Názory k článku Píšeme operační systém: boot
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelcolorForth totiz neni jen tak nejaky Forth :-) Je to strasne minimalisticka verze (mimochodem primo od Chucka), ktera se opravdu vleze na par sektoru a mimo jine vynika i jakousi 2D barevnou syntaxi a pouzitim zcela jineho layoutu klavesnice :-( To je IMHO prvni vec, kterou bude zapotrebi preprogramovat... -
Klávesnici řešit nebudu (v tom smyslu, že bych se snažil odbourat QWERTY jako Chuck :-D), kromě toho jsou i verze Chuckova colorForthu s QWERTY.
Mně jde hlavně o naučení se RISCovému assembleru, o Chuckův minimalistický optimalizující kompilátor no a samozřejmě v první řadě o tu pedagogickou hodnotu. :-D -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJa vim :-), myslel jsem to tak, ze se z puvodniho colorForthu to (pro me) problemove rozlozeni klaves odstrani a ponecha se standardni QWERTY. Z toho puvodniho zdrojaku pro x86 je to docela lehce odstranitelne...
-
debko (neregistrovaný)Dakujem, presne takto som to robil, len stale sa to tvari, akoby ten image nebol bootovatelny. Asi som spravil este niekde nejaku debilnu chybu.
qemu -fda image.bin -boot a
vypisuje mi to:
Boot from Floppy 0 failed
Fatal: Not a bootable disk
Asi qemu este nieco chyba na to, aby mi qemu ten image zhltlo. -
mmp (neregistrovaný)Neviem, nakolko to respektuju klasicke zelezne PC (ja som si robil bootovacie diskety tusim aj bez toho a celkom to islo:-). Rychle googlenie naslo toto: http://www.ata-atapi.com/hiwdos.htm
-
Pěkné :-) Sice si asi operační systém programovat nebudu, ale krásně se to čte, člověk vzpomíná na staré časy.
Taková zajímavost - procesor 286, který měl chráněný režim, vznikl v roce 1982, procesor 386 s pokročilejším chráněným režimem se dostal do prodeje v roce 1986 a teprve první operační systém Microsoftu, který ho uměl skutečně využít, vznikl až v roce ... (hádejte, ale malinko jim to trvalo ;) -
Dominik Sauer (neregistrovaný)jestli myslite xenix, tak (http://en.wikipedia.org/wiki/Xenix) kolem r. 1983 ;-)
-
glx (neregistrovaný)Jenze tady jsme na technickem serveru a tedy by clovek predpokladal, ze budeme obdivovat trochu neco jineho a nekoho jineho...Pokud se to nekomu nelibi, necht se presune na nejaky server,kde se schazeji ekonomiste. Ekonomiste = lide, kteri ekonomii a obchod povysili na stred vesmiru.
Hluboce nesouhlasim s blaboly, ze neni problem neco dobreho vymyslet, ale ze je nejdulezitejsi to prodat. Vymyslet dobrou vec je velky problem ! Musite mit lidi, kteri znaji spoustu veci, maji nadprumerny talent, musite mit dobre vedouci projektu a tak dale.... K prodeji potrebujete hlavne okecavace, drzost a nekdy i silny zaludek. Ano - uznavam - bez toho prodeje to nejde. Ale povazuji jej za spise spinavou praci - i tu samozrejme musi nekdo delat, to nepopiram. -
Honza (neregistrovaný)NO tak u MSDOS to bylo presne naopak. :) Stacilo koupit neco co nekdo prestal vyvijet protoze uz od pocatku v tom byli chyby, MS to koupil, par chyb pridal a vymyslel vybornou vec a to jak shitovej software dostat na haldu PC. :) Koho zajima historie MS a nechce se mu to nekde hledat a cist, vrele doporucuji film Pirati ze silicon valey. Je to presne podle pravdy a krasne vylicenej Bill Gates, uz jenz toho filmu ho budete nesnaset. :) DIvim se ze jim za to nesebral wokna....... No mozna sebral :)
-
Jan Kaluza (neregistrovaný)http://opensvn.csie.org/haos/
Zde je starsi verze... Ted uz se tomu moc nevenuju, ale novejsi commity mam doma na svk ;) -
Taky mam svuj OS ale ukazovat ho nebudu, protoze je to priserna splacanina. Abych tak rekl, dostal jsem se k prvnimu bodu kdy je naprosto a zoufale jasne, ze je zapotrebi to od zacatku prepsat a vyuzit pritom zkusenosti nasbiranych pri prvnim psani, a tam jsem se zastavil a pustil se misto toho do uceni se linuxu.
