Zajimalo by me, na zaklade ceho pan Bednar tvrdi, ze DOC je de facto standard.
DOC format je samozrejme nejpouzivanejsi, ale to neznamena, ze je to standard. Skodovky jsou nejpozivanejsi auta v CR, ale nikdo netvrdi, ze jsou de facto standard v CR. Muj nazor je, ze smyslem standardu je interoperabilita. Tuto podminku DOC format nikdy nesplnoval.
Máte jistě pravdu v tom, že interoperabilita je u .DOC velmi špatná (vlastně žádná). Pokud se ovšem na problém podíváte z hlediska běžného uživatele, jeho preferencích a znalosti formátů, pak je možno hovořit o jakémsi „pseudostandardu“. Uživatelé ten formát znají a nečiní jim (psychologický) problém, jej používat.
Dalo by se to srovnat s formáty souborů. Dostávám kopřivku, když mi někdo pošle čtyřbarevné logo ve formátu JPEG. Bohužel přípona .PNG neznalé lidi většinou vyděsí a ptají se vás, co jste jim to poslal a že to nemůžou otevřít. To, že .PNG podporuje naprosto každý grafický program, je v první chvíli nezajímá. Je potřeba jim vysvětlit nevýhodu ztrátové komprese a pak jsou ochotni to bez problému používat.
Lidé se bojí neznámého a drží se osvědčených a funkčních věcí – (někdy) bohužel.
Diskuzi jsem otevrel proto, ze s nazorem, ze DOC format je de facto standard, jsem se jiz nekolikrat setkal. Vzdy to tvrdili lide, jejich pravni povedomi nebylo o mnoho lepsi nez povedomi veverek o kvantove elektrodynamice. Zbytecne se tak vytvareji absurdni myty.
Pokud si nekdo mysli, ze DOC format je de facto standard, at to zde padnymi argumenty dokaze.
Dukaz? Napr. ze vsechny priblbe reporty pro CNB apod. vyplnuju v xls, resp. doc? Nestaci?
Jako standard se to fakticky pouziva, i kdyz to standard neni. O tom je de facto ...
Termin "de facto standard" ma svuj vyznam. Cituji z Wikipedie: A de facto standard is a technical or other STANDARD that is so dominant that everybody seems to follow it like an authorized standard.
Dlouhodobe ziji v zahranici, a tak to specificky ceske przneni terminu standard vnimam jinak nez lide v CR. CNB formaty .xls a .doc POUZIVA - o tom nikdo nepochybuje. To z nich ale nedela DE FACTO STANDARDY.
Rekl bych ze tady se hluboce mylite vy, i kdyz zijete dlouhodobe v zahranici :-)
"de facto standard" je - i podle citovaneho vysvetleni wiki - neco co se jako STANDARD prakticky pouziva, presto ze to neni AUTORIZOVANY standard.
Je to dusledek toho, ze tento "standard" (dosadte si treba format, co je libo) je mezi uzivateli tak rozsireny, ze jej pouzivaji podstatne vice nez cokoliv jineho.
Definice pritom neresi to, jestli se jedna o umele (reklama atd.) rozsireni nejakou firmou, nebo naopak dodrzovani navrhu standardizacni organizace.
S CNB atd. to tedy nema nic spolecneho, predchozi autor chtel zrejme pouze naznacit, ze zminene formaty se berou jako standard pro komunikaci s ruznymi institucemi. Coz je fakt.
Takze i kdyz DOC/XLS/... neni posvecen zadnou organizaci krome MS a i kdyz se casto chova velmi nestandardne, je to de facto standard.
Muze se nam to nelibit, muzeme s tim nesouhlasit, ale to je (nebo donedavna bylo) vse co s tim muzeme delat.
Uvadite nazor vlastni nikoliv nazor vseobecne akceptovany. Takze jeste jednou:
De facto standardy jsou napriklad PostScript nebo PDF. Nebyly standardizovany zadnou standardizacni organizaci, ale jejich formalni specifikace umoznuje implementaci i jinym firmam nez Adobe. Byly trhem akceptovany a jsou siroce pouzivany. Jejich smyslem je interoperabilita bez poskozovani konkurence.
.doc format neni de facto standard, protoze (i) jeho specifikace neumoznuje plne funkcni implementaci, (ii) jeho smyslem je dominance na trhu s cilem poskozeni konkurence. Zadnou interoperabilitu .doc format do vinku nedostal - kvuli interoperabilite Microsoft vyvinul RTF, coz je de facto standard. Proste siroka rozsirenost .doc formatu nestaci na to, aby se kvalifikoval do kategorie de facto standardu.
Uz chapete ten rozdil?
Obcas se hovori o "standardizaci procesu" uvnitr nejake organizace. Napriklad firma muze sve procesy vymeny dokumentu "standardizovat" tak, ze pouziva .doc a .xls formaty (viz zminovana CNB). To ale necini z .xls nebo .doc formatu de facto standardy.
Prave naopak, rekl bych ze vy uvadite stale dokola pouze neopodstatneny vlastni nazor a nechcete uznat holy fakt :-)
DOC a jine MS formaty UMOZNUJI implementaci jinym firmam. To ze se nejedna o otevrene specifikace na veci nic nemeni. Muzete si koupit licenci, muzete pouzivat dostupne knihovny, muzete pouzivat volani API prislusnych aplikaci atd.
A diky tomu ma spousta existujicich aplikaci vystup dat v prislusnych formatech - sestavy databazi, zpravy financnich oddeleni, faktury, data mericich pristroju, prispevky do casopisu... Zkuste si trochu rozsirit obzory a najdete toho spoustu.
Format de facto znamena ze se neco proste hromadne pouziva a na nejake moralni a jine hlediska se pritom nehledi.
