Odpověď na názor

Mně osobně připadají velmi nešikovná písma, která mají verzálky pod řádek,
zejména jde o J a Q, což je u serifových pravidlem a bohužel je to i u některých
bezserifových. Za zcela absurdní pak považuji případy, kdy i některé číslice
jdou pod řádek (3,4,5) - čísla je obsahující se dost špatně čtou a pochybuji, že by
mělo nějaký estetizující efekt. Taky jsem nepochopil, proč některá písmena
(a,f,g,k) jsou úplně jiná v kurzívě stejného řezu a "nestačí" jen naklonit ty základní.
Subjektivně vidím všechna serifová písma jako překonaná, protože jsou vždy
hůře čitelná bez ohledu na jejich specifické rodiny a řezy.

Celkově myslím, že celý cirkus kolem přehršle písem je jen nabubřelý humbuk a
přidělávání starostí kvůli zbytečnostem. Zkrátka písma měli dělat jen technici a
neměli k tomu být pouštěni umělci a rádobyumělci nebo měli mít nějaké lepší
mantinely pro svou "tvořivost". Asi to jsou kamarádíčci "písmoliteckých" firem,
kterým je třeba nechat vydělat za pitomosti.

Ještě si dovoluji připojit historku k nelichotivé poznámce k "umělcům".
Před časem jsem nechal udělat nové nápisy na hřbitovní pomník. Přestože
jsem vytiskl přesnou podobu, kamenický "umělec" to celé zmršil, protože
do toho vložil svou blbost: místo J, která neměla být pod řádek, udělal jéčka
jako hole na pozemní hokej hluboko pod řádek, zvolil úplně jiný řez a ještě
ke všemu místo 'ING.' (vše mělo být verzálkami) dal 'Ing.' (navíc se starým
zakrouceným 'g'). Dodnes mě mrzí, že jsem za tento paskvil přijal almužnu
formou slevy 5% a netrval na tom, aby to předělal, tj. zaplatil ze svého přes 30k
a zapamatoval si tak, že nemá do zakázky promítat své domněle umělecké
představy. A podobně je to i s tvůrci většiny písem. Mnoho písem = uživatelova
nejistota, nesnáz a zbytečná možnost vytvářet z nich paskvily.