Myšlenka stará jako standard IBM PC samotný se neustále vrací. Tentokrát však ve velmi zvláštní variantě. Byly doby, kdy byl svět poklidně nudný, tedy zcela monopolistický. Světu běžných uživatelů vládla platforma Wintel (Windows + Intel), běželo se na Windows, hry se hrály tamtéž, internetem se brousilo v Internet Exploreru a ostatně hudba se přehrávala ve Winampu, filmy v Media Playeru 6.4, kódovalo se do DivXu a MP3, fotky se řešily v („kradeném“) Photoshopu a tak dále. O Microsoft Office se jistě netřeba zmiňovat.
Věci dokonce došly v síle monopolu tak daleko, že Microsoftu hrozilo rozdělení firmy. Ale jistota byla jedna: v x86 serverech byly Intely (později vysloveně Xeony), herní grafika se primárně odehrávala na 3Dfx Voodoo, poté GeForce a na opravdový zvukový scénicky prožitek ve hrách byl potřeba Sound Blaster Live! (vykřičník jest součástí názvu).
Některé monopoly stále žijí
Možná už si tolik nevzpomeneme, ostatně současné mladé generaci to bude připadat divné, ale byly doby, kdy se rozlišovaly „Amigácké hry“, “písíčkové hry“ a „konzolové hry“. Nemnoho jich bylo na všech platformách, přičemž po řadu let byla tou primární platformou ta jménem Wintel.
Přes všechny snahy se Windows co do hraní her stále daří. Máme tu samozřejmě Steam a Proton, takže hraní na Linuxu dnes typicky funguje (dodnes to považuji za naprostý zázrak). Navíc tvůrci enginů se pomalu stávali multiplatformními, takže prakticky vše v Unity či Unrealu může stejně dobře běžet na Playstationech (tedy „FreeBSD“) jako na Windows. Ale Windows jsou stále zde a na Linuxu si těžko hry užijeme se vším, co jim AMD a Nvidia servírují na Windows, tedy věci jako DLSS, FSR atd.
On by býval i nadále existoval monopol Direct3D, kdyby AMD nepřišla s geniálním API Mantle, pardon, Vulkan. Možnost hrát nové windowsové hry na Linuxu není ani tak dílem tůvrců enginů, her či Microsoftu, je dána primárně tím, že Vulkan a Direct3D 12 jsou si dostatečně podobná, „železu blízká“ API, a tak Steam Proton má jednodušší práci než Wine před 20 lety. Zde vlastně monopol nemizí, jen je dána možnost se mu vyhnout, pokud se člověk smíří s omezeními (již zmíněné DLSS apod.).
Jiné monopoly pomalu hynou
Situace Microsoft Office je mírně ošemetnější. A nemůže za ni ani tak LibreOffice, jako spíše systémy typu Google Dokumenty, které ostatně přiměly Microsoft za prvé zlevnit Office a za druhé vyvíjet Office 365. Vzpomínám doby kolem poloviny 90. let, kdy výplata byla cca dva tisíce Kč a balík Microsoft Office stál 15 tisíc Kč. Dnes je výplata spíše 40 tisíc Kč a Office 365 stojí pár šupů (na rok, pro celou rodinu). Ve výsledku je mnohonásobně levnější a kdo ví, zdali by si bez toho svůj stále-jakž-takž monopol podržel.
AMD nutno přiznat, že se jí monopol Nvidie podařilo značně rozbourat. Ostatně Radeony jsou srdcem už více generací konzolí, poslední GeForce byla v Playstation 3, ve stejné době jako Radeon v Xboxu 360, ale to jsou konzole, co šly na trh před téměř 20 lety. Nicméně na desktopech, dle posledních výsledků, má Nvidia stále drtivý podíl, navíc stále rostoucí. Intel už je mimo, jeho podíl je hluboce pod 1% hranicí, a tak rostoucí Nvidia opět ukusuje jen Radeonům, aktuálně drží 88 % trhu desktopových grafických karet. A to jsou její karty dražší.