A musite uznat ze MS formaty se skutecne pouzivaji - rekl bych ze jejich rozsireni je primo svetove.
Tam je ten pes zakopany :-)
Myslim si, ze uzivateli kancelarskeho softwaru je uplne volne, jestli format souboru .doc je ci neni interoperabilni. Proste se BEZNE pouziva pro vymenu dokumentu a basta. Proto je to pro neho standard de facto, jelikoz soubory s koncovkou .doc bezne dostava v emailove korespondenci ci je v nich ulozena firemni dokumentace a ja nevim co jeste. Termin 'de facto' se da vykladat timto i Vasim zpusobem. Zalezi na interpretaci, ze.
Co je to za nesmysl? Smyslem formátu dokumentů MS Office je dominance na trhu s cílem poškození konkurence? Přečtěte si to po sobě, a zamyslete se. Mimo jiné by se slušelo říci, že ani MS nemá dokumentaci formátu DOC na binární úrovni. Podobně Oracle nemá dokumentaci uložení DB objektů na blokové zařízení. Existující dokumentace pracuje na vyšší úrovni abstrakce.
Když jsme u toho poškozování trhu, Sun Microsystems poškozuje trh tím, že kupuje produkty za peníze, a pak je uvolňuje zdarma, s cílem poškodit tímto způsobem konkurenci.
zdá se ze nechcete vidět to co vidí každý normální člověk. Doc je "de facto standard". Vaše argumenty proti tomuto názoru jsou směšné a na úrovni 7 letého dítěte.
Já si kupříkladu taky myslím že formát doc je de facto standard. Ve firemním prostředí se používá přinejmenším v 90% textových dokumentů, které je třeba vyměňovat v editovatelné podobě, zbytek připadá na převážně na rtf. To je moje osobní zkušenost a moc bych se divil kdyby zkušenosti ostatních uživatelů byly výrazně odlišné. S ODF jsem se například ve firemní komunikaci ještě nesetkal, a odhaduji, že se s ní ještě nějaký ten rok nesetkám (i když bych si přál aby se rozšiřoval).
Doc jako eBook format samozrejme prumyslovym standardem je. Ale zde hovorime o formatu microsoftich .doc souboru. To zadny standard neni a nikdy nebyl nebot nesplnuje zakladni predpoklady, ktere jsou od standardu pozadovany.
Mozna je problem v tom, ze v cestine se terminem standard oznacuje cokoliv. Ale anglictine jsou mnohem opatrnejsi. Napriklad W3C sve dokumenty oznacuje jako "Recommendations", i kdyz podminky "de facto standardu" splnuji. Podobne IETF pouziva termin RFC (Request for Comments) pro dokumenty, ktere jsou "de facto standardy".
Vy nevíte, z čeho se vyvinulo označení RFC, co? :-)
"industry standard" je běžně používaný výraz v angličtině. Nic, co by si vymyslela čeština pro nedostatek výrazů. Ostatně jako potomci rakouské monarchie máme pro standardizaci velmi vyvinutý smysl.
A požadavky na "industry standard"? Těžko budete hledat ukázkovější případ než právě .doc formát MS Wordu.
Uvedte mi nekolik odkazu na dokumenty, kde se o .doc formatu hovori jako o prumyslovem standardu.
Mimochodem, na wikipedii mate hned v prvni vete o standardizaci napsano: "Standardization or standardisation, in the context related to technologies and industries, is the process of establishing a technical specification, called a standard, among competing entities in a market, where this will bring benefits without hurting competition."
Cilem .doc formatu zadna standardizace nebyla. Byl to uzavreny format jedne firmy, ktera jeho prostrednictvim dominovala trhu office aplikaci. Pozdeji bylo mozne od MS ziskat formalni specifikaci, ale plne kompatibilni SW podle ni nebylo mozne v praxi napsat. Existence formalni specifikace ale z .doc formatu prumyslovy standard nedela.
jeden o voze, druhy o koze. Doc standard nikdy nebyl ani neni, ale rada spolecnosti i statni sprava to jako standard pouziva. Ze se jedna o nepochopeni je vec jina, ale kdyz neco chcete, tak vam to samozrejme prijde v MS formatu. Prece win + office mate taky ne? Takze fakticky tim vznika vnimani doc jako standardu.
Pokud nechcete smesovat definice a vnimat standard jako to, co by skutecne melo to slovo oznacovat, tak se s Ruzou s uctarny nedomluvite. That's real life. resp. office life ...
Tvrzeni pana Bednare, ze DOC format je de facto standard, a tvrzeni pana Pepy, ze DOC format je prumyslovy standard, jsou jednoznacna. To nejsou zadne rozverne vety Ruzi z uctarny, kde by hrozilo, ze jeden mluvi o koze a druhy o voze.
A de facto standard is sometimes not formalized and may simply rely on the fact that someone has come up with a good idea that is liked so much that it is copied. Typical creators of de facto standards are individual companies, corporations, and consortia.
Příklad: Formát dokumentu OpenDocument je de jure standard, protože jej uznala mezinárodní standardizační organizace (OASIS). Naopak formát DOC je de facto standard, protože jej využívá drtivá většina firem, lidí i institucí a pokud si chcete být jisti, že dokument cílová osoba otevře, použijete formát DOC.
Co je na .doc formatu "good idea" kdyz nejde plne implementovat? Kdyby to slo, tak uz jsme davno meli plne funkcni konvertory mezi MS-Office a OOo, WordPerfectem, ...
