Myslim, ze opravdu nejde ani tak o to, jaky jazyk kdo tehdy pouzival. Jde o to, ze my (dobou narozeni vymezena cast populace) jsme meli to privilegium zazit dobu vzniku nove epochy. Zni to mozna prehnane, ale je to moooc zasadni zlom (pocitace dostupne beznym lidem). A programovani? ... Co delat s pocitacem, ktery po zapnuti napise BASIC a blika tam kurzor - no prece programovat - to je jen logicky dusledek toho, ze k tomu ty podivne bedynky primarne vybizely. Samozrejme to mnoho jedincu (asi vetsinu) v te dobe k programovani skutecne primelo - a myslim si, ze kdo tehdy zacal, ted urcite pokracuje :-). Ta doba byla zlomova (z historickeho pohledu), ale hlavne PARADNI pro nas, co jsme ji takto prozivali (a uzivali si ji).
"Ten stroj toho tolik umi" - prvni pohled na vec. "Co ten stroj - ja, to vlastne ja" - uvedomeni si reality. A uz se vezu - umim vic, a umim to elegantnej, ... a tohle se da udelat takhle... - FASCINUJICI. Opravdu fascinujici - nikdy predtim (mysleno v historii jako takove) to zadny clovek nemohl zazit. Byl to realny Golem a ja mel Sem.
To jsou veci, ktere dnes kluci nemuzou zazit - pocitac je naprosto samozrejma vec - neco jako zidle, nebo kolo - nic moc zajimaveho. A hlavne je vsude a pouziva se na vsechno. Ten pocit, ktery me primel o pul treti rano potichu vylezt z postele, protoze me napadlo reseni nejakeho "zapekliteho" programatorskeho problemu (pochopitelne umerneho dobe a memu stari) a s simranim u zaludku klapat ty radky kodu - jestli to bude fungovat. Jsem moc rad, ze jsem tu dobu zazil - mam to porad v sobe.
Jo, malem bych zapomel, prima clanek - diky.