formát ODF byl standardizovaný dříve, ovšem jeho specifikace je mimořádně mizerná. Většina věcí je popsaná jako "vendor specific", takže nevíte, co máte s obsahem udělat. K tomu OpenOffice nepíše dokumenty podle ISO ODF, a ještě schéma ODF rozšiřuje. Hřebíčkem do rakve je, že ODF neumí popsat stávající dokumenty DOC/PPT/XLS. Takový formát je pro většinu světa nepoužitený.
Možná vás to překvapí, ale "modry, hruby a podciarknuty text" ve Wordu je něco úplně jiného, než "modra, hruba a podciarknuta" buňka v Excelu. Navíc to nikoho nemrzí.
Hlavním problémem schvalování OOXML byl fakt, že společnosti Sun a IBM chtěly za kažou cenu zabránit tomu, aby měl standardozovaný formát dokumentů ještě někdo jiný. Pro Sun by totiž bylo moc pěkné získat podíl na trhu tím, že bude jediný, kdo bude standard mít. Jinak ten podíl na trhu totiž získat neumí, ani když svůj OOo rozdává zdarma.
Znění přijaté ISO/IEC těžko mohl mít MS implementované, když státy chtěly vyžadovaly změny. To je buď a nebo: buď se schválí ECMA verze a implementace bude již hotová, nebo se schválí změny a implementace tedy hotová být nemůže. Celkem logické.