PocketBook Inkpad Color: fakt je ta čtečka barevná?

19. 5. 2022
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: Svatopluk Vít
Čteček elektronických knih už jsme viděli spoustu, většinou jsou si velmi podobné. Podíváme se ale podrobně na vlajkovou loď společnosti Pocketbook, která nabízí i barevné čtečky. Jaký je Inkpad Color?

Jsem čtenář a jsem ajťák. Nelpím proto na papírových knihách, ale mám čtečku elektronických knih. V letošním roce jsem dospěl k rozhodnutí povýšit svou starší čtečku na novější model. Nakonec jsem skončil u barevné vlajkové lodi výrobce PocketBook. Vítejte u její recenze.

Co se dozvíte v článku
  1. Co potřebujete pro vstup do čtení elektronických knih?
  2. Kam dál?
  3. Barev tak akorát
  4. Poučený uživatel
  5. Co přináší software?
  6. Jak se to používá?
  7. Komu je čtečka určena?

Co potřebujete pro vstup do čtení elektronických knih?

Pokud se rozhodnete, že byste chtěli číst knihy elektronicky, je dobré se zamyslet, co to pro vás vlastně znamená. Knihy můžete číst na počítači s libovolným systémem, na mobilních telefonech, tabletech nebo na specializovaném zařízení zvaném čtečka elektronických knih. 

Počítač, mobil a tablet má své výhody v univerzálnosti a možnosti využít je i jinak, než na čtení knih. Čtečky mají obvykle dvě velké výhody – optimalizované prostředí a spotřebu. Čtečku můžete mít s klasickým LCD displejem nebo se speciálním tzv. e-ink displejem alias Elektronickým papírem. Právě takový displej je to, co je největším tahákem těchto jednoúčelových zařízení. Na jedno nabití můžete knihy číst i několik týdnů. Trik spočívá v tom, že energie se spotřebovává pouze ve chvíli, kdy se mění obraz na displeji, pokud je něco zobrazeno, energie již není potřeba.

Nevýhodou je to, že elektronický papír nemůžete využít pro rychle se měnící grafiku, jako je třeba video. Obnovovací frekvence je v porovnání s klasickým LCD žalostná. Ale čtení knih je dostatečně „statické“ a zde e-ink exceluje. Navíc vás překvapí čitelnost displeje na přímém slunci – je to naprosto srovnatelné s tiskem na papír.

Autor: Svatopluk Vít

Jak vlastně vypadá typická moderní čtečka elektronických knih? Je vybavena e-ink displejem o úhlopříčce 6 palců, umožňuje připojení na Wi-Fi a běží buď na systému Google Android nebo jiném proprietárním od výrobce (často se jedná o Linux). Má podsvětlení displeje a knihy do ní dostanete buď po kabelu, uložením na paměťovou kartu nebo bezdrátovým připojením. Tohle je popis základních modelů výrobců čteček. Pokročilejší modely se liší tím, jak velký displej je v nich integrován (třeba až 13,3"), jak velké úložiště je integrováno (třeba až 128 GB), zda umožňují přehrávat zvukové soubory (třeba audioknihy) a zda jsou vodotěsné (standard IPX7).

I zde panuje podobná situace, jako ve světě mobilních telefonů – jeden výrobce dominuje a ostatní se snaží konkurovat. Pokud začínáte vybírat čtečku, musíte hned na úvod zodpovědět základní otázku – chcete zařízení Amazon Kindle nebo jiné? Kindle je dobře zpracované zařízení s propracovanou nákupní platformou. Cena čtecího zařízení je relativně nízká, výrobce očekává, že se mu zisků dostane vašim nákupem dalšího obsahu. To vše za cenu toho, že jeho svět je poměrně uzavřený – pokud nechcete konzumovat obsah dodávaný Amazonem, nemáte moc dalších možností. Primárně se bavíme o obsahu, který není psán česky. Vlastní zařízení jsou dobře navržena, odzkoušena a zaměřena na koncové uživatele, kteří nemusejí nic řešit, stačí jen konzumovat obsah. Není na tom nic špatného, zařízení si můžete poměrně dobře přizpůsobit vlastním potřebám, ale jisté limity to má. Pokud chcete jistotu, kupte si Kindle a neprohloupíte.

Kam dál?

