiz spravny nazev pro hole minimum je opravdu GNU/Linux a distribuce pak uz maji samozrejme vlastni jmena.
To ze je nazev Linux citelnejsi a lepsi na vysloveni nikdo nepopira, ale RMS ma velkou zasluhu na tom, ze tento celek vznikl a neni dobre na to zapominat (at uz je v dnesni dobe jeho uloha jakakoliv, on totiz drive napsal hodne zajimavych a uzitecnych veci..). -
Vážený pane, Linus vlastní na značku Linux ochrannou známku. Měl byste nastudovat co to znamená, než začnete psát. To znamená, že bez ohledu na to co kdo dělá, může Linus určovat, kde, jak, v jakém názvu, v jakém kontextu, atd. atd. atd. se bude jméno Linux používat. Takže on Linus sice nemůže donutit, aby celku říkali Linux, ale snadno soudně donutí, aby tomu celku NEŘÍKALI GNU/Linux, kdyby o to stál a celý GNU projekt i Stallman by byl povinnen ze zákona poslechnout. Ačkoli se Vám to nehodí do krámu, Linus tu moc určit jak se bude jméno používat má a může si jí, kdyby chtěl vynutit soudně. A to zcela bez ohledu na zásluhy lidí, vyplývá to z jeho pozice VLASTNÍKA OCHRANNÉ ZNÁMKY LINUX. Z ničeho jiného.
Pokud byste chtěl určovat název podle contributorů, pak se tomu nemůže říkat ani Linux, ani GNU/Linux, ale měl byste tam připsat x dalších jmen, protože ne vše z Linuxu pochází s GNU a od Linux kernelu. Takže puntičkářsky správný název stejně nevyrobíte.
Také zapomínáte na to, že lidé nejsou povinni a obvykle nepoužívají předepsané názvy, ale názvy se tvoří podle zvyklostí. A proti názvu GNU/Linux má velmi mnoho lidí výhrady včetně těch, kteří pro Linux mnoho udělali a dokonce včetně Linuse Torvaldse. I sám Linux napsal, že název GNU/Linux používat nebude, a ve své moudrosti se pouze nechtěl hádat s tím, že starosti Stallmana by chtěl mít. Ani já nikdy nebudu GNU/Linux název používat a stejně tak mnoho dalších lidí.
Nikde není psáno, kromě pár samozvanců, že se to má správně jmenovat GNU/Linux. Někdo to vymyslel, a teď to tu halasně prosazuje, bohužel tomu chybí větší podpora. Já s tím nesouhlasím, Linus s tím nesouhlasí, to mi stačí jako důkaz, že to není správné pojmenování. Jestli chcete, tak si to tak nazýváte, ale přestaňte řvát, že je to jediné správné pojmenování. Není a neobhájíte to. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Třeba threading a žurnálový FS jsou věci, které byly v Linuxu později, než ve Windows (to proto, že Linux nebyl dobře navržený). ACID transakce nad FS, prioritizace souborového I/O včetně rezevace pásma, preemptivní kernel, lepší obsluha přerušení - to jsou namátkou některé vlastnosti NT kernelu, které by Linux měl zkopírovat. Jenže to se opět mělo řešit ve stádiu návrhu.
-
rypacek (neregistrovaný)ehm... tak pokud nekdo chce napsat jednoduchy text, tak mu staci notepad. problem nastava, kdyz text chce zkraslit, pridat tabulky, obrazky a vse to pekne zformatovat. nekde v diskusi sem posilal linky na prezentaci MSO, kdybyste nebyl takovy anti-ms-fanatik, tak si je pustite a uznate, ze na tom ribbonu fakt neco uzitecneho je.
-
Drom (neregistrovaný)Bolo by dosť ťažké držať v aplikácii dva, pokiaľ to nemá byť úplný slimák.
No, nebylo, data jsou jedna vec a vzhled druha. Dovedu si predstavit, ze polozky menu budou ulozeny v nejakem strukturovanem konfiguracnim souboru (treba XML :)) a samotne vykresleni nabidky bude v rezii prostredi, to vykresluje jako klasickou nabidku, tohle zas jako ribbon...
Navic, tohle jsou jen polozky menu, to, ze by pro jeden progam byly dva predpisy nebo dve funkce pro vykresleni nabidky, to myslim nijak dramaticky program nezpomali... -
rypacek (neregistrovaný)tak diktat... ale ze vam nekdo do auta nadiktoval kulaty volant, kulate kola a cire predni sklo, to vam nevadi? :D
rekl bych, ze by se tomu dalo rict "vyvoj" - proste v ms zjistili nejakymi studii, ze lide jejich MS Office nechapou, ze pouzivaji 1% funkci, protoze o nich ani nevi... tak se rozhodli jednak uzivatelske rozhrani zjednodusit a hlavne ukazat uzivateli, co vse muze delat. navic to v MSO 2007 muze delat velice jednoduse - vetsina veci je na kliknuti do ribbonu.
jiste, OOo klasicke rozhrani ma take neco do sebe, kdyz sem zvykly. a ja sem - ale uz se take dostavam do situace, kdy sem znechucen tim nekde klikat a hledat v menu - byt je menu v OOo mnohem prehlednejsi nez ve starsich MSO ... -
Lael Ophir (neregistrovaný)Classic Menu for Office 2007:
http://office.microsoft.com/en-us/marketplace/EM102220661033.aspx?CategoryID=CE102412891033 -
Lael Ophir (neregistrovaný)Classic Menu for Office 2007:
http://office.microsoft.com/en-us/marketplace/EM102220661033.aspx?CategoryID=CE102412891033 -
emha (neregistrovaný)Já používám: http://in.geocities.com/shahshaileshs/menuaddins .
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Aplikace má takové rozhraní, jaké má (stejně jako u OpenOffice). Můžete si stáhnout stará menu pro MS Office 2007:
http://office.microsoft.com/en-us/marketplace/EM102220661033.aspx?CategoryID=CE102412891033
Ovšem když ribbon budete pár desítek minut používat, zjistíte, že je opravdu velmi efektivní. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Tipnu si, že MS Office moc neznáte. 20 ovládacích prvků pro word processor nestačí. Počítejme spolu: soubor nový, otevřít, uložit, vytisknout, změnit font, velikost, tučný řez písma, skloněné písmo, podtržení, zarovnání na střed, vlevo, vpravo, oboustranné, odrážky, číslovaný seznam, styl odstavce, vložit konec stránky, zvětšit odsazení, zmenšit odsazení, zobrazit skryté znaky. To máte 20 položek UI, ale bohužel nemáte UI pro layout stránky, tabulky, obrázky, kreslení, rovnice, revize, vyhledávání a nahrazování, headers and footers, průběžné sekce, rozepisování, obsahy, rejstříky, citace, copy/cut/paste atd. Ve skutečnosti je to holt složitější, než si představujete.
