OpenSUSE 11.1: spousta novinek i problémů

KDE

OpenSUSE 11.1 je druhé vydání s KDE 4. Společně s KDE 4.1.3 je obsaženo i KDE 3.5.10 pro ty, co chtějí setrvat u trojkové řady. Nová 11.1 je poslední verze, kde jim to bude oficiálně umožněno. V 11.2 totiž KDE 3 již podporováno nebude a budete se tak muset spolehnout na komunitní podporu.

KDE 4 je zastoupeno ve verzi 4.1.3, do kterého je ale backportováno dost vlastností z nadcházející verze 4.2, jako skrývání panelu, možnost schovat určité ikony v sys tray, PowerDevil manažer, více zde.

Gnome

Oproti tomu Gnome vás ničím výrazným nepřekvapí. V openSUSE 11.1 je zastoupeno, dnes již předposlední verzí, 2.24.1. Jeho nasazení v openSUSE je mírně upraveno. Například, ač se v oznámení Gnome 2.24.1 a openSUSE 11.1 mluvilo o zařazení Empathy jako hlavního IM, v 11.1 stále tuto úlohu plní Pidgin. Nedalo mi to a Empathy jsem vyzkoušel. Musím uznat, že setrvat prozatím u Pidgina bylo moudré rozhodnutí, ale osobně tipuji, že v 11.2 už bude mít Empathy své pevné místo. Dále samozřejmě nesmí chybět Mono aplikace jako BitTorrent klient Monsoon, správce fotografií F-Spot, správce multimédií Banshee a vyhledávací nástroj Beagle.

Instalace

Veškerá potřebná média naleznete ve verzích x86, x86_64 a ppc na software.open­suse.org nebo je můžete zakoupit od BluePoint (vlastní edice) či od Novellu.

• DVD – Hlavní vydání. Obsahuje všechna desktopová prostředí.
• LiveCD – Instalační LiveCD konkrétně. Je KDE4 verze a Gnome verze.
• Net – Pouze instalátor (90 MB). Potřebné zdroje softwaru a balíčky pak získává online.

Jelikož nejen instalaci, včetně screenshotů, již hezky popsal Marek Stopka, jehož recenzi silně doporučuji si také přečíst, nebudu to nijak rozvádět. Plno dalších screenshotů můžete najít na OpenSUSE.org.

Verze software

Ty z vás, co zajímají verze a ne řeči, se pokusím tentokráte potěšit, sestavil jsem tabulku s verzemi vybraného software.

Banshee

Zpočátku jsem jej jen míjel. Teprve v rámci 11.1 jsem mu dal šanci a musím přiznat, že jsem byl verzí 1.4 uchvácen. Během chvíle způsobil, že jsem přestal vzpomínat na AmaroK. Nabízí vše a má perfektní integraci s last.fm. Co neberu jako moc štastné, je jeho schopnost přehrávání videa a občas nesmyslné nastavení na přehrávání v něm a ne v Totemu (flv, mp4).

Banshee a last.fm

Beagle

Je jeden z hlavních taháků SUSE. Jedná se o vyhledávač s pomocí indexace. Jeho schopnosti, pokud vím, nemají v jiných softwarech obdoby. Zindexovat umí nejen názvy souborů, e-maily a navštívené stránky, ale také záznamy chatů, obsahy pdf a kancelářských dokumentů, obsahy archivů, balíčky, štíky u fotografií a další. Je toho dost, ale platí se za to zvýšenými hardwarovými nároky.

Beagle hledá compiz

Evolution

Jednou z novinek toho PIM nástroje je podpora synchronizace s Google službami. A to kontakty a kalendáře. Na první pohled pěkná věc, ale radost mi nevydržela dlouho.

Google adresář nabízí dost málo informací ke kontaktům. K tomu přidejte jistou nekompatibilitu (např. fotografie a adresa) a onen online adresář se smrskává na jméno, mail, jabber a telefon.

Jako demonstraci jsem použil veřejný kontakt, neboli Petra Krčmáře. K němu mám na GMailu nastaveno o dost více informací, jako fotku, skupinu Root.cz a další. Přesto to Evolution moc nezajímá. Snad se v tomhle směru služby Googlu a plugin v Evolution zlepší, protože je to rozhodně krok správným a hlavně populárním směrem.

