Názory k článku Písma a jejich použití: od beden s odlitky ke stažení souborů
-
Podobné shrnutí bych čekal na nějakém méně technickém webu. Je to sice fakticky správně, ale po pravdě mne nenapadá cílová skupina. Většina textu jsou obecné informace, které je dobré vědět, ale samy o sobě nemají bližší užitek. Je to takové "opisování Wikipedie".
Pokud bych už bral článek o písmu, pak bych čekal něco o tom, jaké znaky dobré písmo má - například nějaké informace o kerningu či ligaturách.
Nicméně zde (root) by se spíše hodily informace o interní struktuře souboru písma, o podpoře variabilních či SVG písem, o typech písem pro web a třeba i o tom, jak vlastní písmo vytvořit. -
Upřímně řečeno, ačkoliv tu je odborný a technický web, tak sazba a věci kolem písma nejsou denním chlebem většiny z nás. Takže takové srovnání pojmů a vyjasnění některých věcí mi přišlo vhod. Ačkoliv je LaTeX jeden z mých koníčků, nikdy jsem neměl potřebu více než základně řešit věci kolem písma.
Na samotnou tvorbu písma doporučuji fontforge, pravidla pro tvorbu typografického písma si ale sám rád přečtu od Pavla v pokračování...
-
Diky za clanek, hezke vzpominky na mladi a DTP. Pripomelo mi to Brick Heck a jeho podcast - https://youtu.be/Gvr4kBqczaY
-
Hezký článek, po dlouhé době něco jednoduchého a přínosného. Osobně fonty prostě neřeším(prostě vyberu ty nejznámější v Office) a prostě píši. Možná byste ještě v nějakém díle mohl popsat jak vybrané fonty nahrát do Wordu či do free Office či případně třeba jak tvořit vlastní font, jak je to se znakovými sadami, atd..
-
Tak, dlho som používal nexus ( nexus-08-m-r.bdf - bitmapové 8 pixelové písmo, do ktorého som si doplnil diakritiku), ale vyššie DPI a staršie oči už to nezvládali, tak som si našiel iosevka ( https://typeof.net/Iosevka/ ). mám rád užšie písma.
-
Terminus https://terminus-font.sourceforge.net/shots.html
V konzoli i ve VIMu. Oceňuji bitmapovozt a naprostou ostrost.
-
S tím odkazovaným článkem "The Serif Readability Myth" mi to přijde složitější. Možná by se zdálo že tvrdí "čitelnost serifových písem není větší", ale přijde mi že obsahuje jen mnohem slabší tvrzení - že "nevíme". Možná je čitelnost větší, možná není.
Což mě překvapuje, čekal bych že stačí provést dostatek testů v mnoha podmínkách a pomocí statistiky z toho vytřískat závěr, ale vypadá to že to je asi příliš utopené v ostatních vlivech. Typografie asi nebude ta nejlépe dotovaná věda aby bylo možné provést dostatek testů na lidech.
-
Ono to hlavně asi bude hodně individuální, dané tím, na co je člověk víc zvyklý. Vykopávky, které většinu života četly převážně tištěné knihy sázené patkovým písmem, budou na patkové písmo zvyklé natolik, že se jim čte pohodlněji než bezpatkové. U mladších generací, které většinu textu čtou z monitoru (dnes už spíš smartphonů a tabletů), kde převažuje bezpatkové písmo, to může být naopak.
-
No to je zminene v tom odkazovanem clanku "The Serif Readability Myth", navyk na dane pismo hraje roli. Ale hlavni problem asi je ze vlastne chybi poradna teorie popisujici jak ctenar poznava slova. Nejspis to neni pomoci vsech znaku, ale asi ani po tvarech slova, pise ze vlivu tam je hodne.
Ale proc vlastne to tu prepisuju kdyz to staci precist, ze? -
Muze to byt take dane odlisnym vnimanim na reflexivnim povrchu : papir, ectecka s nepodsvicenym eink vs svitici plocha monitoru.
Tyto dve veci vyzaduji uplne jinou grafickou upravu aby se dobre cetly.
Stejne jako musite jinak resit bily ci cerne podklad a vzhledem k nemu i font. Oboji odlisne pro reflexivni nebo svitici povrch. -
Muze to byt take dane odlisnym vnimanim na reflexivnim povrchu : papir, ectecka s nepodsvicenym eink vs svitici plocha monitoru.
