Stejně jako SeaMonkey, tak i Thunderbird se částečně staví na vlastní nohy. Myslím si, že je to jen dobře. Mozilla stále Thunderbird financuje, ale ten má už své vlastní vývojáře, infrastrukturu a do jisté míry není až tolik závislý na hlavním softwarovém produktu Mozilly, kterým je Firefox, a nemusí s ním soupeřit o člověkohodiny na údržbu ani vývoj.
V plánu sice není napevno uvedeno, ve kterých verzích se které změny dostanou do stabilního vydání, ale některé určitě přijdou už s verzí 78.
Viditelné změny
Hned v úvodu plánu je slíbený a dlouho žádaný nový adresář. Hlavní změny budou asi zatím „jen“ v kódu, ale umožní v dalších verzích spoustu dlouho potřebných změn, jako je podpora CardDAV nebo vCard v4.
Na roadmapě je též rozšířené nastavení postranní lišty se složkami s poštou, lepší integrace do operačního systému nebo speciální podpora a funkce pro pomalá připojení.
Chystají se i drobnější úpravy v uživatelském rozhraní. Nejen s ohledem na odstranění XUL a XBL (viz níže), ale také pro zlepšení zobrazení na širokoúhlých obrazovkách, nebo využití osvědčených postupů z Firefoxu pro zlepšení odezvy (asynchronní kód pro filtry, vyhledávání apod.).
Chat
Chat není hlavní funkcí Thunderbirdu a vlastně pochází z dříve samostatného klienta Instantbird. S přechodem Mozilly z IRC na Matrix vznikla poptávka po podpoře právě Matrixu. S tím přibude pravděpodobně obecná podpora pro protokoly posílající zprávy šifrovaně a facelift celého rozhraní, ve kterém dneska na mnoha místech ještě starý Instantbird poznáte.
Pokud bude zájem ze strany nějakého komerčního uživatele Thunderbirdu, je vůle implementovat i podporu pro videohovory. Navrhovaný je protokol XMPP/Jingle.
Konec XUL
Firefox odstraňuje XUL ze svého kódu už více než dva roky a Thunderbird ho statečně následuje. Motivace není jen vnější (XUL prostě přestane v celé platformě Mozilly fungovat), ale přepis do moderních webových technologií zvýší nezávislost na platformě, bezpečnost celého klienta a na mnoha místech i rychlost Thunderbirdu.
Příkladem mohou být změny v uživatelském rozhraní, které počítá s přepisem tak, aby vyžadovalo co nejméně práv na straně operačního systému, a Thunderbird se mohl rozdělit na granulární procesy s možností jejich účinného sanboxování. Přepis rozhraní do standardních webových technologií otevírá cestu i pro Fluent – lokalizační framework od Mozilly, který nám překladatelům hodně pomůže, a rozhraní Thunderbirdu bude lokalizované zase o kus lépe a jednotně s Firefoxem.
Rozšíření
S koncem XUL souvisí uvedení nové technologie pro doplňky. MailExtensions API nezapře inspiraci ve WebExtensions API a Thunderbird ho podporuje už v současných stabilních verzích. I tomuto API pomůže přepis uživatelského rozhraní bez použití XUL, čímž výrazně rozšíří jeho možnosti. Dokud to půjde a bude dávat smysl, bude Thunderbird umožňovat i přímý přístup do svých vnitřností skrze tzv. experimenty, pomocí kterých si může vývojář doplňku navrhnout a naimplementovat vlastní MailExtensions API. Údržba a podpora takové implementace ale bude čistě na něm.
Thunderbird se „zbaví“ kalendářového doplňku Lightning a integruje ho jako přímou součást. Kód kalendáře je také přepisován ze starého C++ do knihovny ical.js.
Protokoly
Změn se dočká implementace už podporovaných protokolů. Zvažuje se minimálně na zkoušku přepis protokolů IMAP nebo SMTP do JavaScriptu. Odebrána by mohla být podpora pro Movemail, naopak kandidátem pro implementaci je JMAP nebo poznámky v rámci protokolu IMAP.
Nějakou dobu je potvrzené šifrování OpenPGP formou integrace Enigmalu. Zajímavě zní úvaha o začlenění podpory připojení přes síť Tor, podobně jako Firefox integruje, byť skrytě pod předvolbami, různé anonymizační funkce z prohlížeče Tor.
Data
Výkonu i budoucí údržbě a vývoji Thunderbirdu v neposlední řadě pomohou úpravy úplně na pozadí, v ukládání dat. Dokončuje se přechod na maildir (pro každou zprávu jeden soubor), přepisu se dočká indexování pro spolehlivější vyhledávání, a další mechanismy a formáty, ve kterých Thunderbird ukládá data (RDF, Mork, a další).
Co v plánu není
Na závěr bych chtěl zmínit pár zvěstí nebo dotazů, které se různě po internetových diskuzích opakují. Plán je sice přímo nezmiňuje ani nevyvrací, ale chtěl bych k nim vyjádřit svůj osobní názor.
Thunderbird nepočítá s žádnou mobilní aplikaci. Jako softwarový inženýr ale musím říct, že výše uvedené změny okolo kalendáře a výběr některých technologií proti něčemu takovému nejdou. Je ale potřeba počítat s tím, že uživatelská rozhraní mobilní aplikace vypadají úplně jinak a minimálně z něj by se toho příliš pro mobil nehodilo, to spíše jako webová aplikace.
Thunderbird zatím nepočítá s přechodem na jiné jádro. Otázka, zda by pro Thunderbird a SeaMonkey nebylo lepší přejít třeba na jádro forku Pale Moon, je validní, jen pokud by vývojáři chtěli zachovat starý XUL. Nicméně Thunderbird jasně směřuje k přepisu do standardních a moderních webových technologií a tam má aktuální základ Firefoxu navrch. Vývojáři Thunderbirdu v plánu jasně zmiňují změny s cílem si používání základu Firefoxu dále usnadnit. Pokud bych měl spekulovat, pravděpodobnější už by byl přepis s použitím Electronu nebo podobného frameworku pro běh webových aplikací na počítači, než zachování XUL v jakékoliv formě.
Thunderbird jako poštovní klient pro počítač má budoucnost. Možná ne pro domácí použití, sám ho nepoužívám, ale za svou několikaletou praxi jsem zjistil, že ve větší firmě to bez plnohodnotného klienta (nebo závislosti na ekosystému Googlu) moc pohodlně nejde. A to nemluvím o managementu, ale o práci „obyčejného“ softwarového inženýra.
(Zdroj: 78+ Roadmap – Thunderbird; původně vyšlo na Mozilla.cz)
ČLÁNKY DO MAILU