Pozn.: V textu jsou použity zjednodušující termíny 32 bit, 64 bit apod. 32 bit se odkazuje na 32bitové procesory Intel a kompatibilní (i386 a další), 64 bit na AMD64 a kompatibilní (x86–64), tedy klasické desktopové architektury. Architektury ARM nebo speciálních serverových architektur (IA-64, Intel Itanium) se článek netýká.
Pro uživatele Windows je 64 bit stále trochu novinka. Ani ne tak v u samotného systému (s podporou 64 bit později dokonce vyšly i Windows XP), ale u softwaru určitě. Koneckonců třeba i webové prohlížeče Firefox a Chrome 64 bit na Windows podporují relativně krátce. U Linuxu je to jiné. Ten kdysi prokázal svou pověst progresivního ekosystému a s podporou přišel nedlouho po uvedení 64bitových procesorů pro osobní počítače kolem roku 2005. Od té doby už jsou pouze 32bitové procesory skoro raritou, snad s výjimkou raných řad low-endových procesorů Atom.
První roky to nebylo úplně ideální, například tehdy široce využívaný Flash zlobil, ale postupně se to vyladilo. Cca od roku 2010 pak téměř neexistuje důvod, proč zvolit 32bitovou variantu linuxové distribuce. Vše je stejně stabilní, dosáhnete o maličko lepšího výkonu a samozřejmě dostanete možnost používat více než 4 GB operační paměti i bez berliček typu PAE. Nevýhodou je snad jen to, že aplikace zabírají víc místa. Pro jistotu připomeňme, že na 64bitovém systému samozřejmě lze provozovat 32bitové aplikace (díky multiarchu).
Chrome a hry s 32 bity končí
Je na čase dát 32 bitům sbohem? Čím dál víc vývojářů si to myslí. Správa 32bitových verzí softwaru nebo distribucí sice obvykle nevyžaduje nějakou speciální péči, ale i tak je tomu třeba věnovat určité množství času, který by mohl být využit jinde. Od března s podporou 32 bitu končí linuxová verze prohlížeče Chrome. Výchozí projekt Chromium ale zatím podporu zachová. Paradoxně pak působí oznámení od Opery, která rovněž staví na Chromiu a která vyšla v 32bitové verzi pro Linux teprve před pár dny. Chrome je pravděpodobně první rozšířený software, který se k tomuto kroku odhodlal.
Co se týče distribucí, zatím se o problému diskutuje spíš jen občas a opatrně. U Ubuntu už se to několikrát řešilo vážněji, nicméně zatím se nic nezměnilo a vypadá to, že i nadcházející Ubuntu 16.04 LTS bude plně podporovat 32 bit. A jak známo, LTS verze mají podporu dlouhých pět let, takže úplný přechod na 64 bit je v nedohlednu. Další distribuce jsou na tom obdobně a zatím žádná opuštění 32 bitů nenaplánovala.
Trochu jinak je to u programů. Zaběhlé programy architekturu sice neopouštějí, nicméně u nových programů už se podpora 32 bitů moc neřeší. Když to funguje, tak ok, když ne, tak nevadí. Nejvíc se 64 bitů ale prosazuje u linuxových her. Mnoho z nich, zejména z těch áčkových, už na 32bitovém procesoru či systému nerozjedete. Asi nejde ani tak o technické omezení, protože ony hry se na Windows mnohdy spokojí i s 32 bity. Pravděpodobně jen herní studia nechtějí vynakládat další prostředky na testování a optimalizaci. Však se také hry portují hlavně s ohledem na SteamOS, který je pouze v 64 bitech.
Uživatelé 32 bit používají spíš omylem
Bohužel se mi nepodařilo najít relevantní statistiky počtu uživatelů jednotlivých architektur. Dovolím si ale tvrdit, že 32bitový systém používá o dost víc lidí, než skutečně musí. Je to dáno tím, že distribuce dlouho na prvním místě nabízely 32 bit. Změnilo se to až během posledních dvou let. Takže lze předpokládat, že řada uživatelů prostě nainstalovala to, co jim bylo nabídnuto, a víc se o to nezajímala. Svou chybu si uvědomí třeba až teď, když jim přestane fungovat Chrome. Krom toho lze obrazy distribucí stahovat i z různých dalších míst, která stále mohou jako hlavní nabízet 32 bit.
Pokud chceme 32 bit poslat do důchodu, chce to začít tady. Nenabízet uživatelům obě varianty jako rovnocenné, ale 32bitovou verzi někam zašít jen jako nouzovku. A uživatele patřičně upozornit, že 32 bit dává smysl jen tehdy a tehdy. Věřím, že tímto krokem by se zastoupení 32bitových verzí několikanásobně snížilo. Samozřejmě to ale bude postupný proces. Ale tato změna bude jednoduchá, bezpečná a přinese výsledky. Není problém ji uskutečnit třeba zítra, a než se projeví, ještě bude hodně času na přemýšlení, jak s 32 bitem naložit.
32 bitů nechme okrajovým distribucím
Nejde o to se 32 bitu zbavovat, protože nepředstavuje problém (kromě zmíněných nároků na údržbu). Je spíš na čase se zeptat, zda si stále zaslouží prvotřídní servis i dvanáct let poté, co už je na světě lepší nástupce. Dimitri Ledkov, který navrhuje změnu u Ubuntu, upozorňuje na další důležitý fakt: na starém hardwaru nepodporujícím 64 bit moderní distribuce jako Ubuntu nepoběží uspokojivě, pokud vůbec budou použitelné. Neplatí to jen pro Unity, ale i další distribuce, které používají aktuální verze prostředí GNOME nebo KDE.
Ve 32bitových variantách bude ještě dlouho vycházet mnoho distribucí. Minimálně ty zaměřené na starší počítače a nízké systémové nároky. Možná to nebude Ubuntu s Chromem, ale třeba Xubuntu s Chromiem. I pokud by se rozhodlo, že Ubuntu vyjde pouze v 64bitové verzi, stejně by se ještě nějakou dobu udržovaly balíčky ve 32 bitech pro deriváty nebo jiné specifické potřeby. A vůbec – věřím, že i za deset let se nějaké takové distro najde.
Ukončování podpory bude pozvolné
Pokud používáte 32bitový systém, ať už za jakéhokoliv důvodu, nemusíte se zatím ničeho obávat. I kdybychom dnes dospěli k rozhodnutí, že dáme 32 bitu sbohem, bude to pozvolný proces na mnoho let. V tvorbě softwaru a distribucí je zainteresováno mnoho nezávislých stran, takže prostě nelze cvaknout vypínačem. Spíš jde o to, že už podpora 32 bitů nebude považována za samozřejmost, ale za bonus. Případně že možnost kompilace pro 32 bitů bude v kódu, ale tvůrci softwaru nebudou poskytovat 32bitové binárky nebo balíčky a bude na distribucích, jak s tím naloží.
Ale jak už jsem zmínil, to hlavní a nejdůležitější můžeme udělat hned. Posunout 64bitové verze distribucí do popředí a 32bitové verze naopak někam schovat, aby si je našel opravdu jen ten, kdo je potřebuje. Myslím, že se tak mělo stát už dávno – už několik let je těžké na 64bitovém Linuxu hledat jakékoliv nevýhody, byť maličké.
ČLÁNKY DO MAILU