Názory k článku Papírový počítač CGS

S CGS (přesně pod tímto názvem) jsem se setkal v magazínu "Logika v kostce". To byl magazín, který vyšel mimořádně (pocházel tuším z redakce VTM) a přestože se snažil přiživit na módní vlně Rubikovy kostky, obsahoval spoustu cenných pokladů - zejména článků o výpočetní technice a dokonce i o takových nemravnostech jako jsou grupy. S CGS jsem si vyhrál - vrcholem výpočetní techniky pro mne v té době byla kalkulačka se čtyřmi operacemi. Škoda že jsem při stěhování byl nucen provést čistku svého archivu, jinak bych ho ještě měl. Rok si nepamatuji přesně, odhadem tak 1985, ale protože vlna Rubikovy kostky netrvala ani rok, mělo by to jít poměrně snadno zjistit.

Tak jsem trochu potrápil Google a podle http://maple.jinak.cz/kostka/ vyšel magazín "Logika v kostce" už v roce 1982! Teď z toho budu mít depku, jaká jsem vykopávka... :-)

Bude nas vic ;-) V te dobe jsem "programoval" na TI-57 a chodil na kukandu do mistni tovarny kde na SMEPu operatori menili pasky jako o zivot ;-)

A co mám říkat já? Já ty pásky v 83. v nějaký ruský mašině vyměňoval sám!

Bulharské disky co vypadaly jak automatická pračka a občas se i pokoušely pochodovat. A archiv pásek. Spousty pásek popsaných nějak jako TR-18-237/C. A musely se natočit tak akorát, aby je podtlakový zásobník zase nevytočil, ale když byly navinuté moc, tak to taky nefungovalo.

Jak se ten šelmoškrtič jenom jmenoval? M-4030 nebo tak ňák... Už zapomínám, pravil by pan W.

;-)) Vsak ja sem tam po skole take nastoupil. Aritma A101 (tusim).
Tehda jeste platilo 100kb pameti = 100kg. VS melo kolem 20tky lidi a nektere jsem osobne ani neznal (dnes to delaji 3 lidi, ale jiz na jinych strojich ;-))) Nastesti chvilku po mem nastupu sme tehda dostali XTcka od ICL (s 80MB diskama, nebot na 100MB bylo embargo ;-))))

Tak o TI-57 jsem jen tajně snil, programovatelné kalkulačky jsem se dočkal až v osmé třídě (o pět let později). Celých 45 programovacích kroků! Dodnes si vzpomínám na historický úspěch, kdy se mi podařilo zrychlit test prvočíselnosti devíticiferného čísla ze šesti hodin na hodinu a půl... :-)

;-))) Jo - rychlost zpracovani byla jedna z vyhod TI-57 oproti CGS.

Vazeny priteli, napsat o TI57, ze mela 45 programovacich kroku, to je skoro svatokradez. Tedy z dnesniho hlediska je to vicemene hloupost, ale v dobe kalkulacek byl kazdy krok programu k nezaplaceni. Programovych kroku mela TI57 celych 50 a znam cloveka z Ostravy, ktery do techto 50 kroku naprogramoval reseni problemu N dam na sachovnici.

V dobe kalkulacek jsem neustale hledal zpusob, jak TI57 "premluvit", aby prikala vice programovych instrukci, nejakym trijem jako TI 58 a TI 59. Nicmene tento zpusob jsem nenasel.Ani mi ho nerekl nikdo z tech, kdo "zarucene vedel o kamaradovi, ktery..."

TI 57 stale vlastnim a kdyby nebylo poskozenych napajecich clanku (tuzkovych akumulatoru), stale bych ji pouzival. Nemyslim si, ze muze konkurovat dnesnim pocitacum, ale mozna byla jednou z veci, ktere me z elektrotechniky a radioamaterstvi obratily mezi pocitace. Za to teto kalkulacce i firme Texas Instruments, ktera ma v logu mapu Texasu, patri muj srdecny dik.

Zbysek

Nebudete tomu verit, ale Logiku v kostce jsem ted prave doma nasel :-)). Bylo to hodne hluboko, je to hodne zazloutly, ale je to tak :-)) - PROSTE JI MAM. Nasel jsem ji pomerne rychle, nebot mam v tom svem bordelu porad prehled :-))
V ABC pred 20 lety vysla i metoda (sice pomerne neefektivni, ale jednoduse zapamatovatelna), jak slozit rubikovu kostku. Trochu jsem se zamyslel a porad si to asi pamatuju: Schvalne - rika vam neco: A-C-B-A-BAC ? :-)) Hned to jdu vyzkouset - Rubikova kostka se doma taky najde - sice uz notne ohmatana a misty chybi barevne samolepky na "segmentech", ale mechanicky je O.K.
Da se ta kostka vubec jeste dnes nekde koupit ????

Ahoj, můžu tě poprosit? Můžeš mi prosím napsat tu metodu abych to pochopil? Někde se mi to válí několik let kostka kterou jsem nesložil, na to jsem byl diletant (i když je fakt že jsem to vzdal po patnácti minutách), ostatní jsem zvládal normálně. Takže budu machrovat ;-)

sice par let s krizkem po funuse ale snad nekoho potesi :)
Logika v kostce

to vis, ze se da koupit. Obycejnou kostku koupis v kazdem druhem lepsim hrackarstvi. Ale videl jsi uz nekdy kostku 4x4x4? To je vec. Pred priblizne 15-ti lety jsem ji videl u jednoho spoluzaka. Az loni se mi ji podarilo sehnat. Zajdi si na http://www.rubikshop.com. Ale to neni vsechno! Zrovna vcera mi prisel od nich newsletter. Normalne to mazu, ale nahodou jsem se tam sel podivat. Maji tam kostku 5x5x5!!!!! Uz ji objednavam :-)))

Jee, to je metoda na vymenu severni a zapadni kosticky na stene A -- to uz jsem dlouho nevidel.
Jinak ta metoda je velice neefektivni a prakticky neumoznuje slozeni pod 5 minut. Pracuje totiz pouze se tremi stenami - predni (A), levou (B) a horni (C), otaci se bud po smeru (+ nebo nic) nebo proti smeru (-) hodinovych rucicek.
A pokud me pamet neklame, tak v tom samym cisle byla i vystrihovanka sachu Evropani vs. Arabi.
A ten CGS jsem samozrejme mel taky. Rubikovka byla slavna v roce 1982, ale CGS je starsi. Pokud si pamatuju, tak poprve vyslo v roce 1980 (spolu s tou Laudovou formuli)

Touhle metodou z ABC jsem rubikovu kostku skládal kolem 40 vteřin, rychleji to už nešlo, rozlítávala se na kusy. Tajemství rychlého pohybu bylo mýdlování nebo voskování těch správných hran a stěn.

Je to hezky, ale BASIC mi radsi nepripominejte. Muj prvni pocitac byl EPSON fx-80 (procesor Z80, 64 kb ram, 64 kb cartridge, lcd), a jediny co obsahoval bylo cp/m s interpretem basicu. Hral jsem s tim nekolik let a musim rict, ze basic me natolik zprasil, ze jsem se z toho dodnes nevzpamatoval. Moje programy vypadaly asi nasledovne:

10 rem "Program na vypocet cehosi
20 print "Zadejte 3 cisla"
30 input a,b,c
40 if a>b then goto 80
50 for i=1 to 50 step 2
60 if c>i then goto 120
70 next i
80 atd.