-
michal (neregistrovaný)Ribbon opravdu není kravina, už jsem office 2007 nainstaloval více lidem a všichni tvrdili, že je to blbost, krok zpět, atd. Po pár týdnech si zvykli a teď vůbec neví, jak mohli pracovat s předchozí verzí. Microsoft to nemá tak špatně promyšlený, bohužel v patentu na ty ribbony je podmínka, že je nesmí používat konkurenční software, takže u openoffice je jedině možnost, že by to tam někdo přidal nějak neoficiálně, protože by to už nebyla jen inspirace, ale krádež :)
-
Ribbon rozloupl nepřehledné nabídky jen protože vývojáři v Microsoftu ještě nepochopili, co znamená slovo "kontextová" v sousloví "kontextová nabídka". Když v OO.o něco vyberu, objeví se mi v nabídce pod pravým myšítkem všechny běžné operace s nakliknutou věcí. Pokud si dobře pamatuji, tohle neuměla snad žádná verze MSO od 97 po 2003. Microsoft prostě strašně rád řeší jednoduché problémy s jednoduchým řešením neskutečně složitě a s oblibou uživateli podstrkuje značně omezenou sadu předdefinovaných nastavení.
Co se týče ohraničení tabulek v OO.o, postup je následující:
1) vybrat styl čáry v prostřední části dialogu
2) kliknutím aplikovat styl na čáry "tabulky" v malém okénku v levé části dialogu
3) pokud chceš další čáru jiným stylem, napřed jí vyber a pak změň styl čáry. Změny se okamžitě aplikují na čáry, které jsou vlevo vybrané (označené malými šipkami)
4) pokud chceš zachovat/vrátit původní styl čáry, klikni na ni v tom okénku vlevo podruhé. Čára pak budé zobrazená jako tlustá šedá
5) když chceš čáru jako neviditelnou, klikni potřetí
Zezačátku je to sice trochu neintuitivní, ale překvapivě snadno se to používá. Jen to chce trochu přemýšlet a experimentovat. -
Kontextová nabídka ve všech verzích MSO, se kterými jsem se setkal, je z větší části statická. Ano, občas se v ní objevuje a zase mizí pár jednoduchých operací s tabulkami nebo obrázky, ale spousta věcí jde udělat jen z nabídky Formát nebo jiné. Například formátavání textu jako horní nebo dolní index je pouze v nabídce Formát/Písmo a pokud mne paměť neklame, tak jeden z nich ani nemá přiřazenou klávesovou zkratku. V OO.o se mi obě volby po označení textu objeví v kontextové nabídce. A ano, jako elektrotechnik jsem je svého času používal skoro každý týden.
-
treebeard (neregistrovaný)Je prinajmenšom tak dynamická ako aj v OOo, zobrazí sa vždy len to, čo je aktuálne pre vybraný objekt. Kontextová ponuka je pre celý Windows typická už od dôb Win95, takže MS ju robiť vie. Nechcem zase tvrdiť, že ju vymysleli, ale trebárs typické programy pre MacOs ju takú nemávali. Dnes sa to už zbližuje. Statická kontextová ponuka je typická pre iné okenné prostredia. Z nejakého z nich ju má napr. Gimp - nech kliknete na čokoľvek, vždy sa zobrazí celé menu programu.
Čo konkrétne sa vám zdá na ponuke OOo tak výrazne lepšie? Horný a dolný index sa vám zobrazí cez kontexovú nápovedu až po vybraní "Písmo", čiže až nastavíte ho až na tri kliknutia, ale myslíte, že vytiahnuť všetky formátovania písma priamo do kontextovej nápovedy je jednoznačne ideálny nápad? keby sme merali čas, asi to nespravíte cez OOo rýchlejšie ako ja cez dialóg. BTW, klávesové skratky pre horný a dolný index v MSO samozrejme existujú (ctrl+1, ctrl+=) a môžete ich aj zmeniť. A môžete aj priradiť klávesovú skratku čomukoľvek. -
1) zbytečně zabírá poměrně značnou část plochy okna - a ubírá tak z užitečného prostoru. například při editaci obrázku chci mít okno pokud možno celé pro práci s obrázkem, nebo při editaci dokumentu vidět co nejvíce textu. bežné menu, nebo nastavitelné toolbary jsou z hlediska potřebného místa daleko šetrnější a praktičtější.
2) protože Microsoft - protože Microsoft si ribbon nechal patentovat, a když ho nasadíte, tak máte právní problémy -
Naopak, práce v Excelu a celých Office pro mě nebyla nikdy tak složitá jako v Office 2007. Pokud s MS Office děláte přes deset let a máte je tak v ruce, že i složité akce uděláte poslepu a bez přemýšlení a koukání, pak nekompatibilní změna ovládání znamená, že pracujete asi tak pětkrát pomaleji.
Z těchto důvodů jsem po Office 2005 přešel na OpenOffice, protože když už mám ztratit efektivitu naučeného ovládání a začít znovu, tak proč bych si za to ještě Microsoftu připlácel?
Ribbon je k ničemu, pokud s programem umíte pracovat - pak se projeví daleko spíše nevýhody. Navíc ribbon není nic jiného, než očesaný a méně schopný plovoucí box, či dialog, který má mnoho programů (například i strohý hard core gvim má něco z čeho uděláte schopný ribbon like box) - prostě nechápu, kde je ta inovace.
Další zklamání by Vás čekalo, pokud se budete snažit v MS Office spolupracovat s ribbonem pomocí VBA (Visual Basic for Application - skriptovací jazyk uvnitř MS Office), zjistíte, že VBA zde je bezmocný.
