No zbytek sveta _pouzival_ 1-based indexaci, zmenilo se to az s prichodem cecka; tam to byla nutnost, aby spravne fungovala ukazatelova aritmetika:
pole[i] === *(pole+i) === *(i+pole) === i[pole] (to posledni je peknej hovnokod :)
Vysokourovnove jazyky taktez nekdy nabizely pouziti libovolneho zakladu, coz me prijde v dobach, kdy se jeste tak intenzivne nepouzivaly asociativni pole, taktez fajn.
Lua nebyla primarne vytvorena pro programatory, takze tam autori zvolili pro ne-developery prirozenejsi indexaci od jednicky, stejne jako kdysi davno autori Fortranu. Ale neni problem pouzivat i indexaci od nuly (v Lue), jen je zapotrebi davat pozor na konstrukci tabulky stylem {prvek, prvek, prvek}, ostatni (insert atd.) jde i s nulou, zapornymi indexy atd.