No proste pointa je v tom, ze horsi jazyk pro zacatecniky, nez je basic NEEXISTUJE. Ale to jsem odbocil. Jinak clanek jako kuriozitka dobrej.

Bye

Takové kategorické soudy jsou přehnané. Kdo chce psát programy čistě a přehledně, píše je čistě a přehledně i v Basicu; kdo chce psát jako prase, píše jako prase i v Pascalu. Je pravda, že některé jazyky více svádějí jednomu či druhému přístupu, ale rozhodující je vždy vliv programátorské kultury příslušného jedince. Nesmíte také zapomínat na to, že se bavíme o době, kdy volba nezněla "Basic nebo Pascal" ale "Basic nebo nic".

Nenene. Volba znela BASIC nebo Assembler ci dokonce strojovy kod. Pokud nekdo nekdy programoval v assembleru, jiste mi da za pravdu, ze kdyby vymyslel vyssi jazyk, dojde k Basicu.

Basic je oproti assembleru o hodne cistejsi a prehlednejsi hlavne obsahuje funkce. To jsem bral v assembleru jako zakladni chybu, tam je jen proste call, ale parametry nemuzete predat, musite mit globalni promenne a v tom je pak zmatek...

Takze si uvedomte cestu:
Strojovy kod->Assembler->Basic->Pascal->Java ci jiny objektove orientovany jazyk OOJ.

V BASICU tech let zadne "funkce" v dnesnim slova smyslu nebyly (DEF FN byl spis vtip, nez fce), byl jenom call alias GOSUB a (globalni) promenne. Pokud jsi predaval v asmu funkcim parametry v globalech, pak je videt, ze's kulhal skutecne hodne daleko od cesty, od ceho mame registry a zasobnik?

Nevim, co si mam uvedomovat na tech jmenech jazyku, ktere uvadis, ale je mi Te trochu lito. Ze existuji jazyky jako FORTH nebo Lisp, Ti zjevne unika, k cemu slouzi OOP a ze v ulohach, kde se nevyuzije dedicnost s polymorfismem je vicemene na nic, zrejme taky...

Predavat parametry funkce pres zasobnik - tenkrat? Na Z80ce? Nebo nedej boze na 8080, kera nemela ani adresovy mody umoznujici indexaci? Delas si srandu? Zkousels nekdy disassemblovat naky realny hry, treba gamesy na Spectru? Vis jak by ten kod byl nesmyslne obrovskej a pomalej? Typicky volani funkce v ty dobe bylo, ze cos moh, taks nacpal do registru procesoru a cos nemoh, taks vodlozil nekam do pameti (pevna adresa). Mimochodem i rozumny optimalizujici kompilatory dnesni doby co muzou nacpou do registru a ne vsechno tupe pres zasobnik.

A co Cecko to bylo zverejneno nekdy kolem roku 1970 (Unix byl do nej kompletne prepsan v roce 1973), ale docela pochybuju, ze v te dobe tu bylo.
Jinak super "odlehceny" clanek.

No mezi assembler a basic bych si dovolil vlozit takovy malickosti jako Cobol, Fortran a PL-1 ;)
Teprve potom jsme si cpali do kebule BASIC...

Nevim, proc opominate otce vsech programovacich jazyku - ALGOL. Copak vam udelal spatnyho? Vzdyt bez nej by ani Basic nespatril svetlo sveta...

Jaky nejde predat parametry ? Od ceho jsou asi registry ty chytraku ... a potom pochopitelne zasobnik (lokalni promenne).

Co to je za kravinu, ze nemuzes predat parametry funkce v assemlberu? A co zasobnik - tak se predavaji ve vsech vyssich jazycich. Programovani v assemnleru i na PC je s jistym cvikem skoro "stejne namahave" jako programovani v C(dokonce je i nejake objektove rozsireni TASM:-))) ) - pokud se bavim o psani nizkourovnovych aplikaci tak radeji asm. JAVA je trochu jina liga - jedna se jiz o komplexni technologii, takze srovnani s prog. jazyky je irelevantni. Pokud nekdo delal vaznejsiho na 8-bitech urcite mi da za pravdu, ze jedinou rozumnou volbou byl assembler.;-))) "A mimochodem PASCAL jiz nikdy vice - at zije C".
pozn.: nynni pracuji v JAVE(v nejmenovanem IDE od IBM), takze v asm bych uz asi taky nic nenapsal.

Jako sorry, ale chyba bude vazne asi nekde jinde (jak se rika mezi zidli a klavesnici)

ja zacinal take v Basicu, pak jsem presel k asembleru a dnes jsem zatim vzdy dokazal napsat napsat program v jakemkoli jazyce v jakem jsem potreboval. Myslim ze lide co zacinaji v Jave toto asi nedokazou.

Jak tu bylo receno, jako prase muzes psat v kazdym jazyce.

No ... v nekterych jazycich se pise opravdu tezko, treba http://www.eleves.ens.fr:8080/home/madore/programs/unlambda/. Ale je pravda, ze v techto jazycich clovek vetsinou psat nepotrebuje.

Jojo, takovy oblibenec s velmi vystiznym nazvem je brainfuck: http://www.muppetlabs.com/~breadbox/bf/ . Zkuste se podivat na nejaky program zapsany v tomto skvostu, je to zazitek na cely zivot.

Je pravda, ze v jakymkoli jazyce se da psat hnusne, prasacky, neefektivne, ale i obracene. Taky je pravda, ze kdyz se nekdo nauci _programovat_, tak pak odvede dobrej vykon, at uz je nastroj jakej chce. Ovsem vsechno se clovek uci, mluvit, pocitat i programovat; v gotice i nejvetsi umelci kreslili smesne vypadajici obrazy, i kdyz meli talent -- ale holt nebylo prostredi a prilezitosti, jako dneska, kdy si kazdej diletant od dvou let hraje s pastelkama.

Zacatecnici, hlavne deti, jsou tvarni, hodne jejich vyvijejici se mysleni ovlivni, jaky nastroj maji k dispozici. V BASICu, kde chybi prace se stackem u podprogramu, tudiz nejde rekurze, neexistuje definice fci v dnesnim slova smyslu, si clovek nidky nemuze osvojit cast prog. mysleni, s nimz napise vypocet determinantu na 5 misto na 20 radku. Vubec neni blbost, co vymysleli pedagogove na MITu, kdyz ucili 5lete deti prgat v LOGU.

Nuze dekuji zde aspon Stepankovym za jejich clanky o Prologu (o kterym jsem v dobach ZX-BASICu cetl jako o posvatnem tajemnu, CP/M nemaje) a Kelemenovu slovenskemu kolektivu za jejich Lisp pro deti.

Ale jak uz bylo zhruba receno, kdo vyrostl na CGS, TI57,... tak pokud mi mozek starim nezdreveni, bude asi vzdycky dobrej.

Dovolil bych si nesouhlasit. Basic je hrozny jazyk, to je proste fakt a nic na tom nezmeni. Ale ja tez zacinal na basicu, konkretne na qbasicu a nemyslim si, ze to byl az tak spatny zacatek ci ze to na mem programovani zanechalo vaznejsi ujmu(dneska programuji v c++,asm,perlu,php a dalsich jazycich):)) Zrovna tak jako pascal je to jazyk, kterym se da celkem jendoduse zacit... Pro opravdove programovani se ale prilis nehodi...

QBASIC ? boze muj, ale to uz je neco ouplne jinyho nez co bejval starej basic, vzdyt tam se uz ani necislovaly radky, melo to funkce, procedury ....