Připomeňme, že Nvidia to zkoušela a zkouší i v ARMech, její řada Tegra kdysi vypadala jako blízká momentu zlomu, proniknutí na širší trhy, ale nepodařilo se jí prolomit pozice hráčů typu Samsung, Qualcomm, Mediatek.
Každopádně zhynul monopolista největší, ten, který se nebál vynucovat si na obchodních partnerech tajné zákazy nákupů u konkurenční AMD v době, kdy měla lepší produkty než on: Intel. Procesorový gigant už ztratil desktopy – definitivním hřebíčkem do rakve byla vadná výroba 13. a 14. generace Core, ke které se čelem nepostavil. Notebooky také pomalu ztrácí, ale hlavně už ztratil servery a superpočítače. Samozřejmě mu stále dobíhají dlouhodobě nasmlouvané zakázky, včetně superpočítače (Aurora), ale jinak jsou to samé AMD EPYC s GPU Nvidia či GPU (Radeon) Instinct, tu a tam se „vyloupne“ nějaký ten IBM POWER či ARM.
Monopol Windows mimochodem dávno skončil, stále více lidí používá jako primární platformu telefon či tablet (Android, iOS) či něco od Apple (nejlevnější Mac mini vyjde na 17 490 Kč). Windows nejsou na serverech, telefonech, televizorech. Jsou jen na desktopech a noteboocích. I sám Microsoft ve svých cloudech provozuje Linux a jeho vývojáři svého času doporučovali pro web Google Chrome místo Microsoft Edge.
Specifikum jménem IBM PC
Oprosťme se ale od jiných platforem a podívejme se čistě na domácí počítače tak, jak je vymysleli na přelomu 70. a 80. let v IBM. Zde monopolizace tedy stále existuje. naprostá většina nových desktopů a notebooků je dodávána s Windows. A pokud se uživateli nelíbí EULA, má buď velmi omezený výběr, nebo přímo smůlu.
Stále více a více herních strojů – dnes už bych si dovolil říci drtivá většina těch postavených rozumnými staviteli a firmami – staví na AMD Ryzenech. Je sice hezké, že v nejmenovaném e-shopu máme dnes ve výhodné slevové akci Core i9–14900K, ale to koupí jen sebevrah, bez ohledu na slevu.
No a konečně stále více a více herních PC prostě spoléhá na dekádami osvědčené řešení jménem GeForce. Na první pohled by se mohlo zdát, že Nvidia se přeci jen umoudřila. Nejlevnější Radeon poslední generace, model RX 7600 8GB se dnes pohybuje kolem 6900 Kč, zatímco nejlevnější GeForce poslední generace, model RTX 4060 8GB, kolem 7400 Kč, ale zatímco Radeon dává v single-precision výkon 14,09/21,75 TFLOPS, GeForce jen 11,2/15,1 TFLOPS, tedy za 107 % ceny člověk dostane papírově ~75 % výkonu. Přesto na každý prodaný Radeon připadá více než sedm prodaných GeForce.
Logika monopolu
Bohužel doba je příliš složitá, komplexní, než aby bylo možné zažívat časy, kdy v daném segmentu nabízely své výroby desítky až stovky firem.
Auta, zejména elektro, jsou dnes příliš komplexní. V Evropě je minimum ryze národních výrobců. Vlastně nula. Škodovka je součástí většího celku, cokoli z balíku TPCA taktéž a jednotlivé značky sdílejí společné platformy, know-how. A i tak mají problém konkurovat jak americké značce Tesla, tak záplavě čínských výrobců.
