Názory k článku Paradoxy umělé inteligence: Turingův test 50 let poté

nedávného článku ze ScienceWorldu? Hm hm hm....

Je to takový zajímavý povídání o ničem...

Jakto o nicem? Podle mne je to skvely clanek, ktery dane tema popisuje velmi dobre.
Pokud nevite o cem je rec, tak to nekomentujte.

->Pepa pro nekoho to mozna je clanek o nicem, ale pokud te to proste nezajima, tak to necti...

Ja osobne si myslim, ze je to velmi zajimavy clanek, nevite nekdo, kde se da sehnat vice informaci na toto tema?

Není to přesně o AI nebo Turingově testu, ale
doporučuji zásadní Kurzweilův článek, který shrnuje prakticky všechny jeho argumenty z poslední doby. The Law of Accelerating Returns - http://www.kurzweilai.net/articles/art0134.html?printable=1

Hledejte vytvory Josefa Kelemena & Alice Kelemenove. Ti o techto naprosto neuzitecnych vecech nasali kupu knizek. Mozna je to zajimeve pro filosofy, ale pro me jakozto nehumanitne zamereneho cloveka naprosto k nicemu. A nebo bezte studovat Informatiku na nejakou fpf .. tam se nic jineho nebere.

Pro mě coby nehumanitně zaměřeného člověka jsou otázky jako co můžeme od počítačů očekávat v oblasti matematických objevů, simulace člověka nebo jak tomu bude s bezpilotními letadly komerčně přepravujícími lidi, velice zajímavé. Jedná se totiž o docela podstatné praktické problémy.

Žel mnohé "důkazy" o umělé inteligenci nejsou příliš korektní. Ani tak velký matematik jako Roger Penrose se v tomto případě nedokázal chybě vyhnout. Zmiňovaný důkaz nevyčíslitelnosti myšlení je veden asi takto: Dokazování matematických vět je nevyčíslitelný (tj. na počítači, resp. Turingově stroji v obecnosti neřešitelný) problém. Matematikové věty dokazují. Ergo práce matematiků není vyčíslitelná.

To je pěkná konstrukce, ale zapomíná na jednu dosti zásadní věc: to, že nějaký problém není vyčíslitelný, znamená, že pro každý algoritmus existuje protipříklad, který není schopen vyřešit. Ovšem rozhodně neplatí, že by existoval protipříklad, na kterém nebude fungovat žádný z algoritmů -- kdyby existoval, tak ho prostě do libovolného algoritmu dopíši jako výjimku. A jelikož nikdo neumí dokázat, že matematici jsou schopni dokázat nebo vyvrátit libovolnou rozhodnutelnou větu, neplyne z toho pro vyčíslitelnost jejich konání vůbec nic.

On bude asi problém v tom, že nikdo nedokáže definovat, co to ta inteligence vlastně je a co že tedy vlastně chceme řešit za problém. Jistě, můžeme si zadat, že chceme zkonstruovat program, který projde Turingovým testem, ale to jednak také není moc exaktní definice (co by to znamenalo? přesvědčit jednoho člověka? přesvědčit libovolného?), jednak by se dalo protestovat proti tomu, že libovolná dostatečně inteligentní entita tímto testem projde. (Co například bušmeni, kteří prostě neumějí ani psát ani anglicky, a přitom evidentně inteligentní jsou?).

ano,
souhlasím, že penrosova argumentace je často pokládána již za vyvrácenou.
ad to, že ne každá inteligentní entita projde Turingovým testem. To je jistě pravda. Jak to alespoň chápu já, Turingův test je tedy snad dokonce "silnější požadavek" než inteligence. Ve chvíli, kdy ten test bude splněn, to ale nevadí, ježto na otázku po existenci UI budeme moci odpovědět "ano". pokud se TT splnit nepodaří, je je důvod k otázce, zda nehledat nějakou měkčí definici.

k samotné definici inteligence: myslím (byť to není příliš exaktní), že není nutné mít přesně definovanou množinu, pokud se podaří shodnout na tom, které entity do ní patří a které ne (v kognitivní vědě to snad nějak souvisí s tím, že jako základní mentálnín reprezentaci si místo formální logiky uděláte "pojem", alespoň jsem to nějak podobně četl, byť to bylo trochu zmatené :-)). a jedním z pokusů o narýsování té hranice je právě TT.