Tohle miluju: "Pascal se pro opravdove programovani nehodi", rika to kazdy, komu to nabusili do hlavy ve skole, ale kdyz dojde na argumentaci tak ouha. Schvalne, proc se nehodi? :-)
Samozrejme krome klasickeho "Real Programmers Don't Use Pascal" a "Real Programmers use FORTRAN. Quiche Eaters use PASCAL.", tomu se odporovat neda :-)

Ted mne napada, ze ta diskuze je tak stara, ze uz puvodni autor prispevku asi nezije....

Jo, tak tohle znám taky. Můj první počítač, se kterým jsem kdy přišel do styku, bylo IQ151 a jeho fakticky vymakaná klávesnice. Pak se mi podařilo v roce 90 ukecat rodiče, aby vyměnili čtvrtletní rodinné úspory za počítač Didaktik M, na kterém jsem krátce kloval programy v Basicu, ale rychle jsem přešel na assembler. To byly časy... Didaktika pořád ještě mám, plně funkčního a v záchvatech nostalgie na něm stále hraju hry jako R-Type, Sentinel, Elite, Myth...
Basic nebyl špatný, jako úvod do programování byl vcelku vhodný. Fakt ale je, že Basic jako takový je spíše mrtvý jazyk - dnes frčí PHP, Java, C++...

Zajimalo by mne, ze ktere zapadle visky ve vysokych horach jste, ze jste musel pouzivat znameho Vaseho dedecka k sehnani Abicka. Protoze u nas v Brne bylo bezne prodejne v kazde trafice a ja ho mel dokonce predplacene. Stejne tak vim o nekolika dalsich lidech, kteri na tom byli stejne, ovsem z ruznych mest (napr. Moravska Trebova, Blatna nebo Sardice).

Pokud si vzpomínám, v Praze bylo také dostupné běžně v trafice. Ale jenom jeden, nanejvýš dva dny po vyjití. Někdy a někde také několik hodin. Tak už to se zajímavými časopisy chodilo - ale našly se i takové, které by v té trafice vydržely pár let. :-)

To se tak nekdo ma.
U nas ABC k sehnani nebylo a nebylo a nebylo. Predplatit taky neslo, takze jej mel zamluvene muj deda (ten mel jiz zminovane zname). Klidne se tak stalo, ze jsem pak dostal tri najednou :-)

Tak ted uz vim proc se na me ABC nedostavalo !!!!!!!! :-))

Je pravda, ze ABC k sehnani nebylo, a na predplatne se delaly poradniky. Predplatne jsi dostal jen pokud nekdo jiny ABC odhlasil. Ja jsem na predplatne cekal jen asi rok.

presne tak, u nas taky nebylo ;-(. pozdeji jsem se dostal ke kompletnim rocnikum mooooc let zpatky, a presto, ze jsem sem nemohl vystrihovat (takova cennost se nenici) byla to extaze ;-).

Já měl abíčko taky předplacené, asi od 3. třídy. Zařizovali to ve škole, asi to chtělo nějakého iniciativního kantora. Nebo možná stačil takový, co si přes to dělal "čárku" do hodnocení.
Jó, ábíčko, to býval časopis! Teď je v tom třetina reklam na barbíny nebo transformery a pokémony.

Jdou s dobou, ne ? Na co navykat ty fakany na cteni informaci ? Vzdyt informace je zbran !!!!! To jim radsi vyplachnout mozek reklamou a pridat uklidnujici dovozove animovane (i hrane viz TT) hnusy ;-))) Kdyz jsem kdysi zahledl kdesi teletubbies, rikal jsem si jake stesti, ze tohle u nas nemuze nikdy chodit ... Jak velka byla moje naivita. Zhovadilost prostupuje nejen televizi, ale i netem, vzdyt se krome technickych sajtu neda nic cist .... (a ze na bednu se _NEDA_ cumet vi vetsina z neprumernych televiznich (ne)divaku, a to ani na zpravy). Proc to ? Nejsme zvykli od mladi konzumovat ! At se to tedy nauci alespon nase deti, budou mit jednodussi vyrovnat se se svetem, ktery jsme jim pripravili ....

A o kterem roce pises? Na zacatku 80-desatych let chodili do kazde trafiky tak 3 vytisky. A na predplaceni existoval poradnik!!!

Rok 1984 a dal. ale at premyslim jak premyslim nemuzu prijit na to, ze bychom nejak pracne shaneli predplatne nebo nakupovali cisla. predplatne se proste napsalo, ze clovek chce predplatne - a dostal. a to jsme chteli asi po roce, protoze kdo mel myslet na to, ze jednou za mesic je treba zajit do trafiky (pricemz se mi stalo snad jednou, ze uz nebylo, ale ochotny trafikant na druhy den dovezl dalsi). Jeste mam vsechna ta Abicka svazana. A dival jsem se u moji, tak ti je maji taky a brali je uz od 1981. Tak to fakt nechapu :(

Ja som zo zapadlej dediny Zilina, Slovensko :-)
ABC-cko bolo realne nezohnatelne (kamarat ho mal predplatene, lebo nejaky jeho znamy chcel zrusit predplatenie ABC-cka a kamarat to dokazal nejak redirektovat na seba). Ale zohnat ho v stanku bolo nerealne (verim, ze niekolko vytlackov do Ziliny doslo, ale skoncilo pod pultom.
Howgh.
[obcas sme zasli do antikvariatu a zohnali tam nejaky ten ciastocne vybrakovany kus .. kde-tu tam boli aj vystrihovacky .. ]

Neviem presne kedy, ale aj v casopise ZENIT vysiel papierovy pocitac. Ten mal dokonca aj "obrazovku", kde sa dali vymienat hracie plany hier. Dali sa na nu "vykreslovat sprity" pomocou vystrihnutych figurok nalepenych na podstavci (ja som uspesne pouzival figurky z clovece nehnevaj sa). K pocitacu vysli hry jelen a polovnik, lyziarsky slalom, nejake zavody aut na okruhu, megahra cesta na mesiac (tu som nehral) a na viac si nespominam, lebo uz som mal ozajstny pocitac Sinclair ZX Spectrum. To boli casy... :)

My jsme ho (ABC) sveho casu odebirali na zakladni skole (kdo chtel, ten se prihlasil a bylo to) ...

Jo, ja se taky prihlasil - a pak mi rekli, ze bohuzel ABC je malo, takze budu dostavat Ohnicek...

Náhodou jsem taky začínal na basicu a to na atari basicu. Moje programy možná byly ještě nepřehlednější(žádný komentáře, co nejvíc instrukcí na jednom řádku...).
Atari basic(nebo ZX, IQ151 apod.) rozhodně předpokládá od začátečníka hodně moc nadšení, ale novější basicy jsou pro začátečníky celkem vhodné(např.QBasic).