Jinak každý kdo mě trochu zná ví, že jsem hodně Windows pozitivní, a že za Windows se tu často biju, ale ribbon rozhodně obhajovat nehodlám. Raději budu za dobře promakaný nastavitelný plovoucí box, či dialog, který se dá přišpendlit na libovolné místo - funkčností a ovladatelností je to více, než ribbon. Protože ribbon není nic, než zjednodušené a osekané tohle. -
rypacek (neregistrovaný)nejsem si zcela jist, jestli je MS Office urcen pro nejake hardcore vypocty. povazuji to za program do kancelare, ktery ulehci praci.
pro lidi, kteri s tim neumi, tem ribbon skutecne pomaha. nepride mi ani, ze by to bylo nejak ocesane - je tam toho dost, navic spousta skrytych funkci je vytazena na obdiv sveta. -
rypacek (neregistrovaný)muj predpoklad spociva v tom, ze jednoduche operace lze zkratka snadno naklikat. jiste, ten kdo je zvykly na nejake postupy, muze mu to delat problemy, ale abych pravdu rekl, nejak sem u sebe nespozoroval nejake zpomaleni. az na ribbon mi to prijde stejne, dokonce vyber funkci je snad i lepsi; jen me trosku irituje, ze potvrzeni naseptavace se dela z nejakeho duvodu tabulatorem :D
-
smal (neregistrovaný)Taky jsem si ribbon nezamiloval, a to ani po roce prace. Nejsem moc pritel klikani, a to bude asi podstata meho problemu s Office2007.
V Excelu to jeste docela jde, a na tech par veci, na ktere ho pouzivam, mi to i vyrazne zrychlilo praci. Ale Word 2007,ktery jsem byl zvykly ovladat hlavne z klavesnice (protoze pri psani textu se mi nechce neustale zpomalovat kvuli mysi), mi ani po 3 mesicich nesedl a musel uvolnit misto Wordu 2003.
Podle me problem zkusenych uzivatelu s ribbonem neni ani o zabirani mista, ani o nutnosti naucit se neco noveho. (Vzdyt jde vetsinou o lidi kteri se moc radi nauci neco noveho.) Ten problem je v tom, ze MS cim dal tim vice a silove prosazuje ovladani mysi na ukor rychlejsi klavesnice. Napriklad jasne viditelnou klavesovou zkratku abys v jejich novem GUI pohledal... (Srovnej napr. s Firefoxem, kde u kazde polozky menu je napsana i jeji klavesova zkratka) -
ales (neregistrovaný)Jsem si zjistil co je to "Ribbon", čili "Fluent User Interface". Stručně řečeno jde o tu bleděmodrou hrůzu, kterou najdete na horním konci okna nových ms office. Podle mého názoru neuvěřitelně nepřehledné, nepraktické, neefektivní - pro normální uživatele, podle reakcí, které jsem zaznamenal, jednoduše matoucí. Typický názor je: "no, je třeba si na to zvyknout, ale ještě jsem si nezvykl(a)". Uživatelé chtějí, aby se program choval *očekávaným* způsobem a nestavěl jim při práci do cesty podobné nesmysly.
Mnohem lepší cesta je podle mě zachování standardních menu plus použití stavových postranních oken (inspectorů, nebo tak), ve kterých se dají vlastnosti textu měnit okamžitě a viditelně. Podobná vlastnost byla k vidění v Lotus Word Pro, nyní v IBM Lotus Symphony. Problém však je, že základem Symphony je nepochopitelně stará verze OpenOffice. -
treebeard (neregistrovaný)každý z mojich kolegov, ktorí nový MSO dostali (a ktorí sú prevažne vo vašom slangu BFU) hovorí, že najprv nadával, ale že po týždni prišiel na to, že je to fakt dobré rozhranie. Mám rád kritiky tých, čo to neskúsili, ale vedia, že je to hrozné. Podobne ako s Vistou, tú som dostal relatívne nedávno, a som spokojný, pokrok oproti XP-čkam v nej je. Žiadna hrôza s nekompatibilitou starých aplikácií sa tam nekonala a tých pár drobných zmien v doklikaní sa k niektorým nastaveniam tiež nie je problém...
-
tian (neregistrovaný)Na ribbonu není špatné to, že byl zaveden, na ribbonu je špatné, že byl zaveden nedůsledně.
Otevřete si pár aplikací z MSO vedle sebe (dejme tomu Word, Outlook a Publisher nebo OneNote) a pochopíte, proč se na ribbon mezi uživateli tak nadává.
Nehledě na to, že ze spousty funkcí čouhá jak sláma z bot jejich prostá a ne moc dobře propracovaná konverze z klasického menu (doporučuji vaší pozornosti funkce pro generování obsahu a rejstříku ve Wordu).
Doufám, že příští verze MSO bude mít ovládání řešené poněkud konzistentnějším způsobem... -
rastakajakwanna (neregistrovaný)Ohledne noveho GUI v MS Office 2007 mam trochu smisene pocity. Par ficurek je tam povedenych (otaceni obr. v Powerpointu, efekty a pytlovinky, které se dají rychle vyuzit pro nejakou lacinou propagaci niceho a dalsi... nechce se mi premyslet a vyjmenovavat vsechno). Hromadu veci jsem ale v tomto rozhranni nepochopil a od MS Office07 nas*ane zmizel mj. po te, co se mi intenzivne branila rozsvitit ikona menu pro vlozeni specialnich symbolu pri tvorbe tabulky v Excelu (protokol k elektro mereni). Nektere nahledy formatovani textu nebyly zrovna nejsviznejsi a brzdily me v praci. Taky serfovani po nabidkach, ktere mi neprisly nejintuitivnejsi, se nestalo mym hobby. ZDURAZNUJU, ze mam rad efektni a "moderni" vzhled GUI! Tomuhle jsem ale na chut neprisel. Vzhledem k sice "zastaralym", ale logicky a intuitivne usporadanym nabidkam OO.org byl a je muj vitez jasny. Jestlize zahrnu nazory "mych beznych zestarlych uzivatelu PC" (pracoval jsem jako admin na SŠ), tak se jim nove rozhranni nelibi z duvodu prozajickeho - nenachazi veci tam, kde byly. Chybou k nahlaseni zavady je, ze "tam ta nabidka chybi a ja ji potrebuji". Ano, jsou to hlupaci, ale taky bezni a nejcastejsi uzivatele :) Howk.
