Open-source je o svobodě, ne o boji s nepřáteli

15. 6. 2001
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

Rád bych se krátce zamyslel nad tím dnešním krutým světem, který tolik ubližuje nebohému Microsoftu. Víte, přečetl jsem si dnešní zive.cz, zejména článek "Freesoftware 5 - svobodný software a copyrighty v digitálním věku" a pak také článek pana Hlavenky "Několik polemik na téma free software: ideologická východiska" a v mé mysli se začaly také rodit myšlenky.

Zmíněné články:
Freesoftware 5 – svobodný software a copyrighty v digitálním věku
Několik polemik na téma free software: ideologická východiska

Nejdříve jsem si myslel, že se bude jednat o obhajobu Microsoftu. No proč ne, konečně se Microsoftu po smršti článků guruů open komunity někdo zastal. Pak jsem však četl dále a přestože oba články vydalo jedno médium, každý je zcela jiný. Věcným a logickým jeví se mi býti první z nich, i když možná nějaký ten atom zametený pod koberec by se nalezl. Druhý článek však vyvolal mnoho rozporuplných pocitů. Sám sebe jsem se proto zeptal, o co vlastně Microsoftu a zástupcům open source jde a je-li Microsoft až takovou obětí, za jakou jej pan Hlavenka vydává. Nehodlám předstírat, že mé šuplíky přetékají důkazy o tom či onom. Ono důkazy by se jen těžko daly nalézt i v sídlech zmíněných společností, neboť ty se jistě poučily z nedávné zkušenosti firmy Rambus (u soudu ji potopil starý hardisk s prastarými informacemi). Nicméně na základě informací, jež jsem vyrozuměl z těch kvant článků, která jsem již v souvislosti s daným tématem přečetl, jsem pár závěrů učinil. Bohužel, aby měly smysl, nelze je uzavřít do krátkého úderného, tak pěkně vypadajícího odstavce, a tak příznivce stručnosti varuji předem, není to stručné.

Vžijme se tedy teď na chvíli do role Microsoftu. Již léta pozorujeme v tom lidském mraveništi jakési hemžení. Naprostá většina lidí si kupuje náš software a i když nadává na chyby v něm, používá jej. O světě bank a největších podniků moc nepřemýšlíme, bolí nás z toho hlava, na UNIXy a specializované systémy nemáme zrovna dobrý lék. Několik lidí si však nekupuje náš software a hrůza, oni píší si vlastní a nic za to nechtějí. Nemá ovšem cenu se vzrušovat, vždyť nemají žádný obchodní plán, žádnou strategii, žádnou reklamu, jak by nás mohli ohrozit? Technicky vzato nijak. Budeme je tedy ignorovat. Když se nás ptají, co si o tom myslíme, dál říkáme, že to spadá pod hranici statistické chyby a odtud, že nebezpečí nehrozí.

Pak však přišel jeden soudní případ, kdy se proti Microsoftu postavila část průmyslu a především volení zástupci občanů Spojených států a zažalovali jej pro monopolistické praktiky. To najednou Microsoft hledal, kde by nalezl nejakou konkurenci a ve své píli ji nakonec nalezl. „Linux!“, pravili zástupci Microsoftu u soudu, je ta konkurence, tvrdě nám šlape na paty a je neustále lepší a lepší. A měli pravdu. Můžeme jen gratulovat k zlepšení zraku. Jenže nebyli sami, kdo si kvality open-source všiml. Ony totiž soudní žaloby pro monopolní chování nepadají z nebe a volené zástupce ani v USA nemůžeme přeceňovat, ale když už jsou protesty firem příliš hlučné a voliči to vidí, je ta správná doba. A těch protestů bylo mnoho. Na případu Netscapu se, alespoň jak to tak vypadalo, dalo Microsoftu mnoho příkoří vrátit, jak ostatně usoudilo i mnoho do té doby nerozhodnutých. Microsoft však útok úspěšně odrazil, nebo alespoň výsledek pře tak uzdržoval, že na výsledku soudu vlastně již technicky nezáleží. Přesto však měla causa několik důsledků. Jednak se o chování Microsoftu dozvěděla široká veřejnost, dále se průmysl svým způsobem sjednotil a především se hodně začalo mluvit o alternativách k Microsoftu. A o čem se mluví, to stojí za to vyzkoušet.