To ceske heslo by mel nekdo opravit. Jak uz jsem zde nekolikrat uvedl: Cesi si ohledne standardu vytvari vlastni terminologii, ktera se odlisuje od terminologie okolniho me znameho sveta.
vy to proste nezkousnete, ze ne? Jen tak pro zajimavost, kde ze se to zdrzujete, ze se Vase terminologie tolik odlisuje a ze Vam stalo za to vynalozit tolik usili presvedcovat lidi o Vasi verzi vykladu?
Ale samozřejmě, že formáty MS Office lze plně implementovat. Není toho právě MS Office důkazem? Nebo chcete tvrdit, že MS Office neumí formáty MS Office?
1. Neumí, každá verze má jiný formát. Neexistuje jeden DOC formát.
2. Problém nestandardních formátů je v tom, že až firma zkrachuje a dne 1.1.20xy její produkty přestanou fungovat, možná se už ke svým datům nikdy nedostanete.
3. Proto je rozumné data ukládat ve formátech, ze kterých je možné je i po např. 50 letech získat zpět.
O tom se mluví často, co až budu chtít otevřít dokumenty po 50ti letech? Jistě, stát se to může, ale když tak nad tím dumám, starší dokumenty než pár let stejně migrujeme (i mí zákazníci i zaměstnavatel) na média, která:
a) 50 let nevydrží, s bídou vydrží let 5
b) mají 50 let staré dokumenty ve wordu cenu? K čemu?
Většina požadavků moderní doby nic takového nepotřebuje. Pomineme-li zabudování 20ti dvd-rw do střechy kostela pro budoucí generace, nikdo to vlastně nechce.
Je to opravdu tak důležitý požadavek, jak všichni zastánci openoffice tvrdí? Pozor, neříkám, že standardizovaný dokument není vhodný, naopak. Už kvůli tomu, že pak bude mnohem větší tlak na všechny, dělat lepší produkty za méně peněz.
Budu potrebovat cist a pripadne editovat dokumenty po 50 letech? Myslim, ze ano. K cemu dnes Google skenuje a OCRkuje knihovny a nase statni sprava archivy dokumentu? Myslim, ze leckomu se minimalne knihy (vydavatele, prekladatele) budou hodit v digitalni podobe. Ja cas od casu vyhledavam sve dokumenty stare i 15 let.
MS Word má zpětnou kompatibilitu po dobu 20 let. Co může nabídnout ODF, když například ani dnes nemá interoperabilní vzorce, a produkty používající ODF jsou naprosto okrajové? Navíc v situaci, kdy ODF neumí popsat stávající dokumenty?
je sice uzasne, ze ODF lze plne implementovat -je to vubc pravda? ale i kdyby- ale v soucasnosti plne implementovan neni nejblize k takove implementaci ma OOo a jeho klony (mam menit 'diktat' MS office za 'diktat' OOo?)
zkuste si otevrit nejaky rozsahlejsi ODF dokument vytvoreny v OOo v necem jinem, co take "implementuje" ODF - treba v koffice
ODF je mozna dobre nakroceni, ale v soucasnosti je v (podnikove) praxi neprilis upotrebitelne prave proto, ze to je jenom nastrel formatu (resp. nejpouzivanejsich vlastnosti MSO) bez kvalitni implementace
to se muze urcite casem zmenit, ale asi ne kdyz budou vsichni kopirovat molocha OOo a pridavat k nemu blbinky misto aby udelali neco s jeho udesnou pomalosti
Ty to proste porad nechapes. Beres si z kazde vety sluvko "standard" a kopes ze to prece neni zadny standard. Ale uplne ignorujes jeho spojeni s "de facto", coz v tomto pripade znamena neco jako "vlastne to ve skutecnosti neni (standard), ale pouziva se to jako kdyby to byl".
Mimochodem ODF je zase de-jure standard ale snad s vyjimkou OpenOffice a 'odvozenych' reseni neni de-facto stndardem protoze neni implementovan :)
A mimochodem pokud touzite po presne 'vedecke' definici slovicek, asi nebude nejlepsi se spolehat na wikipedii.
Standardization or standardisation, in the context related to technologies and industries, is the process of establishing a technical specification, called a standard, among competing entities in a market, where this will bring benefits without hurting competition. It can also be viewed as a mechanism for optimising economic use of scarce resources such as forests, which are threatened by paper manufacture. As an example, all of Europe now uses 230 volt 50 Hz AC mains grids and GSM mobile phones, and (at least officially) measures lengths in metres. The United Kingdom has officially accepted metres for business purposes but feet and inches are still widely used by the general public.
Vsimnete si
1. "is the process of establishing a _technical specification_"
2. "where this will bring benefits without _hurting competition_"
> Microsoft je homogenní, spolehlivě kompatibilní,
dobrý joke :-) ani jedno bych si o MS netroufal tvrdit.. s kompatibilitou různých MS verzí válčím pořád a občas marně hledám ve wordu nebo powerpointu ekvivalentní funkci z excelu (nebo naopak). pro laického uživatele to tak možná na první pohled nevypadá, ale detaily má OO mezi aplikacema určitě homogennější..
Uz jsem narazil dokonce na situaci, kdy nebyl kompatibilni ani sam se sebou na tom samem pocitaci s rozdilem nekolika hodin. "Slozity" dokument s obrazky a tabulkami proste pri kazdem otevreni nejak jinak rozhazel (nepomohlo kotveni, nebo naopak nastaveni jako plovouci). Nepomohlo ani to, ze jsem zobrazil bile znaky (clovek se obcas uklepne a nevedomky vlozi zalomeni stranky atp.), ale ani to nepomohlo...
Plete zde dve veci dohromady. DTP je nekde uplne jinde. Ja v praci musim pouzivat Word jako "psaci stroj do kancelare". Coz v nekterych pripadech nezvlada anebo je netrivialni jej k tomu prinutit. Napsat report k projektu prece neni zalezitosti DTP.
