S tím odkazovaným článkem "The Serif Readability Myth" mi to přijde složitější. Možná by se zdálo že tvrdí "čitelnost serifových písem není větší", ale přijde mi že obsahuje jen mnohem slabší tvrzení - že "nevíme". Možná je čitelnost větší, možná není.
Což mě překvapuje, čekal bych že stačí provést dostatek testů v mnoha podmínkách a pomocí statistiky z toho vytřískat závěr, ale vypadá to že to je asi příliš utopené v ostatních vlivech. Typografie asi nebude ta nejlépe dotovaná věda aby bylo možné provést dostatek testů na lidech.
Ono to hlavně asi bude hodně individuální, dané tím, na co je člověk víc zvyklý. Vykopávky, které většinu života četly převážně tištěné knihy sázené patkovým písmem, budou na patkové písmo zvyklé natolik, že se jim čte pohodlněji než bezpatkové. U mladších generací, které většinu textu čtou z monitoru (dnes už spíš smartphonů a tabletů), kde převažuje bezpatkové písmo, to může být naopak.
No to je zminene v tom odkazovanem clanku "The Serif Readability Myth", navyk na dane pismo hraje roli. Ale hlavni problem asi je ze vlastne chybi poradna teorie popisujici jak ctenar poznava slova. Nejspis to neni pomoci vsech znaku, ale asi ani po tvarech slova, pise ze vlivu tam je hodne.
Ale proc vlastne to tu prepisuju kdyz to staci precist, ze?
Muze to byt take dane odlisnym vnimanim na reflexivnim povrchu : papir, ectecka s nepodsvicenym eink vs svitici plocha monitoru.
Tyto dve veci vyzaduji uplne jinou grafickou upravu aby se dobre cetly.
Stejne jako musite jinak resit bily ci cerne podklad a vzhledem k nemu i font. Oboji odlisne pro reflexivni nebo svitici povrch.
Muze to byt take dane odlisnym vnimanim na reflexivnim povrchu : papir, ectecka s nepodsvicenym eink vs svitici plocha monitoru.
IMHO hraje dost podstatnou roli i rozlišení. Na klasických monitorech s rozlišením kolem 96dpi (často i nižším) - a hlavně než se začal ve větším měřítku používat antialiasing - patková písma menší velikosti moc dobře nevypadala, bezpatkovým to většinou tolik neškodilo. Proto se bezpatková stala na webu de facto standardem a už to tak zůstalo, protože "se to tak dělalo vždycky".
Patky primárně drží oči na pomyslném dlouhém řádku. To k celkové čitelnosti patří, avšak stejně tak i zkrácení řádku samotného.
Písmo s patkou mi dovolí použít výrazně kompaktnější nastavení (výška znaku, řádku, velikosti mezer, ...) a zachovat čitelnost/ergonomii textu.
Většina teorií o čitelnosti písma ale funguje do chvíli, než jim představíte češtinu či jiný jazyk, využívající diakritiku. Ta totiž výrazně naruší prostor mezi řádky a případné východy patek potlačí.
Viz jednoduché srovnání - https://ibb.co/93qfSqx
Já jsem někde slyšel/četl, že patky se začaly používat v počátcích knihtisku pro eliminaci opotřebení konců linek při používání liter. Zatím co hladký = bezpatkový konec se tři tisku omačkává a tím zužuje a zkracuje, u patkového se opotřebovává patka a i nekvalitní otisk opotřebované litery má potřebný tvar.
Pánové, neplácejte hlouposti - ta písmena se mnohem častěji psala na papyr/pergamen, než tesala!
Patky jsou především přirozeným zakončením tahu (štětce, pera...), mimo jiné omezujícím vznik kaněk. Ostatně, byla i různá zdobná písma, která se tenkými zakončeními jen hemžila.
U tisku (zejména na těch dřevěných literách) docházelo k opotřebení - a u rovných (sans-serif) zakončení to opotřebení (roztřepy...) bylo větší, respektive více patrné (ve srovnání s poněkud pokrácenou patkou); olověné litery si obrušovaly hrany, takže to zakončení bylo pak neostré a zkracovalo tah - zato nedotažená patka tolik nevadila.
Fungovalo to skvěle - dokud někoho nenapadlo ty znaky tlačit do čtverečků obrazovek...
Zní to logicky, ale jsou to pohádky. Prvotní dřevěné litery musely nutně používat tehdy obvyklá psaná písma - jiná nikdo neuměl číst. Když Guteberg zavedl litou sazbu, pak už vůbec nebyl důvod optimalizovat písmo na opotřebení, litery se daly odlévat znovu a znovu. A písmo neomezené možnostmi ručního psaní se mohlo vrátit ke své nejdokonalejší formě, zachované na antických památkách. Ale jsou tady názory, že pro tvar písma je nejpodstatnější honění brka po papíře.