IMHO hraje dost podstatnou roli i rozlišení. Na klasických monitorech s rozlišením kolem 96dpi (často i nižším) - a hlavně než se začal ve větším měřítku používat antialiasing - patková písma menší velikosti moc dobře nevypadala, bezpatkovým to většinou tolik neškodilo. Proto se bezpatková stala na webu de facto standardem a už to tak zůstalo, protože "se to tak dělalo vždycky".
-
Patky primárně drží oči na pomyslném dlouhém řádku. To k celkové čitelnosti patří, avšak stejně tak i zkrácení řádku samotného.
Písmo s patkou mi dovolí použít výrazně kompaktnější nastavení (výška znaku, řádku, velikosti mezer, ...) a zachovat čitelnost/ergonomii textu.
Většina teorií o čitelnosti písma ale funguje do chvíli, než jim představíte češtinu či jiný jazyk, využívající diakritiku. Ta totiž výrazně naruší prostor mezi řádky a případné východy patek potlačí.Viz jednoduché srovnání - https://ibb.co/93qfSqx
-
Já jsem někde slyšel/četl, že patky se začaly používat v počátcích knihtisku pro eliminaci opotřebení konců linek při používání liter. Zatím co hladký = bezpatkový konec se tři tisku omačkává a tím zužuje a zkracuje, u patkového se opotřebovává patka a i nekvalitní otisk opotřebované litery má potřebný tvar.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelCituji z článku:
V české terminologii se serifovým písmům říká antikvy, protože vycházejí z písma antického Říma.
Nemyslím si, že by již staří Římané měli problémy s opotřebováním liter při knihtisku.
-
Pánové, neplácejte hlouposti - ta písmena se mnohem častěji psala na papyr/pergamen, než tesala!
Patky jsou především přirozeným zakončením tahu (štětce, pera...), mimo jiné omezujícím vznik kaněk. Ostatně, byla i různá zdobná písma, která se tenkými zakončeními jen hemžila.
U tisku (zejména na těch dřevěných literách) docházelo k opotřebení - a u rovných (sans-serif) zakončení to opotřebení (roztřepy...) bylo větší, respektive více patrné (ve srovnání s poněkud pokrácenou patkou); olověné litery si obrušovaly hrany, takže to zakončení bylo pak neostré a zkracovalo tah - zato nedotažená patka tolik nevadila.
Fungovalo to skvěle - dokud někoho nenapadlo ty znaky tlačit do čtverečků obrazovek... -
Zní to logicky, ale jsou to pohádky. Prvotní dřevěné litery musely nutně používat tehdy obvyklá psaná písma - jiná nikdo neuměl číst. Když Guteberg zavedl litou sazbu, pak už vůbec nebyl důvod optimalizovat písmo na opotřebení, litery se daly odlévat znovu a znovu. A písmo neomezené možnostmi ručního psaní se mohlo vrátit ke své nejdokonalejší formě, zachované na antických památkách. Ale jsou tady názory, že pro tvar písma je nejpodstatnější honění brka po papíře.
-
-
tohle me zaujalo, detaily jak vyladit font:
http://designwithfontforge.com/en-US/Trusting_Your_Eyes.html
-
Díkes skromně dodám, že 90%toho znám.
Poslední dobou vnímám hipsterský trend diskuze v (ka)varnách který font je nejlepší v IDE? Source Sands už je out?
Ale muj nápad na kapitolu: co AI a písmo? Historie typografie v HTML(a css ruku v ruce)
A nebo kapitolu typografická krádež, kdy v rozepsané komentáři dáte náhled, ale po odeslání zmizí "lepší" uvozovky, emoji nebo jiné „speciální znaky.“5. 9. 2024, 22:26 editováno autorem komentáře
-
Pokud by se takové základy typografie spojily s aplikací ČSN 01 6910 (Úprava písemností) a nějakým poučením o tom, jak správně psát texty v programech jako Writer nebo Word (bez zdvojených mezer a prázdných odstavců), bylo by to hodně užitečné. Střední školy by tomu mohly věnovat pár hodin ČJ a INF. Samozřejmě, pravopis je základ.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Pokud by se takové základy typografie spojily s aplikací ČSN 01 6910 (Úprava písemností)
Třeba takhle? „Podívejte se, jak to určuje ČSN 01 6910, a udělejte to jinak. Je značná šance, že výsledek bude typograficky správně. Pokud to uděláte podle ČSN 01 6910, bude to takřka zaručeně typograficky a/nebo pravopisně špatně.“ ČSN 01 6910 by se měla před světem co nejvíce tajit, protože její autor se rozhodl, že kašle na pravidla českého pravopisu a typografická pravidla a vymyslí si to jinak. -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Pravidla českého pravopisu dříve říkala, že pro čas (hodiny a minuty) s používá jako oddělovač tečka. V normě byla dvojtečka. (Pak přišly WIndows 95, kde byla z USA dvojtečka, takže to dvojtečka celé převálcovala, takže nakonec rezignoval i ÚJČ a dnes už se připouští i dvojtečka.) Norma připouští oddělovat tisíce tečkou. Pravidla pro psaní pomlčky a spojovníku se v normě dříve také lišila od pravidel a typografických zvyklostí. Jako preferovaný způsob zápisu data uvádí norma zápis RRRR-MM-DD, což je sice nejlepší zápis pro různé třídění apod., ale v českých textech takový zápis nikdo nepoužívá. Norma pro oddělování odstavců připouští použití (dokonce možná jako preferované) mezery mezi odstavci, což se v české typografii vůbec nepoužívalo (než to začali dělat amatéři bez jakýchkoli znalostí podle amerického vzoru).