Jsem v chranenem modu, pouzivam strankovani i segmentaci, funkcni preemptivni multitasking, je to cele v assembleru - napul nasm, napul tasm, mam pouzitelny ovladac klavesnice (tj. preklada vsechny scancodes) a obrazovky (mod 80x50), mam pripraveny ovladac disku (BM-DMA cteni a zapis) a read-only FAT, ale nedokoncil jsem integraci do OS, vlastni spustitelny format zustal nedodelany (trochu jsem ho prespecifikoval) ale funkcni, ovsem bez integrace filesystemu k nicemu. Dost jsem si vyhral s prostredim pro ovladace - TSS, segmenty a jejich alokace - a pote pri studovani linuxu dospel k nazoru, ze to nebyl zrovna uzitecny smer vyzkumu, stejne jako specifikace vlastniho spustitelneho formatu. Nicmene celkove jsem spokojen - bavilo me to a IMHO jsem se i neco naucil.
Jsem zvedavy, jestli se OS v tomhle serialu dostane alespon tak daleko jako ja tehdy. -
fikus (neregistrovaný)Ahoj.
Nemate nekdo tuhle knihu:
http://cwx.prenhall.com/bookbind/pubbooks/tanenbaum/
Budto papirovou, nebo elektronickou.
Za zapujceni jsem ochoten neco zaplatit, jsem v Praze.
Dik, fikus@cyberspace.org -
anonymníknihy A. Tanenbauma jsou v různých formátech na:
http://www.cs.vu.nl/~ast/books/book_software.html -
Dominik Sauer (neregistrovaný)... tím, že napíšu nepřenositelný skorobootloader se mi zdá poněkud nahlavičkované, zvlášť v době Open Firmware. Začínat operační systém (nemáte-li nějaký naprosto revoluční nápad přinášející nové OS paradigma) v době BeOS, HURD, QNX, Plan9 či školního NachOS mi připadá podobně nahlavičkované. navíc - koho, kromě překladače, dneska zajímá assembler?
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelO OS se nebudu vyjadrovat, ale k tomu assembleru: vzhledem k tomu, ze mezi assemblerem a vyssimi programovacimi jazyky (vcetne cecka) je dost velka semanticka mezera, tak je nekdy pouziti assembleru nevyhnutelne. Samozrejme to neznamena psat cele aplikace v assembleru (pokud to neni pro zabavu), ale nektere kriticke casti ano. A to nemluvim o jinych platformach, treba dneska popularnich PICech, rade 8051, 68HC11 atd. K nim sice existuji i ceckovske nebo skoroceckovske prekladace, ale pri vetsim poctu vyrabenych zarizeni se stejne sahne po assembleru, protoze se usetri na zdrojich.
-
Psat aplikaci pro win v assembleru neni blbost. Blbost je pouze tvrdit, ze je to dobra metoda psani aplikaci pro win - psat aplikaci pro win v assembleru proto, aby jsi se neco naucil nebo dokazal ze to jde je naprosto normalni (BTW, delal jsem to a ano, vysledne aplikace nemohou slouzit k nicemu jinemu nez jako dukaz ze to jde a ucebni pomucka).
Myslim, ze uzitecnost programu v assembleru je dana vlastnostmi CPU a pozadavky na program: cim rychlejsi a "standardnejsi" CPU a vetsi pozadavky na program, tim mene assembleru je rozumne pouzit. Cim pomalejsi CPU, horsi prekladac C v dusledku neobvyklosti platformy a cim vetsi cast pozadavku na program je ve stylu "nacpat to i na tento pocitac", tim vice assembleru. -
greenwood (neregistrovaný)Já si myslím ze programátor nemusí psát celé aplikace v assembleru jen proto ze se nudí. Pro x86 jsou instrukce stejné a funkce biosu se taky moc nemění. Pro mě je assembler přehlednější než třeba jazyk C, a to obzvlášť při programování pro systém GNU Linux. V překladači GCC který je opensource dělal každou knihovnu jiný programátor. Potom jsou při využívání knihoven potíže s tím že každá funkce z knihovny má jinou syntaxi a člověk už jen zírá na manuál.