Dnešní situace by totiž možná vůbec nenastala, kdyby se do věci tak brzy nevložily velké ryby IT světa. V jejich čele stál sám IBM, a Corel a další mu jako přímí tvůrci a promotéři zejména Linuxu sekundovali. Dnes již drtivá většina velkých softwarových domů portuje vše podstatné i pro Linux. A co více, i velcí zákazníci se začínají ohlížet po jiných možnostech. Z leteckých společností, výrobců automobilů, velkých firem i ze sektoru služeb, armády a zejména z vědeckého světa se prakticky neustále hlásí nové instalace Linuxu a open-software. Microsoft mohl zůstat klidný, říká si nezasvěcený pozorovatel, je přece králem desktopu, kam Linux zatím nedosáhne a UNIXy a ostatní jsou na to příliš drahé nebo nevýznamné. Jenže co bude za pár let? Co když velkým dojde, že když Linux zvládne bez problémů jejich superpočítače a databáze, mohl by, navíc spravovaný týmiž lidmi, sloužit i běžným zaměstnancům. Že Gnome a KDE nejsou dosud na úrovni? Stačilo by, aby se IBM dohodl s Apple a pár dalšími, aby třeba poskytl svůj Warpový tým, Apple své patenty na NexTStep a své lidi a do několika měsíců tu bude desktop s výkonem Linuxu, stabilitou Warpu a s Aqua grafickou precizností.

Ano, už teď je pozdě, ve hře je gigant, který má opravdovou moc. Musíme zakročit, dokud se nepřidají ostatní. On by nás svět pak už třeba nemusel potřebovat, ani když máme ten opravdu skvělý kancelářský balík.

Přestaňme s vciováním se do role Microsoftu. Respektive když se nad tím zamyslím, opravdu s Microsoftem soucítím, ale to neznamená, že schvaluji metody, které používá. Ve stručnosti: Když někdo, kdo je považován za celebritu nebo za autoritu něco prohlásí, lidé mají tendenci tomu věřit. Když se tisíckrát omílá nějaká věta, pro mnoho lidí ze stane axiomem, i když je to třeba nesmysl. Zkrátka fundamenty reklamy a PR teorie, kterou Microsoft ovládá na jedničku s hvězdičkou. Bill Gates před časem odešel z přímého vedení firmy (je to jen má doměnka, ale možná se prostě zcela neztotožňoval s tím, co vedení hodlalo dále podnikat), a tak největší váhu slov získal Steve Ballmer a jeho víceprezidenti, zejména pan Craig Mundie. Počínaje proslovy, které spustily příběh známý jako Helloween, a konče posledními útoky na samu právní podstatu open-source. Microsoft se dle všch známek a podle mnoha zasvěcených jedinců totiž rozhodl pustit do samotného IBM. Zvolil taktiku nepřímou, neboť není mnoho slabin, do kterých by IBM mohl zasáhnout. Pokud by však dosáhl toho, že by Linux a open-source získaly výrazně zápornou pečeť, nikoli u „malých“ lidí, ti jsou z tohoto pohledu nepodstatní, ale u těch, kdo rozhodují o nákupu software do prodejen, kde se těm malým prodává, a o nákupu software do podniků, tak IBM na open-source nevydělá. IBM je velká firma a je především obchodník. Její prioritou je vydělávat peníze, jak ostatyně vyplynulo i z mé korespondence s touto firmou (v jiné věci). Pokud by Linux a spol. firmě nevydělával, nebudou prostě pro IBM zajímaví.

Zde je vhodné si připomenout, že IBM na Linuxu a free a open software velmi solidně vydělává, a to i když dodržuje licenční podmínky, které se na jednotlivé produkty vztahují. Dokonce vlastní software zveřejňuje pod licencí, kterou Microsoft považuje za fundamentální ohrožežení kapitalismu ve sféře software. IBM používá free software a přesto její zbylý software, i ten, který obsahuje fragmenty free a open software nutně, nemusí být zadarmo a tudíž ani není ohrožen zisk firmy. Není tedy pravda, že použití takového software infikuje firemní software a že ohrožuje možnosti společností na něm vydělat. Samozřejmě postavení IBM jakožto výrobce především hardware (přesto byl ještě před pár lety největším producentem software na světě) je poněkud odlišné, než postavení firmy jako například Corel. Přesto i Corel na Linuxu solidně vydělává a jeden z hlavních argumentů Microsoftu proti open-source (v jeho současné licenční formě) je přinejmenším slabý.