Jojo, taky sem byval ataristou :o) (mozna jeste trochu sem)..
dokonce byly poradany souteze o nejlepsi hru, ktera se vejde do 10ti radku kodu.. to si pak dovedete predstavit, jak to vypadalo :o)

Nahodou, v Basicu snad zacinal kazdej :-) Kdyz mi matka koupila od bratrance v 87 super stroj Thomson MO5 s uzivatelskou priruckou ve francouštině, byl jsem na větvi. Procesor Motorola 6809 (8 bit) s celejma 48 KB RAM (16 KB ROM) a na tom bezel Microsoft Basic 1.0. A uz jsem v tom lital. Bohuzel jsem nemel moznost literatury (nebo jsem spis nevedel), takze styl pokus-omyl -> co to udela. To bylo prima. Vzpominam na to nostalgicky dodnes. Skoda, kde je mu konec :-)

Na atari sa da hra napisat na 2 riadky... je ovladane joystickom a random generovane. podla mna vrchol
programatorskeho umenia:-) toto sme vytvorili s kamosom:

1.hra:

0 GR.0:POKE 752,1:POKE 710,0
1 LOC.X,4,A:?"<-V":W=STICK(0):E=E+1:X=X+(W=7)*(X<38)-(W=11)*(X>0):
POS.RND(0)*38,23:? E:ON A-31 GOTO 1

2. hra
0 GR.0:POKE 752,1:H=3
1 POS.X,23:?"I I",E:X=X-RND(0)*(X>1)+RND(0)*(X

sem taky videl toto:
10 PRINT "AHOJ : GOTO 20
20 neco : GOTO 30
30 ......

proste tomu cloveku nerekli, ze zpracovani automaticky pokracuje na dalsim radku.

jinak myslim, ze BASIC je pro zacatecniky dobrej,
jednoduchej. nemusi se kontrolovat ENDy a tak.

presne, kdo chce psat prasacky, dokaze to v cemkoli.

jj, me nerekli tu drobnost, ze existuje i jiny prikaz nez GOTO LINE xx. Takze program jsem psal typem...

10:neco
20:neco

pak jsem to prepsal
10:neco
15:neco
20:GOTO LINE 15

Jaksi jsem pozapomel ze existovali i astupne symboli :-) Takze proto se psalo po 10 radcich, abyste mezi to mohli jeste neco vlozit.. Pak to vypadalo tak, ze jste mezi 10 radek potrebovali narvat 100 radek kodu, takze jste odskocili jinam atd... Novejsi Basic nejsou nastesti tak strasne a umej posouvat radky kodu :-)

Kdo chce psát prasácky, dokáže to v čemkoli, ale důležité je, aby nemusel, zejména, když se učí programovat.

Taky jsem začínal na BASICu (a assembleru, resp. já tehdy psal přímo kódy instrukcí v hex-editoru :-) a není to dobrý jazyk pro začátečníky.

Dobrý jazyk pro začátečníky by měl umožňovat soustředit se na problém namísto válčení s podružnostmi. Takže by měl být (1) interpretovaný (nebo zcela transparentně kompilovaný), (2) mít přehlednou syntaxi a (3) umožňovat všechny základní programovací konstrukce bez nějakých triků.

BASIC: jen (1).

Assembler: nic.

Pascal a C: částečně (2) a (3).

Java: částečně (2) a (3).

Python: (1) a (2) a částečně (3).

Souhlasim. Pascal (jak je notoricky znamo) byl primo navrzen pro vyuku programovani. Ja osobne si myslim, ze je pro zacatecniky nejlepsi, protoze je relativne high-level, strukturovany, a jeho prekladace jsou rychle i na 386. Ja zacal v r. 1991 v Pascalu, pozdeji pro me bylo velmi snadne prejit na C, C++ a Javu. To bych se napotil, kdybych zacal s Basicem a pak se snazil zbavit navyku na GOTO...

PascaL byl strasna nuda. Porad nejaky inicializace, a tak, stve mi to doted, libi se mi PHP ;)

Nechapu, proc se z Basicu porad mluvi jen o tom strasnem cislovani radku. To byla vlastne jen pomucka, protoze nebyly fullscreen editory - pouze 8mi bity mely debilni Basicy - krome Sharpu MZ-800, ktery mel prikaz "renum", ktery se vsechno presilovalo opet po desitkovych krocich. Misto GOTO 10 se pouzival prikaz
GOTO "navesti" a navesti se definovalo LABEL "navesti", a to uz bylo docela prijemne.

A co teprve Turbo Basic na IBM PC - to byla uz docela pohoda, akorat u nas chybela dokumentace, protoze vsichni se hnali po hlave do Pascalu.

Basic je docela prijemna koncepce programovani, kterou temer beze zbytku prejima treba PHP, Perl, a dalsi jazyky. Dalo by se to shrnout tim, ze program nezacina ve vzduchoprazdnu, ale uz urcitem predem definovanem prostredi, takze bez jakychkoliv inicializaci, zavadeni knihoven, apod. muzu rovnou zacit treba kreslit geometricke utvary po obrazovce, nebo vypisovat text, nebo tak. Proste jenom programuju - a nestaram se include fajly, deklarace promennych nebo dokonce celych procedur pred zacatkem programu, apod.

Jak rikam, je skoda, ze par debilnich implementaci Basicu, jmenovite ZX Spectrum Basic (nemel ani ELSE!), IQ 151 basic, G-BASIC na PMD, Atari Basic a Commodore Basic (nejcastejsi prikaz: POKE ;-), a caste pretiskovani vsech tech zrudnosti v ruznych casopisech pro mladez, vyvolalo v tuzemskych kruzich takovou nechut k Basicu a naprosto nesmyslny obdiv k tak naprosto nepouzitelnemu pajazyku, jako je Pascal. (Kdyz uz, tak C aspon cloveka primeje uvazovat napul v assembleru, a tudiz optimalne ;-).

Shrnuti - Basic jaky doopravdy je:

1) nemusi se v nem cislovat radky
2) existuji lokalni promenne, kdyz to chceme
3) existuje moznost pouzivat rekurzi

Basic muze by tak strukturovany, jak strukturovany
program v nem napiseme. Vim, jaky byl muj sok,
kdyz jsem kdysi videl jakysi program v Basicu
psany pro Amigu, ktery se fakt hodne lisil od vseho
to 10 PRINT "ZADEJ CISLO", ktere si vsichni pod pojmene Basic predstavuji.

Skoda, ze pro Linux existuje tak malo Basic interpreteru - namatku tusim Yabasic, ktery splnuje podminku jednoduchosti, je to oficialni GNU projekt, ale neni... jak bych to rekl... neni tak docela nepodobny tomu Basicu pro Spectrum. Ale stejne - kreslit se v nem da po zavolani pouze jedineho prikazu "Window", ktery otevre X window - a to je velmi prijemne ;-)

Napsat vlastni dobry Basic interpreter, pripadne pre-compiler (generoval by se zdrojak v jazyce C, ktery by slo prelozit do EXE souboru), je muj dlouholety sen.

Existuje X-basic jako free v podobě interpreteru
(modul převádějící do .exe je za peníze), jak pro
wokna tak pro Linux. Odradila mě obrovská a nepřehledná
dokumentace (jen ta bazální má několik set stran)
a skutečnost, že se nedá pracovat s již naeditovanými
texty programů, ale musí se použít zaintegrované
prostředí s nepříliš kvalitním editorem.