-
machr (neregistrovaný)> Začínat operační systém tím, že napíšu nepřenositelný skorobootloader se mi zdá poněkud nahlavičkované, zvlášť v době Open Firmware.
- temer kdykoli na internetu nalezenete nejake stranky o tvorbe OS, tak zacinaji, jak rikate, "naprenositelnym skorobootloaderem". Myslim, ze je to takova tradice - neco jako "Hello World"....
> Začínat operační systém (nemáte-li nějaký naprosto revoluční nápad přinášející nové OS paradigma) v době BeOS, HURD, QNX, Plan9 či školního NachOS mi připadá podobně nahlavičkované.
1. operacni system si spousta lidi skousi napsat jen tak pro zabavu
2. i v dnestni dobe widlowz xp existuji situace (napr. ruzne rt sytemy), kde je nejlepsi reseni si sednout a napsat si vlastni os specialne pro danou aplikaci... ale o tom vetsina lam nema ani poneti ;)
> navíc - koho, kromě překladače, dneska zajímá assembler?
kazdeho, kdo chce vedet jak pocitace funguji? -
anonymní>2. i v dnestni dobe widlowz xp existuji situace (napr. ruzne rt sytemy), >kde je nejlepsi reseni si sednout a napsat si vlastni os specialne pro >danou aplikaci... ale o tom vetsina lam nema ani poneti ;)
Existuju ale ich pocet za zmensuje
vid
http://linuxdevices.com/files/article055/embedded-OS-trends.jpg
z
http://www.linuxdevices.com/articles/AT4036830962.html
Al kezde robimv RT Linux-e
ASEN 4519 LAB 9
Assignment Overview
In this lab you will write two simple programs to investigate the effects of the different Linux and RTLinux scheduling policies upon timing accuracies. The first process will run under the standard Linux O/S in user space while the second process will run under RTLinux as a kernel module in kernel space.
Note: Read the RTLinux overview (RTLinux Manifesto) for an overview of the the conceptual implementation of RTLinux
Objectives:
1. Investigate the effects of the different Linux scheduling policies upon process latency time
2. Learn how to write a simple real-time task as a Linux module in RTLinux
3. Investigate the process latency time when implementing the process as a Real-time Linux (RTLinux) module
4. Become familiar with the UNIX/Linux syslog facility
5. Check the man pages for the following commands
Serial sa mi velmi hodi
http://rintintin.colorado.edu/~gifford/lab9.html -
JeromeHeretic (neregistrovaný)Kdyz se ti to nelibi, kup si Score a di si zaparit nakou gamesu, nemusis cist roota. Po hrozne dlouhe dobe konecne vidim clanek, ktery je zajimavy. Je videt, ze nemas potuchy, jak tezko se shaneji takovehle informace, protoze svet je plny chytrolinu premyslejicich podobne jako ty. Druha (a dost znacna) cast populace se sklada z kokotu, kteri vydavaji casopisy jako Chip a tvrdi o tom, ze to je "odborna pocitacova literatura", pritom se s tim neda poradne utrit ani zadek. Jak zapsat do pameti grafiky, precist CMOSku, nebo pristupovat ke zbernici se tam nedozvis. Tyto informace prestaly byt v ceskem jazyce dostupne od okamziku, kdy prestal vychazet casopis Bajt a vsichni lidi z BBSek zestarli. Ja sem fakt rad, ze si muzu takovyto serial precist a urcite si i leccos vyzkousim. Rozodne autorovi fandim a drzim palce, aby se nenechal znechutit takovyma kyselyma prdelema jako si ty...
-
faha (neregistrovaný)Naprosty souhlas, asi nejsem tak star(nic ve zlem),ale jeste si celkem zive vybavuji, kdyz jsem nasel u znameho otce zaarchivovany bajt v krabici,opravdu vzrusujici cteni, k tomu uzasna vec jako byl/je SYSMAN :-), prvni experimenty s 286 a ASM, vypis na obrazovku, veci kolem int 21h, TSR, vzpominky na uzasnych 320x200,prace s paletou, COVOX :-) ... atp., jo to byly uzasna casy. Je pochopitelne,ze lidi jez znaji asm ubyva, mladi se celkem implicitni vrhaji na RAD(Delphi, Builder, Java[Eclipse]...), podstata veci unika, natahat si okyna na formular jeste neni programovani.Clanek podporuji, muj prvni pokus os OS jiz hnive nekde v kremikovem pekle. Ale kdo vi, treba se diky tomuto clanku neco rozjede, dalsi vlna, Linux zacal vznikat "obdobne", ale nedelam si iluze. I tak moc dekuji.
