Názory k článku Plány a novinky pro GNOME 3

Používání štítků mi přijde o dost komplikovanější než používání adresářové struktury. (Navíc výpočetně nesporně náročnější.). Zatímco adresáře jsou víceméně pevně dané, u štítků se lehce sklouzne k synonymům. Navíc jsou štítky dnes řešeny jen jednorozměrně, což při počtu kategorií, které za léta mám vytvořené v adresářové struktuře, vede k nepřehledné situaci. Ve výsledku se štítky budou stejně časem organizovat do grafu. Takže zlatá adresářová struktura...

To záleží na komplikovanosti oné adresářové struktury a množství dat. Tímto se již nějaký ten pátek zabývám a vím o čem mluvím. V určité chvíli totiž jednocestná stromová struktura nestačí. Pravda je že tu máme linky, a tak není problém mít jeden dokument hned v "několika podadresářích (složkách).

Vtip je v tom, že při určitém množství prostě jednodušší škatulkování dokumentů nestačí. Něco jiného je spravovat 100 dokumentů, něoco jiného 1 000 a něco jiného 10 000.

Samozřejmě že i při používání štítků musí uživatel dodržovat jistá pravidla, jinak by se do toho zamotal ještě víc.

Tedy souhlasím s tím aby takový aplikace byla součástí gnome, ale jen jako alternativa ke starému způsobu. Dokázal bych si představit si to v systému nastavit a změnili by se mě pak ve všech gtk aplikacích dialogová okna otevřít, uložit atd...

Tady by mi už spíše seděl FS založený na databázi - tedy něco, co bylo v plánu pro Win Vista. Bohužel z toho sešlo, takže Vista jsou jen další nepoužitelné Widle.

Kolik budete mít štítků na 10 000 dokumentů? Možná 10, ale dost možná taky 500. Jak se v takových 500 štítcích vyznáte?

Další problém, který nastává je, že když přiřazujete štítek, tak snad v žádné aplikaci nevidíte, kolik dokumentů daný štítek má. Na co je mi štítek, který má 1000 dokumentů a v té hromadě se opět nevyznám? Dobrá přilepím další štítek - jaký? Štítek který zobecňuje, nebo štítek který konkretizuje? Resp. budu při vyhledávání dělat se štítky OR nebo AND?
Nakonec to sklouzne k fulltext prohledávání štítky-neštítky. Problém prvotního škatulkování se jen převádí na problém vyhledávání(odsunutí problému je vždy populární).

Myslím, že celkově je těch problému s _dnešní implementací_ (podtrhuji) štítků daleko víc než při klasické stromové struktuře. Ale aproximuji jen ze svých zkušeností, takže se nepřu, jestli to většina vidí jinak.

Naprosto souhlasím s _dnešní implementací_. Ono myšlenka dobrá a provedení hrozné je často jádro pudla. Ale pokud jde o mojí zkušenost, pak je to např. redakční systém a "nálepky" - což jsou právě ty štítky.

A vím o lidech, kteří se již dávno orientují např. podle tagů v mp3 souborech. Ale jak sem již psal, i zde se musí dodržovat jistá pravidla a ukázněnost, jinak to prostě nejde.

Štítky dle mého názoru krásně upřesním co hledám. Dám příklad z praxe, mám skupinu dokumentů které patří k jedné firmě, ale typy dokumentů jsou různé, objednávky, smlouvy, reklamace, nabídky, faktury atd... V současné době řeší toto různé CMS a DMS, ale štítky jsou způsob, jak mít smlouvy na "jednom" místě a zároveň je párovat k jedné firmě, k jednomu zaměstnanci atd..

Takže zlatá adresářová struktura...

Takhle jednoznačně to napsat nelze.

Adresáře se dobře hodí pro jednoznačně zařaditelné soubory. Např. všechny soubory (a další adresáře) uživatele "Tomas" budou v adresáři /home/tomas.

