YAML mi dokonale vyhovuje, jednak je mnohem čitelnější než xml a json, druhak se snadno píše - nemusím řešit chybějící závorky, odsazení je vidět na první pohled. Na ansiblu oceňuju deklarativní zápis - neříkám co se má udělat, ale jak má server vypadat a většinou není má starost, jak toho ansible dosáhne :-). Absence nebo krkolomný zápis složitějších algoritmů... mi také vyhovuje, protože než přijdu na to, jak zapsat složitý algoritmus, zpravidla vymyslím mnohem jednodušší řešení problému. Jediné co mi vadí je prakticky nemožnost předpisy ladit - režim --check je prakticky k ničemu a ověřit že jsem drobným refaktoringem rolí definici serveru nerozbil je dost zdlouhavé - naklikat ve vmware nový server, pustit na něj ansible, ověřit že je vše jak má... velmi zdlouhavé a někdy nemožné.