-
anonymníA lidé, JIŽ znají správně češtinu ubývá, zatímco lidé, kteří s oblibou a obvykle nesprávně používají slova jako JENŽ a JEŽ, asi rostou na stromech. Viz http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#jenz
K tomu nadšení z počátku 90. let se samozřejmě hlásím. -
Fi_Go (neregistrovaný)Vzdyt kazdy OS jednou musel zacit. Kdyby si kazdy kdo ma nejaky napad rekl ze to nema cenu myslis ze by dnes existoval Linux? Asin ne ze. Kazda revoluce vznika od zakladu. Co ty vis, treba za 10 let nebudou zadne Windowsi, Linux, Solaris, BSD nebo Mac Os, bude treba neco jineho ale to neco jineho musi jednou zacit. Pokud by sme jen zdokonalovali stare, narazime jen na hranice ktere uz nebude mozne prekonat, viz vyroba procesoru, zvysovani frekvence je uz temer u stropu svych moznosti a tak vyrobci hledaji jinou cestu. Proc tedy nenajit jinou cestu i zde? Co ty vis, treba autor tohoto clanku muze jednou patrit mezi nekolik nejbohatsich lidi sveta diky nejake genialni myslence. Neobjeveneho je stale spousta a ja verim ze Linux je pouze zacatek neceho velkeho. Zkuste si predstavit kdyby se spojili veskere distribuce do jedne, extrakt jen nejlepsich veci, revoluce jednou pride
drive, ci pozdeji.......... -
Dominik Sauer (neregistrovaný)No, tak jsem si to tu pěkně slíznul. možná kdybych použil "nešťastné" místo onoho neologismu, dopadlo by to jinak.
Kdybych dneska začínal s OS, tak začnu s nějakým přítulným emulátorem jednoduchého procesoru (který už někno napsal), překladačem C (který už někdo napsal) a nejspíš i s kernelem nějakého existujícího OS (který už někdo napsal). A úplně nejspíš s tužkou a papírem, abych si rozmyslel, jak to má vlastně vypadat, a jestli ta práce s hnusnými detaily okolo zmršené x86&co má jiný smysl než píchnout značku "tudy ne, přátelé".
ale každému co jeho jest. a jestli jsem někoho urazil, tak se omlouvám. -
Johanka už sice nekorektoruje, ale snad vám bude stačit Věra. :-)
Předpokládám, že na oné "podivuhodné" větě Vám vadilo, že je pouhým časovým určením a nenavazuje na jiný údaj. To není gramaticky špatně, pokud větu vnímáte v kontextu vět, které ji obklopují. Rozumím nicméně tomu, že ne každému takový styl lahodí, a opravím. -
hmmm... a chcete mi jen ukázat, jak vám šlapou nejnovější aplikace pod Linuxem, že? :-))) Já nevím, jak si můžete být tak jistý, že jsem slečna. :-) Co když je mi padesát, jsem vdaná potřetí, mám čtyři děti v pubertě a vážím něco přes metrák? Já být osamělým linuxákem, rozhodně bych takhle neriskovala.
-
zgrpe (neregistrovaný)Nerad reaguji na ruzne clanky, ale tento je uplne zcestny v pohledu vet: "Kdysi „dávno” před osobními počítači, kdy byly počítače velké jako tělocvičny a neexistovaly OS. Program se nadírkoval (nahrál) a když skončil, nadírkoval se další." V te dobe ridil pocitac asi nejaky trotl. Kazdy pocitac musi mit alespon castecne instalovany operacni system. OS je souhrn ovladacu a nastroju, ktere minimalne zpristupnuji HW prostredky na pocitaci pro jednotlive ulohy/procesy. V lepsim pripade ridi i pridelovani zdroju apod. Coz je dnes uz samozrejmosti. Takze i CPM byl, hodne zjednoduseny, operacni systen. Ale hlavne salove pocitace ho urcite mely a maji a existovaly drive nez uvadi autor. Jen se zmenil zpusob zadavani programu. Jestli to je pres dernou pasku nebo derne stitky anebo pres klavesnici, to uz je jedno. Je to ostuda uvadet tyhle zavadejici veci. PZ.