U mého contractora mají dokumenty s obrázky i tabulkami běžně o rozsahu stovek stránek. Pravda je, že se všechno píše do outline view a veškeré formátování je přes styly z firemní šablony. Nikdy s tím nebyl problém.
To co popisujete je typický problém dokumentů, které si někdo otevře a píše do nich jak pastelkou do bloku.
To bych take rad vedel, co se tim deje :-(.
Formatovani pouzivam ze starsich dokumentu, s nejvetsi pravdepodobnosti vytvorenych v nejake starsi verzi MS Office. Vylozene sablony nema smysl pouzivat, protoze mnohe dokumenty obsahuji stejne nebo velmi podobne informace.
Nerozumim, co myslite tim "píše do nich jak pastelkou do bloku". Psani bez pouzivani stylu?
BTW: Povazu ji za samozrejmost, ze dokument zustane po opetovnem otevreni v tom stavu, v jakem je ukladam na disk. To nema souvislost s tim, zda nekdo pouziva styly ci ne (styly povazu ji spise za komfort pri naslednych editacich a formatovani). Problem vidim tom, ze Word resi jeden a ten samy typograficky problem pokazde odlisnym zpusobem.
Pokud se vzhled dokumentu mění při změně tiskárny, máte nějakým omylem zapnutý layout dle tiskárny (naposledy ho normálně používal Word 95).
Samozřejmě "typografický problém" se řeší vždy stejně. Jen se musíte naučit, jak se řeší. Nakonec kdo se naučil vi, nemůže mít problém se naučit MS Office. Leda v mezičase ztratil schopnost se učit.
Heh, kdyz uz do vi napisu "tady chci mit 100 mezer" tak tam bude 100 mezer a to kdykoli to otevru a furt na stejnem miste. Kdezto kdyz napisu totez do worda, tak se me nejdriv 10x zepta jestli to myslim vazne a nakonec si tam stejne da co uzna sam (napriklad 10 tabulatoru).
Jen povypinat vsechny tyhle "feature" je prace pro zrucneho klikace na odpoledne.
Já jsem člověk z praxe (textilní průmysl). Se zákazníky nejsem schopen komunikovat v odt. Nejlepší výměna dat probíhá ve formátu .doc. Bohužel, toto je trdá realita. I když je mi útěchou, že mohu pracovat v OpenOffice. Tedy - až na problémy s rozsáhlejšími tabulkami v calcu, kdy se občas vyhodí chyba "obecná chyba vstupu/výstupu" a dokument nelze uložit.
Tabulky musím přeposílat pro úpravu údajů (především výrobní kalkulace). PDF posílám taky, ale jen když se nemusí v dokumentu nic upravovat. Problém s ukládáním ale není v posílání zpráv, ale jen při změně dokumentů ve vlastním počítači ...
Tady pomůže ODF. Ve svém OpenOffice zapíšete vzorce, a na druhé straně je s jiným SW nerozluští, protože pánové ze Sunu pro jistotu vzorce nepopsali :)
Porad premyslim, co je v posledni dobe smyslem nekterych clanku na Rootu :-)
Vychazeji zde treba uvahy o rozsireni Linuxu, ktere sice zdanlive tvrdi, jak roste, ale podprahove ctenari sugeruji, ze "ten Linux nikdo nechce" - ano ten Linux, kvuli kteremu se Microsoft uz par let chova dost hystericky (proc, kdyz jej nikdo nechce? :-))
A ted Mr. Bednar obstastnuje ctenare clankem o podpore IBM OpenOffice.org, ale s podprahovou myslenkou, ze by mel otevreny software vnimat jako obrovskou zmet nekvalitniho kodu (kontext ve kterem to tam je na veci nic nemeni).
Doufam, ze jsem jen paranoidni. Ale vzhledem k tem bannerum bych se ani moc nedivil :-)
Musím s Vámi bohužel souhlasit. Čtu články na Rootu pravidelně, někdy kvalitní a zajímavé, jindy podobné jako tento.
"Utěšování", že jednou dojde k tomu dlouho očekávanému dnu a Microsoft se "zhroutí" pod náporem jiných projektů...
Podobné články, ať už je to o Linuxu, OOP nebo jiných projektech, majících konkurenci u MS, vychází a vycházelo stovky i mnoho let zpátky.
A hle, nic se nemění, MS je válcuje dál.
Ale pojďme se utěšit nad dalším článkem...:)
Tak to je pravda. Něco se přece jen změnilo: Vyrojila se řada uživatelsky přívětivých distribucí, o kterých se před 5 lety mohlo jenom zdát. Středně zručný uživatel je schopen tyto distribuce nainstalovat a většinou bez větších problémů s hw. Zatím se to neprojevuje na procentech nasazení Linuxu na desktopu, ale při současném vývoji tato doba určitě nastane. Nebude to 50 %, ale kolem 10 % by mohl
jednou Linux dosáhnout, což by byl přijatelný poměr a výzva pro výrobce sw i hw.
