Vlákno názorů k článku Paměťová zařízení používaná u osmibitových počítačů v současnosti (dokončení) od Karel - Pořád čekám, kdy přijde na řadu díl nebo...

Opravdu to jsou dvě 8253.
Dokonce mi jednou Ondra začal zobrazovat kraviny (zdvojené sloupce – místo Ondra Vás vítá bylo OOddaaVVssvvtt) a výměnou poškozené 8253 se to srovnalo.
Schéma, které jsem nascanoval, už na webu není (zanikl „broučkův“ web, kam jsem ho poslal, záloha u mne na disku klekla), ale tištěný originál mám (Melsoft má dokonce rukou Edy Smutného kreslené rozmístění součástek), až se k tomu dostanu, tak ho zase zdigitalizuju (zatím k nahlédnutí na papíře).

Jo Brouckuv web je out, chtelo by to nejaky jiny archiv dokumentace, ktery tu bude na furt

8253 je toto – nejak netusim, jak chces timto adresovat vram:
http://www.sharpmz.org/mz-700/images/8253blkd.gif
na primou adresaci nema pristup k nacitanemu stavu, a na figl ala zx80/81, je to zase kanon na vrabce, tam ti staci generovat kazdych 64uS preruseni, a VRAM si „najit“ softwarove.
schema jsem uz v ruce mel, ale co si vzpominam, byly tam jakesi ruske citace, jejichz ekvivalent jsem tehdy nemel chut dohledavat, ale sotva to byly 8253ky…

V Ondrovi jsou použity 2× KR580VI53, což je ruský klon 8253. Kvůli obvodovému řešení Ondry se podávaly myslím 1 nebo 2 mezinárodní patentové přihlášky, proto by bylo zajímavé se o tomto počítači šířeji rozepsat, nejlépe za asistence některého z autorů. Hlavní autor – Ing. Eduard Smutný – bohužel již není mezi námi. On sám kdysi v rozhovoru uvedl, že narozdíl od SAPI-1, jež bylo zapojeno katalogově, u Ondry byly některé obvody využity atypicky, originálně, aby bylo možné minimalizovat počet integrovaných obvodů a zároveň se vyhnout nutnosti vývoje zákaznického obvodu. Ostatně i poněkud zvláštní organizace VRAM Ondry byla tomuto řešení plně podřízena.
Stručně a krátce – jestli netušíš, jak se tím dá adresovat VRAM, tak věz, že to bude tím, že nejsi tak dobrý elektronik, jako autoři Ondry. ;-) Ale nic si z toho nedělej, protože takových je drtivá většina. :-)

8253 jsem kdysi pouzil jako zdroj casovani pro svoji zvukovku. Matne si pamatuju ze krome nastaveni pocatecni hodnoty citace a nastaveni ridiciho slova ktery urcovalo co presne ten ktery citac bude delat, se taky dala precist aktualni hodnota citace. Takze moje hypoteza je ze by to mohlo fungovat nasledovne:
CT0 vytvari casovaci znacky pro kazdou 8mici bodu.
D0-D7 of 8253 bude pripojena na adresovou sbernici RAM (row/column address)
kdyz CT0 vyda impuls tak nejaka kombinacni logika pozastavi CPU a vhodne nastavi A0,1 !RD !WR !CS aby jakoby precetla hodnotu citace CT1 (row) a vzapeti CT2 (column) a zaroven vygeneruje vhodne ridici signaly CAS a RAS pro RAMku. Ta vyhodi 8 bitu na datovou sberinici pocitace odkud je precteme do posuvneho registru a budeme vysunovat do modulatoru.
Jeste se tedy musi vyresit generovani Hblank a Vblank pulsu a resetovani citacu na zacatek VRAM, na to je tam asi ta druha 8253ka. Taky pak by tam musela byt nejaka logika ktera by umoznila ten obvod pouzivat normalne, tedy D0–8 pripojeno na datovou sbernici, aby ho mohl CPU po resetu nastavit.
Stejne to byli mistri ze tu kombinacni logiku udelali z normalni TTL stavebnice pomoci nekolika svabu a nepotrebovali na to PLA ani treba EPROMku.
Ale je to jen moje hypoteza jak by se to mozna dalo delat, treba prisli na neco mnohem chytrejsiho.

Ted me jeste napadlo ze vlastne neni treba delat prepinac mezi adresovou a datovou sbernici, staci obetovat 4*256 bytu a udelat jen vhodnej I/O-adresovej dekoder kterej ten obvod aktivuje kdyz zapisu do tohoto kilobytu. Spodni cast adresy samozrejme pujde na D0-D8 of 8253. Sice z nej takhle nemuzu cist, ale k inicializaci to vlastne nepotrebuju.
Tim by se dalo usetrit celkem dost soucastek.

Tvé úvahy se ubírají správným směrem. ;-) Jen ještě pro zajímavost dodám, že Ing. Smutný dokázal zkonstruovat z několika 8253 i řadič floppy. To by se i Wozniak divil, co všechno se dá… :-)
Byla to holt taková zvláštní doba… Čechoslováci tenkrát vyvíjeli enormní úsilí v touze po získání podobných „vymožeností“, jako měli lidé na Západě, ale za podstatně skromnějších podmínek, a dokázali přitom téměř nemyslitelné kousky. Jenže jakmile se otevřel trh, hranice, možnosti realizovat se, tak najednou jakoby ty schopnosti zmizely.

Jo byla to pekna doba, taky jsem ji trochu zazil. Je sranda ze mi tenkrat z dnesniho pohledu nudny veci pripadaly jako high-tech. Treba v Atari klubu poradali v podvecer takove jakoby prednasky z programovani. Ve tride bylo vzdycky nejmin 100 lidi, vetsina stala nebo sedela na parapetech a ten pan v predu nas napr. ucil jak z temer z hlavy prevadet dvojkovy cisla na desitkovy, abychom mohli tvar spritu zapsat pomoci BASICovskeho prikazu DATA a nasledne ho nekolika prikazy POKE dostat na obrazovku. To byla v ty dobe uz celkem frajerina (na zacatecnika).
Dneska si ale nedovedu predstavit ze by byl nekdo z bin->dec konverze kdovijak odvazanej.

Já si myslím, že ty schopnosti nezmizely, ale staly se prostě zbytečné. Proč vyrábět ze součástek RVHP řadič disket, když jednak součástky RVHP zmizely, jednak se kompletní disketové mechaniky koupily v PC krámku na rohu za pár šupů. Podobně to bylo se vším. Dneska se řadičem disket zabývá jen ten, koho to opravdu baví.

Však to asi taky nebylo myšleno tak, že se bude matlat řadič z časovačů z produkce RVHP. Ale spíš že se využije to, co je k dispozici teď a udělá se s tím nějaký husarský kousek, jako tenkrát s tím, co bylo.

Zilog, predpokladam, ze si tu schemu uz nasiel, ale kedze sam som mal o nu vazny zaujem prehladal som archive.org a supol som ju k sebe: http://ikon.wu.cz/zx/Ondra_schema.pdf.