Policie vám může vypnout doménu. Co říká zákon?

Na konci loňského roku byla ze zóny .cz odstraněna doména greenhome.cz, na které byl provozován takzvaný growshop. Tedy obchod prodávající zboží a produkty pro pěstování rostlin pod umělým osvětlením.

Tyto obchody jsou v současné době hojně potírány, protože Nejvyšší soud na konci roku 2012 rozhodl, že některé z nich šíří toxikomanii, protože mají v nabídce kompletní sortiment pro pěstování marihuany.

Nás samozřejmě primárně nezajímá marihuana, pěstování (jakýchkoliv) rostlin pod umělým osvětlením nebo zahrádkaření. Zajímá nás ovšem to, jak a komu může Policie ČR zablokovat internetovou doménu a proč k tomu není potřeba doložit rozhodnutí soudu. Je taková blokace na místě? Je zneužitelná? A může někoho vážně poškodit?

Zajištění jiné majetkové hodnoty

Podle oficiálního vyjádření správce domény, sdružení CZ.NIC, byl zásah proveden na základě § 79e Trestního řádu, ve kterém se píše:

(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že jiná majetková hodnota, než která je uvedena v § 78 až 79d, je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové majetkové hodnoty. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce.

Že nejde o „zabavení“, ale o „zajištění“, nám vysvětlila Mgr. Zuzana Průchová, právník sdružení CZ.NIC: Zajištění, ať už jiné majetkové hodnoty nebo čehokoliv jiného, není rozhodně totéž, co zabavení. Zajištění je institut procesního práva, směřující buď k pozdější realizaci trestu propadnutí majetku či dosažení náhrady škody poškozenému (zajišťuje se majetek obviněného), případně ošetřuje nakládání s věcmi, které jsou důležité pro trestní řízení. Typicky jde o věci, které slouží či sloužily k páchání trestné činnosti či jsou jejím výnosem – v tomto případě nemusí vždy jít o majetek ve vlastnictví obviněného.

Důvod existence tohoto ustanovení vysvětluje JUDr. Jan Kolouch, Ph.D. z Katedry trestního práva Policejní akademie ČR v Praze: Domnívám se, že toto ustanovení bylo reakcí státu na skutečnost, že bylo třeba v rámci trestního řízení zákonně zajistit jiné věci a nemajetkové hodnoty (viz Hl. IV, oddíl čtvrtý: Vydání a odnětí věci, zajištění peněžních prostředků na účtu, zaknihovaných cenných papírů, nemovitosti a jiné majetkové hodnoty). Orgány činné v trestním řízení jsou totiž oprávněny činit pouze ty úkony (a způsobem), jakým jim to stanoví zákon (v tomto případě trestní řád). Z uvedených důvodů došlo k novelizaci tohoto zákona a tento proces je standardní.

Cílem je tedy takový majetek zajistit, aby s ním nemohl obviněný dále disponovat. Smysl spočívá především v tom, že obviněnému či jiné osobě je zamezeno s majetkem nakládat – čímž může např. docházet k pokračování v trestné činnosti a vzniku škod – a předejít tak k jeho zničení, poškození, ale především zcizení nebo zmenšení. Jednodušeji řečeno obviněný či jiná osoba zůstává vlastníkem majetku, ale je omezen v nakládání s ním, vysvětluje Zuzana Průchová.

Pokud je tedy doména vyřazena ze zóny, není v pravém slova smyslu zrušena, ale její původní držitel stále zůstává držitelem. Dojde k realizaci zajištění dle ust. § 79e trestního řádu, a to formou blokace domény a vyřazení ze zóny .cz, takže držitel nemůže doménu užívat. Zároveň ale nemůže doménu převést na jinou osobu, a to ani ‚opomenutím‘, například pokud by platnost doménového jména neprodloužil na další období, doména by byla zrušena a uvolněna k registraci pro další subjekty. Ke zrušení registrace doménového jména tedy rozhodně nedošlo, ‚pouze‘ k omezení jejího držitele v možnosti nakládat s ním, říká právník sdružení CZ.NIC.

CZ.NIC reaguje bez odkladu

Samotné technické opatření zablokování domény proběhne obvykle velmi rychle. Uložená povinnost má účinky od oznámení usnesení, tzn. zpravidla od jeho doručení. Sdružení tedy vykoná potřebné kroky bez zbytečného odkladu, říká Zuzana Průchová. Vzhledem k tomu, že možnosti zásahu ze strany sdružení CZ.NIC jsou omezené, nemůže vykonat jiné kroky, než omezit držitele v nakládání s doménovým jménem. Je na uvážení příslušného orgánu činného v trestním řízení, v jakém rozsahu příslušného držitele v jeho právech omezí.

