PC-BSD: instalace vybraných aplikací

Další důležitou aplikací je balík LibreOffice. V repozitáři binárních balíčků není, tak jsem přešel na porty. Problém byl ale v tom, že LO požaduje knihovnu GTK+ > 3.2, ale v systému je jenom 3.0. Takže nezbylo, než se uchýlit k PBI a AppCafe. Sama o sobě instalace a funkčnost jsou bez problémů. Ale ta velikost!? (stahuje se 856 MB a po instalaci má příslušný adresář skoro 84 tisíc položek a 4 GB!).

Jako webový prohlížeč je ve výchozím stavu nastaven a instalován Epiphany. Já k tomu přidávám ještě Firefox (19.0) a Operu (12.14) z portů. Flash plugin je již instalovaný (linux-f10-flashplugin-11.2r202.273 Adobe Flash Player NPAPI Plugin). K Opeře je nutné ještě přidat z portů OPERA-LINUXPLUGINS.

Pro fungující Javu je ještě nutné instalovat z portů ICEDTEA-WEB (já používám i Javu samotnou, takže ještě předtím instaluji OPENJDK6). Pak je nutné vytvořit adresář /usr/local/lib/browser-plugins a do něj udělat symlink na /usr/local/lib/npapi/linux-f10-flashplugin/libflashplayer.so a  /usr/local/lib/IcedTeaPlugin.so.

Stejné symlinky se vytvoří i do adresáře $HOME/.mozilla/plugins. Jako poslední je potřeba z daného uživatele spustit příkaz  flashpluginctl on.

Funkčnost Flashe je možné ověřit prakticky na každé webové stránce a u Javy na to existuje web www.javatester.org.

Další skupinou aplikací jsou databáze a webový server. Konkrétně se jedná o Apache + PHP, MySQL a PostgreSQL. V systému je na výběr větší množství verzí:

            binární               porty       PBI
Apache      2.2.23              2.2.24      2.2.24

PHP5        5.2.17              5.2.17      není
            5.3.22              5.3.22
            5.4.12              5.4.12

MySQL       4.1.25              4.1.25      není
            5.5.30              5.0.95
            5.6.10              5.1.68
                                5.5.30
                                5.6.10

PostgreSQL  8.3.23              8.3.23      není
            8.4.16              8.4.16
            9.0.12              9.0.12
            9.2.3               9.1.8
                                9.2.3

Automaticky se asi nabízí instalace nejnovějších verzí, ale není to tak úplně samozřejmé – viz další text.

Apache

Instalace verze 2.2.23 vzhledem k tomu, že ji vyžadují některá rozšíření PHP. Manipulace se serverem se odehrává pomocí:

# sudo /usr/local/etc/rc.d/apache22 status | start | stop | restart

Obdobně to lze provést i příkazem:

# sudo service apache22 status | start | stop | restart

Pro automatické spuštění při startu systému se do souboru /etc/rc.conf přidá řádek

# sudo echo 'apache22_enable="YES"' >> /etc/rc.conf

Provozní soubory jsou uloženy v adresáři /usr/local/www/apache22/  .

PHP5

Instaluji balíky php5 a php5-extensions z binárních balíčků = verze 5.4.12. Je nutné provést přejmenování inicializačního souboru:

# sudo cp /usr/local/etc/php.ini-development /usr/local/etc/php.ini

Pro spolupráci s Apache je nutné upravit soubor /usr/local/etc/apache22/httpd.conf následovně:

DirectoryIndex index.html idex.htm index.php

AddType application/x-httpd-php .php
AddType application/x-httpd-php-source .phps

Pak už stačí restartovat Apache a je možné spouštět PHP skripty.

MySQL

Instaluji verzi 5,.6.10 z binárních balíčků. Při snaze o instalaci MySQL Workbench jsem narazil na jeho požadavek verze 5.1.68. Ponechal jsem novou verzi MySQL a Workbench odstranil. Manipulace se serverem se odehrává pomocí:

# sudo /usr/local/etc/rc.d/mysql-server status | start | stop | restart

Pro automatické spuštění při startu systému se do souboru /etc/rc.conf přidá řádek

sudo echo 'mysql_enable="YES"' >> /etc/rc.conf

Po spuštění serveru je možné vytvořit přihlašovací heslo pro uživatele root:

# sudo /usr/local/bin/mysqladmin -u root password 'heslo'

Kromě MySQL je možné případně využít i další dva „alternativní“ servery: MariaDB ve verzích 5.3.12 a 5.5.29 nebo Percona ve verzi 5.5.29.