Co se povedlo Evolutionu z GMailu dostat o Petru Krčmářovi

OpenOffice.org

Je již tradicí, že v OpenSUSE je speciální edice OpenOffice.org s jistými úpravami, které zatím nestihly prosáknout do upstreamu nebo byly upstreamem odmítnuty. Co se píše, Sun je v odmítání patchů velmi dobrý. Mezi letošní VIP fičurky patří lepší podpora Excel formátů, 3D překlápění snímků při prezentaci, podpora Mona, podpora přehrávání médií pomocí gstreameru, výkonnostní optimalizace a další.

OpenOffice.org Calc s About dialogem

Slab

Další věc, odlišující openSUSE od ostatních dister, je použití tohoto vlastního menu, jež vzniklo v rámci projektu vylepšování Gnome desktopu. Vyhledávací řádek vede přímo na Beagle. Snímek okna „Více aplikací“ najdete níže. Co toto menu nabízí, ukazuje obrázek. Jen zajímavost, v kontextovém menu aplikace je možné je přidávat nebo odebírat do automatického spuštění.

Výchozí menu v Gnome

Smolt

Aneb „hardwarový bonzák“. Pokud mu to dovolíte, přečte vaši hardwarovou komunikaci a vámi používané ovladače a anonymně je zašle na server. Z nich se pak sestavuje statistika používanosti jednotlivých komponent a ovladačů. Tato statistika neslouží jen na průzkum trhu a motivaci výrobců, ale odkaz na vámi zaslané údaje můžete používat ve fórech pro popis vlastního hardware při pokládání dotazu (příklad výpisu: můj stroj). Sluší se říci, že tento nápad pochází z Fedora Projectu a že je snaha, aby byl integrován ve všech distribucích.

Smolt a jeho prohlášení o anonymitě

Vzhled Slab, Ovládacího centra Gnome a Yastu

Toto, na první pohled nevýznamné téma jsem vyzdvihl proto, že nádherně ukazuje, že v Novellu nad použitelností opravdu přemýšlí. Vzhled všech tří oken si je více než podobný a velice přehledný. Jediné, co mohu vytknout, je, že by možná nebyl marný nápad Gnome Control Center spojit s Yastem. Využiji možnosti a pokusím se to navrhnout do openSUSE 11.2.

Okno Více aplikací v Slab

Ovládací centrum Gnome

GTK rozhraní Yast2

Xfce

V OpenSUSE naleznete i toto prostředí, které vám pravděpodobně přijde vhod, pokud máte rádi GTK aplikace, ale Gnome prostředí je pro vás příliš náročné. SUSE verze se nijak neodlišuje. Co potěší, je ale sladěný vzhled se stylem použitým v Gnome.

XFce poprvé…

… a podruhé

PulseAudio

Další kontroverzní téma. Jeho nasazení v minulé verzi provázelo dost problémů. Abych byl spravedlivý, ty problémy měly i ostatní distribuce. Jedná se o neslavnou hlášku Connection refused, kdy se Pulse do svého restartu odmlčelo. To u mě osobně vyvolalo velké emoce. Ne že bych si to já neuměl nahodit zpátky, ale představa instalací na počítačích začátečníků ve mě nevyvolávala dobrý pocit. Proto jsem na veškerých vlastních instalacích PulseAudio odstraňoval. Zde jsem doufal, že se situace zlepší. A zlepšila a o dost. Při běžném používání již nevidím problémy. Také jsem vyzkoušel OpenArenu, se kterou mi v předchozí verzi zvuk v hře zpožďoval. Nyní je vše v pořádku. Už jsem sem chtěl tedy napsat chválu a jít na další téma. Pro jistotu ještě vyzkoušel Skype, protože ten je na instalacích obyčejným uživatelům povinností.

Nejprve zvuk nefungoval vůbec. Trocha laborování a doinstalace alsa-plugins-pulse-32bit to spravila. Ve Skypu jsem ještě musel změnit nastavení zvukového zařízení na „pulse“. A odměna? Trhaný zvuk s hláškami RtApiAlsa: callback thread error a RtApiAlsa: underrun detected v konzoli.