Proti tomuto rozhodnutí je podle Průchové možné se bránit, ale stížnost musí podat držitel domény. Proti usnesení o zajištění je přípustná stížnost, podat ji může osoba, která je vlastníkem či držitelem postihovaných práv – buď přímo obviněný či tzv. zúčastněná osoba, pokud se jedná o osoby odlišné.

CZ.NIC ovšem v této situaci plní pouze úlohu správce a nemůže se tedy aktivně rozhodnutí bránit. Sdružení CZ.NIC není jakýmsi ‚supradržitelem‘ již registrovaných doménových jmen, vykonává v tomto vztahu funkci obdobnou např. katastru nemovitostí, čili evidenční (obdobně viz § 79d odst. 2), říká Zuzana Průchová.

Totéž potvrzuje i Jan Kolouch: Pokud je CZ.NIC v postavení ‚pouze‘ registrátora domény, pak je dle § 8 odst. 1 trestního řádu povinna, bez zbytečného odkladu, vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů.

Podle Zuzany Průchové by správce domény mohl odmítnout spolupráci jen ve velmi výjimečných případech. Lze si představit, že by sdružení odmítlo poskytnout součinnost při realizaci rozhodnutí, ačkoliv objektivně je schopno ji poskytnout. Domnívám se však, že by se tak mělo stát v naprosto výjimečném případě, pokud bude mít sdružení zcela objektivně podložené pochybnosti o zákonnosti vydaného usnesení – například bude-li vydáno zcela nepříslušným orgánem.

Správci domény podle Průchové nepřísluší analyzovat správnost vydaného rozhodnutí. Sdružení CZ.NIC však není ani schopno ani oprávněno posuzovat a kontrolovat, z jakých skutečností orgán činný v trestním řízení při svém rozhodování vychází, na základě jakých důkazů zvolil uvedený postup a z jakého důvodu. Podobně sdružení postupuje i v případě předběžných opatření, která jsou nařízena soudem v civilním (občanskoprávním) řízení – opět nemá k dispozici podklady, na základě jakých se soud rozhodl, přičemž zdůrazňuji, že soud v takovém případě neprovádí dokazování a rozhodnutí nemusí být odůvodněno.

Požádali jsme o názor také Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB), které připravuje zákon o kybernetické bezpečnosti a provozuje národní CERT tým. Nám nepřísluší na tyto otázky odpovídat, protože nesouvisí s technickou bezpečností. Stejně jako nebudeme vypínat internet, a nepřísluší nám to komentovat, nebudeme řešit ani zabavování domén, odpověděl nám Radek Holý, mluvčí NBÚ.

Zeptali jsme se proto, jaké má NCKB v tomto ohledu možnosti. Může nějak přímo zasáhnout? Pokud bude někde doména, ze které se bude dít něco ‚nebezpečného‘, vyzveme majitele k nápravě, případně budeme řešit s národním CERT (dnes CZ.NIC) kontaktování majitele a operátora. Pokud se nebezpečnost prokáže, přijdou ke slovu smluvní podmínky a jejich komerční vztah, který toto jistě řeší a obsahuje paragraf sankce. V případě státního orgánu to pro nás bude jednodušší, vysvětluje Holý.

Je takový postup nebezpečný?

Kauza českých growshopů ukázala, že je možné takto bez rozhodnutí soudu zastavit provoz internetové domény. Veřejnost se proto pochopitelně začala ptát, zda tento postup nemůže být zneužit a zda je vlastně v pořádku, že tato možnost odstavení domény existuje.

Zuzana Průchová upozorňuje na to, že policie v žádném případě nezastupuje roli soudu a nerozhoduje o vině obžalovaného. Policie aplikací tohoto ustanovení trestního řádu o vině nerozhoduje. Policie je jedním z orgánů činných v trestním řízení (mezi další patří státní zastupitelství a soud) a může konat jen v rozsahu, který jí byl přiznán zákonem. Rozhodování o zajištění mezi tato oprávnění patří. Oprávnění policie v této oblasti není rozhodováním o vině a trestu, je pouze jedním z úkonů, ke kterým je ze zákona oprávněna. O vině a trestu může rozhodnout pouze soud.

Policie si dle mého názoru rozhodně nehraje na soud a v žádném případě nerozhoduje o ničí vině. O zajištění jiné majetkové hodnoty rozhoduje předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán, potvrzuje Jan Kolouch.

Zákon obsahuje ustanovení, která mají pojistit, že nebude zneužit. Zákonodárce do zákona doplnil kontrolní mechanismus, který má podobu buď souhlasu státního zástupce, nebo soudu, a to podle toho, v jaké fázi se trestní řízení nachází nebo podle toho, co jakých práv má být zasaženo, vysvětluje Průchová. Podle toho je buď nutný souhlas státního zástupce či soudu, eventuálně musí být průběžně přezkoumáváno, že důvody zásahu stále trvají (např. vazba či odposlech záznamu telekomunikačního provozu).