Jenže ne všechna data lze tímto způsobem jednoznačně zařadit. Vezměte si třeba jen fotografie. Takovou fotografii budete chtít zařadit podle datumu, podle akce kde jste to fotil, podle místa a třeba i podle lidí, kteří se dané akce účastnili a jsou na dané fotografii a třeba i podle použitého objektivu a fotoaparátu. Takže pak můžete vyhledávat ve fotkách všechny snímky, kterých se účastnil Petr. Nebo všechny snímky z dubna 2007. Nebo kombinace těchto kritérií - např. všechny fotky Petra pořízené objektivem Canon EF 50 mm f/1,8. Toto už pomocí klasického stromu (adresářové struktury) neuděláte. Pomocí linků by to možná šlo, ale na to už potřebujete software, který se bude starat o aktualizaci těch symlinků. To už je lepší implementovat tagy. Zkrátka jakákoliv data, ke které potřebujete přistupovat na základě mnoha různých parametrů do stromu neumístíte.

Doteď prostě adresářový strom někam nakopíruji (nebo udělám např. 'tar czf fotky_datum.tar.gz fotky/') a jsem v suchu.

Bohužel nejste v suchu. Už dneska je problém zachovat při archivování např. ACL a rozšířené atributy souboru. Což jsou věci, které tu jsou s námi již hodně dlouho. Aby mě nikdo nechytnul za slovo, netvrdím, že to zálohovat nelze. Jistě že lze. Ale obecná podpora v archivačních nástrojích neexistuje. Bohužel ani obecná podpora od systémů souborů.

Štítky nad soubory (tak jak si je představuji já) rozhodně nemohou být uloženy v nějaké DB. Musí je umět samotný systém souborů. A aplikace, tak jak se dnes ptají třeba na datumy vytvoření, tak se budou stejným mechanismem ptát na tagy.

Dnešní implementace jsou šílené. Pro hudební soubory si DB tagů (získaných tu z ID3, tu z internetu, tu na základě preferencí uživatele) udržuje přehrávač. Pro fotografie si (v základu stejnou DB) udržuje nějaký soft galerie. Změníte soft (třeba proto, že nezvládá takový počet fotografií) a o všechny tagy přijdete. Pokud by tagy byly součástí metadat udržovaných systémem souborů, bylo by to bez problémů.

Zrovna hudební soubory a fotografie představují typická data, pro která je adresářový strom zcela nevhodný. Příklady jsem uváděl výše. V podstatě jde o to, že strom umožňuje přístup na základě pouze jednoho kritéria a tím je cesta k danému souboru. K těmto datům ale potřebujete přístup z mnoha různých "stran". A to už do (jednoho) stromu neumístíte.

Rozumím. Omezil jsem svoje tvrzení na "dnesni implementaci" štítů. :-)

S fotkama jsme taky zápasili. Pokud máte víceméně uzavřenou množinu dokumentů, tak je situace asi jednoduchá. Jenže fotky rostou a rostou. Neznám nikoho ve svém okolí (včetně náruživých fotografů), komu by vydrželo svědomité nalepování štítků. Kromě problémů, které jsem už uvedl, jsem si vzpomněl ještě na fakt, že je třeba najít rozumnou úroveň popisu fotografie. Buď bude moc obecná (málo štítků), pak vám to vyhodí mraky fotografií, nebo bude příliš detailně popsaná a pak, vzhledem k neexistenci žádných váhových koeficientů (je tam jen Petrův obličej nebo jen jedna noha, mám dát čtítek "u moře", "moře" nebo "na moři" atd.) vám to taky může vyhodit změť dokumentů atd.

Leckdo říká, že komunismus byla taky dobrá myšlenka, jen provedení nestálo za nic. Se štítky mi to připadá podobné. Človek, natož skupina lidí, ty pravidla těžko dlouhodobě dodrží.

