Když jsem se to učil, tak těch programů tak moc nebylo. Takže jsem jistil správný prstoklad a rovnou používal v praxi. Ze začátku peklo, ale možná po měsíci (tehdy jsem u toho tak moc neseděl) jsem vyrovnal ztrátu a pak už se jenom zlepšovala frekvence až na cca 400/min a hlavně s téměř nulovou chybovostí.
Když už jsou na to dneska programy, jde hlavně o to, nezvyknout si na režim "teď se učím" a psát správně a potom "jdu něco dělat" a zase to prasit. Chce to přežít těch prvních několik desítek hodin, kdy to holt bude pomalé...
Používám gnutypist, na windows via cygwin, na macovi via homebrew. Na procvičování je výborné Z-Type: www.phoboslab.org/ztype
Nedám dopustit na software, na kterém jsem se naučil psát všema deseti:
http://www.susta.cz/psacistr/
Tvůrce je pan Šusta. Pod GNU/Linux lze zprovoznit snadno.
Jinak díky za pěkný článek.
Cvičit psaní můžete i v příkazové řádce: http://typespeed.sourceforge.net
Psaní deseti je hezké, ale když jsem se to rozhodl naučit, tak jsem dlouho řešil jaké rozložení (přepínání klávesnic mi přijde divné). Nakonec jsem zvolil rozložení DVORAK (apostrof jsem obětoval na psaní háčků a čárek).
Pro učení jsem pouze zvolil prstoklad a ten se snažil dodržovat, myslím, že po měsíci pouze běžného psaní jsem už psal zcela poslepu.
Hlavní přínos v psaní deseti vidím v tom, že člověk nekouká kde píše, ale co píše (nekouká na klávesnici, ale na monitor).
Já jsem se taky přeučil z qwerty na Dvoraka (obě rozložení jsem se učil bez jakéhokoli programu). Zatím nepíšu tak rychle jako na qwerty, protože naučit se rychlé psaní prostě trvá dlouho.
U angličtiny výhodu skutečně pociťuji, u češtiny si tím nejsem jistý, chce to ještě třeba rok zvyku, než to budu moct srovnat. Problémy s přepínáním klávesnic nemám, na všech počítačích okolo mne to je triviální úkon.
Přesně tak, pokud se někdo chce naučit psát všemi deseti, vyplatí se zároveň změnit rozložení klávesnice. O dvorakovi jsem uvažoval, ale nakonec jsem zvolil kompromisní colemak (s osobními úpravami pro lepší podporu Češtiny). A po týdnu cvičení jsem přesáhl původní rychlost. Teď, po roce a půl už se to nedá srovnat, opravdu osvobozující.
Hlavní výhoda je opravdu to, že se člověk nemusí koukat na klávesnici a nemusí na to myslet - může se soustředit čistě na obsah (moje klávesnice vypadá jinak než píše, ale to vůbec nevadí).
Na procvičování je dobré především icq nebo místnost "Cesta k rozkoši" na webu lide.cz:). Ale na výuku lze nalézt docela fajn online aplikace, např. TypingWeb tady: http://www.typingweb.com/tutor (a registrace ani netřeba) (jen Vás to tam bohužel neučí š, č, atd., když je to web anglický).
Programy na procvicovani prstokladu pro me osobne nejsou.
"Odpor" jsem prekonal az po precteni navodu od Dusana Janovskeho http://dusan.pc-slany.cz/klavesnice/
a) podla statistiky programator spravi asi tak jeden riadok kodu za 30-60 minut. k tomu naozaj nepotrebuje rychle pisanie.
b) osobne ak vidim programtora ktory trieska kod jak z praku vravim si je to zly programator. mam predstavu ze dobry programator je lenivy ktory sa dostal k programovaniu preto ze si chce veci ulahcit. a program sa da napisat velmi efektivne na par riadkoch ale aj spagetty na mnoho riadkoch.
c) ale rychlo pisat by som velmi chcel vediet. uz len preto ze by som mohol rychlo napisat tento prispevok.
Doporučuji výuku pomocí jednoduché aplikace ZType: http://www.phoboslab.org/ztype/
Sice je pouze anglicky, ale prstoklad to procvičí...
Jak se má člověk naučit psát rychle a bez koukání, když se mu furt mění klávesnice?
Začínal jsem s DOSem a americkou klávesnicí. Háčky a čárky jsem moc nepotřeboval, tehdy se s nimi ani moc nepočítalo. A psal jsem jako blesk.
Pak přišla česká klávesnice se Z a Y obráceně, s číslama přes shift, a symboly se přestěhovaly jako škatulata. Kdo sem za Rakouska zatáhl qwerty, na toho bych si s chutí počkal v Sarajevu.
S nástupem Windows se začaly prodávat reklamní klávesnice se zbytečnými klapkami, které furt vyhazují nabídku Start a jiné libosti. Výrobci si bohužel začali myslet, že je to standard a že to někdo chce.
Mezitím se různě přesouvá zpětné lomítko a výrobci se předhánějí v tom, kdo vynalezne nejnasíravější umístění tzv. multimediálních kláves. Např. vypnutí počítače každý potřebuje mít vždy po ruce, nejlépe pod klávesou PageDown.
A pak... přišel Mac. Všechno jinak. Nejprve jsem měl v práci Mac a doma PC, potom doma Mac a PC v práci. To by si ho jeden VYŠKUB!
Já to vyřešil tak, že jsem si na tři místa, kde používám nejčastěji počítač, koupil stejný model klávesnice (Microsoft Natural Keyboard 4000). A všude pracuji na notebooku, který vozím s sebou, takže prostředí je stejné. Akorát i tak má jedna z těch klávesnic backslash jinde než ty druhé dvě (vedle enteru vlevo, nejdebilnější místo), což mě opravdu nas...
Z a Y by samozřjmě u neměl být problém prohodit u každého rozumného prostředí.
Psat vsemi deseti umim, presto ale datluju, a to diky tomu, ze nemusim premyslet, kde je jaka klavesa, pekelne rychle. Prijde mi to mnohem prijemnejsi (kvuli spec. znakum a prepinani klavesnice) nez "pure" psani vsemi deseti. Nevyhodou je, ze se clovek precijen musi koukat na klavesnici. Uvedene se tyka programovani, pri psani obyc. textu mi prijde psani 10 pohodlnejsi.