Selhání nelze nikdy vyloučit. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat při užití těchto ustanovení v souladu se zákonem a při své činnosti šetřit základní práva a svobody osob, proti nimž má být zasaženo – princip přiměřenosti a zdrženlivosti. Souhlas státního zástupce je právě tím kontrolním mechanismem, korektivem, který by měl eliminovat případný exces policie, vysvětluje Zuzana Průchová.

Totéž potvrzuje i Jan Kolouch: Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Státní zástupce je v přípravném řízení tzv. dominus litis (pán sporu), který dohlíží a i z hlediska zákonnosti bdí nad přípravným řízením.

V určitých případech není souhlas potřeba, ale i tam existuje pojistka. Policie souhlas nepotřebuje jen v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. V takovém případu je však policejní orgán povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. Ve všech výše uvedených případech je proti rozhodnutí o zajištění jiné majetkové hodnoty přípustná stížnost, dodává Kolouch.

Státní zastupitelství je tím orgánem, který by měl dohlédnout na to, že k žádnému přehmatu nedojde. Státní zastupitelství při výkonu své činnosti je mimo jiné povinno dbát na ochranu základních lidských práv a svobod a svoji činnost vykonávat rychle, odborně, účinně a nestranně. Možnosti státního zastupitelství v průběhu trestního řízení se mění, a to v závislosti na jeho fázi (jiné jsou v přípravném řízení, jiné jsou v řízení před soudem), zjednodušeně lze ale říci, že státní zastupitelství vykonává nad policií funkci dozoru, vysvětluje Průchová.

Případů zablokování domény přibývá

Počet rozhodnutí o zrušení doménového jména v loňském roce prudce vzrostl v souvislosti se zátahem proti falešným elektronickým obchodům a už zmíněným growshopům. Až do loňského roku se jednalo o jednotky případů ročně. V loňském roce však nastal strmý nárůst, který v první polovině roku souvisel s rozšířením počtu falešných e-shopů, které po objednání a zaplacení zboží neodeslaly. Na podzim loňského roku pak došlo k další vlně rozhodnutí, a to v souvislosti s mediálně známou akcí proti growshopům, říká právník CZ.NIC.

Zajímalo nás také, zda se někdo proti postupu policie či CZ.NIC bránil. Doposud jsme o tom nebyli informováni, a to ani soudem, ani držitelem domény, vůči kterému rozhodnutí směřovalo. A považuji za nutné dodat, že postižení držitelé doménových jmen se doposud neohradili ani vůči postupu sdružení CZ.NIC, říká Zuzana Průchová.

Zákon je podle právníků v pořádku

Ustanovení § 79e tr. řádu slouží k zajištění jiné majetkové hodnoty – zejména jde o hodnotu, která je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti. V případě www stránek půjde například o stránky na nichž dochází k propagaci rasismu, na nichž je umístěn protiprávní materiál – například fotografie a videa zobrazující zneužívání dětí a jiné, uvádí Jan Kolouch.

Podle jeho slov je veřejnost sice pobouřena možností zablokování domény, ale v jiných případech by s ním bez problémů souhlasila. Nikdo asi nepochybuje o tom, že jsou stránky, které by neměly být přístupné. Viz například již zmíněné šíření fotografií a videa, na kterém jsou zneužívány děti. V takovém případu by byla veřejnost rozhořčena tím, že nedošlo k odstranění stránek dříve. A ‚bombardován‘ by byl například i CZ.NIC, říká Jan Kolouch.

Může se ovšem stát, že porušení zákona nebude tak zjevné a jednoznačné, jako v případě zneužívání mladistvých. V takovém případě je na místě, aby byl stanoven proces, který umožní legální a přezkoumatelný zásah do práv jiného (viz ustanovení § 79e tr. řádu). Pokud by činností státu, v tomto případě orgánů činných v trestním řízení, došlo k újmě, je ji poškozený oprávněn vymáhat po státu, dodává Kolouch.

Ani Zuzana Průchová nevidí v současném znění trestního řádu žádný problém. Osobně nespatřuji ve stávajícím znění trestního řádu problém, postup je dle zákona legální a na doménová jména aplikovatelný. Pokud nedojde k uzavření trestního řízení rozhodnutím soudu o vině a trestu právě v neprospěch subjektu, do jehož práv bylo rozhodnutím dle diskutovaného ustanovení zasaženo, pak má pochopitelně právo vůči státu uplatnit odpovědnost za škodu (viz zákon č. 82/1998 Sb.).

Internetový svět se stává součástí světa reálného a v mnohém se začínají prolínat. Přiznejme si, že celosvětová síť není bez problémů a kybernetické kriminality přibývá. Budeme si tedy muset zvyknout na to, že i na internet se vztahují stejné zákony jako na zbytek světa.