-
machr (neregistrovaný)
uryvek z textu 'Real Programmers Don't Use Pascal':
Jaky typ nastroju pouziva Opravdovy Programator? Teoreticky plati, ze programator muze pocitaci zadavat svuj program klavesami na prednim panelu pocitace. V davne minulosti, kdy pocitace mely predni panel se to tak skutecne delalo. Vas typicky Opravdovy Programator znal zavadec v hexadecimalnim vyjadreni zpameti a namackal ho kdykoliv jej vas program porusil (pripomenme si - pamet byla pamet, pri vypnuti jste nic nazapomeli. Dnes pamet budto zapomene veci, ktere jste zapomenout nechteli, nebo si pametuje veci dlouho pote, kdyby bylo lepe na ne zapomenout). Legenda vypravuje, ze Seymour Cray - tvurce superpocitacu Cray I a II a vetsiny pocitacu firmy Control Data - skutecne namackal prvni OS do pocitace CDC7600 pri jeho prvnim spusteni pres jeho celni panel a to zpameti. Nutno rict, ze Seymour byl Opravdovy Programator.
:-D
-
Petr Zgraja (neregistrovaný)Nepochopil jsem odpoved, ja jsem nepsal o programatorech a jake nastroje pouzivaji, ale o tom, ze operacni system byl i na tom pocitaci, ted z hlavy nevim, jak se jmenoval, ktery byl zrealizovany na elektronkach. Zabral sice nekolik mistnosti, ale mel v sobe implementovany OS.A i kdyz se veci delaly pres predni panel, tak tam operacni system byl. A o tom jsem psal. Ne o tom, jak to bylo privetive anebo ne. Neresim ted, co pouziva "opravdovy programator", ale to, co ridi pocitac. To je jako bych resil jaky je ridic auta a ne jaky je motor a prislusnstvi okolo.
PZ. -
kulik (neregistrovaný)No myslim, ze autor mel na mysli spise neco jako http://en.wikipedia.org/wiki/EDSAC ... No ale treba i o mnoho let pozdeji i u nas prakticky pouzivany Ural 22 zadny OS nemel (a pak prisel FELAN!:-))
-
r (neregistrovaný)A ja uz som dufal, ze ludia dostali rozum a uz pochovali tu mrtvolu co sa vola "i386 architektura" niekam hlboko a uz ma s nou nebudu otravovat.
Preco preboha vytahujete haluze ako 16bitove registre, protected mod, BIOS atd?
Chodte s tym do... 20teho storocia som chcel povedat.
R. -
anonymníSouhlas. Co ja si zanadaval pri prechodu z osmi bitaka ZX a potom C64 na PC... Takovy sracky. Za... ofsety. Jo a to nemluvim o programovani grafarny. Nejaky stupidni io porty-kde je muj VIC? Toho hnoje co letelo na IBM. Uz jsem myslel ze na ty zbesily leta zapomenu. Ne. Nightmare i386 strikes back!
-
QJohn (neregistrovaný)Zas nejaky genius... A nenapadlo te nahodou, ze ibm-pc VZDY bootuje do realneho modu? Teda, jo, muzes jako prvni vec co udelas v bootsectoru prepnout do protected rezimu - ale jsem hrozne zvedavej, jak si pak bez BIOSu nahrajes code >512b proto abys aspon ty zaklady protected modu obslouzil ...
-
Do protected modu prepnout muzes, ale jestli se ti do jednoho sektoru vejde GDT, kod pro vygenerovani pouzitelne IDT a TSS, prehozeni IRQ 0-7 z interruptu 8-F nekam kde neprekazi exception, obsluha exception ktera ti napise alespon cislo a adresu chyby aby jsi nemusel hadat co se stalo a obsluha klavesnice alespon takova, aby se ta klavesnice nezasekla tak jses machr.
Obsluha disku bez BIOSu by se mozna vesla, pokud pouzijes PIO, ale v BOOT sektoru potrebujes kazdy byte na vylepseni hledani image kernelu (nebo dalsi faze bootloaderu), takze si opravdu nemuzes vyskakovat s prepinanim do chraneneho modu ... nemluve o tom, ze pred prepnutim potrebujes z BIOSu vytahat spoustu informaci a ulozit si je. -
filipkof@seznam.cz (neregistrovaný)I386 arch. je vazne zastarala, je tady mnohem vice architektur ktere stoji zato: ARM, MIPS ci PowerPC atd. Napr. kdyz sem si prohlizel zdrojaky zavadece linuxu na mym PDA (ARM, StrongARM), tak tam nikde nebyly zadny 16bitovy instrukce jen 32bitovy se zpetnou podporou na 26bitu a p. m. se nemusel nikde prepinat (nestudoval sem to dost peclive, tak se pripadne omlouvam). I386 je vlastne jen takova "nadstavba" 8086ky se zpetnou podporou pro tyto praveke procaky... Jen me stve ze StrongARM nema FPU (jednotka pro vypocty s plovouci radovou carkou), je sice emulovana ale za cenu velkeho zpomaleni... Kdyby se u nas dali nejak levne sehnat pocitace s temito procesory, tak bych nevahal, zahrabal svoje zastaraly I386 a koupil ARM.
