Vlákno názorů k článku Oracle svou žalobou otevírá Pandořinu skříňku od Stevko - Znamená to, že nikto nemôže vyrobiť kompilátor Javy?...

Znamená to, že nikto nemôže vyrobiť kompilátor Javy? Alebo iba nemôže vyrobiť kompilátor Javy do bytekódu, ale napr. interpret alebo kompilátor do strojového kódu by mohol?

To znamená, že když někdo má dost peněz, tak kohokoli může zažalovat za jakoukoli aktivitu související s Javou.

Zákon prostě neříká, co se smí a nesmí. Zákon funguje tak, že můžeš kohokoli zažalovat u soudu a až ten soud rozhodne, zda se to smělo nebo nesmělo udělat.

Jiné příklady:

• GPL nezakazuje dynamicky linkovat GPL program s ne-GPL knihovnami. Přesto spousta lidí GPL vykládá takovým způsobem, jako by to zakazovala.
• Microsoftí patent na FAT nezakazuje open source implementace FAT. Ten patent se týká zpracovávání dvou jmen v adresářích — Widle ti dovolí soubor otevřít pomocí obou jmen, dlouhého i krátkého. Linux a ostatní open source implementace FAT to krátké jméno ignorují, a hledají jen podle dlouhého, takže ten patent neporušují. Přesto spousta lidí ten patent vykládá jako „patent na FAT“. Někteří dokonce tvrdí, že by se mělo platit za USB klíčenky zformátované FAT — což je úplně absurdní, protože čistě zformátovaná klíčenka neobsahuje žádné soubory, tedy se předmětu patentu netýká vůbec. Ale lidi si výklad toho patentu překrucují.
• Podobně si lidé výklad patentů Oraclu překrucují jako „patent na Javu“ bez ohledu na to, co se v těch patentech píše a zda to konkurence používá nebo ne.

Ono to přeložení bytekódu Googlem, aby se vyhnul patentům, je taky činnost obecně neymslná, protože

• Pokud ty patenty obsahují postupy nutné k vykonávání bytekódu, pak ty postupy použiješ tak jako tak, i když ten bytekód přeložíš do něčeho jiného.
• Pokud ten bytekód jde vykonávat bez porušení patentů (třeba méně efektivně), můžeš ho tak vykonávat, a nemusíš ho do ničeho překládat.
• Ochránit si patentem (nebo copyrightem) formát bytekódu nejde ani v Americe, prostě si nikdo nemůže patentovat, že „0×98 0×D8“ je „MOV EAX, EBX“, ten patent musí být inovativní, což přiřazení instrukcí k číslům není.

Jenomže právníci se na právo nedívají logicky, takže z dostatečně gumové směsice textů psaných formálním jazykem získají dojem, že je to „patent na FAT“ nebo „patent na Javu“ a detaily je nezajímají, podle toho se pak soudí.

Nebo pokud soudce protistrana jednoduše podmázne.

Ad GPL: ano i ne. GPL explicitně toto nezakazuje, ale implicitně, pokud chcete GPL knihovnu linkovat, tak (pokud nepoužijete vlastnost, že nepotřebujete deklarace, abyste mohl funkci volat) potřebujete hlavičkové soubory a ty jsou GPL a jejich použitím tedy musíte i váš kód uvést pod GPL. Ale pokud tu knihovnu použijete pomocí dlopen + dlsym, tak váš program GPL být nemusí

Rozhraní nejsou předmětem copyrightu. Takže já si můžu napsat prototyp funkce printf int printf(const char *format, ...); a kdokoli jiný si ho může napsat taky.

To, jestli program je odvozené dílo hlavičkového souboru, je sporná věc. Ten zkompilovaný program neobsahuje žádné jiné informace z toho hlavičkového souboru, pouze názvy funkcí a počty parametrů (což spadá pod onu vyjímku na téma „rozhraní“), takže by se dalo argumentovat tak, že program není odvozené dílo hlavičkového souboru, ač byl hlavičkový soubor použit při jeho tvorbě. Stejně jako není odvozené dílo kompilátoru, kterým se to kompilovalo.

Ale lidi si to vykládají různě. Posledně, co jsem o tom s někým z Debianu diskutoval (protože tvrdil, že se prý Links nesmí linkovat s OpenSSL), tak ta konverzace vypadala asi jako:

• Já: proč se to nesmí linkovat?
• On: nevím, nejsem právník
• Já: kde je názor právníka?
• On: názor právníka není
• Já: proč to takhle teda vykládáš?
• On: protože to tak vykládají ostatní lidi

Ale bacha, jak v tom hlavickovem souboru budou nejake netrivialni inline funkce nebo makra, uz riskujes, protoze includujes GPL kod.

BTW. kdyby ses na to zeptal právníka nebo soudního znalce, zda se knihovna s nějakou licencí smí nebo nesmí otevírat přes dlopen a dlsym a zda se smí hlavičkové soubory používat při kompilaci, dostaneš se k tomu, že dotyčný neví, co je to dlopen, dlsym a hlavičkový soubor.

Takže pak řešit co se smí a co se nesmí nemá smysl. To je jak kdybys chtěl alchymistovi vykládat o chemii. Nebude ti rozumnět ani slovo. A ty zas nebudeš schopen svou řeč opatřit dostatečně kostrbatým jazykem a refencemi na mytologii, jaké oni používají, takže nebudeš mít ani šanci mu něco vysvětlit tak, aby on to chápal.

Právník to vědět nebude, ale soudní znalec by to vědět měl.