FORTH je podle me 1, 2 i 3 :-)

On ten BASIC má jednu obrovskou výhodu: Dají se jím
napsat smysluplné (= v praxi použitelné) programy i
bez kompletní znalosti syntaxe. (Byť člověk po čase
zjistí, že s pomocí jiných příkazů by se to dalo
napsat líp).
U Pascalu (ale třeba i JAVY) strávíte spoustu času
bez toho, že byste byli schopni napsat kód, který
by byl k něčemu (a opisovat pečlivě vypreparované
"školní" programy je dost neefektivní).
Nehledě k tomu, že se posléze dostaneme k takovým
zbytečnostem, jako je objektové programování, jehož
smysl (vyjma rozdělení programu do samostatně odladitelných
modulů) jsem dodnes nepochopil a jehož logiku (např.
některé funkce jsou dostupné jen v dynamickém a některé
jen ve statickém kontextu - většinou ty, u kterých
by bylo potřeba, aby vzájemně splupracovaly) nechápu.
Jo, kdyby tak někdo napsal kopmilátor, který by
převedl program z BASICu do javovského bytového
kódu ...

smysl OOP ? zapouzdreni, dedicnost, polymorfismus. bez techto vlastnosti by program jako je treba muj dbMan nikdy nesel napsat tak pekne, prehledne a efektivne. a jak tu kdosi psal, ze myslet efektivne nuti C kvuli assembleru, tak to byl doufam vtip. efektivita neni o jazyku, ale o algoritmizaci. jazyk je jen prostredek vyjadrovani, tak jako jsou matematicke symboly a znamenka jednim ze zpusobu zapisu konkretnich fakt o realnem svete. a taky jsem tu cetl blabol o tom, ze perl cloveka nenuti deklarovat promenne a proto je skvelej. tak ja zacinam kazdy program v perlu use strict; prave proto, abych se donutil vsechno deklarovat. ale to je mozna jen o tom, ze mne zivot naucil, ze deklarovanim zabranim desitkem trapnych a zbytecnych chyb a proto se mi cas venovany deklaracim velmi rychle vrati v odvsivovani programu. to jen tak ze uz jsem nevydrzel cist kvanta nesmyslu.

1. Zapouzdření se dá nahradit i v tom basicu tím, že
prostě nebudu dělat GOTO do procedur a podprogramů
(a pár podobných skopičin).
2. Dědičnost a polymorfismus docela dobře nahrazují
funkce COPY a PASTE při psaní programu (nehledě k tomu,
že většina inteligentnějších programátorů to dokáže
vyřešit univerzálněji napsanými procedurami, napsanými
jednou pro vždy pro celý program).

Jinak jen narůstá balastní kód (import tříd, z nichž
využívám třeba jen jednu metodu) a vytvářením objektů
roste nárok na paměť počítače a její obsluhu (tedy i
rychlost počítače). Prakticky neexistuje problém, který
by objektové programy řešily efektivněji než neobjektové.

Ty jsi snad spadl z visne nebo co? Zapouzdreni jaksi plne v basicu (a snad ani v jinem neobjektovem prog. jaz. - ale nechci se o tom hadat, nevim) proste neudelas,
Dedicnost a polymorfismus NENAHRADI zadne copy a paste - to je proste nesmysl, kteremu snad ani ty sam nemuzes verit - jak bys pak asi tak udelal nejakou zmenu, kdyz bys to 10x zkopcil a zjistil ze je to spatne? Univerzalne napsane procedury by to mozna castecne vyresily, ale plne nikoliv. Take dedicnost asi nicim moc nenahradis - to je proste tak skvela vlastnost objektu, ktera kdyz jsem byl nucen psat v C mi opravdu velmi a velmi chybela, stejne jako zapouzdreni.
Import trid nedela v Jave vlastne vubec nic, tim jenom prekladaci oznamujes, ze ma identifikatory hledat taky nekde jinde. Muzes klidne psat uplne bez importu - pak ale musis vsude vypisovat cele cesty a jmena trid. Importem java nevytvari zadne objekty ani nic jineho - je to pouze poznamka pro prekladac, abys nemusel vypisovat cele napr. "javax.swing.JLabel" tak si importnes "javax.swing.*" a muzes pak psat jenom "JLabel", prekladac uz si zjisti, ze tim myslis to "javax.swing.JLabel". Import proste nic jineho neznamena.

Omlouvam se za prispevek - nasel jsem tento clanek a reakci na nej jen nahodou. S OOP jsem se poprve setkal v roce 92 na skole a pri prvnim nahlednuti ho jako 90% mych spoluzaku povazoval za zbytecnost. Pak jsem si dal tu praci a PROSTUDOVAL (ne procetl) jsem si uvod do OOP v prirucce TurboPascalu 5.5 (mimochodem podle meho nejlepe napsany navod na pochopeni OOP co jsem dodnes cetl). Krok za krokem jsem delal vse jak bylo psano a vytvoril primitivni editor obrazcu v OOP. Az kdyz fungoval, pochopil jsem jak je to mocny nastroj. Dnes patrim mezi pojidace kolacu (lidi z VUT Brno z konce 80let minuleho stoleti vi co to znamena) - na PC programuji v DELPHI. Zabyvam se ridicimy systemy stroju - 80% casu ASM pro 16bit Motoroly, 15% C++ pro Motoroly (prace s float je preci jen pohodlnejsi na necem vyzsim ;-) ) a 5% Delphi. Pokud se mam vyjadrit k jazykum obecne - zacinal jsem na Pascalu (kdyz nepocitam Basic na Spectru vypujcenem na weekend). Zkusil jsem Lisp, Prolog a dalsi jazyky na skole (linkovani neceho na ADT10.. nebo EC.... byl zazitek). Vetsina jazyku ma smysl a jak bylo receno - kdo umi napise smysluplnou vec i na TI57, kdo neumi muze psat v C-cku a presto mu na PC setriduje seznam o 5000 polozkach prez noc - to jsem na vlastni oci videl u jednoho ucetniho softu - pri setrizovani cca 5000 faktur dle casu to delal celou noc na Celeronu 600MHz. Soft byl psan "Panem Programatorem" v CPP. Tak nevim ci to byla chyba, predpokladam ze C-cka ne. Troufnu si rict, ze bych to mel na ADT rychleji i pouze se tremi paskovymi jednotkami (doufam ze to nekomu neco rika). Trochu jsem se rozkecal.
Zaver pojidace kolacu
1) OOP je jedinecny system a je potreba ho pochopit
2) Vetsina jazyku najde uplatneni - kazdy se hodi na neco jineho. Ideal jako "Na vsechno Javu" nebo "Na vsechno C++" je podle meho blbost.
Tak se mejte a odpustte, jestli jsem nekoho urazil, nebo jestli pisu blbosti.

Skoda ze ked sa ten pocitac objavil, tak som este nevedel ani citat (mal som 1-4 roky 1982-1985), ale ked som sa prvykrat dostal ku ABC bol som jasny. Kupovali sme si ho s kamosom a skladali sme nan svoje vreckove :). Moj prvy pocitac bol Didaktik GAMA v niekdajsom dome pionierov, kde som chodil na pocitacovy kruzok. Potom som bol hrdym vlastnikom Didaktiku M, ktory som neskor jak somar predal (kazdy robime chyby). Myslim ze na osembitoch a im podobnych som okrem Atari pracoval na vsetkom, ale nikdy som nevidel original sinclair. Ale musim suhlasit, ze ty co sa dostali ku kompom dakedy teraz, alebo v ere pentii, tak ku tomu nemaju ten spravny pristup :-).

ABC bylo opravdu skvely casopis, ale kvuli tomu sem nepisu. Nelibi se mi veta, ze lidi co se dostali k pocitaci az v ere pentii, tak k tomu nemaji spravny pristup. Muj prvni pocitac bylo az P2 266Mhz, ale naprosto zive si pamatuju jak sem se ucil qbasic a psal programy na papir..(debugovani na papire je dobra sranda)..a potom to s kamosem prepisoval na 486. Jinak jsem prosel pres qbasic, pascal, c, c++, php..mozna bych mel rict bash, protoze to je obcas taky veda.
Kazdopadne, jak uz tady zaznelo aspon stokrat, kdo chce psat necitelnej kod, tomu je uplne jedno v jakym jazyce.