-
Tom (neregistrovaný)< times 510-($-$) db 90h ;sector musi byt dlouhy 512B
---
> times 392-($-$) db 90h ;sector musi byt dlouhy 512B
s tímhle číslem mi to dává výsledek dlouhý 512B a v qemu to bootuje!
Nevíte někdo tohle:
- nemůžu najít význam toho ($-$) - pozice ve výslednén souboru po překladu až po aktuální řádku?
- proč 510?
- proč mi to chodí zrovna pro 392?
:) -
Martin (neregistrovaný)P.S. Ještě jsem zapomněl na to vysvětlení: sektor má mít 512B - poslední dva bajty jsou pevně dané (dvě instrukce značící bootovací sektor) - zbývá 510B pro vlastní program. Jenže ten program je určitě kratší - takže aby poslední dvě instrukce byly na správné pozici (na konci sektoru, tedy 511. a 512. bajt) musí se mezera mezi programem a těmihle dvěma posledními bajty vylnit prázdnýma instrukcema.
-
Uplne rovnako ako z diskety. Vtip je v tom, ze biosy na tychto modernych doskach urobia "spinavu pracu" za teba, a na pripojenom flash disku emuluju floppy disketu o rovnakej velkosti. V praxi to vyzera tak, ze v realnom rezime za pomoci BIOS funkcii s nim pracujes uplne rovnako ako s inym diskom alebo disketou. A co tym chcem povedat?
dd if=bootsect.bin of=/dev/sda
(alebo cokolvek ine, kde svoj flashdisk mas)
Kod v bootsect.bin neni potreba nijako modifikovat. -
1) Ne nebylo. Soucasti bootsektoru, jakoz i MBR, jsou tabulky s presnou strukturou i polohou. Struktura by se v C zvladnout dala, poloha ne. I na to pitome AA55 by jsi v C potreboval pomoc linkeru, a na ostatni struktury by IMHO linker nestacil (v pripade boot sektoru jsem si tim jisty, mozna MBR by se dala ...)
2) Zkompilovat jako obvykle. Problem je v linkovani. Mas na vyber bud napsat i druhe casti programu assemblersky zavadec (v podstate neco jako "jmp main", pokud nepotrebujes nejakou specifickou hlavicku tak nic vic nepotrebujes) a slinkovat to s C zdrojakem tak, aby byl ten zavadec prvni (na to obvykle staci aby byl prvni na prikazove radce, alespon pokud je ve spravne sekci), nebo pouzit pokrocilejsi hacky ktere prinejmensim GNU linker umi - napr. nechat si od nej napsat na zacatek programu adresu funkce main.
Pripominam, ze pravdepodobne budes potrebovat nejak vysvetlit linkeru, ze program nezacina na obvykle adrese, nebo ho v boot sektoru na tuto adresu nahrat. Jak to udelas a jaka adresa to je, zalezi na prekladaci - mimochodem GNU C je pro tento ukol nevhodne, protoze preklada pro 32bitovy FLAT model a takto prelozene programy v realnem modu nepobezi, predpokladam ze mas k dispozici jiny prekladac. -
nightfish (neregistrovaný)Jak již víme, adresa je tvořena 20bity, ale registry máme 16 bitové. Adresa se tedy vytváří sečtením jednoho ze segmentových registrů posunutého o 4 bity (a vynásobeného 16) a zbytku adresy, tzv. offsetu. Adresa = segment * 16 + offset.
jen bych upřesnil - segment buď posunu o 4 bity vlevo a nebo násobím 16 (jsou to ekvivalentní operace), ne však obojí zároveň - tím bych dostal posun o 8 bitů a už bych měl jinou výslednou adresu... -
ebik (neregistrovaný)Naprosto nesouhlasím:
"posunutého o 4 bity (a vynásobeného 16)"
Podle mne to v češtině znamená, že kromně posunutí o 4 bity je navíc vynásoben 16.