-
rypacek (neregistrovaný)nemate pravdu: lide, kteri rikaji, ze se jim to nelibi na MSO nikdy nesahli, videli to z dalky a proste nevedeli co to je. bali se toho. to je lidska vlastnost.
mam opacne zkusenosti s bfu a i se sebou samym. znamy si koupil MSO - legalizoval ;) ... koukal na to hrozne vyjevene, tak mi pucil instalacku, at si to nainstaluju a prozkoumam, jak to funguje. zkoumal sem. a zjistil sem, ze pro nej je to mnohem jednodudssi nez stare office. naklikat nyni konec oddilu, udelat strankovani, indexy - to byl ve starych office neskutecny porod. a nyni? otazka jednoho / dvou (prepnuti na tab) kliknuti!... clovek, ktery pouzival office naprosto nesmyslnym zpusobem (zadne styly) ma najednou styly primo pred ocima, a v podstate cely office se chova tak nejak "stylovejs" - a takove ty hacky "posunuti obsahu" hromadou "entru"... pche, opet ma pred ocima na vyber z nekolika stylu a sam si muze nove vyrobit...
jestli je toto slozitejsi, tak lide, kteri rikaji ze ribbin je naprd - to musi byt skupina nejakych autistu nebo lidi, kteri psali od malicka ve vi nebo TeXu...
http://blogs.msdn.com/jensenh/archive/2008/03/12/the-story-of-the-ribbon.aspx
http://www.youtube.com/watch?v=_M4HPkF0Ors
http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon_(computing) -
rypacek (neregistrovaný)aha, uz chapu - "nekdo to udelal driv, ten kdo se inspiroval je spatny" ... v tom pripade nejspravnejsi je jedine spravne GUI Sage a vsichni, kteri se inspirovali - apple, microsoft, ... gnome, kde ... jsou proste zli, spanti a nezaslouzi si ani spetku ucty!
> Tak moment! Jestli "ribbon = upraví se lišta nástrojů podle toho, co chceš dělat", pak toto má už iWork dávno.
... Tak momen! Jestli "volant = kolo na rizeni automobilu", pak toto ma uz davno Skoda 105!
vase tvrzeni je nesmirne prapodivne. -
fales (neregistrovaný)Jádro pudla je v tom, že takový přístup k ovládání vytvořil Apple kvůli zjednodušení. MS to okopíroval tak, že to ještě zesložitil, takže tu hlavní myšlenku postavil na hlavu. Znovu opakuji, MS to *špatně okopíroval*. Kdyby Ribbon vypadal podobně jaké je UI v iWork, tak bych takovou poznámku nenapsal.
-
rypacek (neregistrovaný)oproti starsim MSO ale vidim pouze zjednoduseni...
- pouzivani indexu
- konec oddilu, stylovani oddilu
- stylovani textu, odstavcu, tabulek
- navrh tabulek
- prace s obrazky
to je to co ja vidim, ze oproti klasickych MSO je nyni velice zjednodusene - do takove miry, ze s tim umi pracovat i lidi, kteri drive v MSO umeli napsat prosty text a maximalne zmenit velikost textu a bold/italic/underline! -
fales (neregistrovaný):-))) a přesně o tom to je! Představme si paralelu s taxíkem:
varianta ideální: Zvednu ruku, sednu, řeknu místo, počkám, zaplatím, vysednu.
varianta MS: Zvednu ruku, musím si prohlídnout taxík, řidič vysedne, ukáže mi motor, do ruky mi dá technickou specifikaci vozidla, dá mi na výběr, kam si sednout, osmkrát mě upozorní, že si mám zapnout pásy, na každé křižovatce mu musím říct, jestli chci doleva nebo doprava (ne, že by nevěděl, kam jet, ale dává mi možnost si vybrat), nakonec se s mou pomocí dostanu na místo; když chci zaplatit kartou, nestačí mu ji dát, já si musím vybrat jeden z dvaceti platebních terminálů, do kterého tu kartu strčím.
Nutno poznamenat, že na místo jsem byl v obou případech zavezen nejkratší, nejpohodlnější a nejlevnější cestou, ale pouze v prvním případě mě to stálo nejméně usilí.
Já vážně, ale vážně nechápu, co je na vytvoření dokumentu nebo tabulky tak strašně složitýho, jak to prezentuje GUI MS. -
iWork je vubec paradni kousek SW. Nejvetsi sranda byla, kdyz iWork '08 prinesl na Mac moznost editovat OOXML drive, nez byl MS schopen dodat Office 08 pro Mac... :-)
Jen te podpore ODF porad odolava :-( Kdyby mel iWork podporu ODF alespon blizici se urovni OOo, bez jedineho zavahani bych za nej tech pitomych $79 dal a OOo by letel z okna... Smesna cena za takovy SW. -
Drom (neregistrovaný)Z meho pohledu je problem ribbonu v tom, ze lidi uci pouzivat programy specifickym zpusobem pomoci ikonoidizace (nebo jako to nazvat :)). To jednak proto, aby nemohli pouzivat treba konkurencni Oo.o a taky je to lepsi zpusob vyroby cvicenych opic. Takova obdoba "zmizela z plochy ikona Exploreru, nejde Internet" pro samotne aplikace.
-
Cestmir Hybl (neregistrovaný)Moja osobná skúsenosť je, že Ribbon je fajn pre sekretárky a všeobecne používateľov z triedy "klikačov" (a to nemyslím hanlivo), ktorí pred každou jednou akciou inou než vstup znaku textu prekladajú ruku z klávesnice na myš a hľadajú na čo by kliki...
Pre power usera, zvyknutého pracovať efektívne za pomoci dlhodobo vychodených cestičiek a používajúceho primárne klávesnicu je to skôr poleno pod nohy, pretože bol zvyknutý na svoje kl. kombinácie, otvárajúce príslušné menu a odpalujúce príslušnú akciu (typu Alt+I,R: Insert/Row v Exceli, Alt+I,P,F: Insert/Image/From file vo Worde a pod.).
Ďaľší rozmer je marketingový - podozrievam MS, že to zaviedol predovšetkým preto, aby podporil predaj nového Office. Podozrenie je o to silnejšie, že chýba defaultná spätná kompatibilita - možnosť vypnúť Ribbon a použiť menu (o platených pseudoriešeniach 3. strán radšej pomlčím). Skúste vo firme, kde ľudia používajú viacero počítačov nasadiť Ribbon len na niektorých z nich a na ostatných nechať menu... Takto podľa mňa zámerne nútia ľudí nakúpiť Ribbon všade (alebo nikde, čo je moja preferovaná stratégia). -
Trefa! Od té doby co Microsoft řídí reklamní agent, tak se velmi zesílilo marketinkové a prodejní hledisko - a ustupuje do pozadí ostatní. Je to vidět nejenom na Office, ale i na Vistách, a podle mého to bude vidět čím dále jasněji.