Předpokládám, že čtenáři Root.cz chtějí trochu více svobody v nakládání s podobným zařízením. Jednak znají násobně více formátů knih, ale upřednostňují i úpravy typu přidání aplikací a změna výchozího písma čtečky. Pro ty jsou tu ostatní výrobci. K těm nejznámějším patří Rakuten Kobo, Onyx Boox a PocketBook. Má osobní zkušenost je v tuto chvíli se zařízeními od PocketBooku. V roce 2016 jsem si už jako druhou čtečku v řadě (e-knihuju už od roku 2011) pořídil PocketBook Touch Lux 3. Shodou okolností jsem zjistil, že má stávající čtečka už není v kondici, jakou bych potřeboval (např. hardwarové tlačítko pro posun stránky ne vždy funguje správně).

Nastal kolotoč zjišťování, čím stávající model nahradit. Základní tezí bylo, že nechci pryč od značky PocketBook. Zařízení mi vyhovuje, takže pojďme jen provést upgrade modelu. Přímým pokračovatelem mého modelu je Touch Lux 5. Je vlastně stejně velký, má jen inovovanější parametry úložiště a rychlejší procesor. Byl to ideální kandidát na náhradu. Když jsem surfoval, díval jsem se i na další modely.

Dalším, který mne zaujal byl model Touch HD 3, který je stejný, ale má navíc Bluetooth pro připojení sluchátek a je vodotěsný (dokonce i se zárukou v délce tři roky přímo od výrobce). Ale znáte to, vždy vám v hlavě hlodá červíček – když přidáš jen o něco více peněz, dostaneš např. větší obrazovku nebo větší úložiště. Pak už je jen na vás, kam se vaše preference stočí. Já jsem si byl jistý, že skončím u Touch HD 3. Ale pak jsem prostudoval model Inkpad 3 (větší displej) a ještě InkPad 3 Pro (větší displej a vodotěsný) a byl jsem totálně zmaten. Který model vlastně chci?

Autor: Svatopluk Vít

Musel jsem se podrobněji podívat na to, jaké knihy vlastně čtu. Klasickou literaturu mám hlavně ve formátu ePub a dost knih v PDF (příručky nebo komiksy). Co si budeme povídat, formát PDF je v některých případech na šestipalcovém displeji utrpení. Nakonec jsem se rozhodl, že to zkusím s větším displejem a zakotvil jsem u řady Inkpad (displej s úhlopříčkou 7,8"). Ta obsahuje celkem tři modely – Inkpad 3, Inkpad 3 PRO a Inkpad Color. Cože barva? Proč?

Barev tak akorát

PocketBook nabízel barevný displej už v roce 2013 (Color Lux), ale nesetkal se s dobrou odezvou od spotřebitelů a brali to spíše jako experiment. To se ale změnilo v roce 2020, kdy byl představen model Color, ten už byl přijímán o dost lépe. Na základě tohoto úspěchu se objevil o rok později model Inkpad Color. Je také barevný a displej má 7,8" úhlopříčku. Samozřejmě si za to výrobce nechá zaplatit.

Podrobně jsem si vše prostudoval a řekl si, že si připlácet nechci a barva pro mě není trhákem, který by ospravedlnil vyšší cenu. Jenže člověk míní a okolnosti mění. V jednom českém e-shopu se objevil rozbalený kus s výraznou slevou, v ceně v podstatě odpovídající modelu Touch HD 3. Měl 24 měsíců záruky a rozhodl jsem se jej objednat. Přišel kus, který byl prakticky netknutý, a proto jsem jej nevrátil a mám tedy model Inkpad Color.

Poznámka: Inkpad Color je vybaven novým displejem new Kaleido (technicky se také uvádí pojmenování jako Kaleido 2 CFA), který je barevný. Technologicky jde vlastně o dva displeje na sobě (dva filtry), což se může projevit na kontrastu. Nahlédněte do videa, mluví se tam o použité technologii.