Celé to tedy vypadá poněkud jinak, než jak to Microsoft staví. Útočí sice na licenci GNU/GPL a na podstatu open-source, ale přitom mu nejde o vlastní tvůrce tohoto software, ale jen o ty, kdo by ho rádi použili ve svých produktech, případně jej nasadili ve svém podniku, a zejména o ty, kdo na něm mohou vydělat (v čele s IBM). Microsoft totiž nemůže zaútočit na nějakou firmu OPEN-SOURCE inc., ani ji nemůže převálcovat dumpingovými cenami, jako onehdá Netscape. Vlastní tvůrci open-source jsou z ekonomického hlediska na open software nezávislí. Microsoft proto musí přesvědčit ty druhé, aby open-source vůbec nechtěli a ty třetí, aby s ním nekoketovali, protože ti druzí ho nebudou chtít. Je logické, že námitky a odmítnutí zástupců open tábora nejsou vyslyšeny. Jim totiž prohlášení Microsoftu vůbec nejsou adresována. Licence jsou jen záminkou, jak znejistit neinformované a odradit investory, kteří již z principu nemají rozruch rádi. A ovšem utvrdit všechny v tom, že Microsoft tu je proto, aby nás chránil před tím nebezpečím, které přirovnává k rakovině a infekci (tedy k něčemu, co lidi podvědomě odpuzuje) a které hrozí kapitalistům ohrožením jejich práva vydělávat na čemkoli peníze.

Když se vrátím k tomu, proč nemůže Microsoft zaútočit přímo na vosí hnízdo, musím vyzdvihnout ještě jeden fakt. Komunita, která open-source vytváří, to nedělá kvůli zisku. Živí je totiž obvykle něco úplně jiného a se svými schopnostmi se uživí kdykoli i bez tvorby open-source. Dělají to zejména proto, že chtějí mít alternativu k dnešním systémům, které prostě nesplňují jejich požadavky na to, co má takový systém umět. Respektive, co má umět za peníze, které do něj člověk vloží. Windows jsou naprosto geniální, pokud by stály mnohem méně peněz. Za podmínek, které Microsoft stanovil a které stojí i velké firmy velké částky, je to ale nedodělek. Tvůrci open-source jsou navíc ochotni plody své práce dát zadarmo a dokonce nechat jiné na nich vydělávat. Je opravdu těžké takové lidi seriózními metodami zasáhnout. Dnešní licence v oblasti open-source spíše zaručují práva autorů omezit zneužívání jejich software a především uznat jejich jména jako skutečných autorů (místo názvu nějaké korporace). Nesmíme zapomenout na funkci ochrany před patentováním někým jiným a znemožněním použití myšlenky pro ostatní. To, co je jednou pod GPL, BSD, či jinou podobnou licencí, již žádná korporace nebude moct patentovat a žádat po ostatních desátky za jeho používání. Tyto licence jsou apriori nesobecké a tak se Microsoft snaží vzbudit dojem, že jejich nebezpečnost spočívá právě v ohrožení sobeckých licencí ostatních. Při pojmenování metody, jakou to činí, nepoužiji slova demagogie, ale věřím, že by nebylo příliš daleko od terče.

Již jsem si zvykl, že po reakci na nějaké prohlášení pronesené zástupci MIcrosoftu, která zcela jasně, byť emotivně demonstruje zcestnost podobné formulace (neboť se jedná většinou o opravdu geniální hrátky se slovy), se tato objeví v jiném rozhovoru ve stejné podobě. Je smutné, že jsou tak okatě ignorováni ti, komu jsou ona slova údajně určena, a je s podivem, že takovou skvrnu na kráse nechají PR agenti Microsoftu bez povšimnutí.

Nakonec, jen čas ukáže, kdo měl a kdo neměl pravdu. Velké vědmy elektornického věku předpovídají Linuxu, protože, ať si to přiznáme či ne, zatím to na Linuxu všecko stojí a padá, a open-source velmi plodné roky. Předpovědi firmy Gartner Group naleznete v jiném článku. Některé země Linux začínají šířit na vládní úrovni jako doporučovanou platformu, pro úplnost však dodávám, že jsou to země, které by si jinak počítacovou infrastrukturu nemohly dovolit. Přesto i v některých severských zemích o Linuxu pro státní potřeby uvažují a v Německu běží výběrové řízení mezi Linuxem, Windows a dalšími softwary pro Bundestag. O novém nasazení open source se můžeme dočíst prakticky denně. Pomalu módou tohoto týdne je tvorba aliancí velkých firem, které si berou za cíl prosadit Linux a open-source do všemožných oblastí.