Nemyslim to zle, ale ten spravny pristup k tomu nemate. Ani nemuzete mit, protoze jste nezazili ty zacatky. Pokud clovek psal programy tak aby fungovaly v 1kB RAM, diva se na vse kolem pocitacu uz navzdy jinak nez ti, kteri poznali pocitac az v dobe, kde "kilo zadna mira" :-))
Fakt to nemyslim zle - to jsou takovy ty reci, jako kdyz remeslnik, kterymu je 65 rika "jo - to my jsme to delali fortelne...to ti dnesni..."..Pritom ti dnesni samozrejme take mnohdy udelaji skvelou praci - jen ten pristup byva jiny...

8bitove procesory nejsou mrtve, spousta lidi vyviji programy pro embeded systemy, kde kraluji sice trosku jine typy, ale taky nemaji zavratne pametove a rychlostni moznosti, ale potrebuji vykonne programy. Ale je pravda, ze i v tomto odvetvi to smeruje k tomu PCckovemu stylu. Nekdy bohuzel...

Je ovšem otázka, jak dlouho se udrží osmibitové procesory v tomto segmentu při existenci věcí jako DIMM PC (http://www.hw.cz/firemni_clanky/mite/dimmpc_1.html).

ja mel prvni comp z obraceneho obalu bonboniery +
papirova krabice.. ;)

Pamatuju se na to velmi dobre...Vzdyt jsem taky rocnik 1967 :-]
Diky tomu genialnimu casopisu a diky tomu napadu s papirovym pocitacem delam dnes to co delam - ovlivnilo to muj zivot velice vyznamne.
A pak - snad po 7 letech - nekdy v roce 1983 ci 1984 (je to tak davno, ze uz fakt presne nevim) jsem se stal stastnym majitelem ze zapadniho Nemecka propasovaneho stroje Sinclair ZX 81 (1kB RAM, pozdeji jsem sehnal 16kB modul) a prepsal jsem programy z papiroveho pocitace do ZX Basicu... a jeste trochu pozdeji do strojoveho kodu :-)) Nasledovalo ZX Spectrum a nekolik stastnych let pri studiu na vysoke skole s Assemblerem Z80...
Porad ty masinky mam - plne funkcni - cas od casu je zapnu a zavzpominam...

A k tomu ABC - to byl skvely casopis. Ackoliv vsude kolem vladl tuhy komunismus, ten casopis byl proste skvely a detem hodne daval...Kdyz vidim ty dnesni sra.ky, kterymi se krmi deti, je mne smutno, snazim se sve dite pred tim uchranit :-(( Porad je to mozne - jeste porad se sem tam najde kvalita...Bohuze - to dnesni ABC (ano porad to vychazi) uz neni ono - sama reklama, komerce...do takoveho casopisu to nepatri, jenze pro nej je to jedina metoda jak ziskat prostredky na preziti...ach jo..

Jo - casopis ABC a pan Clive Sinclair atd... - tem dnes muzu dekovat za to, co delam, co me bavi a co me pomerne dobre financne zabezpecuje :-)

Už jsem to uváděl výše ;-). Sice jsem nezačínal úplně od té píky, ale až od Didaktiku M, resp. Didaktiku Gama mého bratrance. Ač jsem pouze ročník 76 (a tedy mládě ve srovnání s většinou IT harcovníků tady ve fóru), taky na tyhle začátky rád vzpomínám. Úplně Vám rozumím a chápu Vás. Můj Didaktik se stal součástí mé historie a dokud bude držet pohromadě, bude u mne mít čestné místo. A podobně, jak se tu už přiznalo mnoho kolegů přede mnou, i v mém případě byl Didaktik onou první výhybkou směrem k mé profesionální dráze v oblasti IT...

Kdyz vas tak ctu, je mi lito, ze jsem nezazil "zacatky". Bohuzel jsem uz nova generace. V peti letech jsem sice dostal ATARI 800XL s kazetakem, kde jsem uz v tomto veku (za vydatne pomoci otce) plodil primitivni programy v basicu. Nanestesti vzpominky na toto obdobi jsou dnes uz velmi mlhave. :(

tos mel dobry ;-)))
Ja dostal ve 4 commodore 64 s francouskym manualem (to znamena ze bych ho nerozlustil dodnes ;-))), a otec programovani rozumel tak ze i koza se v petrzeli vyzna lip, takze ucit se znamenalo opisovat programky z toho .... manualu a zjistovat co co dela. bleeeeeeee :-(((

Vzdycky me pobavi, kdyz ctu v tisku veci jako, ze generace dnesnich tricatniku a ctyricatniku se s pocitaci nikdy neszije :-))) Pritom my jsme s nimi nekteri sziti tak dokonale, ze by nam leckdo z tech "mladych" mohl zavidet :-)) Protoze my jsme poznali doby, kdy clovek znal v pocitaci pomalu kazde hradlo a bajt v jeho OS :-))

Nádhera, tohle jsem měl na osmibitech (resp. starších počítačích) taky rád.

Sice ještě nejsem ani třicátník, ale s tím tiskem bych souhlasil. Jsou operační systémy s nimiž se opravdu sžít nehodlám :-) Ani s nimi eXPerimentovat.

Jo - takove operacni systemy jsou - to je pravda :-) Ja si s nimi zaexperimentoval (v ramci vzdelani) a pak jsem si rekl - tak to pro me neni a uz jsem se s nimi neszil...ale pokud by to bylo nezbytne - treba v pripade zivelnych katastrof - jsem schopen zatnout zuby a pracovat s nimi :-)

No a také nám v 1986 na mini s real-time OS fungoval NLS takže to na terminálu mohlo komunikovat s čechem česky, a angličanem anglicky a němcem německy včetně helpů...jen to bylo trochu rozměrnější než dnes ale zase se to tak často nezhroutilo kvůli chybě OS. A grafiku to taky zvládalo, měli jsme tam Tektronix 1024x768/256 na 20", ovšem driver jsem mu musel napsat.

Ja som tiez odchovany na ABC, PMD85, neskor ATARI800XL, aj na CGS si matne pamatam... zlate casy... :)
BASIC bol v dobe 8bitovych pocitacov velmi popularny nie preto, ze by to bol ten najdokonalejsi jazyk - skor naopak, v porovnani s inymi bol velmi primitivny. A to bol asi aj hlavny dovod, preco bol v kazdom pocitaci - vdaka svojej jednoduchosti bol lahko implementovatelny do vtedy dostupneho hardwaru - napr. take LOGO, s ktorym sa uz davno predtym dali robit kuzelne veci, by ste do ZX-ka s 1KB pamate nedostali. Takze BASIC bol z tohoto pohladu idealnou volbou - hned po zapnuti ste mohli pomerne jednoducho programovat - a o to myslim vtedy islo. Az neskor prisli vykonnejsie 16(a viac)KB modely, na ktorych bezali uzasne hry...
A hadat sa o tom, ktory jazyk je "najlepsi" nema zmysel - vzdy treba zvazovat, ktory jazyk je najvhodnejsi na riesenie danej ulohy. Kazdy bol totiz vyvinuty s inym cielom - nezaskodi poznat aspon trochu z ich historie. Takze aj tu plati ono zname: "Kolko reci poznas, tolkokrat si clovekom"...

