Orange Pi Plus: vybavený čínský počítač dorazil

Začátkem roku vyšel článek s přehledem malých jednodeskových počítačů, ve kterém jsem se snažil ukázat, že jejich nabídka je nebývale široká a každým dnem se dále rozšiřuje. V další části článku jsem původně plánoval porovnat mezi sebou čtyři podobné počítače: Raspberry Pi, Raspberry Pi 2, Orange Pi PC a Orange Pi Plus.

Hlavním důvodem pro toto porovnání bylo, že jsem na podzim zkoušel použít nejdříve Raspberry Pi, a po zklamání z jeho pomalosti ještě i Raspberry Pi 2 jako náhradu desktopového počítače pro takové to běžné každodenní brouzdání. Bohužel to nešlo, Raspberry Pi i v čtyřjádrovém provedení a na 900 MHz je pořád příliš pomalý, zřejmě hlavně kvůli neakcelerované grafice. Proto jsem si s nadějí vybral dva papírově silnější „klony“, Orange Pi na 1,6 GHz, a koupil si je. Zatímco „Orange Pi PC“ za 15 dolarů netrefil do Evropy a vrátil se odesílateli zpět do Číny, „Orange Pi Plus“ za 39 dolarů po peripetiích konečně před pár hodinami dorazil, a tak bych se rád podělil se čtenáři o první dojmy.

Nejprve se zastavím u samotného procesu kupování Orange Pi počítačů, který byl tentokrát v jisté věci nový i pro mě, jinak ostříleného kupce. Hlavní web www.orangepi.org má jako primární distribuční kanál určený web AliExpress. Jelikož je k provozu tak výkonného počítače doporučeno pořídit silný externí zdroj, našel jsem si prodejce „Shenzhen Xunlong Software CO.,Limited“ nabízejícího sestavu Orange Pi Plus s pěkným 3000mA zdrojem dohromady za 41,90 dolarů (za 2,90 dolarů = 70 korun bych tu takový zdroj nepořídil). Včetně poštovného pak celá legrace vyšla na 45 a půl dolaru. A to byl první zádrhel.

Jak nejspíš víte, náš drahý stát vybírá „daň z přidané hodnoty“ za jakékoliv zboží přicházející do EU, které vypadá dražší než 22 eur, tedy necelých 24 amerických dolarů. Normálně je cena zboží v balíčku odhadována osobou zrovna sedící u rentgenu na poště 120 v Praze. Věřil jsem, že ta osoba rozpozná podobu s Raspberry Pi Zero za pět dolarů, odhadne tedy cenu Orange Pi hluboko pod 24 dolarů a balíček propustí bez nějakých potíží.

Bohužel prodejce situaci zkomplikoval tím, že uvedl plnou cenu 45,50 dolarů na štítku nalepeném na balíčku. Tím pádem rentgenista nemohl přimhouřit oko, zásilku musel zadržet a spustit celou mašinérii. Jak se procesem udělení plné moci České poště k zastupování u celní deklarace a souvisejícími událostmi prochází si můžete najít jinde na webu. Není to dnes tak hrozné, jak se zdá (pošta pošle formuláře a přijme je vyplněné i mailem). Jen to celý počítač prodražilo o 192 Kč poplatek poště za zastupování, a státu pak 277 Kč daně „z přidané hodnoty“ (které?!). 

Nyní už rovnou k prvním dojmům. Deska je velká a malá zároveň. Je větší než Raspberry Pi (108 × 60 mm oproti 85,6 × 56 mm), ale zároveň je neskutečně našlapaná čipy, konektory a dalšími součástkami, doslova posetá z obou stran, takže vypadá maličká na to, kolik věcí obsahuje. Jsou tu hned tři tlačítka, 5× USB, on-board mikrofon (marně přemýšlím na co, že by na „OK Google“?), on-board IR přijímač (zřejmě také na dálkové ovládání), gigabitový Ethernet, WiFi s externí anténou, SATA konektor a napájecí konektor pro SATA disk, sériová konzole, 8GB EMMC flash paměť (jako v mobilním telefonu/tabletu), slot na mikro SD kartu a hned dva obrazové výstupy – na analogové a digitální televizory. Ten jack pro analogový obraz vlastně umí posílat ven i analogový zvuk. A málem jsem zapomněl na konektor pro připojení foťáku/kamerky (podobný jako na Raspberry Pi, ale nekompatibilní s ním).

Jestliže u drtivé většiny jednodeskových mikropočítačů vždycky něco chybí – třeba Raspberry Pi nemá rychlý Ethernet, WiFi ani SATA rozhraní, CHIP (za 9 dolarů) zase nemá HDMI výstup, Pine64 nemá WiFi a SATA atd. – tak u Orange Pi Plus NECHYBÍ NIC. Je tu všechno, na co byste pomysleli, že by se mohlo hodit, plus ještě něco navíc. To byl ostatně i důvod, proč jsem si koupil právě tuto desku – chtěl jsem mít kompletní počítač ať už pro server (kde potřebuji gigabit a SATA rozhraní), anebo pro multimediální přehrávač (kde potřebuji gigabit či WiFi, HDMI a CEC nebo IR pro dálkové ovládání). Orange Pi Plus je v tomto ohledu skutečně univerzální. Navíc má 40pinovou lištu s GPIO kompatibilní s Raspberry Pi B+/2 (prý kompatibilní, přitom ale rozšířenou o další dva UARTy, tak nevím).