Zkázu dokončil Yast, ve kterém jsem se pokoušel v modulu Zvuk nastavit věci, co mi Pulse ve svém manažeru snadno nedovolí, jako je výchozí hlasitost jednotlivých kanálů a zesílení mikrofonu. Kanály jsem našel, zesílení mikrofonu ne. Překvapení bylo spuštění testovacího zvuku, kde se ukázalo, že Yast vlastně ani nemá nad zvukovkou kontrolu (ticho).

Já tedy budu muset v odstraňování PulseAudia pokračovat. K tomu se ale váže to, že odstranění PulseAudia není jen o odinstalování balíčků, ale i o úpravě stávajících. Díky BuildService to sice není náročné, ale i tak je to daleko za hranicí začátečníkových schopností.

Drobný tip pro 64bitové uživatele. Nahrajte si 64bitový Flash, je poté vidět v seznamu hrajících streamů, na rozdíl od kombinace Flash32 s nspluginwrap­perem.

Pulse Volume control ukazující dva streamy

Aktualizace, Instalace ručně stažených balíčků

Ta je vložena do rukou třetí straně, PackageKitu. PackageKit se snaží o jednotné prostředí pro instalaci a aktualizaci balíčků. Pokud si z internetu ručně stáhnete balíček, yast2 ( --install) vám jej, pokud nebudou nainstalované všechny potřebné závislosti, odmítne nainstalovat. Naproti tomu PackageKit závislosti vyřeší, dotáhne a onen balíček skutečně nainstaluje.

Ono vyřešení závislostí je ale, na můj vkus, v silně anonymním režimu. Aneb stahuji, instaluji, stahuji, instaluji, bez jakýchkoli informací. Nezbývá vám než doufat že nestahuje a neinstaluje půlku jiného prostředí nebo kompletní 32bitový systém (za předpokladu, že používáte x86_64 verzi). Z tohoto důvodu se jej bojím používat a radši praktikuji workaround k Yastu. Ten se dá udělat tak, že vytvoříte adresář, nastavíte jej jako lokální repositář, balíčky stahujete do něj a instalujete/ak­tualizujete skrz standardní postupy. Další možnost je používat konzolový správce balíčků zypper, jež touto vlastností netrpí.

Druhý problém nastává při zamknutém balíčku. Na to totiž PackageKit nebere ohled a jestli na vámi zamknutý balíček přijde aktualizace, už se upozornění na ni (a zaplaťpánbůh, selhání její instalace) nezbavíte. Applet tedy můžete v tu chvíli směle vypnout a aktualizovat ručně. Po zjištění, že jej vlastně na nic nepoužiji, měl Yast tu čest se svého konkurenta zbavit.

Můj verdikt

Pokud jste z výše napsané kritiky získali pocit, že SUSE nemám rád, jste na omylu. OpenSUSE je distribuce, která mi ze všech nejvíce vyhovuje a jsem její velký fanda. Ale na dotaz, zda bych ji doporučil začátečníkům, musím odpovědět, že ne. SUSE má obrovskou výhodu v technické části. Díky BuildService a Packmanovi můžete nalézt a vytvářet balíčky téměř na cokoliv. Díky SUSEstudiu si budete moci brzy dělat vlastní edici. Podpora 32bitových aplikací v 64bitovém systému je v SUSE nejlepší, co jsem viděl. Yast je naprosto ultimátní všestranný pomocník. Ne nadarmo Arstechnica vyhlásila OpenSUSE za letošní distribuci roku a tak dále. Nad tím vším se můžu rozplývat jak chci, ale pro začátečníka stačí, aby právě nefungovaly nějaké, pro geeky, „prkotiny“, a reputace se hroutí jako domeček z karet.

Pro ně je to ta distribuce, ve které nefunguje Skype; ta distribuce, co mi místo instalování kodeků nabízí reklamu na cosi za nemalý peníz; ta distribuce, ve které mi nefunguje Windows síť apod. Je to velká škoda, ale je to tak.

SUSEstudio alpha a OpenSUSE 11.1

O SUSEstudiu vznikne samostatný článek. Novell spustil další službu pro domácí tvůrce. Po BuildService sloužící k tvorbě balíčků, spustil i alpha provoz SUSEstudia, ve kterém si můžete doslova a do písmene naklikat vlastní edici OpenSUSE. Nyní se v SUSEstudiu objevilo i OpenSUSE 11.1.
Prišiel teda čas spraviť zelené SUSE ešte zelenšie?

Tvorba vlastní edice v SUSEstudiu