Mám rád Windows a měl jsem rád i Office - ale ono je to čím dál víc blbečkoidní, a pokud nejste začátečník, je čím dál těžší to uvést do pracovně použitelného stavu. Navíc v Office 2007 to ani nejde, jak jste napsal.
Vůbec tlačení věcí, které lidi moc nechtějí je Ballmerovou specialitou - dodnes jsem nepochopil násilné zrušení XP, o které byl zájem a nucení na Visty. Nějak jsem si myslel, že MS má doma penízky tak jako tak, jednou jestli z XP, nebo Vist, ale zřejmě je tam nějaká úvaha, která mi uniká. Stejně tak nechápu násilné tlačení ribbonu - dobrá, několmu se hodí, ale proč na ribbon natlačit všechny uživatele? A to ještě nevíte, že MS chce ribbon násilně natlačit do všech aplikací - takže i poznámkový blok (notepad), nebo malování (paintbrush) a další desítky menších i větších aplikací - všechny prostě budou jen s ribbonem. Takže to nechápu. Všechno co budete mít jako power user v ruce, tak se budete učit ovládat znovu.
Hodně jsem tu hájil a hájím Windows, ale začínám být zoufalý, a postupně vynechávám MS věci, protože mě nutí znovu začínat - a já začnu s něčím jiným. Díky Office 2007 jsem se přesunul na OpenOffice, učit se něco nového musím tak jako tak, tak proč za to platit? Teď už používám Windows XP, a zatím se vyhýbám Vistám, a nějak se ve skrytu bojím, že nástupce Vist bude stejný dáreček. A ve skrytu duše přemítám o Linuxu, o BSD, ... jakožto mainstremovém os. Zatím mám Windows a mám je rád, ale celkem chápu, proč akcie MS sletěly o 30% za krátkou dobu. I proč se jich Bill Gates začíná zbavovat. -
Luba (neregistrovaný)s importem je vice problemu nez je zde uveden, pokud mluvime o tom od SUNu
prvni byl takovy, ze se mi to rozsireni nedarilo nainstalovat - je treba stahnout verzi 0.3.2, ta uz projde alespon do jiny chyby, verze 0.3.1 nefunguje ve finalni verzi OO3 vubec (alespon moje zkusenost)
druhy nastal pri pokusu o instalaci rozsireni, kdy mi na debu vyskocila hlaska, ze nastala chyba s "pdfimport.uno.so" a konec; netusil sem co se stalo a tak se zagooglil a vysledek byl nasledujici - rozbalte rozsireni na disk do specialniho adresare (nevytvari si totiz vlastni adresar), v nem puste prikaz "ldd pdfimport.uno.so" - z vypisu lze vycist, co se rozsireni nelibi. V mem pripade chybel soubor libstlport_gcc.so, ktery je v balicku libstlport4.6-dev. Po jeho instalaci se jiz rozsireni nainstalovat podarilo.
jinak debian a OO3 z experimentalu
jo, a nebylo by na skodu zminit i hybridni pdf, kdy je do pdf vlozen i puvodni dokument, takze pokud se pote toto hybridni pdf edituje v OO3, tak se nacte rovnou v programu, ve kterym byl vytvoren (napr. hybridni pdf z writu se otevre opet v nem pri jeho editaci), nikoliv v drawu. -
Turican (neregistrovaný)U nas bohuzel zatim nepouzitelne. Dokument se 3-tisici radky ve trech listech a makry, se v excelu otevira asi 5 vterin. V OpenOffice asi 10 minut(a jeste to hazi 3 chyby v makrech, ktere jsou zpusobeny spatnym zadanim - ve ktere bunce ta chyba je, ale neprozradi, netusim, zda jdou chybove hlasky vypnout)
Mozna zkusim makra prepsat do javy, jestli se rychlost nezvysi, ale pak to zase nepujde otevrit v excelu. -
Daily D (neregistrovaný)"Autoři balíku OOo nám tak jasně říkají: chceme držet krok s konkurencí, nebudeme ale podporovat rozšiřování jejich formátů."
Jinak řečeno, nemudeme podporovat rozšíření OO. Ne že by se mi to líbilo, ale zkuste nějakému subdodavateli, nebo investorovi poslat dokument v ODF a ten Vás pošle do háje - prostě taková je v současnosti situace na trhu... -
Petr (neregistrovaný)To co píšete není pravda. To platilo před dvěma lety. Moje zkušenost je zcela opačná. Dnes většina uživatelů a našich obchodních partnerů používá OpenOffice.org. A když vám někdo pošle docx tak je z toho průměrný uživatel úplně vedle. Proto jsme minulý týden všude nainstalovali OOo3 a je po problémech.
-
treebeard (neregistrovaný)Vieš, ostrý slušáku, pracovať by sa v OOo určite dalo, hoci je tam dosť vecí, ktoré by (subjektívne) neboli príjemné. Ale tu sme sa bavili o výmene dokumentov s inými firmami/organizáciami. A tam je problém, dokumentov vo formátoch MSO existuje už toľko, že prechod na akýkoľvek iný formát nie je v časovom horiznte niekoľkých rokov reálny.
-
A ted si predstavte firmu, ktera ma koupene MSO 2003. Vzhledem k tomu, ze je provozuje na takovych 40 pocitacich, je to uz nejaka investice. A ted nam nejake marketingove ucho posle svoji nabidku v docx. A co ted?
Mame koupit MSO 2007?