Zatímco stíhaček první generace chrlila každá průmyslová země světa spousty, na třetí a čtvrté generaci už se trh zužoval a zbyli v podstatě jen Američané, Sověti, Francouzi a Švédové (čest všem výjimkám). Evropa se pak spojovala a vznikl třeba Eurofighter Typhoon. Jiní pak využívali spolupráci s velkými, třeba Jihokorejci a Japonci. A ještě užší výběr je v generaci páté, kde už nenajdeme nástupce Raffale ani Gripenu, v podstatě se svět zúžil jen na F-22 + F35, Su-57 (pokud jej lze považovat za stealth a reálný model krom pár předváděcích strojů), Chengdu J-20 (vzniklé však díky brutální průmyslové špionáži Číny v projektech F-22 a F-35). A když vzpomeneme, že F-22 se neexportuje, tak kdo chce v západním světě vybírat novou víceúčelovou stíhačku 5. generace pro svou zemi, vybírá z faktického monopolu jediného stroje: Lockheed Martin F-35 Lightning II.
Stejné je to třeba se sportovními hodinkami, kde pro změnu onen ne-zcela-monopol plyne z povahy věci, kdy pár firem drží různé know-how dané desítkami let v oboru (Garmin s GPS, Polar se snímači, …) a vedle značek jako Coros a Suunto už tento „klub vyvolených“ vedle neopomenutelné pozice hodinek Apple úspěšně narušují prakticky jen čínské značky, které se ke svými stále lepším přístrojům dopracovávají buď průmyslovou špionáží a reverzním inženýrstvím, nebo prostým mírným pokrokem či nákupem tradičního výrobce (a je jedno, jestli je to koupě finského Suunta nebo švédské automobilky Volvo)- ať už jde o Amazfit, Huawei či Xiaomi. Nesmíme samozřejmě vynechat též stíhající Samsung. Nicméně ani v tomto segmentu nejde o desítky značek a platí, že zákazník si rád až nereálně připlatí za značku, pověst, dojem kvality, vlastní emoce z koupě – jedno, zdali jde o iPhone, nebo Garmin Fenix 8.
Monopol v IT světě je v hardwarové oblasti logický. Málokdo má desítky let rozvíjené know-how, aby předstihl tahouny trhu. Přesvědčil se o tom Intel se svými GPU, kdy ani navzdory olbřímím investicím nedokázal ani nyní s kartami Arc prorazit. Vlastně ani paběrkovat. Přesvědčil se o tom Microsoft, který navzdory koupi mobilní divize Nokie a předchozímu dominantnímu postavení platformy Windows CE/Mobile 6.x nedokázal uspět na poli chytrých telefonů.
Nečekejme, že bude více výrobců procesorů než Intel, AMD a skvadra armových (Qualcomm, Samsung, Mediatek, Nvidia, Apple, plus rezerva pro pár čínských) či možná, možná IBM s POWER. Nečekejme, že by Linux někdy v přímém souboji porazil Windowsy. To spíš se Windows změní v linuxový systém (tvrdím to už nějakých 15 let). Nečekejme, že by někdo mohl předstihnout Nvidii, dokud je Jen-Hsun u kormidla. Nečekejme, že by někdo urval tržní podíl Garminu pro sebe. Na takové radikální změny je potřeba zcela radikální otočení kormidlem, které se povede jen zcela výjimečně. Povedlo se Microsoftu s DOS/Windows. Povedlo se Googlu s vyhledávačem a Chrome. Povedlo se YouTube. Povedlo se Facebooku. Povedlo se TikToku. Povedlo se Applu s iPody, iPhony, iPady, Mac mini. Povedlo se Valve se Steamem. Povedlo se Nvidii s Rivou 128, GeForce 256, Quadro, Tesla, GeForce 8800 GTX + CUDA, RTX.Povedlo se OpenAI s GPT. Povedlo se Tesle s elektroauty. Povedlo se SpaceX s Falcon 9. Povedlo se SpaceX se Starlinky. Povedlo se Netflixu s online distribucí.
Povedlo se Linusovi s Linuxem a Gitem. Komu dalšímu se povede?
ČLÁNKY DO MAILU
.jpg){kind=link}