+1

navíc pokud uživatel chce "staré prostředí" máme tu třeba xfce ;)

Každopádně je zajímavé, že to vyjde většinou až napotřetí ;-)

To si toho pamatujete docela málo :) Ne, nemyslel jsem to nijak zle, ale kernel 2.6 byla dlouho hrůza a pro serverové systémy noční můra (zejména z hlediska bezpečnosti je i doteď). Pravda je, že porovnat s KDE4 to asi nedokážu, viděl jsem ho jen tak kolegovi přes rameno

Tak takhle bych je přímo neshazoval... určitě si dobře uvědomují, že je poskytují v podstatě všem, sami, a s vědomím, že se zříkají autorských práv, soukromí a jakékoliv záruky na existenci těchto dat :).

Pro takové lidi není podstatné, že když si naplánují dovolenou, že už je můžou mít lidé co se živí ne úplně legálně (únosy, vykrádání domů, chat a podobně) na svém "top XX" seznamu, že najdou svou fotku v designu nějakých stránek, že je na ně může mít kdokoliv dostatek informací k "změně života" (například taková nešťastná fotka z návštěvy pivovaru může pomoci ustálit na pár chvilek pracovní postup :) ). Ti lidé nebudou nikdy překvapeni, když neznámý člověk na zastávce k nim přistoupí a začne s nimi probírat podrobnosti výplat zaměstanců a radit aby své hodnocení u jednoho podřízeného trochu pozměnil :)... Těm lidem je samozřejmě jasné, že když náhodou kliknou na google a nenajdou tam žádný svůj dokument, že je čas vytáhnout z kapsy zálohy z minulého dne a znova tam všechno nahrát.

Prostě jsou na to připraveni a naopak odhodlanost a odvážnost jejich přístupu by se mi (byť v trochu jiných oblastech) mnohdy hodila :)

Chápu Váš příspěvek...

jenom pro čtenáře, kteří by eventuálně nepochopili že se jedná o vtip jste měl aspoň pod čáru napsat, že k přístupu na gmail se musíte přihlásit z toho vašeho 100x ohroženějšího počítače... a že tedy bezpečnost vašich dat není ovlivněna jenom způsobem zabezpečení google a jak jste svá data tam zabezpečil vy, ale samozřejmě navíc i tím, že k němu přistupujete ze všech počítačů, které jsou online a které asi nebudou tak "bezpečné" jako vámi spravovaný a dobře zabezpečený většinou vypnutý počítač ;)

Děkuji, toto jsem zapomněl zmínit... že nejslabší článek řetězu určuje celkovou bezpečnost.

Dodatek... při prvním čtení mi úplně unikla druhá věta... možná proto, že jsem si nedokázal přestavit, že by o něčem takovém někdo vůbec polemizoval :D. ... odpověď by asi vyžadovala trochu více času ale hlavně fantazie(nebo možná i logického uvažování)

Jakou hodnotu myslíte, že má informace o
"plánované dovolené 100 rodin z Prahy seřazené podle příjmu".
"Seznam adres, zálib používaných chatů a podobně u osamělých a seznámení chtivých lidí se stavem konta > 400 000 kč."
"Seznam bytů v Praze s specifikým druhem vybavení pořízeným za poslední 6 měsíců."
Pokud odpovíte 0kč, tak jste s vašim způsobem uvažování v bezpečí :)

A představa o tom, že by zloděj něco takového dělal je také scestná .... proč? vždyť už pěknou řádku let známe (doufám i vy jste o tom slyšel) DĚLBU PRÁCE ;) jedni tvoří botnety, jiný potřebují zasílat spam... jiní chtějí specifické informace a další je umí sehnat :) Taky píšu na klávesnici, ale ten plast klávesnice z chemikálie vytvořit neumím :)

Tohle ale gtk open dialog defaultě nedělá. Zeptejte se programátora té které konkrétní aplikace, proč vybral takové chování. Kdyby ten samý šlověk dělal aplikace ve win32, nedopadlo by to lépe.