Vlákno názorů k článku Písma a jejich použití: výběr písma, které dobře vypadá a dobře se čte od Tomáš Klos - Moc děkuji za tento seriál. Srozumitelně a nenásilně...

Když napíšete „nelze (rozpadlo by se to)“ a „neuvěřitelná práce“, nemůžete se divit, že si to někdo vykládá tak, že tvrdíte, že to nejde.

Řešení s vkládáním neoddělitelných mezer do HTML je správné a je to to nejlepší možné řešení, protože to máte jako autor v rukou a je jen na vás, jak kvalitně to uděláte. Že vám se to nelíbí není můj problém.

Problém je, že o tohle (vkládání mezer, úpravu...) se nemá starat autor, ba ani redaktor či korektor, ale sazeč - tedy ten, kdo z textů (a dalších prvků) dělá stránku.
No - a to je v dnešní době až ten prohlížeč... (u HTML).

20. 9. 2024, 17:42 editováno autorem komentáře

Nikoli, prohlížeč odpovídá spíš tiskárně – podle pokynů sazeče to zobrazí. Že dříve sazeč sázel text do jednoho layoutu, takže mohl třeba neslabičné předložky a spojky uvnitř řádku zanedbat? Ano, mohl, dnes musí myslet na to, že se řádek či stránka může zalomit kdekoli. Je to pracnější, v prohlížečích nejde dělat tak kvalitní typografii, jako při sazbě do jednoho konkrétního zrcadla – ale ve skutečnosti HTML+CSS pořád dává víc možností řešit typografii, než kolik se reálně na webu používá.

Nelíbí se mi jen to, že za plnohodnotné řešení vydáváte něco, co jím zdaleka není. Například pokud budu mít v zadání "formátovat odstavce do bloků", nedělitelné mezery to rozbijí, resp. to bude vypadat hnusně, protože některá slova budou slepená např. se spojkami.
A ano, JE to neuvěřitelná práce, protože i kdybych na předformátování použil nějakou aplikaci třetí strany, tak se potom orientovat v HTML kódu, který je zaplaven nbsp; značkami je opravdu chuťovka. Obzvláště pokud jde třeba o šablonu smlouvy na 5 stran A4.
Nehledě na to, že určité části textu mohou být formátovány jinak než zbytek, mohou tam být vynucená zalomení řádků, vložené konstanty a proměnné, jejichž obsah není předem znám a čte se z databáze atd atd atd.
Takže ne, vaše řešení není to nejlepší možné. Je to jen jediný postup, který je momentálně k dispozici, ale problém to zdaleka neřeší. Čisté řešení by bylo, kdyby to správně vysázel browser, a je jedno, jestli by to uměl sám od sebe, nebo by mu to definovala nějaká vlastnost CSS.

Pro zajímavost, OpenOffice/Li­breOffice a asi taky MS Word vkládají tvrdé mezery mezi předložku/spojku a další slovo. A lidi text napíšou nejdřív tam kvůli kontrole pravopisu a gramatiky, a pak zkopírují do editoru webové stránky :-)

Například pokud budu mít v zadání "formátovat odstavce do bloků", nedělitelné mezery to rozbijí, resp. to bude vypadat hnusně, protože některá slova budou slepená např. se spojkami.

i když tohle už minimálně Safari a Chrome zobrazuje konečně správně. Aspoň něco.

Jenže ono to plnohodnotné řešení je. Problém je v něčem jiném – že vy se v tom neorientujete.

Formátování odstavce do bloku nic nerozbije. To, že budou slova slepená s neslabičnými slovy, tedy budou na stejném řádku, je záměr – proto se tam ta neoddělitelná mezera dává. Protože když to nebude na jednom řádku, zůstalo by neslabičné slovo na konci řádku a navazující slovo by bylo až na dalším řádku. A to je přesně to, čemu se chceme vyhnout.

Pokud jste tím „slepené“ myslel to, že tam budou mezery pevné šířky, zatímco ve zbytku odstavce bude šířka mezer proměnlivá, pak se mýlíte. Spletl jste si neoddělitelnou mezeru s mezerou pevné šířky. Neoddělitelná mezera je stejně pružná, jako klasická mezera.