Jo jo, Didaktik GAMA za 6300 Kčs koupený v červnu 1989 mám stále funkční. Ale zahrát si Jet Set Williho nebo Manic Minera by zabralo tolik času, že emulátor ZX Spectra na PC je lepší.

Perla: Znam jednoho, co si dodnes pousti Spektrace, ale aby nemusel pretahovat TV, pousti si to do videovstupu tunerove karty na PC!!! Neni to kouzelne? :-))

...jo, didaktig gama, 80kB RAM rozdelenych do dvou bunek a gama copy, to byly doby. ...jo,jo.

pravidelne o vanocnich svatcich si ho vytahnu s originalni krabice, uvelebim se pred velkou barevnou televizi a zacnu nahravat a parit ty skvosty. 1. program jde z magnetofonoveho pasku, a ty dalsi z disketove mechaniky D-40 (operacni system MDOS, ktery se natahuje po restartu :-)

p.s. ja osobne zacinal na IQ-151 a programoval KARLA (cti KARELa :-), to byly doby. ted uz se taky jenom vezu.

viva, la, Sinclair.

jde tam natahnout do didaktiku dos?? jak je tady nekdo z prahy a naucil by me s didaktikem neco prosiM??


¨Vlada

atletbrcko@centrum.cz prosim napiset kdo by me neco naucil s didaktikem gama jsem z prahy

DOS ano, ale ne MS-DOS :o)

Jo jo ja ho měl taky a knemu dve Disketový mechaniky a robotron tiskarnu. Dodnes lituju ze jsem ho prodal :-(

Dekuji autorovi clanku, krasna nostalgie. Rozpomel jsem se na ty stare casy.
Taky to byl muj prvni pocitac, skvely, stabilni, ani se moc nekousal, zadne modre obrazovky smrti, pretecene, podtecene a nedotecene bufery,...

ad prog. jazyky, pocitace.
kazdemu vyhovuje jiny jazyk. zacal jsem s atari basicem, s jednim utlejsim manualem zkousel asembler/strojovy kod.
ted funguju v borland pascalu - deplhi. zvladnu i php, javu a javascript.
a jsem porad stejne programatorske prase, i ve strojovem kodu to nebylo moc elegantni. je to ve mne, ne v jazycich.

ale nastesti se zivim necim jinym, programovani je jen konicek a vedlejsi privydelek.

ad abc, upadek,...
jen vyjimecne mam v ruce nove abc, je jine, ale jina i dnesni mladez, nebo ja tricatnik jsem jiny.
pokemoni a telebubies patri mladsim, nez jsou ctenati abc - teletubies je pro MALE deti - 3-4 roky. zkuste se na ne podivat podledem maleho ditele.
ale holt reklama jsou penize, jinak by asi casopisy staly 10x vice.

stastny a vesely novy rok, plny krasnych a ucesanych zdrojovych kodu. a samozrejme kvalitni erekci.

d.z.

Tak tento prispevek je jako kdych napsal sam. Az na nekolik drobnosti jsem na tom byl tehdy zrovna tak. Kdyz jsem se potom podival jeste na jmeno a prijmeni autora, malem jsem to povazoval za vtip nektereho z mych pratel.

Diky za takovy clanek, nostalgie se mnou clouma, protoze muj pribeh byl uplne stejny, snad az na casopis "Stern"... :-) Mimochodem, zminene pristani na mesici byl muj prvni ("poradny") program v BASICu, tehdy ovsem na Inteligentnim Terminalu MT-45 (nebo kolik). A algoritmus z CGS pro gregoriansky kalendar jsem pouzil jeste nekolikrat, take v BASICu. No nic, casy leti. Ale tak me napada - kdysi na predposledni strane ABC (zajimavosti ze sveta) vysla informace o nejakem japonskem pocitaci, ktery mel velikost dnesniho el. diare (Casio apod), ale mel barevnou obrazovku a slusnou klavesnici. A BASIC. Napajeni tuzkove baterky... Mockrat se mi o nem zdalo. Nevite o nem nahodou nekdo neco?

No, jo máš pravdu, bylo to tam a taky jsem z toho byl na větvi, ale jak ono se to jmenovalo. Byto to Atari, určitě Atari, to vím jistě, ale název už asi v hlavě nenajdu. Ale vím, že to vypadalo DOST špičkově. Asi jako Psion.

Petr

Vo barevnym displeji jsem neslysel, ale delalo se neco nazyvanyho Z88 (od Clive Sinclaira, behalo to na Z80, vice viz Google) a potom par vice ci mene kapesnich PC ve stylu HP 100LX/200LX, Sharp PC-3000/3100, z tech jedodussich Atari Portfolio a HP 95LX a z tech namakanejsich treba Olivetti Quaderno (bylo kapesni, veslo se mi do kapsy od bundy:-) )
Cetl jsem i o necem, co melo procesor odpovidajici 486 a barevnej displej, ale byl to prototyp postavenej par nadsencema, kterej se zatim nevyrabi.

Jasne, Atari Portfolio, to je ono, na nej byla reklama v ABC.

Petr

OK, akorat zrovna tohle Portfolio bylo ze vsech tech jmenovanejch nejubozejsi - malo pameti, malej displej a specialni pametovy karty. Jo, a urcite NEBYLO barevny :-)))

Nebylo to to Atari co s nim ten malej kluk v Terminatorovi hledal nejakou ciselnou kombinaci?

To Olivetti - nevypadá to jako malinkatý notebooček? Jednou jsem to viděl v polovině devadesátých let za výlohou liberecké Tesly Eltos a mám pocit, že to bylo od firmy Olivetti. Mělo to tuším QWERTY a cosi jako numerickou klávesnici, černobílý displej a MS DOS jako operační systém ;-).

Vsimol som si ze sa tu ludia casto snazia nieco ostatnym dokazovat. Clanok je vyborny, ale diskusia na temu basic ...

to by ste mohli zacat rozoberat ze ste mali prve snurkove telefony alebo ze ste niekto mali/mate scot a prave ste prisli na pointu ako to funguje...

bloody

Myslim, ze opravdu nejde ani tak o to, jaky jazyk kdo tehdy pouzival. Jde o to, ze my (dobou narozeni vymezena cast populace) jsme meli to privilegium zazit dobu vzniku nove epochy. Zni to mozna prehnane, ale je to moooc zasadni zlom (pocitace dostupne beznym lidem). A programovani? ... Co delat s pocitacem, ktery po zapnuti napise BASIC a blika tam kurzor - no prece programovat - to je jen logicky dusledek toho, ze k tomu ty podivne bedynky primarne vybizely. Samozrejme to mnoho jedincu (asi vetsinu) v te dobe k programovani skutecne primelo - a myslim si, ze kdo tehdy zacal, ted urcite pokracuje :-). Ta doba byla zlomova (z historickeho pohledu), ale hlavne PARADNI pro nas, co jsme ji takto prozivali (a uzivali si ji).

"Ten stroj toho tolik umi" - prvni pohled na vec. "Co ten stroj - ja, to vlastne ja" - uvedomeni si reality. A uz se vezu - umim vic, a umim to elegantnej, ... a tohle se da udelat takhle... - FASCINUJICI. Opravdu fascinujici - nikdy predtim (mysleno v historii jako takove) to zadny clovek nemohl zazit. Byl to realny Golem a ja mel Sem.

