Odpověď na názor

hele, knihovno, nedělej vůbec nic (navíc)
Nikoli. Ta knihovna by nejprve musela zjistit, že „ř“ se dá zobrazit jako „r s háčkem“. Pro „í“ by musela mít informaci, že se dá zobrazit jako „i bez tečky s čárkou“ a pak zjišťovat, zda má font glyf pro „i bez tečky“ (a také tu čárku). Přičemž výsledek by vypadal prakticky vždy ošklivě. A to celé by se dělalo jenom kvůli pár jazykům a situaci, kdy nějaký hlupák použije pro text písmo, které neobsahuje potřebné znaky, a je mu to jedno. Přičemž jazyků, kde by to vyřešilo problémy všech chybějících znaků, je ještě méně – asi budou i jiné, než čeština a slovenština, ale není jich moc. Protože takové ß, ł nebo i ą už takhle nevyrobíte.

A pokud nebude dobře sedět? Vždyť je to náhradní řešení, tak si tam sazeč přidá ruční kerning.
Nejde zdaleka jen o kerning. A pokud to řeší sazeč a to písmo opravdu potřebuje použít, tak si potřebné znaky dodělá. Pokud se k něčemu ta samotná diakritická znaménka mají použít, tak právě k tomu, aby z nich potřebný znak vytvořil grafik, ne aby je někam „náhodně“ umístila vykreslovací knihovna.

Ohledně těch využití, co píšete v prvním odstavci, mi to přijde všechno jen teoretické. Nic z toho není nijak napojeno na Unicode.
Stejně tak nejsou na Unicode napojeny fonty. Unicode je prostě obecná znaková sada, která nepředepisuje, jakým způsobem ji můžete použít. Akorát se její autoři snažili dát ostatním do rukou nástroje, které by jim mohly být užitečné. A jedním z nástrojů, které se zdály být užitečné, je i to umět napsat třeba „r s háčkem“ tímto způsobem (tedy jako spojení dvou znaků), protože se tak s tímto znakem ve spoustě případů pracovalo dávno před vznikem Unicode (a dávno před vznikem počítačů). No a OpenType fonty to díky podpoře ligatur pak umí i dobře zobrazit a aplikace nemusí před zobrazením Unicode textu dělat jeho normalizaci.