Hlavní důvod, proč se na rootu vyskytují podobné články je to, že se v poslední době opravdu něco děje. Zlepšila se použitelnost pro začátečníky (distribuce orientováné na začátečníky, hezčí prostředí, lepší podpora hardware, depozitáře s proprietárními ovladači, obecně méně problémů, více jednoduše obsluhovatelných programů, ...). Zlepšila se propagace Linuxu (rozruch okolo Ubuntu, předinstalovaný Linux na noteboocích, videa na youtube s berylem, ...). A vypadá to, že velké firmy začínají brát Linux opravdu vážně (AMD slíbila otevřené ovladače, IBM slíbilo podporu OpenOffice, Lenovo slíbilo podporu na některých noteboocích, ...).
předinstalovaný Linux na noteboocích hledám. Zkouším sehnat notebook s přeinstalovaným (ne přiloženým DVD) Linuxem, popř. bez OS za cenu, jež nebude rovna ceně vč. WinV. :-(
Notebook s predinstalovanym Linuxem muze byt dosti osidna vec, Vezmeme si za priklad Acer. U nekterych notebooku se honosi tim, ze je na nich instalovan operacni system Linux. Jedna se o jakysi Linpus Linux a Acer se jej ani neobtezuje zprovoznit do pouzitelne podoby. Dokonce v nem ani neni graficke rozhranni. Dalsi veselou veci, ze ovladace HW, dodane s takovymto notebookem, jsou pouze pro Windows. Nektere komponenty techto notebooku dokonce ani nemaji zadne ovladace pro Linux. Tomu se rika zneuziti Linuxu. Meli bychom spis bojovat proti Aceru, ktery Linux velmi poskozuje, nez proti firmam, ktere nabizi NB jen s Windows.
Dovoluji si podotknout, že otevřené ovladače dělaly některé firmy již dlouhé léta, OpenOffice se pořád ne a ne šířit, a Linux na desktopu se zkoušel již před lety s naprosto tristním výsledkem.
> otevřené ovladače dělaly některé firmy již dlouhé léta
Mezi ATI a grafickou kartou od Intelu je trošičku rozdíl. I když podpora ze strany AMD je stále úplně na začátku, pořádně se ani nedostala z fáze slibů, ale situace se zlepšuje. Uvidíme co z toho bude, ale jsem v tomhle ohledu mírný optimista.
> OpenOffice se pořád ne a ne šířit
Z čeho tak soudíte? Jak se tak koukám okolo sebe, tak podíl OOo stoupá a lidé jej začínají vnímat jako dobrou náhradu za MS Office (ne jako náhražku, ale jako dobrou náhradu). Vzhledem k tomu, jak pevnou pozici měl MS Office ještě před relativně krátkou dobou, je nynější rozšíření OOo jednoznačným úspěchem.
> Linux na desktopu se zkoušel již před lety s naprosto tristním výsledkem
Linux je teď k začátečníkům mnohem vlídnější než před léty. To hlavní, co Linuxu teď chybí, je to, že jej spousta lidí nezná.
Netvrdím, že Linux je teď na koni a teď se rozjede. Setrvačnost v myšlení lidí je obrovská. Když někdo věnoval pár let k tomu, aby se naučil ve Windows napsat text a poslat jej mailem, tak se přece už nebude učit něco nového. Co tvrdím je to, že situace okolo Linuxu se pomalu ale jistě zlepšuje.
Z čeho vy soudíte, že podíl OOo stoupá? Chápu, že na Linuxu jdeo jediný použitelný office produkt. Neznám ale ani jednu firmu, která by používala OpenOffice (nemluvě o Linuxu na desktopu). A to znám firem velkou spoustu.
Linux je samozřejmě k uživatelům čím dál vlídnější, ale 1) pořád tristně málo, 2) konkurence také nespí. Tvdit, že o Linuxu nikdo neví, je nesmyslné. Počítačové časopisy se mu věnují disproporčně hodně k jeho (ne)rozšíření, z časopisů padají média s distry atd. Problémy jsou úplně jinde. Uživatelská nepřívětivost, omezená a zastaralá platforma, roztříštěnost, obtížná administrace, obtížné instalace, nedostatek SW, špatná dokumentace, obtížný vývoj, nulová technická perspektiva.
omezená a zastaralá platforma... obtížná administrace, obtížné instalace... nulová technická perspektiva... :DDD no to jsou perly, proboha, už byste mohli vy MS trollové přestat opaktovat tyhlety dávno neplatné nesmysly. Jako nejsem žádný linux evangelista nebo nedej bože fanatik, ale tohle už je trapný.
Tak zkuste argumentovat. Ve Windows máme drivery grafických karet, tiskáren, plotterů a grafických terminálů, které mají jeden model, dají se šířit binárně (tedy bez kompilace na uživatelově PC), a mají stabilní API. O převod vysokoúrovňových volání typu "nakresli křivku" nebo "napiš text" se stará GDI, které to překládá driverům do primitiv, kterým konkrétní driver rozumí. Dovede se u toho postarat barevné profily a správu barev. Co má Linux? Pomalou a zaostalou příšernost jménem X11, a device tiskárny. Proč? Protože je zaostalý. Jiný příklad? Komprese audia a videa. Windows mají komponentový systém, který můžete doplnit o libovolné kompresory a dekompresory. Ty pak využívají všechny aplikace, které pracují s multimédii (až na sociální výjimky). Linux takový systém nemá. Proč? Protože je zaostalý. Windows mají prioritizaci I/O operací, kterou navíc používá celý systém (přehrávač multimédií, swapování atd). Linux nemá. Proč? Hádejte. Windows mají modifikovaný mikrokernel, tedy modulární kernel, který má vrstvu HAL. Linux má hromadu ifdefů. Proč? Hádejte. Nic naplat, to nelze oddiskutovat. Unixy jsou vývojově starší, a dnes zastaralé. Linux je mizerný i na unix.
Sem user (nebo spis power user) OK ? Preci vse se toci kolem uzivatelu, takze:
a) drivery, do widli musim po kazde instalaci nainstalovat tunu ovladacu, aby vubec neco fungovalo, navic musim velmi casto resit, proc to ci ono nefunguje, stale mi to plka neco o necertifikovanym ovladaci, ale maminka mi rekla, ze na to mam prdet a mackat OK.
