Jsem opravdu zvědavý, kolik lidí se přinutí vstát v nekřesťanskou hodinu, aby na devátou dorazili do Dejvic. Venku je standardně hnusně, zataženo a zima. Zdravý rozum velel zůstat v posteli a pustit si OW hezky z pohodlí domácího tepla, ale toho bohdá nebude, abych z boje utíkal.
I tento ročník je v reálném čase vysílaný do světa prostřednictvím Internetu. Stream je možné sledovat buď téměř naživo v průběhu konference, nebo zpětně ze záznamů. Jakmile budou k dispozici, uveřejníme příslušné odkazy. Samozřejmě ty lenochy, kteří zvolili tuto alternativu, kárám, protože konference jsou od toho, aby se konferovalo a setkávalo s novými lidmi, diskutovalo a jinak si komplikovalo život, a nikoli proto, aby se polehávalo u monitoru doma. Organizátory, kteří si letos zkomplikovali život zrušením online registrace, nutně zajímají především živě příchozí, pro něž musí zajistit bagety (viz níže), pití (níže) a i jinak příjemné prostředí pro sdílení myšlenek. Až do poslední chvíle přitom nebylo vůbec jasné, kolik lidí se dostaví.
Vystupuji na Dejvické a připojuji se k osamělým postavám směřujícím k budově patřící architektům. V areálu ČVUT se po každých pár metrech na chodnících i silnicích nacházejí pestrobarevné šipky s písmeny OW, ukazující správný směr postupu. Jak jsem se později dozvěděl, padly na ně druhdy výstavní malířské křídy obětavé organizátorky. Trochu mi to připomnělo slavnou reklamní akci firmy IBM v San Franciscu.
Šipky mě i další spěchající opozdilce zavedly až do správné budovy vedle Studentského domu, hned za budovou Fakulty Stavební. V ní se dalo bludištěm označených chodeb dojít do krásné nově vybaveně a velice moderní posluchárny.
Při mém příchodu byl již ve vestibulu slyšet hlas Michala Medveckého, který i letošní OpenWeekend zahajoval. Při mém příchodu již nějakou dobu mluvil.
Ještě než jsem vstoupil do sálu, zastavil jsem se ve vestibulu před ním. Jedna krásná dívka tu prodávala sborníky OW.
Jak jsem byl upozorněn, mají sborníky dokonce vlastní ISBN, obsahuji abstrakty všech přednášek a stojí 60 Kč. To údajně pokryje náklady, ale výdělečné to zdaleka není. Dále zde bylo možné zakoupit krásná trička OW 2003 s GNU/Buvolem (ve skutečnosti to je pakůň hřivnatý) na zádech a vedle u stolku u Leoše Literáka pak i rozličná CDčka z Palírny ABCLinuxu.
Tričko i sborník jsem zakoupil ihned, což se ukázalo jako velmi prozíravý krok. Při dalších přestávkách totiž stolky často obklopovaly davy zájemců, mnohdy tvořících dlouhé fronty.
Se sborníkem a tričkem v kapse bylo na čase vstoupit do sálu, neboť začínala první přednáška. Mí společníci z LLL již čekali uvnitř, a jak jsem se dozvěděl, stihli pořídit i nějaké fotky. Posluchárna mne opravdu mile překvapila. Nejen, že byla opravdu prostorná, ale navíc i netradičně řešená, ozvučení bylo výborné a informace posluchačům kvalitně zobrazovala na zeď hned trojice datových projektorů.
Přednášková síň byla na první přednášku zaplněná asi ze 60%, ale další lidé se trousili až do jejího konce. Klimatizace tiše hučela a vše v sále vypadalo tuze profesionálně. Na bílé tabuli dokonce bylo zařízení pro digitalizaci nákresů. Bohužel, jak se později ukázalo, nebylo téměř co digitalizovat, protože žádná z fix rozumně nepsala.
Mnoho lidí v sále různě urputně klepalo poznámky do notebooků a v místnosti byli strategicky rozmístnění organizátoři sledující dění. Díky černým trikům s Buvolem byli podobni agentům, dohlížejícím na hladký průběh akce. Letošní ročník byl vcelku hojně zastoupen i něžným pohlavím, což v davu různě dobře oholených a různě starých mužů působilo velmi příjemně. Tu a tam bylo možné zahlédnout i starší osazenstvo a rozhodně tam tedy nebyli jen studenti.
Vlastní fotodokumentaci k tomuto článku pořizoval kolega Petr Krčmář, případně laskavý majitel fotoaparátu Tomáš.