Zdar,
to, ze inteligentni bytost nemusi projit TT jeste neimplikuje to, ze je tento test silnejsi nez test na inteligenci, take muze testovat uplne neco jineho
(napr. schopnost imitovat :-)).
Matyas

Docela dobra definice inteligence je, ze jde o "vytvareni algoritmu z dat". A cim kratsi algoritmus vam z toho vyleze, tim je to inteligentnejsi. ;-)

s touhle definicí docela souhlasím.
každopádně se tím definuje nejenom inteligence, ale třeba i věda nebo jakákoliv obecnější teorie. všechno to spolu ovšem zjevně souvisí, jde prostě o snahu nalézat bezztrátové (nebo minimálně ztrátové?) komprese :-)

Mam za to, ze je na tenhle problem pohlizeno jaksi "z vrchu"... Zakladni princip by mel byt jednodussi (i kdyz velmi obsahly) nez to zda bude ci nebude rozpoznan nejaky (pro tazatele tezko definovatelny) rozdil (ci sada rozdilu).

Jednak jde o to, zda chdeme vytvorit stroj, ktery uvazuje TOTOZNE s clovekem, nebo zda chceme resit nejaky konkretni problem..?

Paklize chceme tvorit kopii lidskeho mozku (zatim bez informaci - zkusenosti), tak musime nejprve prostudovat cloveka jako takoveho (jakousi anatomii lidskeho mysleni).
Tohle je tema o ktere se zajimam velmi dlouho a nijak nesouvisi s technikou (i kdyz je az napadne jak jsou podobne jednotlive fragmenty lidske mysli a casti dnesnich pocitacu :-) no... vymyslel to clovek).
Clovek ve skutecnosti (a i jini tvorove) maji jasny zakladni cil existence a kazda cast toho, cemu se zjednodusene rika "duse" (definice nepochopeneho), se da rozepsat a definovat do jasnych "definic" (lze oznacovat za "rovnice" - tedy na zaklade UPLNE VSECH ZNAMYCH vstupnich informaci lze odvodit vysledek pro konkretniho jedince).

zacina to byt prilis dlouhe, takze to zde utnu. Jen si jeste neodpustim komentar k "lidske chybe" v clanku: cloveka podstate neni mozno povazovat za chybneho (tedy jak se predpoklada, ze clovek ma nejaky algoritmus pro generovani chyb zvany "lidsky faktor"), ale zcela samozrejme chybuje, protoze bud nema VSECHNY potrebne informace k tomu, aby spravne rozhodl (napr proto, protoze je nestihnul pobrat -> napr. priklad chyby pri rizeni stroje, nebo rozlicna rozhodnuti v beznem zivote atd...). Chybne informace muze mit jeste z dalsich slozitych duvodu (ve svem zakladnim principu to zas tak slozite neni).
Mozky nas vsech obcas byvaji zbytecne zatezovany zbytecnymi cykly (typicky jakesi "samoopravne/samokontrolujici kroky" -> snadno je to videt na lidech, kteri jsou oznacovani za "zmatkare", nebo i na ostatnich se to viditelne projevi napr. pri zkouskach v autoskole...atd...).
Tahle samoopravna udelatka si z ruznych duvodu (probiha i v podvedomi) neustale pribalujeme a pribalujeme - nase mysleni se stava mene efektivni a rikame tomu "lidsky faktor" (toto lze nastudovat a u bezneho cloveka i odstranovat, ale to uz je mimo tema).

Nicmene i pres tohle vsechno je mi blizka i ta myslenka o lidech kolem nas, ze si jejich vedomi nedokazu sam dokazat. Vim ze je to v kategorii "blbost" a mam to vysvetleno, ale pusobive to je.

nastesti musim letet, takze KONEC... :-)

- souhlas, urcite vsichni krome nas jsou bezvedomymi zombiemi :-)
- jinak, je fakt, ze clovek pri reseni problemu funguje casto na zaklade analogii, ktere mu (nekdy) pomohou, i kdyz nema k dispozici dostatecne informace. to by chtelo nejak naucit pocitac. pise o tom docela zajimave Thagard v Uvodu do kognitivni vedy.
- take uz musim uprchnout :-)

Zdravím,
ve svém příspěvku jste napsal (vytrženo z kontextu):

"... Tahle samoopravna udelatka si z ruznych duvodu (probiha i v podvedomi) neustale pribalujeme a pribalujeme - nase mysleni se stava mene efektivni a rikame tomu "lidsky faktor" (toto lze nastudovat a u bezneho cloveka i odstranovat, ale to uz je mimo tema). "

Je možné uvézt některé publikace, ve kterých bych se toho dozvěděl více o této problematice, či nějaké odkazy ? Předem dík

Inteligence je schopnost zkoumat jevy a vztahy mezi nimi.