Vtipný je dokument Otázky a odpovědi k ČSN 01 6910, který výslovně uvádí, že se norma někdy chybně uplatňovala i pro profesionální sazbu, pro kterou ale nebyla určena. A na závěr uvádí tabulku některých jevů, jak jsou podle normy a jak jsou podle typografických zvyklostí. Přitom norma pro psaní písemností by měla z těch typografických zvyklostí vycházet a pouze je zjednodušovat v případech, kdy dodržení typografických zvyklostí by bylo obtížné nebo nemožné s použitím textových procesorů (nebo dříve psacích strojů).
Ale je pravda, že dnes už je ta norma mnohem lepší, počítá s textovými procesory a přiblížila se pravidlům i typografickým zvyklostem. Dříve vypadala že ji vytvořil nějaký projektant a dlouho nepočítala s ničím modernějším, než je psací stroj.
-
Jako preferovaný způsob zápisu data uvádí norma zápis RRRR-MM-DD, což je sice nejlepší zápis pro různé třídění apod., ale v českých textech takový zápis nikdo nepoužívá.
Je to preferovaný formát hlavně tam, kde chci mít jistotu, že nedojde ke špatné interpretaci jen proto, že ten, kdo to čte, bude zvyklý na jiné pořadí než ten, kdo to psal.
Norma pro oddělování odstavců připouští použití (dokonce možná jako preferované) mezery mezi odstavci, což se v české typografii vůbec nepoužívalo (než to začali dělat amatéři bez jakýchkoli znalostí podle amerického vzoru).
I ve starších učebnicích typografie (vydávaných za dob socialismu, takže určitě ne "podle amerického vzoru") se uvádí, že odstavce se oddělují buď odsazením nebo vertikální mezerou. (Ale ne oboje současně.)
-
Díkes, překvapuje mě, že 90% toho znám. Poslední dobou je trend, že se vedou hipsterské diskuzë
v kavárnách, které písmo je nejlepší v svém IDE geeka-kodéra, kdo používá defaultní pís-
mo v svém electronovém editoru, jako by byl šedá myš protože přece díky mnohutnému víkonu Apple sili-
con si kodéři používající nic jiného než apple mohou dovolit v tom vývojářském studiu renderovat písma s typo-
grafickou přesností latexu při každém zápisu středníku nebo operátoru Doby nudného vimu použí-
vající nejjednoduší nejefektivnější monospace rendering jsou fuč.. A je Source Sands ještě trendy?
Mám pár nápadu na kapitoly:-
-A.I. a písma
-historie typografie na webu( dlouho po miléniu trvalo, než HTML nebo spíš CSS, bylo typograficky použitel-
né,... znak ­, kerning, optimizeLegibility)
-typografická zlodějina a šmelina( textová pole v redakčních systémech, fórech), která klidne při Náhledu nevinně ukážou přesně stejný náhled, ale po od například odfiltrují „příplatkové uvozovky“,
emoji, neobyklé znaku (jako 73 je 21) nebo zaescapují uvozovky: "ahoj"\"ahoj\" (\ahoj\) a pak pisa-
tele trefí šlak nebo dělají kaskádovou transformaci při každém klik-
nutí na Upravit/Náhled: &&×
nebo nahradí > za & gt5. 9. 2024, 22:51 editováno autorem komentáře
-
Nevím, jestli to tady někde zaznělo. Ale je důležité si uvědomit, že pokud si vytvořím nějaké nestandardní písmo, mohu ho používat většinou jen já. Tedy pokud vytvářím dokumenty pro svou potřebu, například tisk. Pokud takový elektronický dokument někomu pošlu, musím příjemce "donutit" si tento font nainstalovat do systému. Což se asi bude chtít málokomu. Takže pak je font u příjemce obvykle nahražený něčím podobným, což může podstatně snížit čitelnost textu.