Když to shrnu – zařízení disponuje displejem o velikosti 7,8" a rozlišením 1404 × 1872 pixelů v 16 odstínech šedé (300 PPI) a 468 × 624 barevných pixelů (100 PPI) s možností zobrazit až 4 096 barev, s úložištěm o kapacitě 16 GB a podporou paměťových karet. Podpora paměťových karet u některých výrobců vymizela, protože bylo ekonomicky zajímavější prodávat jeden model s více kapacitami nerozšiřitelného úložiště a samozřejmě za rozdílnou cenu. PocketBook slot na karty nabízí, chybí jen, pokud jde o vodo/prachotěsný model, což mi ale přijde logické. Na stránkách výrobce se píše o maximální podporované kapacitě karty ve výši 32 GB, já mám ale ve čtečce 64 GB kartu a zdá se, že funguje bez problémů. Displej je dotykový a k ovládání čtení jej můžete použít s využitím definovaných gest. Pokud neradi ťukáte na displej, jsou k dispozici základní ovládací hardwarová tlačítka pro posun mezi stránkami, vyvolání hlavní nabídky a další nabídky dle kontextu.

Poznámka: Opravdu se vyplatí přečíst si uživatelskou příručku, najdete tam popis definovaných gest na obrazovce (vzhledem k pozici na displeji) či dalších funkcí tlačítek (dvojitý stisk či dlouhé stisknutí).

K dispozici je Bluetooth pro připojení bezdrátových sluchátek (drátová se dají připojit pomocí přibalené redukce USB-C na 3,5mm jack) a podsvícení displeje (celkem 24 LED). Zároveň jsou na těle přístroje i skutečná hardwarová tlačítka a můžete si je i uživatelsky nastavovat. Procesor je dvoujádrový s taktem 1 GHz a využívá se 1 GB vestavěné paměti RAM, což je pro zařízení tohoto typu více než dost.

K nabíjení slouží port USB-C a v balení je i jeden kabel přiložen, ovšem bez nabíječky. Dobrým vylepšením je i podsvětlené zapínací tlačítko na spodní hraně čtečky. Když jej zmáčknete, rozsvítí se a vidíte, že bylo stlačeno.

Poučený uživatel

Řada lidí si po přečtení technických parametrů displeje začne klepat na čelo. Proč bych si měl kupovat displej s tak žalostnými parametry? Vždyť to nic neumí. Ale musíte se na něj přestat dívat pohledem klasického tabletu nebo počítače.

Problém, se kterým se setkávám velmi často, je to, že uživatelé mají tendenci srovnávat čtečku s tabletem, obzvláště pokud je s barevným displejem. To je zásadní věc. Displej totiž není v odezvě tak rychlý. Navíc i barvy jsou jaksi „vybledlé“, pokud je srovnáte s klasickým LCD. Do zařízení se nedají instalovat nějaké nové aplikace jako nějakého obchodu podobného Google Play.

Pokud si běžný uživatel vezme do ruky čtečku a začne se k ní chovat jako k tabletu, velmi rychle ji odsoudí jako nepoužitelnou a nesmyslnou. Můžete dokonce dostat i zpětnou vazbu, že téměř jakýkoliv super levný čínský tablet za 2 000 Kč je lepší než tento PocketBook. Je zapotřebí to zdůraznit – tohle zařízení není tablet a není to náhrada počítače. Je to jednoúčelové zařízení sloužící k příjemnému čtení elektronických knih a souborů PDF. S nějakými funkcemi navíc, které ale rozhodně nemají ambici být používány jako náhrada tabletu či mobilu.

Cílová skupina uživatelů je někde jinde. Proto s PocketBookem nedosáhnete žádného „wow“ efektu u běžných uživatelů. Tedy alespoň v kastě běžných uživatelů tabletů a mobilů. Vlastníci čtečky elektronických knih vám však budou viset na rtech, když jim budete popisovat, co tato čtečka umí.

Co přináší software?

Systém čtečky má linuxové základy (linuxové jádro je 3.10.65). Má čtečka byla dodána se softwarem řady 6.3.x a po aktualizaci se ve čtečce usadila verze 6.5.1684 (duben 2022). Oproti řadě 5 mi přijde systém uhlazenější a stabilnější, ale možná je to jen pocit, protože ani s předchozí verzí ve starší čtečce jsem neměl nějaký problém.

Pokud chcete se čtečkou komunikovat s vnějším světem, měli byste si zřídit účet u PocketBooku a skrz něj se pak napojit na další služby. Já asi nejvíce používám účet Send-to-PocketBook. Vaše čtečka dostane e-mail, na který můžete poslat elektronické knihy a čtečka si je stáhne. Je to poměrně komfortní, protože všichni prodejci, u kterých v Česku knihy nakupuji, podporují možnost zaslat zakoupenou knihu na účet Send-to-PocketBook.