Část fotografií jsem pořídil i já sám.
Po naší levici sídlil nový dvorní fotograf OpenWeekendu, což ohlašovaly mohutné salvy jeho blesku. Tyto fotografie budou jako obvykle k dispozici na stránkách OW.
Transformace XML – Petr Cimprich
Celou přednášku naleznete v záznamech i na OW serveru, kde jsou dostupné slajdy. Byla to velmi pěkná technicky zaměřená přednáška, z níž jsem si odnesl především to, že žádný současný nástroj pro transformaci není dokonalý a vhodný pro všechny úlohy. Také to, že XSLT je velmi mocné a pro většinu transformací je asi nejvhodnější.
DOM je vhodný pro malé změny, SAX je velmi rychlý a vhodný pro úpravy nevyžadující ukládání stavu, XSLT je vhodný prakticky na vše, je to standard a má mnoho kvalitních implementací a STX je zatím spíše ve vývoji, přičemž již řeší většinu slabin SAXu a XSLT.
V češtině jsou tutoriály k této přednášce o XML na adrese www.zvon.org.
Když pak v závěru přednášky Petr spustil ukázku větší transformační úlohy, zelené míchající se znaky připomínaly Matrix blahé paměti.
První Přestavka
Všude se tvořily fronty. U prodeje sborníků, u prodeje kompaktů u ABCLinuxu i u nápojového automatu. Hromady triček i sborníků se k radosti organizátorů úspěšně snižovaly. Do budovy o přestávce dorazilo také mnoho nově příchozích.
DocBook – Jirka Kosek
Velmi známý popularizátor nejen XML a DocBooku přednesl velmi pěknou a profesionální přednášku. Nezabíhal zbytečně do detailů, takže stačil DocBook obecně představit s jeho výhodami i slabinami.
Jirka Kosek je profesionál, a tak si nedělal iluze, že by po jediné přednášce někdo dokázal sednout a hned v DocBookovém XML tvořit. Myslím si ale, že svou přednáškou i nejzatvrzelejším zpátečníkům XML velmi pěkně přiblížil. Zájemci mohou shlédnout jeho stránky na kosek.cz, kde je prakticky vše potřebné pro psaní pomocí DocBooku a XML obecně.
Po přednáškách byl dán vždy prostor pro diskusi. Z ní pak mj. vyplynulo, že velkou slabinou XML jsou zápisy matematických vzorců. Existuje několik obkroků, jak tento problém obejít, ale elegantní čistý postup přímo v XML víceméně chybí.
Po skončení přednášky se pak kolem pana Koska vytvořil hlouček zájemců a o DocBooku diskutovali téměř celou přestávku.
Přestávka
Když se v objevil Miško s bagetami, vypadalo to, že nejen o mozky, ale i o žaludky posluchačů bude postaráno. Byl to omyl, a to zásadní, ale to jsme se měli dozvědět až později. Stále větší fronty se tak tvořily u prodeje triček a sborníků. Což jistě činilo radost pořadatelům, neboť alespoň některé vložené peníze se jim vrátily.
Na chodbě jsem pak potkal Davida Sugara z FSF, udržovatele projektu GNU/Bayonne. Byl jediným člověkem v budově, který neuměl Česky ani slovensky a tak jen smutně stál stranou.
Spolu s kolegy a slečnou prodávající trička jsme se s ním dali do řeči a ukázalo se, že se jedná o velice sympatického a sdílného člověka.
Menší problém byl s jeho americkou rychlopalnou angličtinou, ale když mluvil pomalu, dalo se mu dobře rozumět. Trošku mne mrzelo, že pořadatelé nezajistili žádného překladatele, který by Davidovi překládal přednášky. Později se překladatel sice objevil, ale až těsně před panelovou diskusí.
Aby toho nebylo dosti, dozvěděli jsme se, že bagety pro posluchače nebudou, a to bez udání důvodů. Teprve později jsem se zvěděl, že to zakázala Studentská Unie, protože nechtěla riskovat, že jich zůstane mnoho neprodaných. Kdo se nepředzásobil jako Leoš Literák, ten zůstal o hladu.
To samé se stalo s balenou vodou, takže nepřipravení účastníci museli vydržet do oběda a fronty u nápojového automatu se prodlužovaly. Teplota v sále totiž neustále rostla a dýchatelnost zachraňoval jen průvan z otevřených oken na chodbě.
Plone CMS – David Pravec
Ač tato přednáška byla zajímavá, musím přiznat, že hlad a vedro nás vyhnalo ven. Této příležitosti jsme rafinovaně využili k rozhovoru s Davidem Sugarem, který po dokončení také vyjde na ROOTu.
