Nejvyšší soud souhlasí s výkladem OSA
Nejvyšší soud před několika dny v léta běžícím sporu dospěl k závěru – řečeno slovy samotné OSA, že „Soud konstatoval, že možnost svobodného zhotovení rozmnoženiny kterýmkoliv z nás pro soukromé užití musí být v takovém případě považováno za úkon, který může dotyčnému autorovi nebo umělci způsobit újmu, jelikož k němu dochází bez jeho předchozího svolení.“ a věc navrátil k dalšímu řešení zpět na pražský Městský soud. Podrobněji se tématu věnovala sesterská Lupa.
Další vývoj je zbytečné předjímat, míček je opět na straně příslušného soudu a lze předpokládat, že se věc ještě po řadu měsíců, případně let, povleče dále. Zajímavá je ale uvedená citace z komentáře pana Strejčka, předsedy představenstva OSA, která dává vzpomenout na dávné parafráze na komentáře a kampaně tohoto typu, kterými OSA (a jiné organizace zastupující práva autorů) proslula.
Ostatně si povšimněme zajímavé formulace: způsobit újmu. Ani po 20 letech psaní pro IT weby se nemohu zbavit dojmu, že pokud daný člověk „upirátí“ film, na který jinak nemá (neb: lístek do kina = 300Kč, film na Blu-ray = podobně, předplatné Netflix/apod. taktéž), pak nelze říci, že o tyto peníze vlastník práv přišel. Ne každý „pirátí“ proto, že je to levnější, naopak, těch motivů je daleko více. Ale na tomto nelze s OSA nalézt shodu, což není stížnost, jen konstatování bez emocí.
Obviňte mě ze znásilnění, mám na to nástroj
Kámen úrazu tohoto sporu je tedy stejný a jeho podstata je dle mého názoru odtržena od reality. Já budu primárně psát o kontextu filmových děl, avšak stejné je možné vztáhnout i na hudební alba a další typy autorsky chráněných děl. Obecně je v ČR vedle OSA (zastupuje autory hudebních děl) i další státem jmenovaný kolektivní správce pověřený výběrem náhradních odměn (též známých jako „výpalné“), a to INTERGRAM (zvukové a zvukově-obrazové záznamy), kdy si odměny dělí v poměru 50:50. OSA pak dále část odměn posílá organizacím DILIA (mj. divadlo a literatura) a OOA-S (mj. výtvarné umění a architektura).
Někdy v roce 2004 bylo možné argumentovat tím, že je správné odvádět poplatky organizaci OSA na základě kapacity média, protože filmy se stahovaly / „kradly“ na internetu (nehodící se škrtněte). Upřímně, ono to ani jinak nešlo (pro hudbu platí, že ne každý byl fanouškem iTunes, včetně technické kvality záznamů na této službě). Mnohé filmy na přelomu století mívaly premiéru v českém kině klidně i půl roku po USA, mnohé seriály se sem vůbec nikdy nedostaly a i kdyby člověk tisíckrát chtěl, neexistovala online služba typu Netflix, kterou by si mohl předplatit, aby tedy nebyl oním zlým pirátem, pro hudbu se už služby objevily, ale ještě ne s tak bohatými všeobjímajícími katalogy jako dnes.
Nyní je rok 2024, skoro 2025. Máme tu iTunes, Spotify, Netflix, Disney+, HBO Max, Voyo a myriády dalších služeb. Kdo se chce dostat k obsahu, se k němu dostane i bez všech těch Ulož.to a podobných služeb. A ceny za ně ve srovnání s rostoucími mzdami už také nejsou nedosažitelné. Jsou samozřejmě výjimky, obskurní filmy a seriály či amatérské záznamy koncertů, které se povalují jen v zákoutích temných internetových služeb, které jsou trnem v oku OSA a dalších, ale obecně platí, že 99 % obsahu lze získat tak, že si člověk dílo koupí (nebo předplatí službu) u držitele práv či jeho zástupce.