Tux se mi nejak nainstaluje a kupodivu to dokonce funguje, zadny ovladace to po me nechce ? WTF ? Me vazne nezajima jak to funguje uvnitr.
b) kodeky, nainstalim widle a ac je to ten uzasny a vsehoschopny OS, tak neumi prehrat ani ten nejhlloupejsi film, MP# to umi ulozti jen pri 64kbit, no proste hnus. Takze se vydam hledat vsemozne kodeky a octnu se v chaosu, spousta ruznych kodeku na tentyz format, kazdy umi neco a neumi ono, navic mezi sebou ruzne koliduji
Tuxe nainstaluju, mam tam nejaky prehravac (napr mplayer) a ono to umi prehrat uplne vsechno. Zadna instalace kodeku. Proste to funguje presne dle ocekavani. Dokonce to umi veci, na ktery potrebuju ve widlich specialni aplikace (jako treba ulozeni streamu na disk) a i veci, ktere pod widlema snad ani nejdou. Opet, me proste nezajima jak to funguje uvnitr.
c) priority, hmm, na widlich pustim jedinou aplikaci a ta je schopna bez ohledu na pocet CPU totalne zahltit cely system a to tak, ze nereaguje ani GUI. (perlicku reseni mutimedia vs sit ve Viste pocitam netreba zduraznovat)
Na tuxovi si pustim 10 threadu kompilace, 3 thready komprimace videa, dalsich 5 komprimace audia a klidne se pritom divam na film. Vse tak nejak bezi, nic se mi nezasekava. Nejspis proto, jak je to zaostaly system.
---
Zastaralost koncepce zajiste jen stvrzuje konfigurace v textovych souborech, ktere lze snadno upravovat a zalohovat. Moderni je totiz pouzivat nezdokumetovane databaze typu registr, o kterych nikdo nevi jak funguji, a kdyz se jim neco stane, je to zaroven konec celeho OS.
Spousta lidí tu zase demonstruje, že neumí pracovat s Windows. Nehledě na to, že jsem s unixy strávil dost let. A na základě toho jejich koncept považuji za přežitý. Ale můžete další desítky let používat vi, patlat se s terminálovými sekvencemi, příšerným X11 atd.
Tak tady jsem se pane LO nejdřív zděsil a pak zasmál. Nejsem žádný odborník přes IT a jde mi jen to aby se dal počítač používat pro práci. To zajišťuji všem ve firmě ve které pracuji (na jiné pozici než admin). Asi po roce učení se s linuxem jsem ho začal nasazovat na firemních počítačích a to od (uživatelů) nejnižších administrativních míst až po majitele společnosti a v praxi počítače s linuxem plní účel obchodní komunikace a administrativní práce lépe než počítače s windows, které jsou už jen na cad a účetnictví (zatím, ale chci to vyřešit také bez win, protože ztráta času s jejich údržbou je dražší než samotný produkt). V každém případě i na počítačích s win přecházím na OOo a bude z něj firemní standard, který ani při obchodní komunikaci s vnějším světem nečiní větších problémů. Z toho co píšete do diskuzí usuzuji že:
a) to čím se oháníte NEZNÁTE, ale nebrání vám to v diskuzích všechny poučovat v roli samozvaného vševěda
b) záměrně LŽETE z důvodu který nevím a ani nechci vědět, protože takový humus mě nezajímá
V obou případech vás nemohu mít za rozumného a slušného člověka.
(malé "v" v oslovení není chyba)
1) Nejste odbornik pres IT
2) Zajistujete ve firme pouzitelnost pocitacu pro vsechny zamestnance
3) Rok jste se ucil s Linuxem (asi doma?)
4) Zacal jste Linux nasazovat ve firme na desktopy (porad ne jako admin?)
5) Udrzba nekolika instalaci windows vas stoji vic nez licence na CAD sowtware?
6) OOo je firemnim standardem (samozrejme ze ne ODF protoze jina implementace de facto neni) a prosadili jste ho i u vsech vasich obchodnich partneru
1) Ano, nejsem IT odborník
2) Ano, zatím to zvládám, má to výhody i nevýhody
3) Ano, jsem chronický samouk zdaleka nejen v IT a učit se se mi velmi vyplácí
4) Ano, neoznačoval bych se za admina, protože nejsem profesionál
5) Ne, smysl věty byl o OS pro specifické aplikace a náhradě OS ("chci to vyřešit také bez win, protože ztráta času s jejich údržbou je dražší než samotný produkt" - myslím že je to srozumitelné). Cena aplikací s tím nesouvisí.
6) Nechci se hádat o smyslu slova "standard" jako je tomu v jiném vláknu této diskuze, chtěl jsem říct, že dokumenty vytvořené v OOo budou (prakticky už realita) stejně zobrazované a upravitelné na všech firemních počítačích aniž by záleželo na jejich formátu (*.doc, *.odf, *.odt) a při odesílání nabídek a smluv partnerům je jejich úprava spíš nežádoucí (*.pdf). Použité OOo 2.0 a vyšší.
Běžně se nic neřešících a nekonkrétních diskuzí pod články nezúčastňuji.Můj příspěvek byl reakcí na tvrzení pana "LO", že nezná žádnou firmu která by OOo využívala, přestože zná firem "velkou spoustu". Vidím, že s takovou reakcí už nejsem v diskuzi sám, tak asi nejsem jediný rebel, který věří v perspektivnost open source pro firemní použití, ale určitě se tu nechci dohadovat nebo slovíčkařit.
Samozřejmě se oháním tím, co neznám. Opravdu NEZNÁM firmu, která by používala OpenOffice. Pokud si myslíte, že v tom záměrně lžu z důvodů typu "humus", tak se zamyslete sám nad sebou.