David se v Čechách zdrží asi týden i se svou drahou polovičkou. Jak prozradil, docela rád navštěvuje Evropské konference, zejména ty nekomerční. Překvapil mne, když jsem se dozvěděl, že v USA v současné době neprobíhají žádné konference typu OW. Vše je komerční a university podobné věci narozdíl od Evropy neprosazují. Starší Davidovo dítko prý právě nainstalovalo Debian a ani mladší dcerka nemá proti Open Sourcu výhrady :) Manželka OS SW toleruje, ale konferencí se nezúčastňuje, považuje je za příjemné turistické vyžití. Bohužel až na Davidův příspěvek jsou letos veškeré přednášky v češtině, takže si je příliš nevychutnal.
Přednáška Davida Pravce však velice zaujala auditorium. Plone je údajně nejlepší Open Source systém pro správu obsahu (CMS). Přednáška byla velmi profesionální a i její zpracování ve sborníku je výborné. Dlouhá diskuse zájem publika o téma potvrzovala.
Přestávka
Teplota v sále vzrostla do tropických hodnot. Dole v sále, kde jsme seděli i my, bylo ještě vcelku příjemně, ale ve vyšších patrech sálu bylo neskutečné horko. Klimatizace s tím zjevně nic nedělala, takže i tentokrát měl automat na pití o zákazníky postaráno.
Naštěstí tato přestávka byla určena na oběd a osazenstvo sálu se rozprchlo po Dejvicích, aby nasytilo své žaludky. Ve srovnání s cenou za bagety, s nimiž mnoho lidí počítalo, však dejvické restaurace představují drahotu. Mnoho lidí tudíž zamířilo do Delvity a koupili si oblíbenou bagetu tam.
My jsme zamířili do restaurace U Pětníka, kde dobře vaří a mají rychlou obsluhu. Navíc jsme zjistili, že zde mají sympatické pivní tácky :)
Dominik Joe Pantúček – TLS a další novinky v bezpečné komunikaci
Ve 13.30 začala přednáška, na kterou jsem se velice těšil. Joe je šoumen, který umí své téma prodat. Letos však jako by publikum nereagovalo. K poobědové únavě se přidalo nepříjemné horko, a tak letošní přednáška příliš interaktivní nebyla.
Je to škoda, protože Joe měl téma pěkně připravené a prošpikované vtipnými momenty. Celé vystoupení je na záznamu, dovolím si jen pár postřehů, které mi utkvěly v paměti. Bez bezpečnosti není spojení žádná sranda. Když je vládní šifra dobrá, nemohou lidé špionovat vládu, ale ani vláda nemůže špionovat lidi. Po obědě bylo v sále mnohem méně lidí než před ním.
David Sugar – GNU Bayonne
Před samotnou přednáškou se konala malinká bitva s mikrofonem. Přes bříško nedosáhla šňůrka mikrofonu k Davidovým ústům, protože byla zamotaná na míru hubeným přednášejícím. Po chvíli šmodrchání pak David dostal jiný mikrofon do ruky a přednáška mohla začít. V této době již byl přítomný překladatel, který pro Davida překládal, co se děje. Zasmáli jsme se, když Michal Medvecký pronesl, že David byl instruován, aby mluvil pomalu, že pak mu je vcelku dobře rozumět, načež toto bylo promptně tlumočeno do angličtiny.
Je trošku škoda, že pan Sugar svou přednášku celou četl, ale protože skutečně mluvil pomalu, byť z počátku hodně nervózně, bylo mu dobře rozumět.
Ve své řeči se věnoval především principům FSF a Free softwaru. Povšiml si mj. zneužívání slov a výrazů při označování některých činů v dnešní době. Newspeek učinil např. ze slova pirátství slovo, jímž se označuje kopírování chráněných dat. Jenže pirátství ve skutečnosti znamená něco úplně jiného, při němž je potřeba moře, lodi, hrdlořezy, co vraždí, apod. Proto se poněkud pozastavil nad faktem, že pirátství existuje i v Čechách, kde žádné moře, natož piráti, nejsou, zatímco noviny se pojmem pirátství jen hemží.
Podobná pojmenování však jistě snáze zdůvodňují drakonické tresty, které chtějí rozličné organizace za kopírování dat prosadit. Podle FSF je každopádně myšlenka proprietárního softwaru kontraproduktivní a mylná.