Neuvěřitelná práce to není. Nemáme devadesátá léta, takže text nebude zaplaven entitami  . Píše se rok 2024, už dost dlouho tu máme Unicode, které má neoddělitelnou mezeru a mnohé další mezery v sobě. Třeba úzkou neoddělitelnou mezeru, kterou oddělíte jednotlivé části data psaného čísly. Nebo „číselnou mezeru“ (figure space), kterou použijete pro oddělení skupin řádů v číslech („oddělovač tisíců“).

Určité části textu vskutku mohou být formátovány jinak, než zbytek textu. Právě proto to musí být autor, který určí, co má jak vypadat. Prohlížeč nemá křišťálovou kouli, aby vytušil záměr autora.

Data uložená v databázi mohou rovněž obsahovat různé typy mezer, nebo je tam můžete doplnit automaticky před vložením do HTML (když máte ten automat, který by v prohlížeči některé mezery nahrazoval nezlomitelnými mezerami).

Takže ano, moje řešení je nejlepší možné. Váš postup problém neřeší, v tom máte pravdu. Já jsem ale myslel jiný postup, který odpovídá roku 2024, a který jsem výše popsal. Kdyby se to pokoušel dělat prohlížeč sám od sebe, bude to ve spoustě případů špatně. Určitě by to nedělal lépe, než to může udělat autor webu. Tak proč to řešit v prohlížeči, když už máme řešení, které může být stejně dobré, jako to v prohlížeči, ale může být i lepší?

Ano, s použitím Unicode bude zdrojový zaplaven 0xa0. To je jediný rozdíl, nepřehlednost zůstává. Rozdíl mezi nezlomitelnou a mezerou s pevnou šířkou znám, ale vy už víte, že se v problému neorientuji, takže přeji hezký den.

Jestli vám vadí zobrazení speciálních znaků ve zdrojovém kódu, tak si ho vypněte. Ale vy budete tvrdit, že pak sice ve zdrojovém kódu pohledem nerozpoznáte běžnou mezeru od nezlomitelné, ale budete vědět, že tam někde ty nezlomitelné mezery jsou, takže je to stejně pořád nepřehledné.

Pokud znáte rozdíl mezi nezlomitelnou mezerou a mezerou s pevnou šířkou, pak nerozumím tomu, proč píšete nesmysly o slepení slov se spojkami.

Neoddělitelná mezera je stejně pružná, jako klasická mezera.
No - vysvětlujte to textovým editorům... ;oD

Píše se rok 2024, už dost dlouho tu máme Unicode, které má neoddělitelnou mezeru a mnohé další mezery v sobě.
A proto, když vezmete pěkně zformátovaný text z officeového textového editoru, a clipboardem ho vložíte do formuláře redakčního systému, se drtivá většina tohoto formátování ztratí - dílem ji sežere clipboard, zbytek zredukuje kontrola validity vstupu. ;o)

No - vysvětlujte to textovým editorům... ;oD
Textový editor nepotřebuje pružnou šířku mezer, protože nezobrazuje text zarovnaný do bloku ani nic podobného. Pokud jste myslel textový procesor – textové procesory holt nejsou sázecí programy, i když se tak tváří.

dílem ji sežere clipboard
Clipboard nic nesežere. Clipboard jen zprostředkovává komunikaci mezi zdrojovým a cílovým programem. Záleží na cílovém programu, který z formátů obsahu, který nabídl zdrojový program, si vybere a jak ho použije.

Mohlo mne napadnout, že tu někdo bude slovíčkařit...

Přestože textové procesory opravdu nejsou sázecí programy, drtivá většina textů dostane svou finální úpravu právě zde, a skončí na laserové tiskárně nebo vyexportované v PDF - s úzkými nedělitelnými mezerami mezi pružnými mezerami u blokově zarovnaných řádků.
Běžný uživatel si s hledáním pružných nedělitelných mezer hrát nebude.

Clipboard není vždy pouhý zprostředkovatel komunikace - proto lze mít v paměti i text ze zavřeného programu.

Jen pro doplnění, clipboard data nemění. Upravuje si je až program, do kterého je vkládáte. A taky závisí, jakou verzi dat si cílový program bere (např. text z Wordu/OO/LO může být současně ve variantě HTML, RTF a TXT).

Z mé zkušenosti pouze to RTF částečně zachová wordovské formátování (nemyslím běžné tučně/podtrže­né...), ale zároveň je to - mimo MS programy - nejméně často použitá varianta pro import.

Říkalo se, že DOC je binární forma RTF :-)