Přecházet na OOo znamená mimo jiné chyby převodu stávajících dokumentů, a absenci moha funkcí MS Office. Co třeba použijete místo Outlooku? Když totiž použijete Exchange a Outlook, můžete mít své GB emailů a kalendáře na desktopu, notebooku, PDA či smartphonu. Když na jednom zařízení uděláte změnu (třeba změníte čas schůzky v kalendáři), na ostatních se vše během chvíle aktualizuje. To je k nezaplacení. Stejně tak je skvělou věcí workflow v Exchange (třeba objednávky kancl potřeb, žádosti o dovolené apod), DMS integrované s MS Office, faxový SW integrovaný s MS Office a MS Exchange, DB aplikace s front-endem v Accessu atd. Pochopitelně pokud se chcete navrátit v čase k funkcionalitě, kterou měly počítače kdysi před 10 lety (se SW, který je i na dnešním počítači pomalejší, než MS Office), můžete jít do OOo.
Hele ty propagatore, mel by ses poinformovat, existuji desitky jinych klientu a utlouk neni zdaleka nejlepsi a v korporatni sfere ani nejrozsirenejsi.
Bohuzel, mam tu cest s M$ produkty kazdy den, jsou to moc fajn omalovanky, tedy presne do okamziku, kdy od toho chces cokoli navic nebo trosku jinak. Naprosto trivialni zmena funkce jedinyho policka = tydeni badani v dokumentaci, abych nakonez zjistil, ze to sice lze, ale az budu produkt potrebovat upgradnout, tak to nepujde jinak nez rucne = vpodstate vubec.
Vubec uzasnej je jejich spamfiltr do exchange, kterej neumi ani takovou trivialitu jako vyjmout domenu/rozsah IP z filtrovani, takze klidne zahazuje do spamu i interni postu. Jasne, existujou reseni, od externich dodavatelu a za nemale penize, jenze me prijde mnohem vyhodnejsi si behem 2 minut totez nakonfigurovat na postfixu.
>Neznám ale ani jednu firmu, která by používala OpenOffice
> (nemluvě o Linuxu na desktopu). A to znám firem velkou spoustu.
Asi nepoznate tie spravne firmy. Viem o niekolkych firmach (nie najmensie, cca 200-500 ludi), kde je OO zavedeny ako standard. Ale poznam aj jeden velky nemecky koncern, kde sa prave OO zavadza ako standard (maju 3 vyrobne zavody na Slovensku).
A hadajte 3x, preco sa pren Nemci rozhodli.
Ale prdlajs. Počítače se s Linuxem dodávaly už v roce 2000 - u nás (Mironet, TSB) i v zahraničí (HP). Věci jako prostředí, software, repozitáře se vyvíjí kontinuálněm, ne skokově. To, co píšete o distribucích poslouchám od roku 98, co vznikl Mandrake. ATI (nyní AMD) slibuje ovladače už pět let, prostě jim to chvíli trvá než dořeší technické a hlavně právní problémy. Předtím slibovali "podporu Linuxu" několik let. Zájem velkých firem byl i předtím, zkoušeli to všichni, občas zůstali, jinde začali znovu atd. Stačí se podívat do historie...
Takže "něco se děje" pořád - ne až v poslední době. Chtělo by to trochu soudnosti při psaní podobných komentářů.
> Takže "něco se děje" pořád - ne až v poslední době.
Jistěže. Budování něčeho pořádného je samozřejmě běh na dlouhou trať. Bude chvíli trvat, než se Dell naučí rutinně instalovat Linux do řady notebooku. Bude chvíli trvat, než ze specifikací AMD někdo vytvoří pořádné ovladače. A tak dále. A samo se to neudělá. Chtěl jsem jen říct, že v poslední době bylo slyšet víc pozitivních zpráv o Linuxu, než bývalo zvykem. Nevidím v tom bod zlomu, jen potvrzení stávajícího evolučního trendu (pomalý ale zato vytrvalý růst).
Ano, slyšet je to víc. Velké firmy už se totiž nebojí Microsoftu, protože konečně mají něco, co mohou použít jako náhradu, i kdyz s vynaložením většího úsilí. Kromě toho Microsoft teď několikrát dostal přes prsty od různých institucí, takže si nemůže moc vyskakovat.
Myslím tím moc viditelně vyskakovat, protože kdokoliv jiný než tyhle nadnárodní koncerny je na tom stále bídně a je stále silněji svazován prodejní politikou Microsoftu. Patří tam lákavé bonusy za prodeje, bonusy na marketingové výdaje apod. Ovšem jen v případě, když doporučujete ten správný software. Čím menší prodejce je, tím je na tom hůř, protože v silné konkurenci se každá koruna hodí. Stačí se podívat na trh u nás - odměnám za prodané kopie Windows (v dolarech a přímo prodejcům) tady žádný linuxový distributor konkurovat nemůže.
Ale i ti velcí toho využívají - proč je u každého inzerátu na notebooky Lenovo věta o tom, že Lenovo doporučuje systém Windows? Co vám nabídnou jako standardní operační systém při koupi? Zkoušel jste něco řešit s podporou Linuxu? Prostě PR je jedna věc, praxe věc druhá.
Ještě dlouho potvrzá, než se to změní všude a/nebo než si to budou moci dovolit i linuxové hráči. Ještě dlouho potrvá, než si budeme moci opravdu svobodně vybírat. Těch pár vlaštovek to hned nezmění, je to sice povzbuzující, ale stále hodně velkohubé a hlavně je toho málo. Místo neustálého poplácávání se po rameni nebo psaní obsáhlých analýz typu "kdo, co jak a proč" bysme pro to občas měli něco udělat.