Zákonodárci však mají na věc jiný náhled, softwarové firmy přeci odvádějí daně, a tak zavádějí různě nevkusné zákony, např. DMCA apod. Mnoho nově zaváděných DRM (Digital Rights Management), zákonů a jiných opatření na tzv. ochranu autorských práv činí z lidí vlastně jejich otroky. FSF proto místo copyrightu používá u GNU věcí copyleft GNU GPL.
Přednáška to byla zajímavá, ale o GNU Bayonne se prakticky nezmínila. Škoda, snad příště.
Panelová diskuse
Chvíli po přednášce Davida Sugara začala panelová diskuse. Byla vedena v Češtině (s mírnými výlety do slovenčiny) a byla simultánně překládána pro Davida Sugara do angličtiny.
David se tak mohl diskuse bez problémů zúčastnit. Svými připomínkami a zkušenostmi z amerického prostředí odhalil mnoho slabin našeho systému.
Diskuse se zúčastnil náměstek ministra pro informatiku pan Jaromír Šiška, David Sugar z FSF, dále vedoucí lokalizace OpenOffice.org Pavel Janík a předseda Českého sdružení uživatelů OS Linux pan Jan Kasprzak.
Na diskusi se dostavilo i mnoho lidí, kteří již na první pohled mírně převyšovali průměrný věk zbytku sálu. Že by novináři? Jeden z posluchačů se tak aktivně účastnil diskuse, že se posléze připojil k ostatním čtyřem panelistům. Bohužel jméno jsem nezachytil, ale tento pán měl velmi přínosné informace ze školství a vzdělávání, zejména informatického.
Od samého počátku bylo patrné, že diskuse se chce zúčastnit obrovské množství lidí. K mikrofonu se však téměř nedalo dostat. Většina dotazů pršela na pana Šišku jakožto zástupce Ministerstva informatiky. Dosud mi nějak uniká, co toto ministerstvo vlastně má na starosti, když jsme se dozvěděli, že i největší počin poslední doby mělo na starosti Ministerstvo financí. Mám na mysli elektronické přiznávání daní, které bezdůvodně zvýhodňuje proprietární formát firmy Microsoft. Zároveň v balíku, který přiznání umožňuje, je obsažena i komponenta pod GPL, díky čemuž tento balík GPL porušuje nejméně ve třech bodech. Zdrojové kódy k ostatním komponentám totiž nikdo nikde nenabízí. Okolo přiznávání daní a dalších záležitostí se tak svedla místy i emocionální debata. Vřele doporučuji shlédnout záznam, jakmile bude k dispozici.
Také jsme se všichni zasmáli, když padla otázka: Víte, proč si vývojáři MS nestáhli standardy formátů OpenOffice? Protože neznají adresu! (z pléna)
Mě by spíše zajímalo, když už tedy vláda z nějakého důvodu sáhla po proprietárním řešení, proč jsou upřednostňovány pseudostandardy od Microsoftu, tedy americké firmy, když v Čechách působí např. firma Software 602, která může z domácích zdrojů nabídnout prakticky to samé a mnohem levněji. Ostatně, jak jsem se dozvěděl, pan Šiška Software 602 spoluzakládal. Bohužel jako většina lidí v sále jsem se k mikrofonu nedostal, a tak jsem se zeptat nemohl. Každopádně je škoda, když podobným hurá akcím, jako je daňové přiznání elektronickou cestou, nepředchází seriózní průzkum situace, jako je tomu nejen v civilizovaných zemích, ale i v zemích tzv. třetího světa.
Když pak pan Šiška musel z časových důvodů odejít, diskuse se stočila i na další témata, zejména pak na stav informatiky ve školství, vývoj a plány pro nápravu situace apod. Jak praví klasik a zaznělo i v diskusi, vzdělávání je proces, jímž se dělá z hlavy prázdné hlava otevřená. Kéž by takové otevřené hlavy seděly na co největším množství důležitých postů.
Odjezd do restaurace Na Závěrce
Po zničujícím dni bylo nutné zrestaurovat naše poničená těla. V počtu nějakých 30 lidí jsme se vydali do zmíněné restaurace a za pomoci tamější kuchyně a výčepu jsme doplnili síly.
Zajímavé bylo, že s počtem piv přibývá na stolech Palmů, iPaqů a jiných elektronických hraček. V jednu chvíli do dokonce vypadalo, že místo jídelního obžerství se zde strhne malé obžerství elektronické. Lidé beamovali, stylusovali a kreslili v infra-chatu, až to chvíli vypadalo jako v japonské školce.
A bylo veselo a družno,
až z toho šel někdy trochu strach.
ČLÁNKY DO MAILU