Presumpce viny, na které staví systém poplatků za CD, DVD, BD, flash, HDD, SSD atd. dávala smysl před 20 lety. Dnes je tento koncept překonaný a naprosto neodpovídá realitě. Příklad: letos jsem pro stařičkou digitální zrcadlovku pořizoval novou 32GB SDHC kartu. Cena 369 Kč a pokud platí přepočet (1,50Kč/GB; max 90 Kč), tak z této ceny tvořilo 48 Kč „výpalné“, ač se mohu zaručit vlastní krví, že tato paměťová karta nikdy nepozná jiný obsah než mnou stvořený. Přesto její cena narostla o 15%
Stejné platí i pro můj smartphone, obyčejnou levnou 4GB / 64GB Motorolu za 3400 Kč, z níž by si kolektivní správci v čele s OSA rádi ukousli 90 Kč (s čím tedy nyní souhlasí Nejvyšší soud) a která nikdy, opakuji nikdy nepozná jiná autorská díla, než mnou stvořená či streamovaná, volně dostupná (obsah na YouTube apod.) – ne, opravdu lidé běžně nestahují pirátské kopie filmů na smartphonech. Pokud dělají tu hloupost, že si filmový zážitek kazí na maličké obrazovčičce s mizerným zvukem, pak tak činí typicky v aplikaci Netflixu a podobných.
Proč neplatím z každého zakoupeného nože do nějakého fondu pro oběti vražd? Stejně tak z každého kladiva, automobilu.
Ještě před 20 lety se dala najít poměrně slušná množství filmů, které byly zajímavé, inovativní, zábavné, něčím nové. To dnes už také neplatí. Hollywood jede na konformitě a místo riskování s novým konceptem neznámého režiséra raději nechá natočit Avengers 17 či Star Wars 25.
Před 15 a více lety se řešilo, že poplatek OSA budiž respektován, neb je kompenzován možností stažení zveřejněného díla pro osobní potřebu. Rok-dva byl klid, pak se dotyčné organizace začaly ozývat, že takto tomu není. Zprvu zkoušely logicky argumentovat stylem „když to stahujete z Ulož.to, někdo to tam musel nahrát a ten někdo porušil zákon“. Po pár letech se však přidal argument, že ani to stahování není v pořádku, neb (důvod X, důvod Y, důvod Z, vymyslete si sami jaký chcete, obvykle šlo o slovíčkaření pečlivě vymyšlené tak, aby nebylo možné daného zástupce kolektivního správce chytit za slovo a prokázat mu omyl).
Nicméně i tak to byl, je a bude pokrytecký argument, který ostatně byl jedním z hnacích prvků, které vedly k fenoménu pirátských stran v Evropě, po švédskou justicí zmanipulovaném procesu s The Pirate Bay – pokud nesouhlasíte s mou stručnou charakteristikou tohoto procesu z doby před více než 10 lety, doporučuji vrátit se k dobovému zpravodajství, které psal primárně WIFT. Pokud se vytvářel veřejný dojem, že poplatky jsou OK neb je zde volné užití díla, pak nelze zpochybňovat tuto možnost jako takovou, dovolím si tvrdit.
Nesmyslnost současného výpočtu poplatku
Marně přemýšlím, jestli opravdu platí výše uvedený propočet, který říká 1,50 Kč za každý gigabajt se stropem 90 Kč. Ono při současných kapacitách smartphonů, kdy i ty nejlevnější modely už v podstatě přechází na 128GB kapacitu, se o žádném přepočtu nebavíme: každý smartphone přijde na 90 Kč pro OSA. Tečka. Jaký je, český státe, smysl takového výpočtu, kdy stropu dosáhnete se 60GB kapacitou? Existují vůbec dnes ještě 32GB smartphony? Vždyť dnes mají 32GB kapacitu už i chytré hodinky.
Mimochodem, proč by po mě OSA měla chtít 90 Kč za 64GB smartphone, když jenom samotný Android z něj zabere 14 GB? Na základě čeho bych měl platit z této 64GB kapacity, když ji prokazatelně nemohu celou využít na „pirátění filmů“, i kdybych chtěl? Tyto a jim podobné otázky napadnou jistě každého.