Dostatečným důkazem jsou i ohlasy, které každé podobné vyjádření vzbuzuje. Až bude Linux brán jako samozřejmost, nikdo tomu takovou pozornost věnovat nebude. Už aby to bylo...
Tento článok som prestal čítat po docítaní tejto vety:
"Je to možná ne nejucelenější, ale rozhodně nejlépe podporovaná a nejvíce použitelná náhražka jednoho ze základních softwarových prvků: kancelářského balíku,"
Náhražka? aká náhražka, však je to plnohodnotný kancelársky balík, tak potom aká náhražka. To by ste potom mohli rovno napísať, že firefox je náhražka IE, alebo že celý Linux je len náhražkou pre Windowz.
A pritom je to plnohodnotná aplikácia. Pán autor mali by ste sa zamyslieť očom vôbec píšete článok a ako ho píšete.
Povedzte to tým ľuďom, ktorý tieto aplikácie vyvýjajú, že je to len náhražka.
A to je jádro pudla - místo sledování myšlenkové linky se zaseknete na prvním, obsahově neadekvátním výrazu.
A pak píšete do diskuze příspěvky k úplně něčemu jinému než o čem byl článek.
No to bych ani nerekl.
Ty clanky totiz obvykle neprinaseji nic noveho, ale budi vcelku rafinovany dojem. Na jedne strane pisi o otevrenem softwaru jakoby kladne, ale pod tim lze najit jemne vedeni ctenare, aby ziskal dojem, ze to neni nic pro nej.
Ja se samozrejme mozna mylim, dokonce je to pravdepodobne, ale pravdepodobnost, ze je muj dojem spravny zanedbatelna urcite neni. Vpodstate ani nevim, cim Root.cz dnes vlastne je...
Docela mě chybí, že autor článku se alespoň nepodíval na přehled novinek v oblasti SW od IBM. Možná by zjistil, že nové Lotus Notes verze 8 jsou "prošpikovány" OpenOffice (dále jen Ooo). Nedivím se IBM, že chce podporovat Ooo, pokud je implemetuje do svých aplikací. Pro IBM je to značně výhodné (hlásání podpory kancelářských dokumentů ve svých aplikacích, které IBM nestálo žádný vývoj a investice, pak prohlásit podporu produktu aby na něj měli vliv). Ani se IBM s použitím Ooo nedivím, protože používat to co je stanadardizováno se vždy vyplatí.
Zdravim autora a dekuji za kvalitni a zajimavy clanek.
Prozitek jsem si zdvojnasobil(1x v links-u a potom jeste ve firefoxu) :-)
Myslim si osobne, ze autor se svymi uvahami neni daleko od pravdy.
OO pouzivam jiz od verze 1.4 prechod na ODF vitam a taktez v nem shledavam budoucnost.
Nektere vetsi, outsourcing-ove firmy, ktere jiz pochopily vyznam open source,
tak prechazeji na vnitrofiremni "ODF standardizaci". A vubec lze u nich uvnitr nalezt mnoho zastupcu open source software/free software.
Tvoja uvaha ma jeden hacik - presne v bode standard "de iure" a "de facto". MS ma dostatocnu silu na to, aby sa jeho novy format v Office2007 stal standardom v biznise(sice nekompatibilnym so zvyskom sveta) aj bez posvatenia oficialneho organu.
Takze ak bude IBM podporovat OOo, je to len dobre. Ci to bude mat realny vysledok v tom, ze sa zacne OOo pouzivat aj biznis kruhoch, je otazne.
Jsi pitomy naivni pubertak ci co? Nebyt IBM, nesedis ted u PC IBM-compatible, ani si nectes obsah webu, protoze IBM navrhla, implementovala a rozsirila (S)GML, nad nimz se uziva standard HTML.
Jsi zaslepeny M$ l0ser, pouhy social-amater, tj. blbec.
Ano mas pravdu sedel by som pri Apply s MacOSX... ked uz chces nieco hovorit tak si over fakty prvy kto na trh prisiel s PC pre ludi bola prave firma Apple a to len preto lebo v IBM nemali o ich PC zaujem...
Osobne to takhle nevidim, M$ mozna ma silu na lecos, ale posledni dobou to spis vypada tak, ze M$ dosahl vrcholu a z toho byva strmy pad. Viz vyckavani firemnich klientu obecne, co tedy bude dal a zda M$ opravi ty spousty chyb ve svych produktech. Dokonce jsem nekde zahledl neco o tom, ze by M$ rad vyvojovy cyklus 2 roky = co dva roky nova verze = utracet $ za dalsi SW, ktery neumi nic podstatneho navic.
Tohle firemni zakazniky spolehlive odrazuje a pokud zvazuji dalsi investice do IT, rozhodne je nepotesi ze budou maximalne na rok a pak znovu dokola (nez M$ uvede produkt do pouzitelneho stavu a nez se nasadi ...)
Velký dík panu Koskovi za to že pečlivě prostudoval microsoftí pseudostandard a nakonec ho autoritou odborníka nedoporučil. Nedivil bych se, kdyby se ho Micro$oft pokoušel nenápadně podplatit, ale on poznal nekvalitu normy a došel k objektivnímu vyjádření.
Pěkný článek o nekvalitních pseudostandardech Microsoftu
tady.
Pán který pracoval na Sambě popisuje jak chtěl Microsoft standardizovat svůj děravý protokol CIFS.
...after analysis by some of the experts on the list we discovered that there were some theoretical holes to the new signing protocol, which needed a few trivial changes in order to fix and improve the security. After these proposals were submitted, the response came back from Microsoft that although the fixes were valid, unfortunately the code was already written and was going to be shipped in the next service pack. End of discussion.