Přičemž to vynásobení je nedůležitá informace, protože ji dal autor do závorek.
Samozřejmě faktům odpovídá váš výklad. Já jen souhlasím s kolegou, který tvrdí, že
originál byl napsán špatně. -
Mňo, vůbec ne.
Učili jste se někdy něco jako logické funkceAND,ORatd?
AND- česky a - znamená, že situace je pravdivá pouze tehdy, když jsou pravdivé oba prvky - z toho vyplývá, že bychom museli jak přičíst registr posunutý o 4, tak vynásobit 16.
Správně má být: "(nebo vynásobeného 16)"
Pro fci logického součtuORtotiž platí, že situace je pravdivá právě tehdy, když je pravdivá alespoň jedna z nich ;-) -
hx (neregistrovaný)kdyz uz si hrat s tvorbou OS, tak bych doporucoval nepsat si vlastni bootloader, je v tom docela dost cerne magie a problemu. mnohem elegantnejsi je napsat si kernel tak, aby podporoval multiboot standard a nechat si ho zavest pomoci GRUBu, ktery vam automaticky zajisti takove veci jako osetreni A20 a prepnuti do chraneneho modu (takze si akorat musite vytvorit vlastni GDT,etc.)
-
Jde o to o co vam jde :-). Pokud si chces s tvorbou OS hrat, tak si klidne muzes vyhrat i s boot loaderem (pro zacatek pro tebe bude bootloader specificky pro tvuj OS vyhodnejsi). Pokud to myslis alespon trochu vazne nebo te bootloader nebavi, je nejlepsi prislusnou cast vypujcit jinde - bud pouzit GRUB a jeho multiboot standard, nebo vykrast zdrojaky memtest86 a zformovat vas OS tak, aby ho byl schopen nahrat kterykoliv loader schopny nahravat linux kernel. V obou pripadech vas vlastni kod zacne az v chranenem modu.
-
Picmaus (neregistrovaný)Svého času jsem si udělal hezký prográmek, který uměl kódovat obsah diskety.. Samozřejmě se vešel do bootsectoru diskety, takže s ní stačilo pouze nabootovat, zadat správné heslo a obsah se zakódoval/dekódoval. Měl pouze dvě chybičky.
1. Neprováděl jsem reset řadiče, takže občas docházelo k chybě BOISu v přístupu na disketu - reset to vyřešil.
2.Jelikož jsem kódoval jen FAT tabulku, první sektor (512B) bylo originálních. Další obsah byl takřka náhodný =o) -
EAN-CODE (neregistrovaný)Zdar lidi, používám Windows 2000 a chtěl bych se zeptat, jak mám výsledný obraz zapsat na disketu? Stačí použít obyčejný rawrite? Zkoušel jsem použít portaci dd pro win32 systémy, něco to na disk zapsalo, ale stejně mi to z diskety nenajelo. Co dělám špatně? Díky za odpovědi.
-
DAG (neregistrovaný)Zdravim. Lidi. Sháním PLS člověka co umí programovat v Assembleru a byl by ochotný mi po netu nějak přiblížit jak to mám dělat. Vůbec si s tím nevím rady a ve škole na mě učitelé šlapou že mám furt něco programovat. Děláme s ATTiny2313, Zatím děláme takový věci jako 8xLED blikajících jako Knight rider a podobně, ale vůbec nevím jak to děláme. Instrukce mám ale nevím jak ten program přemýšlí. PLEASE ozvěte se někdo kdo mi vysvětlí jak na to. Díky moc. Můj mail je petulinek1@seznam.cz
-
MaSo (neregistrovaný)Jde o to, aby na konci toho sektoru (délka sektoru 512B) byly hodnoty 0xAA55 označující, že se jedná o boot sektor. Tedy na pozici 511. a 512. bajtu toho souboru
Jinak dle toho článku mi v linuxu správně nekompiluje výslednou délku bináru na 512B, ale jinou. Úprava:
začátek programu upravit takto:
org 0x7c00 ;nastaveni segmentu
go:
jmp main
.
.
.
.
a na konci takto:
times 510-($-go) db 90h ;sector musi byt dlouhy 512B
dw 0xaa55 ;oznaceni boot sectoru
ČLÁNKY DO MAILU