Jedním z příkladů může být psaní dokumentace k textilním výrobkům. Tam budou asi často potřeba prací a žehlící značky. Jde to řešit vytvořením specifického fontu. Pokud si dokument budu tisknout sám, je vše v pohodě. Pokud ho pošlu do tiskárny, bude problém. (mimochodem na prací značky je taky nějaká licence, takže za vytvoření a používání takového fontu musíte zaplatit.) -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Pokud takový elektronický dokument někomu pošlu, musím příjemce "donutit" si tento font nainstalovat do systému.
Nemusíte. Na webu se dá na fonty odkázat, prohlížeč si je pak stáhne a použije. Do PDF (a dalších formátech) je možné font vložit, některé formáty to dokonce mají povinné (třeba PDF/A nebo PDF/X).Pokud ho pošlu do tiskárny, bude problém.
Pokud ho pošlete ve správném formátu, tedy PDF/X s vloženými fonty, nebo alespoň s fonty převedenými na křivky, žádný problém nemáte. S PDF s odkazem na externí fonty vás každá pořádná tiskárna vyhodí. -
Pokud si vytvoříte vlastní font, tak jej pak embedujete do pdf jako font nebo jako křivky a je po problému, vytiskne to úplně každý (Franta odvedle z kanceláře anebo klidně i profi tiskárna). Podobně to funguje pokud posíláte ps. Pokud jde o web, tak font umístíte na nějakou url a odkážete se na něj v css - to dnes už funguje také spolehlivě. Nenapadá mě use-case, kde by byl vlastní font problém, pokud budete myslet na to, že jej uživatel nemá nainstalovaný.
-
Pokud ho použijete na webovky (v CSS...), tak stačí položit ho vedle a uvést klasický odkaz. Sám to takhle používám...
Trochu problém je, jde-li o nějaký off-line dokument, ale tuším, že to lze vkládat do dokumentu/souboru - pamatuji si, že na to ve Writeru/Wordu byla někde volba u ukládání či vlastnostech dokumentu. (Zkusím se po tom podívat, pokud mne tu někdo nedoplní...)
Doplním se sám. ;o)
V OpenOffice Writer: nabídka Soubor - Vlastnosti... - záložka Písmo, a nahoře první dvě volby pro vložení písem a pouze použitých.6. 9. 2024, 10:06 editováno autorem komentáře
-
A ještě doplním postup pro vložení do MS Word:
V menu Soubor - Možnosti, otevře se okno Možnosti aplikace Word, tam (vlevo) Ukládání, v pravé části (dolní polovina) je část Při sdílení tohoto dokumentu zachovat věrnost: zaškrtnout Vkládat písma do souboru, případně Nevkládat běžná systémová písma
;o) -
Však to také není doporučeníhodný postup, protože se tím zvětší ten soubor (ale pokud jde o dokument plný obrázků, tak to ani nepoznáte), ale především je důležité si pohlídat, jestli náhodou (mimo jiné) nevkládáte písmo, jehož licence to nedovoluje.
Ovšem pokud to je ukládání souborů pro vlastní potřebu a budoucí zpracování (za pár let)...
Ani používáníjen originálních fontů
člověka nezachrání, protože už jen mezi Windows a Linuxem se ty sady písem liší, natož, pokud střídáte MS Office s LibreOfficem.
Navíc ani to PDF nemusí být úplně bez problémů - mockrát se mi dostal do ruky dokument (zpravidla nějaký formulář od školy či nějakého úřadu), který se poněkud rozsypal, neboť v něm nebyla přiložená písma - protožeto přeci má na počítači nainstalované každý
. -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Takový se asi těžko stáhne někde z webu.
Snadno. Když na webu použijete vlastní font, logicky ten font umístíte na ten web. -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Nebylo to spíš tak, že to někdo registroval, a pak to začal používat celý svět?
-
Nejsou jednoduché - každé písmeno je tvořenou soustavou křivek (https://tex.stackexchange.com/questions/178892/can-i-visualize-the-bezier-control-points-of-a-letter-in-tex), nastavených tak, aby nedocházelo k deformaci při změně velikosti. Navíc, v době kdy se začala vektorová písma v počítačích více používat (~ Windows 3.0) nemohly ty definice ani být moc komplikované, aby tehdejší počítače vůbec zvládly písmo vykreslovat.