Co se týká podpůrných aplikací pro české čtenáře, je to překladový slovník anglicko – český a nástroj pro převod textu na řeč, taktéž v češtině dostupný. Když si necháte číst nějakou knihu, je to možné, ale po chvíli vás může iritovat poměrně strojový přednes. Prostředí je kompletně české, stejně tak se čtením českých knih či internetových stránek nebyl žádný problém.

Z dostupných aplikací jmenujme již zmiňovaný internetový prohlížeč, prohlížeč obrázků, kalendář, kalkulačku, přehrávač médií, RSS čtečku, poznámkovník a několik her.

Poznámka: Na serveru Mobile Read najdete celou sekci věnovanou čtečkám PocketBook. Najdete zde velké množství tipů a úprav a také možnost stáhnout si nové aplikace a dokonce i SDK, pokud byste si chtěli sami nějakou aplikaci vytvořit. Za zmínku stojí např. prohlížeč obrázků PBImageViewer, prohlížeč knih a PDF CoolReader3 nebo KOReader, linuxové utility pro pokročilé (ssh, samba, iptables atd.) až po balíček dalších logických her. Instalace obvykle obnáší stažení balíčku a jeho rozbalení do čtečky s využitím kabelu.

K dispozici je i správce úloh a nástroj pro snímání obrazovky. Dokáže sejmout obrazovku, ale ukládá ji v dnes už poněkud obskurním formátu BMP. Internetový prohlížeč byl také vylepšen, nyní už je konečně možné jej spustit se zobrazením „prázdné“ stránky a nemusíte čekat, než se načte stránka obchodu.

Celkově prošel software ve verzi 6 mnoha úpravami, které použití čtečky zpříjemňují. Stále se však bavíme o tom, že odezva zařízení je mnohdy závislá na rychlosti e-ink displeje, a tak se na to musíte dívat.

Jak se to používá?

Přiznám se, že jsem v užívání hodně jednoduchý a nějaké pokročilé funkce mě moc neoslní. Oceňuji, že si můžu změnit velikost písma, samotné písmo (dokonce si i nové v TTF nebo OTF přidat), řádkování a množství informací zobrazovaných při čtení: stránkování, stav nabití baterie, čas apod. Navíc funguje i gesto pro zmenšování či zvětšování tak, jak jej známe z mobilů tj. oddalování či přibližování dvěma prsty. Jinak čtení knih zvládá Inkpad Color velmi dobře. Obracet listy můžete buď dotykem na definované místo na obrazovce, gestem nebo hardwarovým tlačítkem pod displejem.

Autor: Svatopluk Vít

Pokud čtete dokumenty v PDF, umí výchozí čtecí program aplikovat tzv. PDF reflow. Tento mód dokáže v PDF detekovat například okraje stánek, eliminovat je a dokument zobrazit na celou šíři obrazovky. Podporuje i „rozstříhání“ do více sloupců, ale ne vždy se to povede. Dlouhodobě je však tato funkce označována za jednu z nejlepších implementací ve čtečkách všeobecně. Potřeba využití této funkce je částečně kompenzována velikostí displeje, ale někdy ani skoro osm palců není pro některé dokumenty příliš komfortní a PDF reflow je zapotřebí.

Subjektivně je tento režim o trošku lepší, než ve starší čtečce, možná i díky výkonnějšímu hardware. I tak si myslím, že pokud chcete čtečku čistě na čtení PDF, chtělo by to ještě o kapku větší displej, třeba takový, jako má model Inkpad Lite (9,7") nebo ještě větší Inkpad X (10,3"), logicky ale potřebujete více peněz. Na druhou stranu i s Inkpad Color se stalo čtení PDF příruček a hlavně komiksů o dost pohodlnější a konečně získalo smysl.

Poznámka: Když jsem čtečku pořídil, řekl jsem si, že vyzkouším i nějaké komiksy. Spoustu jich seženete i u českých prodejců (už jste četli Pac & Pussy a Terapii masem?) a mají jich k dispozici opravdu hodně. Ale musím se opakovat – zdrojem mnoha mých komiksů je server Humble Bundle, kde se dá přiměřenou cenu sehnat mnoho obsahu. Potíž je v tom, že jsou to akce pořádané na několik dní a pak už není možné je koupit. Prostě musíte číhat. Před nedávném jsem za cenu kolem 27 eur získal několik desítek sešitů v PDF s legendárními komiksy jako Strangers in Paradise nebo Echo. Celkem jsem jim propadl.