Ale jo, on uz existuje nejaky plugin pro starsi MSO, ktery docx dokaze otevrit. Takze ho stahneme a nainstalujeme. Ty vado, Lado, on ten dokument vypada nejak divne. Ono se to pri otevirani nejak divne rozhazelo. No jo, precist se to da, ale... -
fales (neregistrovaný)"...Vás pošle do háje" - opravdu? http://en.wikipedia.org/wiki/OpenDocument_adoption
Ano, V ČR ano, ale pokud se na to budou všichni koukat tak, jako vy, pak se situace nezmění. -
Mam pocit, ze v OOo implementovali OOXML (tedy asi zatim jen jeho vetsinu) o dost rychleji, nez jak nam to tu popisovali anti-OOXML verozvesti ;-)
Kazdopadne dostatecna podpora pro starsi varianty ODF zachovana neni. Podle toho nastavovaciho dialogu totiz neni moznost, jak donutit OpenOffice.org drzet se ISO normy a nepridavat nic navic (soudim dle toho /1.1 tam...). To jen kdyby zas nekdo vypravel, jak nejaka vlada prechazi na ISO standard ODF a nasazuje na to OOo... :-)
Rychlost se z meho subjektivniho pohledu o mnoho nezlepsila, ale je nutno rici, ze napr. Office 2008 pro Mac na tom neni o mnoho lepe. Taky je to lina bestie. -
kedluben (neregistrovaný)V Save as dialogu neni... "Autoři balíku OOo nám tak jasně říkají: chceme držet krok s konkurencí, nebudeme ale podporovat rozšiřování jejich formátů."
ehm, takze pride bfu - zjisti ze, nema format, ktery muze posilat svym bfu kamaradum a... pude do alzy a koupi si za 1500 MSO 2007, a na OOo rychle zapomene.
chapu snahu tvurcu OOo, podporovat konkurencni format je hloupe - v momente, kdy je ale OOo stale minoritni zalezitosti, nebyl by takovy drobny ustupek na miste? stejne vychozi nastaveni aplikace pracuje s ODF, a bfu si to sam nenajde v nastaveni - takze urcite nejake povedomi o ODF ziska a casem mozna prejde a presvedci ostatni bfu, at si to alespon nainstaluji k MSO. takhle nasilne vnucovat "e-e, pouzivas OOo, tak musis pouzit ODF" by mohlo spis odradit.
ja sam, kdyz sem slysel "OOo 3 bude umet pracovat s OOXML" tak sem to bral tak, ze pracovat = {otevirat, ukladat}... skutecnosti sem byl po instalaci prekvapen. -
JmJStříbrný podporovatelTake si myslim, ze neni duvod nepodporovat ukladani. Jde prece o to, uzivat aplikaci a ne nutne i jeji format pro ukladani dat, nebo ne? Naopak cim vice formatu textovy editor umi, tim vetsi pouziti si najde. -
S týmto plne súhlasím. Sám väčšinou pracujem v LaTeXu a OOo používam práve na vytváranie nechutne vysádzaných dokumentov v podivnom formáte doc (keď si to niekto z vyšších miest vyžiada). MS Office pritom nemám a ani si ho neplánujem zakúpiť. Nič proti myšlienke autorov OOo, ale zatiaľ ešte nie sú v pozícii, keď si to môžu dovoliť. -
stevo (neregistrovaný)Taketo reakcie ma prekvapuju. Mozte mi povedat priklad, kedy by mohla realne nastat situacia, ze niekto bude POTREBOVAT format DOCX a nevystaci si napriklad s DOC, ODT, RTF a podobne ?
Vacsina ludi absolutne nic netusi o tom, v akom formate dokument uklada alebo otvara. To je predsa hlavny dovod, preco je na svete tak strasne rozsireny format DOC - je to totiz predvoleny format pri ukladani dokumentu. Uz viac ako 10 rokov sa uzivatelia jednoducho nestaraju, ze DOC niekto nemusi vediet otvorit ... jednoducho tuknu "Save" a ulozia pod nejakym nazvom. Ked niekto nevie subor otvorit, daju mu nelegalnu instalacku so seriovym cislom - aby mohli tiez so subormi pracovat.
Pre ukladanie DOCX a XLSX nevidim ziadny relevantny dovod - vzhladom na to, ze ODF bude v Office 2007 nativne podporovany uz v polovici roku 2009.
Okrem toho Microsoft Office podla dostupnych informacii zatial nepodporuje ISO standard 29500 OOXML a pracuje so starsou verziou tohto formatu (ktora ale nebola schvalena v ramci ISO). Microsoft chce dokonca OOXML implementovat az v dalsej verzii MS Office ... takze si na to este pockame. -
keysee (neregistrovaný)No, já tento názor nesdílím. Jako uživatel OOo musím komunikovat s uživateli MS Office, kterých je mezi mými partnery naprostá většina. Zatím samozřejmě vystačím s doc a xls (většina jich také ještě tráví šok z ribonů), ale čas se nezastaví a používání docx a xlsx se bude rozšiřovat. A absence možnosti ukládat v docx a xlsx mě začne vadit. Pokud by mělo platit, že "chceme držet krok s konkurencí, nebudeme ale podporovat rozšiřování jejich formátů", tak to by bylo dost hloupé - tato možnost by neodrazovala od používání OOo, spíše naopak, OOo by bylo univerzální a pak nebude třeba volit MS Office.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Viz link - OOo nepoužívá standardizovaný formát.
http://www.root.cz/clanky/openoffice-org-3-0-nepotrebujeme-ms-office/nazory/231794/vlakno/#o231794 -
anonymní>Možnost otevření PDF
>Pokud ale čekáte plnohodnotnou editaci jako ve Writeru, budete zklamáni.
To rozsirenie prida moznost exportu do hybridneho PDF v kazdej aplikacii OO.org 3.0 a hybridne PDF(ma vyrazne mensiu velkopst ako ODF+obycajne PDF dohromady) sa otvori v prislusnej aplikacii, v ktorej bola vytovorena - ak si to vynutite... Inak sa v PDF prehliadaci tvari ako needitovalne PDF.. -
treebeard (neregistrovaný)ten import PDF, ak je naozaj len taký, ako autor popisuje, je horší ako "import" vo Windows. Tam existuje geniálna kombinácia ctrl+c a ctrl+v :-), ktorá síce nevie zachovať zdanie formátovania textu, vie však diakritiku. A text nerozbije na "bloky niekoľkých slov" ale len na riadky oddelené znakom odstavca, ktorý sa dá odmazať viacerými spôsobmi (nie celkom BFU, ale ani nie ťažkými). Tabuľky, záhlavia a päty stránok, to síce nezvládne (ich text hodí medzi ostatný text, ale to podľa všetkého nevie ani OOo.
Pod editáciou PDF by som rozumel jeho konverziu na normálny text aspoň na úrovni RTF. Druhá vec je, že PDF ani nie je určené na to, aby ho niekto editoval. -
Petr (neregistrovaný)Obávám se, že se vyjadřujete k věcem, kterým úplně nerozumíte. Zrovna před chvílí jsem vytvářel dokument v OOo3. Kopíroval jsem celé odstavce z jiného PDF dokumentu, který byl vytvořen csLaTeXem. PDF jsem otevřel v KPDF, text jsem vybral do bloku, zkopíroval do schránky a do ODF dokumentu jsem ho normálně vložil. Diakritika zůstala naprosto vpořádku včetně slitků fi a fl.