Každá lavina začíná malým zrnkem a v jisté fázi již není síly, která by ji dokázala zastavit. Doufejme, že jsme již za touto hranicí. A v okamžiku, kdy budou s open-source spojené zisky, se investoři jen pohrnou. Když už vám tu tak nezávazně prezentuji své myšlenky, přidám ještě jednu. Nebudeme si nalhávat, že dnešním světem hýbe něci jiného než peníze. Proč by nemohl open-source více vytěžit z modelu, kdy firma nabídne zakázku, někdo ji vydraží a pak splní. Pokud v této zakázce bude moderní desktop a zůstane jako open-source, co může zastavit nástup do domácností, když cena je bezkonkurenční? Já si myslím, že je to jen otázkou času. Nemyslím si, že by to zafinancovala některá z dnešních Linux podporujících společností, ty mají většinou vlastní želízka v ohni. IBM nebude přeci financovat vývoj databází, když má svou DB2, ani windows-like desktopu, když je vázán smlouvami s Microsoftem a vlastním, solidně výdělečným OS/2. V okamžiku, kdy na věci začal pracovat Corel, do něj přiteklo přes sto milionů dolarů z Microsoftu, byť ze zcela jiných důvodů, ale i o tomto obchodu kolují zajímavé řeči. Také je možné, že výsledek onoho soudního procesu z Microsoftem nebude zas až tak bez výsledku. Pokud by výrobci nebyli vázáni přísnými pravidly na přibalený software, ke každému počítači by na disku byl standardně nainstalován i free operační systém, tak by se situace poměrně vážně a především rychle mohla změnit.

Microsoft je dnes stále v pozici extrémně silné a vlivné společnosti. Snaží se přesvědčit veřejnost, že budoucnost pro ně je růžová, a prodejce software a hardware o svém vlivu. Přenesením pochybností někam jinam, zmatením situace a podobnou taktikou lze získat velmi mnoho času. Původně jsem si myslel, že Microsoft nebude závislý na Windows, neboť se začal angažovat v oblasti settopboxů, herních konzolí, palmtopů či kancelářských balíků. Jako na potvoru však SONY v herních konzolích neuvěřitelně boduje, oblast settopboxů zavání hořkou porážkou, kdy i již nasmlouvané přístroje marně čekají na operační systém a nově vzniklé aliance vehementně prosazují Linux. Kancelářský balík už každý má a nové verze nepřinášejí tolik vylepšení, aby to stálo za námahu a peníze, a ta investice do Corelu byla hned napadena protimonopolním úřadem. Navíc Star-Office je zadarmo a není jediný. Možná se mýlím, možná ne, ale poslední kroky firmy mi připomínají řev lva chyceného do pasti domorodců. Stále je králem zvířat, ale smyčka se utahuje a domorodci mají hlad a chtějí se pomstít za ztráty ve stádech. A licence a samotný open-source? Jsou lidé, kteří se ptají, kdy konečně Linux porazí Windows. Komu na tom záleží. Tvůrci open-source jsou ti poslední, kdo by chtěli diktát open-source. Svět jen se softwarem zdarma by zdaleka nebyl růžový, ony ty peníze přeci jen nějaký přínos mají. Pro mě osobně má největší cenu na open-source a free software fakt, že jedna dobrá věc může být díky ochraně licencí použita kýmkoli a nemusí se vymýšlet jiné způsoby jen proto, že někdo byl na patentovém úřadě první.

bitcoin školení listopad 24

Doufám, že je patrné, že nesouhlasím s tím, že by open source hledalo v Microsoftu cíl svých útoků. Open komunita je v roli toho, kdo se brání, kdo brání své právo mít vlastní ideje, vlastní intelektuální vlastnictví a dávat ho jiným podle svých podmínek. Ovšem nejlepší hokejoví hráči také hrají především kvůli penězům, ale jejich fanoušci to vidí jinak. Není ale přeci chybou hráčů, když fanoušci fandění přeženou. A pokud si fanoušci open-source naleznou jako cíl toho, kdo na ně nejvíc útočí, neznamená to, že je to cílem open-source. Kapitalista má právo investovat své peníze tam, kam chce on, tvůrce open-source má právo investovat svůj čas a své myšlenky opět způsobem, jaký on zvolí. To, že na tom nehodlá nic vydělat a nevadí mu, že na tom vydělá někdo jiný, je přece krásné, nebo ne? Pokud je tento model špatný, zanikne, já si ale myslím, že z obou světů vznikne hybrid, který možná bude velmi odlišný od dnešního světa. A je velmi snadné trefovat se do chaosu v obchodním modelu, který ještě vlastně neměl čas vzniknout. Kapitalismus měl na vývoj na základech předešlých systémů mnoho desítek let, je ale pochopitelné, že se bojí nových trendů a změn, každá změna totiž některé lidi stojí velmi mnoho peněz.

Děkuji, pokud jste dočetli až do konce, a těším se na vaše reakce.