Blíží se léto a už plánujeme, kam v létě pojedeme. Proto jsem koupil i několik průvodců od vydavatelství Lonely Planet a postupně si označuji zajímavá místa, kam bych se chtěl podívat. Čtečka mi k tomu nabízí možnost vkládání záložek a poznámek. Můžu je označit i několika barvami a pak se k nim v knize rychle dostat. Tohle jsem na starší čtečce moc nepoužíval, ale tady mi to přišlo propracovanější a použitelnější nebo možná jsem pro to našel využití.

Líbí se mi i možnost zapnutí podsvícení. Displej sám o sobě žádné světlo nevyzařuje, proto je nutné na něj svítit. Na přímém slunci můžete podsvětlení vypnout, což běžně dělám. V přítmí či tmě naopak musíte podsvícení zapnout. Je rovnoměrné a dobře provedené. Můžete měnit i jeho intenzitu, a to i s využitím automatického čidla. Oproti čtečkám s nebarevným displejem však není možné nastavovat teplotu barev. Naopak je k dispozici i poměrně podrobné nastavení barevného podání displeje.

K displeji mám ještě toto – četl jsem spoustu textů, kde hodnotitelé popisovali horší kontrast displeje v porovnání s nebarevnou variantou. Nějaký rozdíl je tam vidět, ale opravdu to není nic, co bych chtěl řešit. Podle popisu to vypadalo o dost hůře než to ve skutečnosti je. Rozhodně teď už vím, že má obava z displeje byla naprosto zbytečná.

Samostatnou kapitolou jsou zvukové možnosti čtečky. Zkoušel jsem ji trápit všemožnými audioknihami a nedostal jsem se do problémů. Fungovalo to dobře. Bezproblémové bylo i spárování čtečky s bezdrátovými sluchátky a následné přehrávání. Fungovalo mi i propojení na bezdrátové reproduktory nebo domácí Hi-Fi věž.

Zabudovaná Wi-Fi (802.11 b/g/n) fungovala dobře, s připojením nebyl problém. Připojení ke „světu“ bylo aktivní, stáhl jsem si aktualizaci i přijal několik knih, které jsem si zaslal na e-mailový účet čtečky.

Komu je čtečka určena?

Rozhodně těm, kteří ocení větší displej při čtení PDF. Barva se zase hodí všem těm, kteří čtou barevné komiksy nebo příručky. Velikost zařízení je stále rozumná, pořád má rozměry klasické brožované knihy, i hmotnost je akorát. Zařízení se pohodlně drží, tlačítka jsou dobře dostupná, pokud nechcete, můžete používat dotykový displej nebo gesta na něm.

Vzhledem ke své ceně však není určen nerozhodnutým – pokud nevíte, zda vás bude elektronické čtení bavit, je to příliš drahá zkušenost. Zároveň to také není řešení pro náhradu papírových skript elektronickými, na to je obrazovka o úhlopříčce 7,8" malá. Zvukové možnosti potěší, ale není to primární účel použití. Pokud čtete i v jiných jazycích, bude se vám hodit vestavěný slovník.

bitcoin_skoleni

Převod textu na hlasový výstup funguje, jen to nevydržíte dlouho poslouchat, protože hlas postrádá jakoukoliv dikci. Na jedno nabití funguje čtečka dlouho a můžete úložiště rozšířit externí kartou. Není vodotěsná a doporučuji pořídit i na ní i pouzdro, nejlépe s magnetickým zavíráním, které dokáže čtečku uspat a opětovné spuštění je tak velmi rychlé.

Hračičkové můžou pro čtečku programovat vlastní aplikace případně upravovat stávající systém k obrazu svému. Ostatně na zmiňovaném fóru Mobile Read najdete spoustu nápadů a netradičních úloh pro vaši čtečku.

Autor článku

Pracuje na pozici IT architekta pro firmu zabývající se zpracováním ropy a výrobou produktů z ní. Navrhuje rozličná řešení a jejich integraci do firemní infrastruktury na základě firemních standardů bezpečnosti nebo plánů obnovy.