-
QQ (neregistrovaný)Nezalezi nahodou na tom, jakou verzi TeXu byl dokument vytvoren? Nektere do PDF vkladaji ceske znaky, jine kompozity, viz http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/147168 .
-
rypacek (neregistrovaný)nevi nekdo, jaky koumes vymyslel ceskou lokalizaci? konkretne v calcu se deji neuveritelne veci:
napisi do bunky "x1" jakoze "promenna x_1" a co se nestane - voala, mame datum 1.10.2001. budu chtit udelat statistiku sledovanosti ceske televize, napisu "čt1" a voala, mam opet datum 1.10.2008.
patral sem patral a nikde sem nedohledal, ze by se kdy v ceskych zemich, potazmo kralovstvi, pouzivalo "x1" jako urceni data. nikdy sem nevidel, ze by se jednim rimskym cislem vyjadrilo cele datum, a uz tuplem sem nevidel kombinaci rimske cislice s arabskou cislici.
zkratka ten, kdo tohle vymejslel musel byt asi poradne zhulenej, nebo hrozne natesenej na pridani co nejvice nesmyslnych featur. tuto "chybu" jsem zoufale reportoval, ale bylo mi receno, ze je to lokalizaci. fain. uz je to rok a neco a... porad zadna zmena.
samozrejme si muzu nastavit bunky jako textove, ale kdyz zapnu calc, a chci si rychle neco napsat, tak opravdu nepremyslim nad formatovanim bunek. vychozi nastaveni formatu bunek sem nikde nenasel, a zpetne prenastaveni formatu samozrejme z data neudela "x1" nybrz cislo "37165"... -
rastakajakwanna (neregistrovaný)JJ, tohle je zabavna zalezitost :) Ve slovenske verzi je to pry lepsi a nejlepsi je pry stahnout si verzi jakesi (myslim ze) africke zeme a cestinu si do techto OO doinstalovat. Reportovana je tato chyba uz hooodne dlouho, staci trochu googlit a vyse zminene reseni nalaznete v originalnim zneni. Pro rypaly je to jasna znamka pro zatraceni OO.org, ale da se na to zvyknout...
-
rypacek (neregistrovaný)tomu moc nerozumim - mel sem za to, ze doinstalovani lokalizace (slovniku) je vsude stejne. samozrejme sem zkousel i doinstalovat primo jazik pro OOo - vzdy pouzivam anglickou verzi, z ceskych prekladu se mi obcas dela soufl. ... pouzivam pak Czech Locale (kvuli carkam, teckam, cislum, cenam...) a prave v tom je tento bug. kdyz to prepnu na anglicke locale, tak jde vse jak ma byt.
-
Dobrý den,
1/ nemohu přijít na to jak Calc donutit, aby nezobrazoval okraje buněk. Např. označím si buňky v řádcích 1,2,3 a sloupcích A,B a vybarvím je žlutě. V M$ Excelu vznikne jednolitá žlutá plocha o velikosti 3x2 buněk, kdežto v OpenOffice.org stále vidím okraje buněk, přestože nemají žádné ohraničení.
2/ Jakým způsobem se přesouvají jednotlivé buňky? V Excelu najedu myší na okraj buňky až se kurzor změní, pak zmáčknu levé tlačítko, držím a buňku přesunu kam potřebuji. Opět nemohu přijít na to jak tuto operaci myší provést v OOo. U více buněk mi to jde, ale u jedné ne.
3/ Jakým způsobem se sdílí soubor vytvořený v Calcu? Při pokusu o otevření dalším uživatelem dostavám hlášku: "Dokument .ods je zamčen pro úpravy uživatelem: ..."
Díky za tipy. -
rastakajakwanna (neregistrovaný)Chce to hledat na forech openoffice.cz (resp. jeho zachovale stare verzi). Navod k OO.org je taky vydatny :)
ad1) okraje tam jsou pro prehlednost. V realu tam nejsou (overit si to muzete pri COPY techto bunek do Writeru)
ad2) pro jednotlive bunky pouzivam dvojhmat CTRL+X (start), CTRL+V (cil)
ad3) nahlasena chyba, ktera se mela pri final verzi zmenit. Vice info na forech OO (z hlavy si to nepamatuju a nemam cas hledat :) -
ToM (neregistrovaný)Doplním.
ad 1) Jen naokraj. Okraje buněk lze vypnout v nastavení Calcu (Grid Lines).
ad 2) Taky sice používám hotkeys, ale jde to i myší. Pravidlo je, že myší lze posouvat jen vybrané buňky. Když chcete přesunout blok, je to jednoduché, protože ten blok musíte vyberat. Když chcete posunout jen jednu buňku, musíte ji také vybrat. Jak vybrat jednu buňku? Klik myší, posun mimo buňku, zpět na buňku a pustit myš. Složitost je přibližně stejná jako najet přesně na hranu buňky v MSO. -
wam]Spider007 (neregistrovaný)no na to presuvanie jednej bunky som jedneho casu tiez nevedel dojst a tiez som prisiel na tento sposob s oznacenim jednej bunky. ked vsak clovek potrebuje popresuvat po jednom niekolko buniek, tak sa moze aj uklikat. Je to dost nestastne vyriesene IMHO. Cakal som, ze v 3ke na tom popracuju.
-
Hledal jsem, ale neúspěšně.
ad1) Okraje často přehlednost zvyšují, ale někdy naopak snižují. Opravdu tam není volba pro vypnutí?
ad2) OK, taky to tak dělám.
ad3) Mám finální verzi a pořád tam ta hláška je. Tedy nejsem schopen na jedné tabulce pracovat současně s kolegy. Práva na souboru jsou nastavena správně, v Excelu soubor sdílet jde. Toto je naprosto klíčová funkce, kterou potřebuje pro definitivní odstranění M$ office ve firmě.
Děkuji. -
anonymníSdílení sešitů v Calcu funguje trochu jinak, viz. http://www.openoffice.cz/recenze/novinky-v-openoffice-org-3-0-3
-
petr (neregistrovaný)Zdravím, po instalaci OOo 3 na Ubuntu 8.04 jsem zaznamenal, že některé z fontů se nezobrazují dobře. O tomto problému už se několikrát na internetu zmínili různí uživatelé, ale žádné řešení jsem nenalezl, nevíte o něčem?
