Názory k článku Pohled pod kapotu JVM – práce s uzávěry v Lua VM

Obávám se, že (b) je správně.

V zásadě to bude stejné u všech jazyků, u nichž autoři pokládali deklaraci proměnné za zbytečný řádek navíc, který snižuje efektivitu vývoje... U pythonu je to navíc zkomplikováno black magic, který určuje, zda je proměnná lokální nebo globální bez ohledu na deklaraci global v dané funkci.

V tomto směru je (z dynamických jazyků) IMHO nejpovedenější perl, který má closure na úrovni bloku (kam se hrabe třeba i o dost novější Javascript?). Výsledkem je, že closure je tam skutečně běžně využívanou vlastností jazyka v poměrně elementárních operacích.

Hmm JS moc neznam (tedy dokazu v nem psat, ale co za humus je v nove verzi teko rict :), ale v Lue se da taky pracovat s uzavery na urovni bloku, i kdyz to trosku vazne v tom, ze se vetsinou nepracuje s bloky bez podminky/smycky. Mam na mysli neco takoveho:

function createCounter(condition)
    local counter=1
    if condition then
        local counter=20
        return function()
            counter=counter+1
            return counter
        end
    else
        return function()
            counter=counter*2
            return counter
        end
    end
end

local cnt1=createCounter(false)
print(cnt1())
print(cnt1())

local cnt2=createCounter(true)
print(cnt2())
print(cnt2())

coz spravne vypise:

2
4
21
22

V Perlu to tedy predpokladam bude vazano na {} ze? a jeste bude rozdil mezi "my" a "local"...

V podstatě ano, přesněji scope začíná případně už v if/for, stejně jako v C++.

K tomu zbytku - lokální proměnnou určuje my, local má jiný význam, který se paradoxně používá obvykle na globální proměnné - přiřadí pro scope proměnné hodnotu a na konci ji vrátí zpět.

S tím příkladem by spíš bylo lepší k prověření:

function createCounter(condition)
    local counter=1
    if condition then
        local counter=20
    return function()
        counter=counter*2
        return counter
    end
end

local cnt1=createCounter(false)
print(cnt1())
print(cnt1())

local cnt2=createCounter(true)
print(cnt2())
print(cnt2())

Což by mělo stále vytisknout 2, 4, 2, 4.

V perlu to bude vypadat podobně. Zmíněný JS sice umožní napsat dvakrát var counter = xyz;, ale proměnná bude v rámci funkce, takže výsledkem bude 2, 4, 40, 80. To je poměrně náchylné k chybám, když dvě vytvořené funkce přistupují k viditelně jiné proměnné, ale ve skutečnosti je to ta samá...

Jinak, ne že bych viděl výhodu v proměnné stejného jména v rámci vnitřního bloku (ostatně většina jazyků včetně perlu tam dá warning na shadowing), ale jasně definovaný scope poměrně zvyšuje čitelnost kódu.

Podle me v Pythonu sice jde udelat uzaver, ale vazane promenne jsou ve skutecnosti konstanty :-), a to jak externi lokalni promenne, tak i parametry "obalujici" funkce. Ten hack s counter[0] funguje proto, ze sice seznam counter[] je konstanta, ale jeho prvky uz ne.