Česká republika nepotřebuje potvrzení platného ale zastaralého právního předpisu a soudní rozhodnutí o umělé výjimce na něj posazené. My po letech potřebujeme revizi systému odměn. Takovou, která bude reflektovat současnou realitu. Takovou, která bude obsahovat férový podíl pro autory zastupované organizacemi a která současně bude férová vůči občanům. To současný systém není v žádné jeho podobě.
Jste pro zavedení poplatku za chytrý telefon?
Nekriminalizujme 100 % obyvatel ČR
Pokud v českém právu chceme mít možnost volného užití díla pro osobní potřebu, je správné tuto možnost nějak kompenzovat. Je to princip zhruba stejný, jako když chceme mít veřejný systém zdravotní péče hrazený, musíme mít nějaký mechanismus, kterým do něj sypeme peníze, tedy zdravotní pojištění. A bavme se o jeho parametrech. Totéž platí pro autorsky chráněná díla, kde pokud zákon omezuje práva autorů (z absolutních na nějaká nižší), musí současně zavést nějaká protiopatření pro konzumenty těchto děl.
90 Kč z každého smartphonu v době, kdy užívání takového zařízení pro „pirátění filmů“ bude tvořit nejspíš tak 0,000 01 % činností českých uživatelů s jejich smartphony, je nesmysl. Jak jsem uvedl výše, to že mám nástroj, neznamená, že tak věc používám či vůbec zvažuji používat. A stejně jako nemám v plánu se dopustit znásilnění, vraždy nožem Santoku / kladivem na podrážení bot, nemám ani v plánu se svým smartphonem „pirátit filmy“ a věc nijak nesouvisí s kapacitou úložiště mého telefonu či technickou možností takovou činnost provádět.
V situaci, kdy si smartphone může koupit 100letá stařenka pro Whatsappování s pravnoučaty, stejně jako 10letý klučina pro sjíždění Minecraftích YouTube kanálů, je premisa, na které 90Kč poplatek stojí, chybná. Ano, argumentuji demagogicky, protože neumím argumentovat jinak v situaci, kdy protistrana argumentuje neméně tak demagogicky. Pan Strejček může vydávat za komentáře jako „Považuji za důležité zdůraznit, že tato náhradní odměna není trestem za nelegální kopírování ani na ni nevzniká nárok samotným používáním chytrého telefonu uživatelem, jak bylo v některých médiích nepravdivě uvedeno. Odměnu hradí již dovozce telefonů z každého dovezeného přístroje do České republiky, což už řadu let mnoho dovozců respektuje…“, těžko však předpokládat, že jakýkoli poplatek, který se na taková zařízení uvalí, nebude přenesen do koncové ceny a tudíž na koncového uživatele / zákazníka. Pokud není poplatek kompenzací za to, co jsem výše rozebíral, za co tedy, pane Strejčku je, proč je vybírán, resp. je snaha o jeho výběr a proč je stanoven na efektivně 90Kč hodnotu?
Zkusme přijít s vhodnějším, realitu lépe reflektujícím systémem odměn. Proti samotnému konceptu odměňování autorů za možnost užití jejich díla osobně nic nemám. Ale musím mít možnost tak činit a rád bych měl možnost tak činit způsobem, který dává smysl svou férovostí, nikoli dogmatičností a zaklínáním se ve stylu že „v jiných zemích se už dávno poplatky vybírají“. Jsme v situaci, kdy většina umělců má svoji produkci na YouTube i jinde zdarma a poslouchat ji může kdokoli. Často tak, že se buď smíří s reklamou, nebo si předplatí nějakou službu. Proč se najednou chce po něm další poplatek, a to navíc za zařízení, které se k účelu kopírování používá snad nejméně ze všech?
Celé to nedává smysl, protože se to celé točí kolem zoufale zastaralé právní úpravy. Pokud bude rozhodnuto, že se má platit poplatek ze smartphonů a pokud dokonce bude požadován zpětně, pak sám tento akt popře logičnost celé věci v kontrastu s realitou, ve které žijeme. Můžeme si samozřejmě říci, že 90 Kč navíc jednou za pár let není problém, ale …
ČLÁNKY DO MAILU