Podívejte se například zde: http://forum.openoffice.cz/viewtopic.php?id=39.
Na screenshotech k tomuto článku vidím, že fonty např. v menu se zobrazují správně, takže autor asi s tímto problémy neměl. -
Ja pouzivam pdflatex a u nej je treba pouzit:
\usepackage[utf8]{inputenc} % To aby latex rozumel cesky napsanym zdrojakum
\usepackage[T1]{fontenc} % To aby nesazel pismenka s diakritikou jako 2 slozene znaky
\usepackage{lmodern} % toto je font v T1 kodovani podobny standardnimu cm fontu
Pak je mozne z PDF souboru napriklad pretahnout text mysi do wordu^H^H^H^H^H nejakeho jineho editoru. -
QQ (neregistrovaný)Nemate nekdo prehled o tom, ktere linuxove distrubuce pouzivaji puvodni OO.o od Sunu (http://www.openoffice.org/) a ktere Go-oo (http://go-oo.org/)? Pokud vim, tak Go-oo je v openSUSE a Xandros pouziva OO.o od Debianu, ktery ma OO.o od Sunu. Nebo se pletu?
-
stevo (neregistrovaný)http://en.wikipedia.org/wiki/Go-oo
http://go-oo.org
Mam pocit, ze vacsina Linux distribucii pouziva aspon niektore "patche" z Go-OO - cize takmer nikdy nejde o cisty OpenOffice.org od SUNu. Ja pouzivam Ubuntu 7.10 s OpenOffice.org 2.3.0 a pise sa tam "Tento produkt bol vytvoreny Ubuntu a Debian na zaklade OpenOffice.org." To ale podla mna nehovori nic o tom, ze by to bola SUN verzia OpenOffice.org. -
QQ (neregistrovaný)Ten popis na Wikipedii vypada rozumne. Pokud je to pravda, tak bych na Eee PC (s Xandrosem) mohl mit Go-oo a ne Sunovskou verzi.
Napade me, jestli bychom nemeli zacit rozlisovat, o jake verzi (ve smyslu forku) OO.o vlastne hovorime. To je spis otazka pro autory jako je pan Krcmar. Aby uzivatele upozornili, ze tech verzi existuje vic, a ze se jejich funkcnost muze dost podstatne lisit. Pokud je nekdo zvykly na vlastnosti Go-oo, tak muze byt vyhodnejsi, pokud nejakou dobu pocka, az bude Go-oo odvozena od Sunovske OO.o 3.0, nez aby hned instaloval tu Sunovskou verzi, ve ktere mu rada veci bude chybet.
Osobne si myslim, ze v tomhle smeru by se na ROOTu mela udelat osveta. -
Milan (neregistrovaný)Mám tu OpenOffice a nelíbí se mi taková TeXovská Nadpis1, Nadpis2. Člověk nevidí, jak to vypadá nebo bude vypadat.
Jinak mi OpenOffice přijde jako MS Office 2000 přes kopírák :-). Vlastně sem ocenil akorát funkce pro export do PDF. Některé MS dokumenty to konvertuje dost dlouho a nejsem si jist, jestli je to úplně 100%. Slyšel sem na to od kolegů nějaké stížnosti.
Doma mám MS Office a jako nepísmákovi se mi to nové rozhraní celkem líbí. No je to zase úplně jiné, než bývalo. Takže to má asi výhody i nevýhody.
U OpenOffice bych rád viděl nějaký nápad v rozhraní a funkcích, co je funkční. Prostě přijít s něčím vlastním a novým. Ne jenom blbě fungující import PDF. -
treebeard (neregistrovaný)ďakujem, inštalačky MSO 6 už nemám, ale s tou verziou som začínal a dosť dobre si ju pamätám.
Inak je zaujímavé, ako ťažko si fanatici držia konzistentnosť názorov. Nedávno tu nejaký kritik MSO napísal, že MSO od verzie 6 nepriniesli nič nové, až teraz ribbon, a vtedy pravoverní neprotestovali... -
treebeard (neregistrovaný)o tom pDF som tu už písal - vo Windows mám síce "iba nejakú simuláciu" cez PDF driver, ale to výsledné PDF je značne lepšie, umožní mi nastaviť viac parametrov a lepšie vyladiť pomer kvalita-veľkosť súboru. Ale mal som na mysli skôr nejakú vlastnú funkciu OOo, nie implementáciu Ghostscriptu.
-
treebeard (neregistrovaný)S týmto plne súhlasím - väčšiu šancu vidím v tom, že OpenSource príde s niečím prevratným. Tam ľudia oželejú aj pár chýbajúcich funkcií (samozrejme nie úplne základných). Keby niekto vymyslel nový editor s geniálne jednoduchým rozhraním, asi by zaujal. MS to môže síce potom skopírovať, ale ješitnosť jeho vývojárov by som nepodceňoval. Takým obyčajným tabom z Netscapu/Mozilly kládli odpor pár rokov.
Postup, aký je dnes, nebude fungovať - OpenSource skopíruje MSO (niekde na úrovni 97, možno dokonca staršieho) a pokúša sa ho dostať do bezchybného stavu, MS zatiaľ pridáva funkcie a keď už sa zdá, že tá podobnosť oboch officov je na dosah, MS vyjde s ribbonom a môže to začať odznova. -
tian (neregistrovaný)Ano, změna rozhraní a formátu souboru patří mezi nejstarší opatření na téma "jak vymanévrovat konkurenci, když začíná být příliš dotěrná".
A co že přinesla MSO 2007?
Obojí...
Ovšem tenhle manévr skrývá jeden problém - nemůžete ho používat moc často, protože jinak si naštvete zákazníky a ti vám přejdou ke konkurenci... kterou může být i starší verze vašeho produktu! (viz Vista vs. XP, 2007 vs. 2003) -
Může někdo vyzkoušet, jestli otevře tohle?
http://rapidshare.com/files/155836266/Platebn__p__345__kaz_do_zahrani__269____3_.doc.html
V 2.4. mi to dole rozhází tabulky. Tak jestli mám upgradeovat nebo ne (jiný problém u 2.4. necítím). -
peca (neregistrovaný)Výsledek není ideální.
Neupravené PDF je zde: http://rapidshare.com/files/155932134/Platebn__p__345__kaz_do_zahrani.pdf.html
Ale lehce se to dá upravit do použitelný podoby.
Mám verzi 3.0 na OpenSuse 10.3
ČLÁNKY DO MAILU