Ještě mi dovolte uvést specifikaci zkopírovanou ze stránek výrobce:

První spuštění proběhlo v pracovně po připojení LCD Acer H233H přes HDMI kabel, který mám normálně zapojený v notebooku a Acer používám jako externí monitor. Obraz z Orange Pi Plus se ale neobjevil, monitor dělal, že není signál a vypínal se. Protože mám na stole pořád nějaké dráty pro programování Arduin či ESP8266, hned jsem se připojil k sériové konzoli dostupné na separátně vyvedených pinech GND, TX a RX a mohl tak po nastavení rychlosti na 115200 bps sledovat boot nějakého linuxového systému z vnitřní EMMC paměti. To mě zajímalo – jestli mi tam výrobce předinstaloval nějaký systém. Po pár sekundách jsem skončil v root shellu a po chvíli rozhlížení jsem pochopil, že jsem v Androidu (APK soubory v /system/app/), bohužel stále bez obrazu na monitoru.

Jelikož ten monitor Acer dlouhodobě podezřívám z nepříliš dobré funkčnosti, přesunul jsem se do obýváku na normální televizi a tam se na mě po pár sekundách bootu (neskutečně rychlý start Androidu!) usmála níže vyfocená plocha. Tím jsem se ujistil, že Orange Pi Plus generuje bezvadný obraz na svém HDMI výstupu a zbývalo jen přesvědčit můj Acer monitor, aby ho akceptoval. To se mi nakonec povedlo použitím notebooku, který na DVI vstupu monitoru simuloval vstupní signál, aby se monitor hned nevypínal. Přes HDMI kabel jsem pak zapojil Orange Pi Plus do HDMI vstupu monitoru. Asi se jedná o nějaký vrtoch tohoto konkrétního monitoru od Aceru (proto jsem taky výše vypsal celý jeho typ), ale kdybyste si s Orange Pi začínali, dejte mu pro jistotu šanci nejprve na televizi (nebo prostě vynechejte HDMI-DVI kabel a DVI vstup monitoru).

Teď už se pokochejme onou úvodní obrazovkou Androidu předinstalovaného v EMMC paměti:

Nejsem ve čtení obrázkových písem zběhlý, a tak jsem se pokusil přepnout systém do jiného jazyka. Nejdřív jsem intuitivně zvolil ozubené kolo jako vstup do nastavení systému, kde jsem se už pohyboval stejně jako v nastavení každého Androidu:

Stačí kliknout myší tam, kde stojí na fotce kurzor myši, a objeví se nabídka jazyků, ze které si vybere každý našinec:

Poté už je úvodní plocha mnohem přátelštější:

Hned jsem namířil do seznamu aplikací:

Jak vidíte, nic tu nechybí: máme předinstalovány dvě aplikace na sdílení obrazu z mobilních telefonů: All Cast pro iOS a Miracast pro Android (Miracast jsem zkoušel a funguje dobře). Dále tu máme File Manager (jednoduchý, ale všehoschopný souborový manažer), fireLauncher (alternativní Androidí „plocha“, vizte dále), Fotoaparát (s mou kamerkou plně funkční), Hudba (přehrávač MP3), Prohlížeč (funkční), dva programy na záznam zvuku (otestoval jsem díky nim on-board mikrofon), Stability Test (pořádně zahřeje procesor) a nakonec i online System Update. Ukažme si ty skvosty na jednotlivých fotografiích.

Souborový manažer zobrazí všechny dostupné zdroje včetně USB flashky, SD karty, síťového okolí (Samba ze serveru OK) a dokonce i NFS (nezkoušeno).

fireLauncher je dlaždicové, plně nelokalizované neštěstí. Neuměl jsem z něj ani vystoupit, pomohlo až natvrdo vypnout/zapnout celý počítač.

System Update ukazuje, že není kam dál jít a že jsem na 4.4.2–3-v1.0, což není špatné (Android verze 4.4 byl podle mého poslední „solidní“ verzí, než se s verzí 5.x začalo bojovat s memory leaky, ARTem a změnou UI).

Prohlížeč webových stránek funguje dle očekávání, stejně tak fotoaparát (po připojení 2Mpix kamerky), přehrávač hudby a přehrávač filmů.

Na pořádné multimediální centrum by to ale chtělo nainstalovat aspoň Kodi (dříve XBMC). Ukázalo se, že i přes absenci Obchodu Play (a všech ostatních služeb fy Google) je to hračka – stačilo stáhnout kodi.apk ze stránek projektu na USB flashku, zasunout do Orange, a pak v souborovém manažeru na kodi.apk kliknout:

Skvělá zpráva je, že Orange Pi Plus má v Kodi na Androidu bezvadně akcelerovaný grafický výstup, takže zkušební přehrání 12GB záložní kopie filmu z Blu-Ray disku ve FullHD jelo perfektně, samozřejmě včetně českých titulků, a s DTS 5.1 zvukem přes HDMI.

Stejně tak perfektně hrála FullHD videa streamovaná z YouTube. Jako multimediální přehrávač může toto Orange Pi Plus tedy začít sloužit prakticky okamžitě – zbývá jen vyřešit dálkové ovládání, protože HDMI CEC sám od sebe nefungoval (možná jsem měl někde něco povolit?), a IR přijímač jsem nestihl v Androidu vyřešit. Kodi se chovalo velmi svižně – můžu porovnat s instalací Kodi na 1,6 GHz Atomu (čipset ION) a bylo to zcela srovnatelné (ne-li rychlejší) a v praxi plně použitelné.

První dojmy z Orange Pi Plus mám po všem výše uvedeném více než kladné. V další fázi (v příštím článku) se zaměřím na provoz běžných linuxových distribucí, připojím harddisk na SATA a změřím výkon jednotlivých komponent systému.