PostgreSQL

Instaluji verzi 9.0.12 z toho důvodu, že pro novější verzi není možné instalovat příslušná rozšíření PHP. Jako první krok je třeba inicializovat databázi příkazem:

# sudo /usr/local/etc/rc.d/postgresql initdb

Pak je možné server spustit příkazem:

# sudo /usr/local/etc/rc.d/postgresql start

Pro automatické spuštění při startu systému se do souboru /etc/rc.conf přidá řádek

# sudo echo 'postgresql_enable="YES"' >> /etc/rc.conf

Při inicializaci je vytvořen uživatel pgsql. Pro vytvoření přihlašovací role je třeba zadat tyto příkazy:

# su pgsql
createuser -sdrP postgres
heslo
heslo
exit

Pak stačí server restartovat a je možné se pod novým uživatelem přihlásit.

VirtualBox

Jako poslední uvedu instalaci VirtualBoxu. Ten je v binárním balíčku virtualbox-ose-4.2.6. Pro správnou a úplnou funkci je potřeba provést několik úkonů:

# sudo echo 'vboxdrv_load="YES"' >> /boot/loader.conf

Do skupin vboxusers a operator v /etc/group  přidat aktuálního uživatele.

# sudo echo 'vboxnet_enable="YES"' >> /etc/rc.conf

Do /etc/devs.rules přidat

[system=10]
add path 'usb/*' mode 0660 group operator

# sudo echo 'devfs_system_ruleset="system"' >> /etc/rc.conf

Spustit sudo /etc/rc.d/devfs restart. Po restartu systému funguje VirtualBox bez problémů.

Další postřehy

Kapitolu o aplikacích bych doplnil jenom několika dalšími postřehy.

Na pár věcí jsem nucen používat windows aplikace, což řeším raději přes Wine, než virtuálním strojem. Wine jsem musel instalovat přes PBI. V portech sice je, ale jenom pro 32-bit, v PBI je funkční pro 64-bit.

Dál jsem hledal nějaký launcher na spouštění aplikací. Gnome-do a Kupfer v systému nejsou, takže zbyly na výběr Grun, Gmrun, Gnome-pie, Apwal a Launchy. Grun už jsem používal dříve a bohatě by stačil. Bohužel ale házel segmentation fault a byl nepoužitelný.

Apwal je sice zajímavý, ale obsahuje pouze ikony pro spuštění aplikací a tak se podobá spíš panelu, než launcheru. Gnome-Pie je pak zase více obdoba hlavního menu, i když zajímavá. Nakonec jsem skončil u Launchy, které je poměrně jednoduché a umí toho dost.

V předchozí distribuci jsem poměrně často používal top-down terminál Guake. Ten je i v PC-BSD. Instalace byla bez problémů, ale spuštění se vytrvale bránil hláškami o problémech v Pythonem. Yakuake se mi nechtělo instalovat s ohledem na jeho příslušnost ke KDE. Tilda jde instalovat, spustit a modifikovat bez problémů. Konfigurace se z terminálu spustí příkazem tilda -C, samotná aplikace pak  tilda &.

Další možností je aplikace yaehconsole. Jedná se vlastně o wrapper nad terminálem Xterm. Aplikaci je nutné instalovat, konfigurovat a spustit s přihlášením uživatele. Instalace je jednoduchá. Konfigurace se provádí vytvořením a úpravou souboru $HOME/.Xdefaults. Jeho možný obsah je v příloze Xdefaults.txt. Spuštění se pak nejlépe provede vytvořením spustitelného souboru se dvěma příkazy:

# xrdb -load ~/.Xdefaults
# yeahconsole &

Já nakonec vybral Tilda, protože využívá instalovaný gnome-terminal a celkové lépe zapadá do prostředí.

Jako výchopzí prohlížeč grafických souborů jsem nahodil Nomacs (jsa inspirován softwarovou sklizní na Rootu).

Pro práci s databázemi používám aplikaci DbVisualizer. Ten má svůj vlastní instalátor, ale ten z Linuxu nešel spustit. Bylo nutné stáhnout z webu projektu instalátor pro Unix a pak proběhla bez problémů instalace, spuštění i provoz.

Jako druhou kalkulačku jsem použil vyzkoušený SpeedCrunch.

Jako dvoupanelového správce souborů jsem si vybral EmelFM2.

Tím část o aplikacích ukončíme. V příštím díle se budu zabývat zálohováním systému i uživatelských dat pomocí snapshotů i běžných zálohovacích aplikací. Celý seriál pak ukončím popisem rozdílů PC-BSD systému proti předcházející linuxové distribuci.