To jsou veci, ktere dnes kluci nemuzou zazit - pocitac je naprosto samozrejma vec - neco jako zidle, nebo kolo - nic moc zajimaveho. A hlavne je vsude a pouziva se na vsechno. Ten pocit, ktery me primel o pul treti rano potichu vylezt z postele, protoze me napadlo reseni nejakeho "zapekliteho" programatorskeho problemu (pochopitelne umerneho dobe a memu stari) a s simranim u zaludku klapat ty radky kodu - jestli to bude fungovat. Jsem moc rad, ze jsem tu dobu zazil - mam to porad v sobe.

Jo, malem bych zapomel, prima clanek - diky.

Jojo, přesně v té době jsem dělal diplomku. Cosi jako bastl od INTELu SBC80 bylo mým cílem a snažil jsem se k němu připojit diskety. Dodnes vzpomínám na pracoviště akademie v Brně nedaleko bývalé stojárny a na pány Šimíka, Pelikána a další dva, jejichž jména už nepamatuji. Také na pana docenta Sklenáře a další lidi, kteří mi vysvětlovali o čem že je život a proč zkoušky nejsou středem světa. První poučka pro život v podání oněch pánů zní: Kdo je měkoň, tomu zapějeme "Už mě koně vyvádějí...", druhá pak zní: "... pamatuj si, programování je jediná lidská činnost, která dává výsledky dostatečně rychle na to, abys pochopil, že děláš blbosti...". Všemm jim děkuji, děkuji i autorovi a souhlasím s ním, že to byla doba, kdy se lámaly epochy. Hold někdo má a někdo nemá. Štěstí.

ja som relativne z mladsej generacie ako vacsina ucastnikov diskusie. nechapem preco nas lutujete? deti ktore maju 5 rokov maju dnes pristup k pc hraju strategicke hry, rozvyjaju si myslenie a prijimaju informacie ovela rychlejsie ako ked som bol ja trosku mladsi.
ked som dostal svoj prvy pc at 286 (cca 1989) tak som skakal meter dvadsat. vedel som trosku programovat v basicu. rok kurzu. potom som si dal 2 roky pascalu a uz som sa viezol (par programovacich jazykov a os za par rokov kym som si nenasiel tie co mi vyhovuju). nechapem preco si ludia co robili na 8bitoch myslia ze vedia lepsie ako dnesna mladez?
btw ak si pozrete aku maju syntax dnesne programovacie jazyky tak by ste mali chapat preco sa pisu prasacke kody. vsetko sa da urobit milionom sposobov. ak si clovek osvoji zly navyk (a to myslim ze si osvoji skor pri jazykoch typu pascal a basic - to mam z vlastnej skusenosti) a dostane sa do vyssieho jazyka a zacne pisat s tym navykom tak ten zdrojak vyzera tak ako vyzera vela programov ktore zotrvali do dnesnej dobe ako odozva dob minulych (najvacsia sila su asi uctovnictva a fakturacne programi pre dos). a pani neurazte sa ale tie programi pisala vo vacsej miere vasa generacia. ked sa na tie programy pozeram niekedy s kamaratmi tak mi je obcas do placu a obcas ma chyta amok.
v starych jazykoch sa programy nedali pisat na tolko moznosti ako to umoznuju novsie jazyky. obmedzenosti stareho jazyka uz v novych jazykoch nemaju co robit. to co sa muselo kedysi pisat do 5 riadkov sa da dnes napisat do jednej podmienky! to v basicu nenajdeme a vo vacsej miere aj v pascale. nehovoriac o velkom mnozstve inych vlastnosti programovacich jazykov ktore tie stare neumoznovali.

dnes vyvyjam v delphi a je mi dobre nemam problem s chapanim jazykov preto pisem svoje kody tak ako ich pisem a ludia sa nestazuju.

prosim neberte to ako nejaky utok na vasu dobu. ale neprenasajte vase roky do dnesnej doby. tie roky su davno minule. a DAKUJEM vam ze ste udali pocitacom a jazykom smer aky ste udali.
nikdy nepochopime starsiu generaciu tak ako ona nepochopi nas.

tento prispevok bol k diskusii, ktora sa mi dost nepaci ale je tam aj par celkom rozumnych hlasov.
autorovi clanku sa chcem podakovat lebo kazdy pohlad spat je velmi poucny.

A este tu nikto nespomenul jednodoskovy pocitac PMI-80 , s periferiami jednoriadkovy LED displaj a hexadecimalna klavesnica, ktory mal prekladac asembler <-> strojovy kod vo forme tabulky nalepenej na vnutornej strane kufrikoveho obalu. Dokonca som s nemu dorobil aj "zvukovu kartu" pozostavajucu tusim z jedneho 7402 a telefonneho sluchadla.

a nasiel som aj nejaky link , skoda ze je to v madarcine : http://oldmachines.tripod.com/hun_pmi80.htm

Tak na tom jsem se tři roky na středné škole učil programovat ve strojovém kódu. My jsme tomu říkali "tems", bylo to ve vcelku elegantním kufříku a na desce byl kromě hex klávesnice a procesoru i motorek, potenciometr, fotoodpor a ještě něco (už si bohužel nevzpomínám, co) a celé to bylo napájené z externího zdroje velikosti nabíječky na autobaterie. Sloužilo to jako didaktická pomůcka pro výuku programování automatizačních úloh. Na tom jsme se vyřádili vcelku obstojně - já jsem v té době znal celou instrukční sadu 8080 včetně příslušných instrukčních kódů zpaměti. Jo, to byly časy...

Nemate nekdo moznost oscanovat puvodni stranky z ABC nebo z casopisu "Logika v Kostce", vcetne "programu". Jsem take jiz ze starsi generace (32) a stale jeste obcas pouzivam jak TI-57, tak i TI-58C a ve skrini mam i PMI-80, ale tenhle jsem ve sve dobe uplne znicil a ve vsech vytiskach ABC, ktere jsme sehnal uz byl vytrzenej. Moc dekuji Honza

Oskenovaný CGS z Logiky v kostce i s programy je možné stáhnout tady.

dobrý den, vlastním CGS z magazínu VTM Logika v kostce a nedopatřením jsem někam „zašantročil“ některé programy
pokud by jste mi měkdo zaslal instrukce programů „Georgiánský kalendář“ a „Grand prix formule 1“ na e-mail mat.milkk@seznam.cz byl bych vám velmi vděčný

joooo Abicko ... byvalo vyborne

...vyšel v ABC ročník 25 (1980) v čísle 7.

Na tomto papírovém počítači jsem taky začínal - i když nebyl úplně první.
Pracuji jako programátor dodnes ale na začátky stále vzpomínám.

Když vidím syna jak mastí hry na tabletu, které ho nikam neposouvají, tak jsem ho jednou vzal a
ukázal mu zjednodušený program na přistání na Měsíci. A ejhle - jen v tužce a papítu jsme přistávali
více jak hodinu - a to bez kalkulačky (chodí do první třídy) - si všechno podle programu spočítal.

Nakonec jsem to napsal jako PHP skript a to ve verzi i pro Mars, který si může
v textpové verzi spustit kdykoliv. Čas od času to pustí a snaží se přistát - a přitom se učí
daleko důležitější věc jako je čtení ...

Ani jsem netušil, jak "papírový počítač" osloví i elektrizované dítě a posune ho dále.

Aneb, kolik je to let co počítač vyšel v ABC? cca. 30 let?